Demagog.cz

Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

  • 11
  • 0
  • 1
  • 3

Výroky

Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

Čísla, která vznikla v rámci debaty v Parlamentu (ohledně směrnice týkající se efektivnější způsoby snižování emisí, závazného ročního snižování skleníkových plynů, výkonnostních emisí pro těžká vozidla, energetické účinnosti, podpory energie z obnovitelných zdrojů, pozn. Demagog.cz), byla zcela odlišná od toho, než s kterými přišla Komise a co bylo dojednáno se členskými státy. Byly dopadové studie, které hovořily, že je možné to realizovat, že to nepřinese negativní dopady. Seznam Zprávy, 15. května 2019

V rámci legislativního procesu v Evropském parlamentu jsou navrhovány pozměňovací návrhy, které zpřísňují limity navržené Komisí. Ta pro své návrhy zpracovává dopadové studie.

skrýt celé odůvodnění

Evžen Tošenovský není zcela proti snižování emisí, ale záleží dle něj na tom, jaká pravidla a regulace se v rámci EU nastaví. Evropský parlament dle jeho názoru přijímá až příliš ambiciózní cíle. Tošenovský hlasoval proti u těchto směrnic z důvodu obav z poškození průmyslových odvětví, jako je automobilový průmysl, či možnosti ohrožení konkurenčního prostředí a ohrožení vývoje nových technologií.

Výbory, které mají na starost projednávání navržené legislativy v Evropském parlamentu, ve svých pozměňovacích návrzích uvádějí vyšší a ambicióznější čísla, než jaké původně navrhovala Evropská komise. Například u směrnice o využívání obnovitelných zdrojů Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku navrhoval (Pozměňovací návrh 109, Návrh směrnice, čl. 3 – odst. 1) podíl energie z obnovitelných zdrojů až ve výši 35 % oproti Evropské komisi, která navrhovala podíl 27 %. V přijaté směrnici byl přijat alespoň 32% podíl energie z obnovitelných zdrojů.

Při projednávání nařízení o emisních limitech pro nová těžká vozidla Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin navrhl (Pozměňovací návrh 36, Návrh nařízení, čl. 1 – odst. 1 – písm. a) navýšení hodnot snížení emisí u takových vozidel. Přijatá směrnice nakonec stanovuje hodnoty, které původně navrhla Evropská komise, a to v letech 2025–2029 snížit emise o 15 % a od roku 2030 je u těchto vozidel snížit o 30 %. V pracovním dokumentu se EK zabývá možnými dopady na automobilový průmysl, a to převážně zvýšením (.pdf, str. 2) počátečních nákladů pro výrobce nákladních vozidel. Například Evropské sdružení výrobců automobilů akceptuje limity stanovené přijatou směrnicí, domnívá se ale, že takové cíle jsou přehnané a nerespektují odlišnost nákladních automobilů od osobních automobilů.

Další cíle v oblasti životního prostředí například stanovuje směrnice (č. 1 odst. 1) o energetické účinnosti, která udává cíl pro energetickou účinnost alespoň 32,5 % do roku 2030, což je navýšení oproti původnímu (čl. 1) cíli – 20% účinnosti. V pozměňovacích návrzích ale příslušný výbor navrhoval cíl (Pozměňovací návrh 45, Návrh směrnice čl. 1 - odst. 1 - bod 1) pro energetickou účinnost v hodnotě 40 %, tedy až od 10 % více, než navrhovala Evropská komise. Tošenovský stojí proti, jelikož by to mohlo ohrozit konkurenční prostředí a vývoj nových technologií.  Negativních dopadů, tentokrát na jednotlivé průmyslové sektory, se Tošenovský obával i u návrhu směrnice o nákladově efektivních způsobech snižování emisí, a proto hlasoval proti.

V rámci návrhu nařízení o každoročním snižování emisí skleníkových plynů bylo v rámci pozměňovacích návrhů přidáno (Pozměňovací návrh 25, Návrh Nařízení, čl. 1 – odst. 1) dosažení cíle snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 % oproti roku 2005. S tímto cílem byla směrnice přijata.

Z pracovních dokumentů zabývající se dopady směrnic, které si nechává vypracovat Evropská komise, vyplývají jak pozitivní dopady směrnic, tak i možné negativní dopady. Vyšší úroveň energetické účinnosti (.pdf, str. 4–5) by dle EK měla mít pozitivní dopady na hospodářský růst, zaměstnanost a hospodářskou soutěž. Mimo jiné například snížení účtů za energii spojenou s nižší spotřebou energie. U snižování emisi skleníkových plynů (.pdf, str. 3) nevidí EK přímé dopady na malé a střední podniky, kdy zdůrazňuje, že možné dopady se budou odvíjet od konkrétních opatření zavedených v jednotlivých státech.

Dopady, které by mohly snížit inovační pobídky spolu s dopady na průmyslová zařízení, které se zapojují do ETS (systém EU pro obchodování s emisemi), EK vidí u směrnice na nákladově efektivní způsoby snižování emisí (.pdf, str. 5). U návrhu nařízení na podporu obnovitelných zdrojů (.pdf, str. 5) se snaží dopady na malé a střední podniky zmírnit různými výjimkami, které mají podporovat konkurenceschopnost. Kromě toho směrnice mohla mít dopady na sociální, hospodářskou oblast a životní prostředí v jednotlivých členských státech EU.

Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

Zažil jsem jako primátor, když jsem v deset hodin večer na závěr odpolední šichty přesvědčoval hutníky, že musíme uprostřed Ostravy zavřít vysoké pece z asi, nevím už, devíti desíti koksoven, zavřít koksovny, protože situace byla neúnosná. Seznam Zprávy, 15. května 2019

Nepodařilo se dohledat, zda Tošenovský s hutníky opravdu vyjednával. Je však pravda, že za jeho primátorství byly ve Vítkovicích zavřeny vysoké pece a byla uzavřena smlouva mezi městem Ostravou, OKD a OKK o ukončení činnosti koksoven.

skrýt celé odůvodnění

Evžen Tošenovský byl primátorem Ostravy v letech 1993 až 2001. Za jeho působení v této funkci došlo k uzavření poslední vysoké pece ve Vítkovicích a byla uzavřena smlouva mezi městem Ostrava, firmou OKD a Ostravsko-karvinskými koksovnami (OKK). Na základě této smlouvy měla být ukončena činnost ostravských koksoven. Konkrétně koksovna Jan Šverma měla ukončit činnost do konce roku 2005 a koksovna Svoboda do roku 2009. Ve stejné smlouvě bylo také zakotveno, že OKD a OKK musejí vynaložit finanční prostředky na realizaci ekologických opatření (Koksovny Šverma a Svoboda daly na ekologii obrovské částky, str. 10; Právo; 8. 12. 2000). Představitelé města tak chtěli dosáhnout zlepšení životního prostředí v Ostravě. Smlouva byla v květnu 2001 za primátora Čestmíra Vlčka zrušena.

Historická data Českého hydrometeorologického úřadu dokazují, že v letech, kdy byl Tošenovský primátorem, bylo ovzduší v Ostravě postiženo hlavně prašným aerosolem. Někde byl významný i podíl oxidů dusíku (dostupná data pro 1998, 2000, 2001).

Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

Za ČR v Bruselu stálými novináři, dopisovateli, jsou myslím tři lidé - jeden za Českou televizi, jeden za ČTK a Rozhlas myslím, občas se objevíte i vy (ukazuje na Filipa Horkého ze Seznamu).
Seznam Zprávy, 15. května 2019

Stálého zpravodaje v Bruselu má z českých médií Česká televize, Český rozhlas a ČTK. Další tuzemská média, včetně Seznamu, vysílají své zpravodaje prostřednictvím krátkodobých akreditací.

skrýt celé odůvodnění

Stálého zpravodaje v Bruselu má Česká televize (Lukáš Dolanský), Český rozhlas (Filip Nerad) a Česká tisková kancelář (ČTK; Jakub Dospiva). Ostatní česká média vysílají do evropských institucí zahraniční zpravodaje prostřednictvím dočasných a krátkodobých akreditací.

Filip Horký jezdí do Bruselu opakovaně. Pro Seznam tam natáčel například několik dílů pořadu Obzor, které obsahovaly rozhovory s eurokomisařem Kingem, s poslancem a šéfem skupiny ALDE Verhofstadtem, s prvním místopředsedou Evropské komise Timmermansem či s velvyslancem ČR při NATO Šedivým. Zprostředkoval také střet názorů českých europoslanců v pořadu Duel.

Role zahraničního zpravodaje se z českých médií postupně vytrácí. Jedním z důvodů jsou vysoké náklady na tyto pozice, dále hraje roli možnost přijímat informace ze světových médií a agentur. Stálé zahraniční zpravodaje si dnes mohou dovolit zaměstnávat pouze veřejnoprávní média (ČT, ČRo, ČTK). Odborníci v minulosti upozorňovali mj. na nedostatek zpravodajů sledujících dění EU pro tištěná média.

Evžen Tošenovský v debatě zmínil nízký počet stálých zpravodajů v Bruselu jako jeden z důvodů nedostatečného pokrytí dění v EU, což má podle něj vliv na informovanost veřejnosti a její vnímání Evropské unie.

Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

Miliarda a půl velký stát (Čína, pozn. Demagog.cz) Seznam Zprávy, 15. května 2019

Podle projekcí OSN má Čína v roce 2019 1,42 miliardy obyvatel.

skrýt celé odůvodnění

Data o počtu obyvatel vycházejí z predikcí OSN. V roce 2017 měla Čína podle zprávy OSN (.pdf, str. 18) 1,409 miliardy obyvatel. Predikce pro rok 2019 uvádějí 1,42 miliardy Číňanů. Čína je tak nejlidnatější stát, očekává se (.pdf, str. 5) však, že ji v roce 2024 v počtu lidí dohoní a poté předežene Indie.

Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

V Evropě existuje agentura ENISA, která teď dokonce vznikla po dlouhých jednáních – a pohybovali jsme se tam společně s paní Charanzovou – a našla nějaké řešení, jak si vyměňovat informace. Seznam Zprávy, 15. května 2019

Evropská agentura pro bezpečnost sítí (ENISA) má mj. za úkol zajišťovat podporu a vzájemnou spolupráci mezi národními bezpečnostními týmy v rámci EU. Tošenovský se účasnil jednání o ENISA v rámci rozprav k Aktu o kybernetické bezpečnosti EU.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2004 vznikla původně nestálá Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA). Stala se centrem pro odborné poznatky z oblasti kybernetické bezpečnosti v Evropě. ENISA pomáhá EU a jejím členským státům, aby byly lépe vybaveny a připraveny pro účely prevence, odhalování a řešení problémů v oblasti bezpečnosti informací. V rámci rostoucích kybernetických hrozeb došlo k částečnému rozšíření pravomocí a možností této agentury přijetím Unijního aktu o kybernetické bezpečnosti 17. dubna 2019.

Jedním z úkolů agentury je i podpora a organizace sítě bezpečnostních národních týmů – tzv. CSIRT. V České republice je to tým CSIRT.CZ, jehož náplní je koordinace řešení bezpečnostních incidentů v počítačových sítích provozovaných v České republice a plnění role Národního CSIRT týmu podle Zákona o kybernetické bezpečnosti.

Evžen Tošenovský se účastnil schvalování aktu. K hlasování konkrétně uvedl:Jsem velmi spokojený s výsledkem jednání. Kybernetické hrozby a útoky jsou reálným faktem a do budoucna budou tím kritičtější, jak budeme čím dál více závislí na digitálních technologiích. Evropská unie potřebuje nástroje, jak těmto hrozbám předcházet a jak se proti nim bránit.

Podobně pak ve svém písemném stanovisku reagovala Dita Charanzová, která vypracovala i stanovisko pro jednání Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Tošenovský pak navíc figuroval jako stínový zpravodaj návrhu.

Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

Na začátku února se ve Štrasburku odhlasoval rámec pro politiku EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. Jiné, 13. března 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se 5. února konalo hlasování v Evropském parlamentu o energetice a klimatu.

Evropský parlament na základě hlasování (341 pro, 263 proti a 26 se zdrželo) vyzval, že státy EU do roku 2030 sníží emise CO2 o 40 %, budou mít podíl z obnovitelných zdrojů 30 % a zvýší energetickou účinnost o 40 %.

Návrh celého usnesení, jež bylo odhlasováno, a jeho body lze nalézt zde.

Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

Čeští výrobci (...) budou mít opět vyšší náklady na energie (v důsledku přijetí rámce pro politiku EU v oblasti energetiky a klimatu, pozn. Demagog.CZ). Jiné, 13. března 2014

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze dokázat přímou implikaci nově zvoleného rámce EU pro politiku v oblasti energetiky a klimatu a vyššími energetickými náklady českých výrobců.

Evropský parlament na základě hlasování vyzval, že státy EU do roku 2030 sníží emise CO2 o 40 %, budou mít podíl z obnovitelných zdrojů 30 % a zvýší energetickou účinnost o 40 %.

Podle Zprávy cen a nákladu na energie (. pdf EN) budou tímto nově zvoleným rámcem nejvíce zatíženy energeticky intenzivní části průmyslu, jako chemický, hutnický a papírenský.

Zpráva ale také udává (str. 137), že i přes zvyšující se cenu energií by mělo docházet ke zvyšování energetické účinnosti a náklady na energie by tak růst nemusely.

Výrok europoslance Tošenovského tak hodnotíme jako neověřitelný.

Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

Na plenárním zasedání vyzval Evropský parlament členské státy Unie ke stanovení tři závazných cílů do roku 2030 pro klimatickou politiku a energetiku. Konkrétně má být dosaženo 40% snížení skleníkových plynů oproti hodnotám z roku 1990, v oblasti energetické účinnosti je stanoven cíl na 40 % a podíl energie z obnovitelných zdrojů by měl stoupnout na 30 %. Jiné, 13. března 2014

Tisková zpráva Evropského parlamentu výrok potvrzuje: „Parlament ve středu [5. února 2014, pozn. Demagog.cz] schváleném usnesení vyzývá Komisi a členské státy EU, aby stanovily pro rok 2030 cíl na snížení domácích emisí skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti hodnotám z roku 1990. V souladu s výzkumy o nákladově efektivním potenciálu rovněž požaduje stanovit cíl na zvýšení energetické účinnosti o 40 %, a závazek, aby alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie pocházelo z obnovitelných zdrojů energie.“

Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

Na finální podobě zprávy (se) podíleli také zástupci z ČSSD, kteří při svém hlasování šli i proti schválenému stanovisku České republiky. Jiné, 13. března 2014

Poslanci ČSSD hlasovali pro usnesení o rámci politiky pro klima a energetiku, které nesouhlasí se stanoviskem Sobotkovy vlády, nepodařilo se nám však ověřit, zda se někteří sociálnědemokratičtí zástupci podíleli na podobě finální zprávy.

Usnesení o rámci politiky pro klima a energetiku do roku 2030 bylo přijato 5. února 2014, přičemž z českých europoslanců a europoslankyň pro něj hlasovali pouze zástupci ČSSD a Zuzana Roithová. Sobotkův kabinet přitom skutečně požaduje mírnější závazky než ty přijaté Evropským parlamentem. Europoslanci však tímto stanoviskem nejsou nijak vázáni, neboť„vykonávají svůj mandát nezávisle“.

Přijatý návrh usnesení vypracoval Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. Členem prvního jmenovaného je i sociální demokrat Pavel Poc, který se účastnil ([2] .pdf, str. 3) společného jednání obou výborů, na němž se projednával Rámec politiky pro klima a energetiku. Neboť však nejsou dostupné záznamy jednání výborů, nemůžeme určit, zda se podílel na konkrétní podobě konečného návrhu. Poc přinejmenším Rámec pro klimatickou a energetickou politiku do roku 2030 jednoznačně podporuje, případné zapojení kteréhokoliv ze zástupců ČSSD na finálním návrhu jsme ale bohužel nedohledali.

Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

Frakce Evropských konzervativců a reformistů nepodporuje závazný cíl na OZE ani pro energetickou účinnost do roku 2030 a především jejich rozpad na národní úroveň. Jiné, 13. března 2014

Frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) je dlouhodobě proti závazným cílům v oblasti klimatu a energetiky, v případě dopadů na národní státy je ECR pro spravedlivou alokaci zátěže politiky ochrany klimatu mezi členské státy EU (opět za předpokladu nezávaznosti jejích cílů). Příklady lze nalézt zvláště ve vyjádřeních evropského poslance Szymańského (např. zde, zde, zde a zde; eng).