Demagog.cz

Ondřej Liška

Ondřej Liška (SZ)

  • 26
  • 3
  • 2
  • 8

Výroky

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Zelení naopak iniciovali zprávu v Evropském parlamentu, která se velmi kriticky postavila k biopalivům 1. generace, my je nepodporujeme.

Evropský parlament skutečně v roce 2013 podpořil (hlasování zde) pokročilá biopaliva na úkor těch tzv. 1. generace, která mohou konkurovat potravinové výrobě. Zelení rovněž stáli za tímto návrhem (.pdf). Zpravodajem této zprávy byl poslanec Evropského parlamentu z frakce Zelených Claude Turmes.

Ten v této zprávě mimo jiné uvedl, že (str. 86): "Zpravodaj se domnívá, že jsou zde přesvědčivé důkazy pro to, aby byl opuštěn cíl povinných 10 % paliv z obnovitelných zdrojů. Pozornost věnovaná biopalivům by měla být kvalitativní než jen čistě kvantitativní.

V následujících odstavcích rozděluje možné zdroje biopaliv na "go" (tedy ty, které Zelení podporují) a "no-go" (ty, proti kterým protestují, paliva první generace). Mezi "go" patří především odpadky a zbytky, mezi "no-go" patří ty, které negativně ovlivňují světovou produkci potravin.

Tento postoj se pak promítá do konkrétních pozměňovacích návrhů, kupříkladu návrhu č. 2 (str. 6 dokumentu). Celá zpráva je tak velmi kritická k biopalivům první generace a navrhuje změny, jak omezit jejich užívání.

O kritickém postoji strany k biopalivům první generace svědčí i řada dalších prohlášení na stránkách evropských Zelených (např. zde nebo zde).

Tento výrok jsme změnili z původního hodnocení "něověřitelné" na základě podkladů dodaných Stranou zelených, za což jim děkujeme.

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Když si přečtete náš volební program, který je společný pro všechny zelené strany v Evropské unii, které společně kandidují, tak tam uvidíte celý soubor velmi konkrétních návrhů jak demokratizovat a otevřít evropské instituce.

Na základě Společného manifestu Evropské strany Zelených hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve zmíněném dokumentu (.pdf, str. 16) skutečně najdeme celý oddíl nazvaný " Za životaschopnější demokracii ", v jehož rámci je vyjmenováno několik návrhů, které by podle názoru Zelených pomohly větší demokratizaci a otevřenosti evropských institucí. Je to například posílení iniciativy občanů, větší možnost podávat žaloby u ESD, vyšší kontrola občanů nad politikami EU, ať už přímá nebo skrze posílené národní parlamenty, a další.

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Český výbor pro evropské záležitosti v české parlamentu vůbec není populární, protože je tam nejvíc práce, ale je to nejdůležitější výbor v celé sněmovně, protože má nejvyšší pravomoc. To, co se usnese ve výboru pro evropské záležitosti, má váhu jako by se na tom usnesla celá sněmovna.

Výbor pro evropské záležitosti skutečně má velké pravomoci. Ve srovnání s ostatními výbory v Poslanecké sněmovně patří ke třem výborům, ve kterých nejčastěji probíhají schůze. Výrok Ondřeje Lišky proto hodnotíme jako pravdivý.

Výbor pro evropské záležitosti (VEZ) " hraje klíčovou úlohu při výkonu parlamentní kontroly evropské agendy v Poslanecké sněmovně. "

Množství práce ve VEZ lze srovnat podle počtu schůzí v jiných výborech. Do 16. května 2014 proběhlo:v Hospodářském výboru - 6 schůzív Kontrolním výboru - 6 schůzív Mandátovém a imunitním výboru - 13 schůzív Organizačním výboru - 12 schůzív Petičním výboru - 6 schůzív Rozpočtovém výboru - 8 schůzív Ústavně právním výboru - 8 schůzíve Volebním výboru - 10 schůzíve Výboru pro bezpečnost - 9 schůzíve Výboru pro evropské záležitosti - 11 schůzíve Výboru pro obranu - 7 schůzíve Výboru pro sociální politiku - 6 schůzíve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu - 5 schůzíve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - 8 schůzíve Výboru pro zdravotnictví - 7 schůzíve Výboru pro životní prostředí - 7 schůzív Zahraničním výboru - 9 schůzív Zemědělském výboru - 8 schůzí

Pouze v Mandátovém a imunitním výboru a v Organizačním výboru proběhlo více schůzí než ve Výboru pro evropské záležitosti.

Dle webových stránek Poslanecké sněmovny"největší nároky na práci členů VEZ klade právě projednávání návrhů aktů a jiných dokumentů EU, které představuje absolutní většinu aktivit VEZ. Důležitost a zodpovědnost této činnosti umocňuje skutečnost, že v souladu se zákonem o jednacím řádu PS jsou usnesení výboru, která nejsou zařazena na program jednání plenární schůze, považována za vyjádření Sněmovny, a jejich zohlednění při formulaci stanoviska pro jednání v orgánech ES a EU je pro vládu závazné."

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Známý případ farmy Bolka Polívky. Ta dostala dotaci z evropských peněz přes 20 milionů korun, nakonec zbankrotovala, byla prodána za nějakých myslím 11 milionů korun. Z těch 11 milionů už veřejnost, naše peníze zpátky těch 27 milionů nedostaneme.

Penzion Olšany s.r.o. (dříve vedený jako FARMA Bolka Polívky, spol. s.r.o.) byl prodán v únoru 2014 za 11,5 milionu Kč.

Vzhledem k tomu, že informace týkající se částky získané z fondů Evropské unie se v různých médiích velmi liší (Lidovky.cz informovaly o 24 milionech a Aktuálně.cz o 11,6 milionech), čekáme na vyjádření příslušného Regionálního operačního programu a Ministerstva pro místní rozvoj. Z tohoto důvodu výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Ale to se bavíme o České republice.

Liška reaguje ve svém výroku na to, že osobně podporoval tzv. biopaliva. Petr Mach dokonce uvedl konkrétní den, kdy se o zmíněném bodu ve sněmovně hlasovalo. Předseda Zelených skutečně byl pro podporu biopaliv 17. března 2010 v rámci jednání o novele zákona o ochraně ovzduší.

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Je zřejmé, že pan ministr Kalousek a ministerstvo pod jeho vedením prostě odmítalo reagovat a to přes to, že Švýcarská prokuratura dodávala další a další informace, tlustospisy atd.

Situace kolem nepřihlášení se České republiky k švýcarskému soudnímu procesu, zabývajícímu se privatizací Mostecké uhelné, je prozatím natolik nejednoznačná, že musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Podle informací serveru Česká pozice, který údajně vychází z dokumentů švýcarského soudu, není možné určit, jestli byl osloven Miroslav Kalousek a ministerstvo financí nebo nějaký jiný český úřad. Nedá se tedy potvrdit ani vyvrátit, zda ,, Kalousek a ministerstvo pod jeho vedením prostě odmítalo reagovat ”. Přikládáme i vyjádření ministerstva financí, které kauzu komentuje na svých webových stránkách.

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Dnes je to tak, že úředníci od těch nejnižších po ty nejvyšší mohou být členy politických stran, pracovat tam v jejich prospěch.

V České republice zatím skutečně neplatí žádný zákon o státní službě a chování úředníků tedy není nijak regulováno. Státní úředníci mohou být členy politických stran, jak tvrdí Ondřej Liška. Zakázání možnosti členství v politických stranách by však dle některých názorů mohlo být porušením práva Evropské unie a snahou by spíše mělo být, aby členství v politické straně neovlivňovalo úředníkovo rozhodování či postavení.

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Ten návrh, který navrhla Nečasova vláda (služebního zákona), vlastně neobsahuje 2 hlavní principy, které mají v takovém zákonu být. Vůbec neřešila otázku odměňování a vůbec neřešila otázku depolitizace.

Na řadu potíží v navrhovaném zákoně poukázala Transparency International v otevřeném dopise (pdf.) premiéru Nečasovi: “ V oblasti odměňování (Hlava VII. návrhu zákona) zaznamenává návrh regulace zcela nekoncepční přístup, kdy se namísto stanovení stabilizačních prvků spočívajících ve zvýšení nárokové složky platu na úkor nenárokové pouští cestou zcela nestandardní, tj. podpory smluvních platů.“ K depolitizaci se dále text vyjadřuje: “ Návrh zákona nestanovuje hranici mezi politicky obsazovanými pozicemi a úředníky a na institucionální řešení odpolitizování veřejné správy rezignuje sporným „stanovením maximálně možné právní ochrany úředníků.“

Zákon kritizovaly nejen neziskové organizace ale i opozice a tehdejší vicepremiérka Karolína Peake.

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Pokud do konce roku neschválíme kvalitní (služební, pozn. Demagog.CZ) zákon, který po nás chce teď už Evropská komise, tak nebudeme moci čerpat evropské fondy v příštím období.

Česká republika je jediným státem EU, který nepřijal zákon o státních úřednících, kterým Evropská komise podmiňuje další čerpání fondů EU.

Euractiv.cz k k tématu píše: ” Přijetím kvalitního zákona, který by v České republice ošetřoval vztah úředníků a státu, podmiňuje Evropská komise čerpání prostředků ze strukturálních fondů pro následující programovací období.

Podle informací Českého rozhlasu tak při nepřijetí zákona ČR hrozí úplné zastavení dotací, státu tak hrozí ztráta až 500 miliard korun, které by jinak mohl čerpat.

Ondřej Liška

Ondřej Liška

Byla to naše podmínka vstupu do Unie (schválení služebního zákona - pozn. Demagog.cz).

Podmíněnost vstupu ČR do EU přijetím zákona o státní službě je zmiňována např. ve zprávách Českého rozhlasu. Proto byl zákon také schválen již v roce 2002 a od té doby je platný, avšak ne účinný (právně závazný).

Účinnost zákona je neustále odkládána.Vláda v roce 2013 dokonce navrhla, aby byl ještě před vstoupením v účinnost zrušen a nahrazen novým zákonem o státních úřednících.

Návrh Zákona o státních úřednících byl předložen Poslanecké sněmovně (jakožto sněmovní tisk 1081) a jeho projednávání bylo ukončeno s volebním obdobím Poslanecké sněmovny.