A pokud jde o tu změnu ústavní v tom článku 97, já osobně jsem usiloval to už v roce 1998, aby se rozšířila působnost Nejvyššího kontrolního úřadu i na kraje a vznikající fondy a veřejné instituce.
Výrok Vojtěcha Filipa je nepravdivý, neboť podle dostupných záznamů z Poslanecké sněmovny v roce 1998 nenavrhoval (či spolunavrhoval) takovou legislativní změnu, která by vedla k posílení pravomocí NKÚ, jak o tom mluví.
Vojtěch Filip mluví o článku 97 Ústavy, jehož změna je nyní projednávána sněmovnou. Zmiňuje-li poslanec Filip rok 1998, v tomto případě připadají v úvahu 2 volební období, v nichž působil jako poslanec v Poslanecké sněmovně (1996 - 1998 a 1998 - 2002; v roce 1998 proběhy parlamentní volby). Ovšem v roce 1998 (v obou částech podle volebního období) Vojtěch Filip nebyl spolu/předkladatelem takové změny, o níž mluví ve svém výroku (období do voleb - období po volbách).
Parlamentní institut také vydal přehled (.pdf) všech návrhů na změnu Ústavy od roku 1992 do doby schválení tzv. Lisabonské smlouvy. Z tohoto přehledu (po analýze poslancem Filipem zmíněného období) vyplývá, že jím skutečně nebyla navrhována taková změna Ústavy, o níž mluví.
(Protože není pravda, není pravda, že by ten, že bysme šli degresivním způsobem ve státním rozpočtu. My jdem progresivním způsobem.) Na rozdíl třeba od těch států, které opravdu šetří. V Dánsku, když se projevila krize, tak jejich rozpočet byl degresivní.
Bohužel informace a aktuální analýzy, které by potvrzovaly či vyvracely informaci o degresivním státním rozpočtu Dánska v počátcích krize nelze ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. Proto hodnotíme výrok Vojtěcha Filipa jako neověřitelný.
Vždycky se zvedne někdo z koalice a navrhne odročení tohoto zákona (novelu ústavního zákona o postavení NKÚ, a jeho prováděcíh předpisu, pozn.).
Výrok poslance Filipa je neověřitelný, neboť nejsou k dispozici veřejná data, která by jeho tvrzení podpořila/vyvrátila.
Novela Ústavy České republiky, která řeší otázku působnost Nejvyššího kontrolního úřadu byla Poslanecké sněmovně doručena dne 9. května 2011 a prošla již 1. čtením. (Historie návrhu (.pdf) popsána zde). Byla postoupena k projednání do sněmovního kontrolního, ústavněprávního výboru a výboru pro veřejnou správu a rozvoj (Sněmovní tisk 351 a 352).
Na 36. schůzi sněmovny byly navrženy zmíněné tisky (351 a 352) k projednání, nicméně ve schváleném programu schůze již absentují (bod 6 a 7). Na právě probíhající 38. schůzi sněmovny byly tyto body navrženy k projednání. Ovšem ve schváleném programu schůze opět absentují.
Poslanecká sněmovna nemá na svých internetových stránkách zveřejněny stenoprotokoly z jednání o programu jednotlivých schůzí, tudíž nelze přesně určit důvod, proč se Sněmovní tisky 351 a 352 nedostaly na pořad jednání.
Co se týká možného protahování projednávání zákona ve výborech, např. v ústavněprávním výboru byl návrh poprvé projednáván 5. října 2011, kdy však bylo navrženo (poslanci Tejc a Polčák) odložení dalšího projednávání. Výbor doporučil schválení zákonů až na svém zasedání 1. prosince 2011. Opět je třeba dodat, že ani zmíněný výbor neposkytuje kompletní informace o svém jednání, a je tudíž fakticky nemožné přesně postihnout případné důvody protahování projednávání zmíněných návrhů.
U nás je devátá nejnižší mzdová úroveň v celé Evropské unii.
Na základě statistiky Eurostatu označujeme tento výrok za pravdivý.
Z dokumentu (.pdf), který vydal Eurostat 24. dubna 2012 vyplývá, že průměrná hodinová mzda českého pracovníka je 10,5 € (cca. 258 Kč), čímž se řadíme na devátou příčku od konce před Bulharsko, Rumunsko, pobaltské státy, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Průměr EU se pohybuje okolo 23,1 € (cca. 567 Kč).
Komise pro kontrolu BIS nemůže do živého svazku, (tak jestliže je svazek uzavřen, budiž tak se, tak v úterý může pan Lang jako něco tam říkat, jestli je svazek otevřen nebo zůstane otevřený záměrně, tak se nedozví komise nic.)
Komise sněmovny do věcí, kde je BIS stále činná, opravdu nemá možnost vstoupit.
Kontrolu Bezpečnostní informační služby provádí sněmovna především skrze Stálou komisipro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.
Ředitel BIS této komisi předkládá (podle §19 zákona o BIS) mj. zadání úkolů od vlády či prezidenta a podklady ke kontrole plnění rozpočtu. Komise si může od ředitele další informace vyžádat: zejména jde o "zprávu o použití zpravodajských prostředků ", která se ale vztahuje pouze na " věci a případy, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila ". V tomto smyslu tedy komise nemůže vstupovat do živých věcí.
O věcech, ve kterých je BIS činná, může komise (podle §19 zákona) žádat pouze souhrnné informace o počtu případů použití zpravodajské techniky, s uvedením jejího druhu. BIS rovněž uvede, o jakou oblast její působnosti jde (pět oblastí dle §5 zákona o zpr. službách).
Nehodnotíme, zda může svazek zůstat záměrně otevřený nebo ne. Je-li v dané věci činná, nemusí BIS o svém konání podávat sněmovní komisi zprávu. Komise tedy, jak pravdivě tvrdí Filip, "do svazku nemůže".
(Obsahem zde mají V.Filip a F.Bublan identické výroky, proto se téměř shodují naše odůvodnění).
(My jsme přes ty složité vztahy s Nejvyšším kontrolním úřadem jako kontrolní výbor, které se dořešily vlastně až teď v tomto měsíci soudní cestou,) tak jsme ale jednotlivé kontrolní závěry projednávali a právě v prosinci 2010 a potom později na začátku roku 2011 jsme požádali, aby se provedla následná kontrola toho hospodaření (hospodaření Lesů ČR, kde měl NKÚ nalézt rizikové investice, pozn.)
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Přes jistou zmatečnost celého výroku lze z kontextu jasně vyvodit, že Vojtěch Filip hovoří o kontrole závěrek NKÚ týkajících se hospodaření ve správě lesů. Sice ne v prosinci, ale 18. listopadu 2010 (na 5. schůzi kontrolního výboru) projednávali poslanci Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 08/38 – Peněžní prostředky určené na programy podpor výroby energie z obnovitelných zdrojů energie a úspor energie.
Na toto projednávání navázali na 8. schůzi, dne 20. ledna 2011, kde se přes biomasu, resp. jeden z jejích zdrojů - dendromasu, dostali k diskuzi o neefektivitě hospodaření v lesní správě. V usnesení č. 43 žádá kontrolní výbor ministra zemědělství, "aby do 31. 1. 2011 předložil Kontrolnímu výboru kompletní postup a výpočet výhodnosti použitých modelů pro správu lesů ve vlastnictví státu za období roku 2008 a roku 2009 včetně podkladů, ze kterých výpočet vychází tak, aby bylo možné provést nezávislou kontrolu výpočtu a použitých údajů." Drobný nesoulad v měsících neohrožuje podstatu výroku a hodnotíme jej proto jako pravdivý.
V loňském roce hasičský záchranný sbor přišel na platech hasičů o 18 % u jednotlivých hasičů.
Hlavní příčínou snížení mezd příslušníků bezpečnostních sborů je nařízení vlády č. 374/2010, které zrušuje planováné navýšení mezd o 10% pro rok 2011.
Na náš dotaz k tomuto tématu odpovídala tisková mluvčí Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru ČR kpt. Ing. Ivana Svitáková:
1) průměrný měsíční služební příjem příslušníků HZS ČR poklesl v roce 2011 oproti roku 2010 o 7%
2) pokles průměrného platu se promítl v těchto složkách průměrného služebního příjmu:
- základní tarif - snížení o 10 % - zvláštní příplatek - snížení o 16 % - pohyblivé složky (služební pohotovost, přečasy) - snížení o 12 %
3) V roce 2010 došlo ke snížení nebo úplnému zrušení poskytování příspěvku na stravování zaměstnancům HZS ČR, dopady tohoto opatření nejsou z úrovně GŘ HZS ČR zkalkulovány.
Z výše uvedeného vyplývá, že snížení mezd se ale nedotklo osobních příplatků, odměn a příplatků za vedení, proto je toto číslo průměrně na úrovni zmiňovaných 7%, o které poklesl příjem příslušníků HZS ČR. Všechny složky služebního příjmu příslušníka HZS v přehledné podobě můžete najít zde. Teoreticky je možné, že u některých individuálních případů mohlo v dojít k poklesu reálné mzdy o 18%, ale toto číslo není možné vztáhnout na celý HZS v rámci plošného snížení platů, zejména proto, že průměrné hodnoty uvedené GŘ HZS ČR zmiňují něco jiného. Výrok Vojtěcha Filipa proto musíme hodnotit jako nepravdivý.
To, že se uchýlil (předseda vlády, pozn.) ke kroku (předstoupení se žádostí o důvěru v průběhu mandátu, pozn.), který nemá obdoby v České republice, mě velmi smutně překvapilo.
Tento výrok je nepravdivý.
Zmiňovaný institut je upraven v Článku 71 Ústavy České republiky (vláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry).
K využití této možnosti v průběhu mandátu vlády došlo např. v roce 1997, kdy o vyslovení důvěry vládě požádal její předseda Václav Klaus, či v roce 2003, kdy se k obdobnému kroku odhodlal tehdejší premiér Vladimír Špidla.
A proč si nepřipomene, že ještě v roce 2008 byla daň z příjmů právnických osob 24 procent.
Výrok poslance Filipa je nepravdivý, jím zmíněná výše daně neodpovídá realitě roku 2008.
Předseda KSČM Filip se mýlí, když tvrdí, že sazba daně z příjmu právnických osob byla v roce 2008 ve výši 24 %. Její skutečná výše byla v tomto roce nastavena na 21 %. Výše, kterou uvádí Filip, platila předchozí 2 roky. (zdroje - 1; 2; 3)
Česká republika je na tom v ceně práce devátá nejhorší v Evropě.
Výrok poslance Filipa je na základě dohledaných statistik pravdivý.
Podle statistik Eurostatu (.pdf) je opravdu cena práce na 9 nejnižším místě v rámci EU.
