Lubomír Zaorálek

Ve stenografických záznamech Poslanecké sněmovny České republiky nejsou k dohledání informace potvrzující tvrzení Lubomíra Zaorálka. Výrok proto hodnotíme jako nepravdu.

Kromě oficiálních stenografických záznamů se tuto informaci nepodařilo dohledat ani v relevantních nezávislých médiích. Ty odkazují převážně na slova tehdejšího ministra školství Dobeše, který ve svých vyjádřeních premiéra Nečase zmiňuje, nicméně samotný předseda vlády nebo ministr financí Kalousek v těchto článcích nejsou citováni.

Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě videozáznamu tiskové konference po setkání premiéra Petra Nečase s předsedou Komise José Manuelem Barrosem.

Petr Nečas v reakci na otázku novinářů skutečně uvedl, že v nejhorším případě hrozí zvýšení deficitu na 6% HDP z důvodu výpadku toku plateb z Evropské unie, ale v kontextu dopadů situace ohledně evropských dotací na rozpočtový výhled České republiky. Během tiskové konference nedošlo ke zmínce o obnovení plateb Komisí.

Na základě informací Ministerstva financí ČR a České národní banky hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle zákona č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu ČR je na rok 2012 plánovaný roční deficit 105 miliard Kč, což tvoří přibližně 2,9 % HDP (hodnota HDP podle prognózy (.xls) České národní banky). Za předpokladu zvýšení deficitu o 100 miliard Kč v tomto roce by skutečně došlo k jeho nárustu na 6 % HDP.

Na základě záznamu pořadu Události komentáře ze dne 15. května 2012 a ústní interpelace ministra financí 15. března 2012 hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Lubomír Zaorálek tímto výrokem reaguje na Kalouskovu odpověď moderátorce v pořadu Události komentáře v souvislosti s hodnocením kauzy Davida Ratha. Miroslav Kalousek hodnotí kauzu Rath jako závažný problém pro Českou republiku i s ohledem na dotační programy EU. Evropská komise by podle něj mohla na základě korupčního skandálu Davida Ratha pozastavit platby do Česka, protože se jí vzhledem k nedostatku financí "hodí" další důvody k pozastavení proplácení evropských peněz.

Totéž prohlásil ještě v ústní interpelaci v PS PČR 15. března 2012, na což pak mimo jiné reagoval i eurokomisař Johannes Hahn.

Další mediální výstupy k tomuto tématu se nám však již nepodařilo dohledat.

Na základě Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti hodnotíme výrok jako pravdivý.

Oddíl 6 tohoto nařízení (.pdf) stanovuje podmínky stavění platební lhůty a pozastavení plateb. Podle článku 92 tohoto oddílu může Komise všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni prioritních os nebo programů pozastavit, pokud:

a) v řídicím a kontrolním systému programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a pro které nebyla přijata nápravná opatření, nebo
b) určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena, nebo
c) členský stát závažným způsobem porušil své závazky podle čl. 70 odst. 1 a 2.

Článek 70 odst. 1 a 2 stanovuje povinnosti členských států. Ty jsou podle něj odpovědné za řízení a kontrolu operačních programů tak, že zajišťují, aby řídicí a kontrolní systémy operačních programů byly zavedeny v souladu s podmínkami stanovenými Komisí a aby účinně fungovaly. Dále členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a napravují a získávají zpět neoprávněně vyplacené částky, případně spolu s úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti a částky Komisi a informují ji o postupu správních a soudních řízení. Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět, odpovídá za uhrazení nevymožených částek zpět do souhrnného rozpočtu Evropských společenství členský stát, pokud se prokáže, že ztráta byla způsobena jeho pochybením nebo nedbalostí.

Na základě informací uvedených na internetových stránkách Strukturalni-fondy.cz hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako nepravdivý. Dle informací (pdf.) činí celková alokace fondů na rok 2007-2013 (aktuální k datu 3. května 2012) 778,5 mld. Kč. Cílem bylo vyčlenit pro regionální operační programy pro období 2007-2013 částku 4,6 mld.€, což odpovídá částce 118,634 mld.Kč (pozn. dle aktuálního kurzu € = 25,79 Kč). Uvedená částka, která měla být určena pro regionální operační programy, tak odpovídá 15,2 % z celkové částky, která byla pro ČR uvolněna.

Obě části tvrzení Lubomíra Zaorálka o výši i místě přerozdělení dotačních plateb jsou podle informací z měsíční monitorovací zprávy za duben 2012 pravdivé.

Alokovaná částka pro Českou republiku pro finanční období 2007-2013 je podle nejaktuálnější monitorovací zprávy (.pdf) 778,5 miliardy korun, což potvrzuje Zaorálkův výrok o stovkách miliard. Z této celkové částky bylo zatím přiděleno 333,8 mld.

Informaci o přerozdělování financí na jednotlivých ministerstvech potvrzují opět webové stránky strukturalni-fondy.cz zřízené Ministerstvem pro místní rozvoj a Národním orgánem pro koordinaci. Podle tabulky monitorovací zprávy (.pdf) na straně 6 jsou všechny tématické Operační programy přerozdělovány na ministerstvech. Právě tématické OP tvoří 80,1% čerpaných evropských dotací.

název Řídící orgán Podíl v %

OP Doprava MD 21,8

OP Životní prostředí MŽP 18,4

OP Podnikání a inovace MPO 11,7

OP Výzkum a vývoj pro inovace MŠMT 7,7

Vzdělávání pro konkurenceschopnost MŠMT 6,8

OP Lidské zdroje a zaměstnanost MPSV 6,9

Integrovaný OP MMR 6,1

OP Technická pomoc MMR 0,7

Na základě informací MPSV, serveru aktuálně.cz a některých dalších zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Současná vláda byla jmenována 13. července 2010, přičemž každý rok jejího působení (2011, 2012) docházelo k úsporným opatřením, která se dotkla všech skupin zmiňovaných poslancem Zaorálkem. Další úsporná opatření se plánují i pro rok 2013.

Co se týče zdravotně postižených, zde došlo ke snížení některých příspěvků již k lednu 2010, tedy ještě před jmenováním vlády Petra Nečase (např. snížení příspěvku na provoz motorového vozidla). Pro rok 2011 se již Nečasova vláda rozhodla ponechat většinu těchto příspěvků ve stejné, tedy snížené výši. V rámci sociální reformy 2012 pak ke změnám ve výši dávek pro zdravotně postižené došlo v důsledku sjednocení dosavadních osmi dávek do dvou- tzv. "příspěvku na mobilitu" a jednorázového "příspěvku na pomůcky".

V případě důchodců se úsporná opatření promítají především do podoby valorizace, přičemž v praxi každoročně dochází k nepatrnému snižování státních penzí v porovnání s průměrnou mzdou, kdy průměrná mzda roste rychleji než důchody. Zásadní změnu v otázce valorizace pak vláda připravuje pro rok 2013, od kterého by se po dobu tří let měly penze valorizovat o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd. Dosud se důchody zvyšovaly v případě inflace o celou její míru.

Rodin s dětmi se v roce 2011 dotkly především změny v porodném (nově vypláceno pouze na první dítě, a to jen rodinám, jejichž příjem je menší než 2,4 násobek životního minima) a ve čtyřleté variantě rodičovského příspěvku (pokles o 1/5 až 1/6 oproti předcházejícímu roku). V roce 2012 pak mezi nejvýraznější patřily změny v tříleté variantě rodičovského příspěvku (pokles až o téměř 16 tisíc korun).

Celkovou výši úsporných opatření dopadajících na výše zmiňované skupiny obyvatel se nám nepodařilo dohledat. Již ze samotné tiskové zprávy MPSV (pdf.) o vývoji sociálních výdajů v roce 2011, v níž se mimo jiné uvádí, že „Na dávky státní sociální podpory bylo v roce 2011 uvolněno cca 36,0 mld. Kč, což bylo o 4,8 mld. Kč méně než v roce předchozím, přičemž tento meziroční pokles souvisí převážně s úspornými legislativními úpravami účinnými od počátku roku 2011…“ je však patrné, že úspory se skutečně budou pohybovat v řádu miliard korun.

Zmíněná částka je několikanásobně nižší než rozpočet státní sociální podpory.

Zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.) definuje šest dávek, které spadají do "státní sociální podpory". Jsou to: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné (blíže na webu MPSV).

Tato soustava podpory má v rozpočtu pro rok 2012 (.pdf) úhrnně jako "Dávky státní sociální podpory" přiděleno 37,9 mld korun. Pro rok 2011 (.pdf) to bylo 38,3 mld.

Skutečné výdaje za rok 2011 těmto částkám přibližně odpovídají. Poslanec Zaorálek ale zmiňuje desetkrát nižší, zjevně nepravdivou hodnotu.

Podle údajů ministerstva financí takový nárůst nenastal.

Zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.) definuje šest dávek, které spadají do "státní sociální podpory". Jsou to: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné (blíže na webu MPSV).

Výdaje na státní soc. podporu v období leden-červen (.pdf, str. 174) 2011 činily 18,4 mld. (oproti částce 20,6 z r. 2010), ve 3. čtvrtletí 2011 (.pdf, str. 45) ukazují také spíše pokles, údaje za celý rok 2011 pak ukazují meziroční pokles o 11,7 % (plnění 36,1 mld. korun). V prvním čtvrtletí 2012 pak došlo k dalšímu snížení výdajů (meziročně o 5,3 %).

Nikde v posledním roce nedošlo k razantnímu nárůstu, který tedy poslanec Zaorálek zmiňuje nepravdivě.