Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

0
Bez tématu 15 výroků
Pravda 11 výroků
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 3 výroky
Rok 2019 5 výroků
Rok 2014 10 výroků

Evžen Tošenovský

Usnesení Parlamentu je směřováno evropským lídrům, kteří se budou rámcem do roku 2030 zabývat na jednání Evropské rady v březnu.
Jiné, 13. března 2014
Pravda

Bod klima a energetika je jedním z bodů programu jednání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20.–21. března 2014. Lze předpokládat, že přijaté usnesení Evropského parlamentu o politice EU v oblasti energetiky a klimatu bude jedním z faktorů, který bude mít vliv na průběh jednání Rady.

Evžen Tošenovský

Socialisté samozřejmě rámec navržený Komisí a jeho radikálnější podobu dnes odhlasovanou Evropským parlamentem ve Štrasburku obhajují.
Jiné, 13. března 2014
Pravda

Přijaté pozměňovací návrhy (např. č. 10, 12, 13, 57, 58, 59 apod.) míří k relativně silnější podobě návrhu nařízení, než byla verze připravená Evropskou komisí. Pro návrh nařízení o fluorovaných skleníkových plynech hlasovali všichni europoslanci socialistické frakce S&D (.pdf, str. 48), na základě čehož označujeme výrok za pravdivý.

Evžen Tošenovský

Pokles ceny energií v USA a opačný trend v Evropě je více než alarmující.
Jiné, 13. března 2014
Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť v USA ceny elektrické energie neklesají, klesá pouze cena plynu, jak dokládají data U.S. Energy Information Administration.

(zdroj: eia.gov)

Americká data ukazují, že cena elektřiny stoupala zhruba do roku 2008 a od té doby pouze kolísá. Ceny zemního plynu naproti tomu od roku 2008 poklesly.

V Evropské unii je zemní plyn třikrát až čtyřikrát dražší než v USA. Přitom od roku 2008 v EU cena plynu i elektrické energie narůstá (.pdf, str. 4–5).

Evžen Tošenovský

V tuto chvíli nejde o schválení kompromisní dohody s Evropskou radou, jak bývá nesprávně uváděno. Žádná oficiální jednání mezi institucemi EU v tomto směru neprobíhala, hovoříme o autonomní pozici Evropského parlamentu, která bude Evropské radě teprve adresována.
Jiné, 13. března 2014
Pravda

Na začátku musíme upozornit na to, že vzhledem ke komplexnosti jednání v rámci EU a širokých možnostech neformálního jednání nelze ověřit, jestli navrhovaný rámec je nebo není kompromisním návrhem. V tomto výroku se tedy zaměřujeme na oficiální jednání, o kterých Evžen Tošenovský mluví v druhé části.

Ve středu 22. ledna 2014 vydala Evropská komise Sdělení nastiňující budoucí politický rámec EU v oblasti klimatické a energetické politiky – ZELENÁ KNIHA – Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030 (pdf.).

Sdělení nejsou závaznými právními akty, ale některá z nich mají závažné faktické účinky v oblasti aplikace práva. Sdělení může mít různou povahu. Obsahově obecnější může mít formu tzv. zelené či bílé knihy, v níž se shrnují stanoviska členských států k určitému problému, která pak mohou být základem budoucího návrhu legislativního opatření.

Po uveřejnění sdělení Komise je postup následující: veřejná konzultace (do diskusí formou připomínek může vstoupit prakticky kdokoliv) → uveřejnění legislativního návrhu → legislativní proces. V samotné EU o legislativním návrhu zpravidla jedná Rada, Evropský parlament, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, přičemž klíčová je role dvou prvně zmiňovaných institucí.

(Podrobnější informace o legislativním procesu v jednotlivých institucích naleznete zde).

V tiskové zprávě Evropské Komise se uvádí, že se dále předpokládá posouzení tohoto rámce Evropskou radou na jarním zasedání ve dnech 20. – 21. března tohoto roku.

Na začátku února europoslanci na planetárním zasedání ve Štrasburku odhlasovali tři závazné cíle ve stanovisku, na jehož vypracování se podílely výbory pro energetiku a životní prostředí.

Redukce emisí skleníkových plynů o 40 %, navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 30 % a zvýšení energetické účinnosti na 40 % do roku 2030 by mělo být podle Parlamentu závazné.

Evropští poslanci tak dali jasně najevo, že nepodpoří návrh Komise stanovující pouze jeden závazný cíl pro snížení emisí oxidu uhličitého o 40 % a nezávazný cíl pro obnovitelné zdroje.

Oficiální jednání mezi institucemi tedy skutečně neprobíhala, Evropská rada bude o rámci formálně jednat na teprve chystaném setkání.

Evžen Tošenovský

Zpráva požadující tři závazné cíle do roku 2030 (...) jde nejen proti stanovisku svazů zastupujících český průmysl a další zaměstnavatele (...). Jde i proti oficiální pozici členského státu, ze kterého pochází, tedy České republiky.
Jiné, 13. března 2014
Pravda

Podle serveru Svazu průmyslu a dopravy ČR zaměstnavatelské a průmyslové svazy střední a východní Evropy, konkrétně ČR, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska, vyjádřily v rámci společné pracovní platformy CEE-iniciativy svůj odmítavý postoj k jednostrannému závazku na snížení emisí CO2 o 40 % do roku 2030 v dopise (.pdf) adresovaném Güntheru Oettingerovi, evropskému komisaři pro energetiku, a dalším komisařům.

Česká republika (.pdf) s většinou cílů Rámce politiky pro klima a energetiku do roku 2030 (.pdf) nesouhlasí nebo k nim má výhrady či připomínky. ČR zásadně nesouhlasí se stanovováním nových závazků jdoucích za rok 2020 v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a v současné době zastává rezervované stanovisko k dalšímu politickému rámci po roce 2020. ČR také vyzývá Evropskou komisi k další hlubší diskuzi a analýzám, preferuje nezávaznost cílů v oblasti energetiky pro členské státy. ČR také nepodporuje stanovení závazného cíle pro obnovitelné zdroje po roce 2020.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů