Demagog.cz

Václav Hampl

Václav Hampl (Nez.)

  • 13
  • 4
  • 0
  • 0

Výroky

Václav Hampl

Václav Hampl

Já kandiduju za KDU a SZ, ti mají na tuto otázku (adopce dětí registrovanými partnery – pozn. Demagog.cz) jiné názory. ČT24, 14. října 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na následující informace. Hampl je kandidátem v senátním obvodě Praha 1 za koalici KDU-ČSL a Strany zelených.

Strana zelených podporuje (.pdf, bod 79 a 80) zavedení stejné legislativy v oblasti vztahů stejnopohlavních a různopohlavních párů a odstranění diskriminace sexuálních menšin. Strana zelených také prosazuje novelizaci zákona o registrovaném partnerství umožňující individuální adopci.

Na rozdíl od SZ má KDU-ČSL vůči adopci registrovanými partnery značně negativní postoj a odmítá ji.

Václav Hampl

Václav Hampl

Moje kampaň zatím stála něco přes půl milionu korun a peníze se vzaly především z příspěvku společného KDU a SZ. Konkrétně to bylo řešeno tak, že ty 2 strany společně financovaly jak moji, tak kampaň Václava Lásky a podělily se o to a nějaká část je od přispěvatelů. ČT24, 14. října 2014

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Základ financování kampaně Václava Hampla tvoří příspěvek KDU-ČSL ve výši 500 tisíc Kč. Výdaje placené z tohoto příspěvku lze dohledat na transparentním účtu KDU-ČSL. Bylo potvrzeno i spojení financování se SZ, která obdobně financovala kampaň Václava Lásky, jenž kandidoval za obvod č. 21. Dále se jistým dílem na financování kampaně podíleli i jednotliví přispěvatelé, jejichž seznam lze nalézt zde.

Podle Transparency International navíc Václav Hampl dostal nejlepší možné hodnocení, tedy známku 1.0 za průhlednost své kampaně.

Václav Hampl

Václav Hampl

V Česku zatím naštěstí tyto případy (myšlena je tragédie ve Žďáru – pozn. Demagog.cz), je to vlastně poprvé, z Ameriky slýcháváme tyto případy častěji a tam taky míra zabezpečení těch škol je podstatně větší. ČT24, 14. října 2014

Výrok Václava Hampla je hodnocen jako nepravdivý. V České republice se bohužel vyskytly některé případy podobné neštěstí, jež se událo ve Žďáru nad Sázavou.

Co se týče různých situací z USA, smrtící útoky ve školách se skutečně stávají a mívají i značný počet obětí. Několik nejvážnějších případů uvádí Policejní noviny.

Je pravdou, že podobné incidenty jsou v ČR naštěstí spíše ojedinělé a s významně menšími následky. Nicméně v posledních letech se jich několik vyskytlo, a to i takových, při nichž přišel o život člověk. Souhrnný seznam podobných incidentů vydal server Lidovky.cz.

Václav Hampl

Václav Hampl

Z pohledu České republiky není v dobré situaci (Rusko, pozn. Demagog.cz). Není v dobré situaci. Samozřejmě na jeho stranu nehrají úplně dobře věci jako jsou ceny na komoditních trzích typu ropa, zemní plyn. Události, komentáře, 16. srpna 2019

Ceny ropy a zemního plynu v poslední době padají, což je pro Rusko, které je na vývozu těchto surovin závislé, ekonomicky nepříjemné.

skrýt celé odůvodnění

HDP na obyvatele (v tis. dolarů roku 2011)

Z grafu vývoje ruského hrubého domácího produktu na obyvatele lze vidět, že po propadu v roce 2009 (spojenému s ekonomickou krizí) došlo k nárůstu HDP. Nicméně od roku 2013 ruská ekonomika klesala a stále se nedostala na původní hodnotu.

Cena ropy za barel v dolarech (očištěné o inflaci)

Zdroj: macrotrends.net

Cena zemního plynu v dolarech (očištěné o inflaci)

Zdroj: macrotrends.net

Dle studie je jedním z faktorů růstu ruské ekonomiky vysoká cena ropy a zemního plynu (.pdf, str. 6 - 7, anglicky). Toto pak potvrzuje i další studie (.pdf, str. 32, anglicky). Rusko se totiž řadí na druhé místo v žebříčku největších exportérů ropy na světě. Např. roce 2017 se Rusko podílelo na 11,1 % z celkových vývozů ropy na světě. V posledních čtyřech letech (poslední známé údaje jsou z roku 2017) se prodej ropy podílel zhruba z 5-6% na ruském HDP, na přelomu tisíciletí to pak bylo až 14 %. Zemní plyn se pak na ruském HDP podílí cca 2,5 %, na přelomu tisíciletí to však bylo téměř 9 %. Export ropy a zemního plynu představuje 60 % veškerého ruského exportu a tedy i přílivu devíz. To způsobuje, že schopnost Ruska importovat zboží pro vlastní spotřebu je také silně závislá na exportu ropy a zemního plynu.

Jak je dále popsáno v ekonomické zprávě Světové banky (.pdf, str. iii, anglicky), mezi jednu z klíčových hrozeb střednědobého růstu ruské ekonomiky patří právě pokles cen ropy. Například v období mezi lety 2014 a 2016 zaznamenalo Rusko velké ztráty kvůli poklesu cen ropy. Cena ropy se tehdy propadla až pod hranici 30 dolarů za barel. Od roku 2015 tak pokles cen ropy způsobil (.pdf, str. 226, anglicky) dramatický propad dovozů, vedl k velkému poklesu produktivity a také k poklesu hodnoty ruského rublu. Mezi roky 2014 a 2015 tak hodnota ruského HDP klesala.

Kurz RUB/CZK (x100)

Zdroj: Kurzy.cz

Hodnota rublu však klesá dlouhodobě, přičemž ke zmíněnému propadu došlo na přelomu let 2014 a 2015. Ani v posledních čtyřech letech se však rubl nevrátil na hodnoty kolem 60 korun za 100 rublů a dále stagnuje.

Václav Hampl

Václav Hampl

Ale především je tam (v Rusku, pozn. Demagog.cz) problematická situace vnitřní demokracie, vnitřní správy tohoto státu. Události, komentáře, 16. srpna 2019

Freedom House označil zemi jako nesvobodnou, demokracii v zemi kritizuje i české ministerstvo zahraničí. Rusko má také významný problém s korupcí.

skrýt celé odůvodnění

Poslední týdny Moskvou otřásají demonstrace za svobodné lokální volby. Moskva totiž zapověděla účast opozičním kandidátům v zářijových volbách do moskevského zastupitelstva. "Podle úřadů opozičníci nezískali požadovaný počet podpisů od voličů na svou podporu, zavržení kandidáti naopak tvrdili, že kontroly hodnověrnosti podpisů úřady dělaly schválně i s chybami, aby podpisy mohly zpochybnit," informuje iRozhlas. Demonstrace se konají navzdory úřednímu zákazu a přes důrazné policejní varování. Jak ukazují záběry z místa dění, ruská policie se uchyluje k zatýkání a násilí.

České Ministerstvo zahraničních věcí odpovědělo na události posledních dní v centru Moskvy následovně: "V reakci na zadržení stovek lidí pokojně protestujících v Moskvě proti manipulaci komunálních voleb Ministerstvo zahraničních věcí upozorňuje, že svoboda shromažďování je garantována mezinárodněprávními závazky a proto lidem má být umožněno projevit svůj názor i tímto způsobem."

Kreml byl také například obviněn z falšování voleb ve Vladivostoku. Úroveň vnitřní demokracie je podle americké nevládní neziskové organizace Freedom House velmi špatná a zemi považuje za nesvobodnou.

Rusko má pak také problém s korupcí. Dle údajů Amnesty International za rok 2018 je Rusko hodnocené jako 138. nejhorší z 180 sledovaných států.

Václav Hampl

Václav Hampl

Samozřejmě ruská mediální scéna je jako, to je evidentní, to je totálně pod kontrolou Kremlu, (...) Události, komentáře, 16. srpna 2019

Mezinárodní organizace Reportéři bez hranic, Freedom House či Výbor na ochranu novinářů se shodují, že svoboda tisku je v Rusku velmi omezená. Freedom House dokonce mluví o tom, že je hlavní národní zpravodajská agenda řízena přímo z Kremlu.

skrýt celé odůvodnění

Mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) každoročně připravuje zprávu týkající se svobody tisku ve světě. Letošní zpráva mapuje situaci v celkem 180 zemích. „Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě,“ popisuje ČTK. V nejnovější zprávě se pak Rusko umístilo na 149. místě. Tlak na nezávislá média zesílil od velkých protivládních protestů v letech 2011 a 2012. Hlavní nezávislé zpravodajské kanály poté začal kontrolovat stát, nebo byly zlikvidovány. „Vraždy a fyzické útoky proti novinářům zůstávají nepotrestány," vysvětluje dále organizace.

V dubnu 2018 pak soud nechal zablokovat oblíbenou aplikaci Telegram. Uživatele aplikace lákala hlavně kvůli bezplatnému šifrování obsahu, který mohli rozesílat na neomezený počet mobilních telefonů, tabletů nebo počítačů bez prozrazení. „Provozovatele této oblíbené aplikace zažalovala ruská státní agentura Roskomnadzor, hlavní úřad cenzurního dohledu, kvůli tomu, že odmítají poskytnout klíče k rozšifrování zpráv uživatelů,“ popisuje Česká televize.

Další organizace Freedom House Rusko označuje za zemi, kde neexistuje svoboda tisku. „Hlavní národní zpravodajská agenda je řízena z Kremlu,“ píše přímo Freedom House. „Zatímco někteří nezávislí provozovatelé vysílání, vydavatelství a online zpravodajské zdroje nadále fungují, jejich podíl na trhu není rozsáhlý a pravidelně čelí tlaku ze strany vlády,“ popisuje organizace situaci v zemi. A televize, která je stále hlavním zdrojem zpráv a informací v zemi, pak podle Freedom House často funguje jako propagandistický nástroj vlády.

Výbor na ochranu novinářů, jehož cílem je „hájit právo novinářů hlásit zprávy bezpečně a beze strachu z odvetných opatření", přináší nejnovější zprávy týkající se mediální scény v Rusku. Stejně tak o podobných případech referuje Amnesty International. Nejaktuálněji třeba o zadržení ruského investigativního novináře Ivana Golunova. Reportér byl v červnu zadržen v Moskvě a obviněn z držení a šíření drog. „Golunov tvrdí, že mu drogy podstrčili a že ho chtěli zastrašit kvůli jeho rozplétání nelegálních vazeb agentů tajných služeb na pohřebnický byznys," popisuje Česká televize. Případ následně vzbudil vlnu solidarity.

Zvláštní postavení má pak v zemi televizní stanice Russia Today (RT). Kritici nicméně upozorňují, že televize, která vysílá zprávy v angličtině, arabštině a španělštině, slouží jako propaganda ruského státu a jejím cílem je podkopat důvěru v západní instituce.

Ruská média se v posledních přibližně 20 letech postupně dostávala (.pdf) pod kontrolu Kremlu. Bylo to způsobeno jednak převzetím některých mediálních domů polostátními či státními společnostmi (např. Gazprom – str. 2), ale také legislativními opatřeními, které kladly požadavky ohledně financování, daní, a jinak omezovaly činnost médií.

„Kreml je zvyklý mít veškerá sdělovací média pod kontrolou. V posledních letech mu to sociální sítě a Google dost narušují. Jakmile se jim tam děje něco, co nemají pod kontrolou, dohání je to až k zuřivosti. Proto vyvíjejí tak obrovský tlak na nejrůznější komunikační kanály. Zatím ale pro Google není Navalnyj důležitější než jiní ruští klienti,“ řekla v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinářka a dlouholetá zahraniční korespondentka Petra Procházková.

Václav Hampl

Václav Hampl

Jako prostě ty demonstrace byly totálně pokojný. Ty byly totálně pokojný, pokud jde o ty demonstranty. Ty byly jako velmi násilný, pokud jde o ruskou státní moc. Události, komentáře, 16. srpna 2019

Od poloviny července probíhají v Moskvě protesty proti vyloučení opozice z voleb. Světová i domácí média přináší záznamy agresivního přístupu ruských policistů, který odsoudilo i Ministerstvo zahraničí. Naopak chování demonstrantů je označováno za pokojné.

skrýt celé odůvodnění

Senátor Václav Hampl v rozhovoru mluví o protestech v Rusku, které probíhají od druhé poloviny července. Obyvatelé v Moskvě protestují proti vyloučení opozice z blížících se komunálních voleb.

V sobotu 27. 7. 2019 bylo během nepovolené demonstrace za svobodné volby v Moskvě zadrženo přes 1 000 protestujících. Demonstrace v centru Moskvy pokračovaly také v sobotu 3. 8. a 10. 8. a také 17. 8.

Hromadné zatýkání protestujících doprovázely také následné domovní prohlídky.

Násilný postup policie popisují pro média zpravodajové i svědci. Zpravodajské servery zveřejňují fotografie i videa dokládající agresivní postup policistů proti protestujícím. Na brutální chování policie upozorňují také sami demonstranti.

Novinářka Petra Procházková v rozhovoru pro Český rozhlas popsala situaci následovně: „...ruští policisté jsou extrémně dobře vybaveni, mají helmy, vypadají pomalu jak z jiného světa a demonstranti se nedopouštějí žádných násilností. Nebyla tam rozbitá jediná výloha, pokud vím. Takže toto také celkem je jasné, na čí straně ta agrese je.

Lidskoprávní organizace Amnesty International opakovaně odsoudila agresivní postup ruské policie proti poklidným protestům.

Organizace ve zprávě uvádí, že došlo ke zbytečnému a nepřiměřenému použití síly ruskou policií. Dále Amnesty International upozorňuje na hromadné zatýkání protestujících za účast na demonstracích, což označila za neopodstatněné obvinění a odhodlání potlačit pokojný protest, jak uvádí zpráva.

O pokojnosti demonstrací mluví (čas cca 13:50) i zpravodaj České televize Miroslav Karas: „Neviděli jsme nikde ani tyče, ani transparenty, ani skupinové provolávání hesel, naopak, viděli jsme náhodné vytahování lidí z davu, jejich zadržování, bití obušky i pěstmi, hovořili jsme s lidmi, kteří byli biti po hlavě, hovořili jsme s lidmi, kteří tam přišli náhodou a skončili v policejních antonech.

Zatýkání a postup policie během demonstrací odsoudila česká diplomacie. K incidentům se vyjádřilo Ministerstvo zahraničních věcí na Twitteru.

Ministerstvo zahraničí také opakovaně označilo moskevské protesty za pokojné.

Ačkoliv lze z médií vysledovat, že protestující demonstrují pomocí transparentů a skandování, nejsou zprávy o žádných nepokojích nebo agresivitě ze strany účastníků protestů. Napříč českými i zahraničními médii lze dohledat zprávy o agresivním postupu policistů během moskevských protestů. Chování demonstrantů je naopak považováno za klidné, včetně vyjádření Ministerstva zahraničních věcí ČR nebo lidskoprávních organizací. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Václav Hampl

Václav Hampl

(...) prostě to, že tam jakoby mlátí, jako vytahují z davu lidi, kteří tam fakt jdou, bez nějakých těch cedulí, bez toho, že by něco skandovali, jen tak prostě jdou Moskvou a oni prostě z nich vytahují lidi a tahají je do antonů a mlátí je a prostě jako dávají jim neskutečný pokuty typu sto tisíc korun, v přepočtu sto tisíc korun. Události, komentáře, 16. srpna 2019

Během protestů v Moskvě dochází k násilnému zadržování poklidných účastníků a k agresivnímu chování policistů. Pokutu 300 000 rublů (v přepočtu 100 000 Kč) obdržela opoziční aktivistka Ljubov Sobolová. Agresivní postup policie odsuzují lidskoprávní organizace i diplomacie.

skrýt celé odůvodnění

Senátor Václav Hampl v rozhovoru mluví o protestech v Rusku, které probíhají od druhé poloviny července. Obyvatelé v Moskvě protestují proti vyloučení opozice z blížících se komunálních voleb.

V sobotu 27. července 2019 bylo během nepovolené demonstrace za svobodné volby v Moskvě zadrženo přes 1000 protestujících. Demonstrace v centru Moskvy pokračovaly také v sobotu 3., 10. a také 17. srpna.

Hromadné zatýkání protestujících doprovázely také následné domovní prohlídky. S některými zadrženými účastníky bylo následně vedeno soudní řízení, od kterého odešli s pokutou nebo několikadenním trestem vězení, informoval zpravodajský server iRozhlas.cz.

Pokutu 300 000 rublů (v přepočtu cca 105 000 Kč) musela zaplatit opoziční politička a aktivistka Ljubov Sobolová.

Násilný postup policie popisují pro média zpravodajové i svědci. Zpravodajské servery zveřejňují fotografie i videa dokládající agresivní postup policistů proti protestujícím. Na brutální chování policie upozorňují také sami demonstranti.

Lidskoprávní organizace Amnesty International opakovaně odsoudila agresivní postup ruské policie proti poklidným protestům. Organizace ve zprávě uvádí, že došlo ke zbytečnému a nepřiměřenému použití síly ruskou policií. Dále Amnesty International upozorňuje na hromadné zatýkání protestujících za účast na demonstracích, což označila za neopodstatněné obvinění a odhodlání potlačit pokojný protest, jak uvádí zpráva.

Situaci v Moskvě popsal také přímo v analyzovaném rozhovoru (čas 13:53) zpravodaj České televize Miroslav Karas: „Neviděli jsme nikde ani tyče, ani transparenty, ani skupinové provolávání hesel, naopak, viděli jsme náhodné vytahování lidí z davu, jejich zadržování, bití obušky i pěstmi, hovořili jsme s lidmi, kteří byli biti po hlavě, hovořili jsme s lidmi, kteří tam přišli náhodou a skončili v policejních antonech."

Obdobně popisoval Miroslav Karas situaci pro Českou televizi během protestů ze dne 3. srpna: „Jsme na Puškinově náměstí a vidíme na vlastní oči, že desítky lidí, náhodně vybraných z davu, byly odvedeny do policejních autobusů. Ty postupně odjíždějí k ruským soudům, kde čeká představitele opozice soudní jednání. Podobná situace je i v jiných částech ruského hlavního města.

Novinářka Petra Procházková komentovala situaci ze soboty 3. srpna v rozhovoru pro Český rozhlas: „Nebyla to demonstrace v tom pravém slova smyslu, nikdo tam nevykřikoval žádná hesla, lidé nepřišli v nějakém jednom šiku a neměli transparenty. Oni to pojali jako takové procházení se po centru Moskvy. Policie to ale vnímala jako demonstraci, takže zcela nekoordinovaně vytahovala různé osoby z malých skupinek lidí a zatýkala je.

Zatýkání a postup policie během demonstrací odsoudila též česká diplomacie. K incidentům se vyjádřilo Ministerstvo zahraničních věcí na Twitteru.

Václav Hampl

Václav Hampl

Například já teď v tomhle smyslu (v kontextu zásahu proti demonstrantům v Rusku, pozn. Demagog.cz) chválím stanovisko českého ministerstva zahraničí, které řeklo: Takhle je to špatně, fakt takhle se v civilizovaném světě nemůže postupovat. Události, komentáře, 16. srpna 2019

Ministerstvo zahraničí se skutečně ohradilo proti postupu ruských orgánů a vyzvalo k dodržování lidských práv.

skrýt celé odůvodnění

České Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) reagovalo na potlačení protestů v Rusku prostřednictvím sociální sítě Twitter poprvé již dne 28. července 2019

Dne 4. srpna pak ministerstvo vydalo následující prohlášení:

MZV ve svém prohlášení poukazuje na fakt, že postup ruských úřadů není v souladu s lidskými právy a není možné takto dále pokračovat, což je v souladu s tvrzením Václava Hampla.

Václav Hampl

Václav Hampl

Ano, já myslím, jak už tady teď před chviličkou zaznělo, dočasně ta ruská ekonomika se trochu zvedla. To bylo samozřejmě, to samozřejmě souviselo hodně s vývojem cen na komoditních trzích, a tím pádem tak jak cena ropy zase pak jako klesla a klesá, tak tohle vzalo za své. Události, komentáře, 16. srpna 2019

Po měnové krizi lze od roku 1999 pozorovat v Rusku silný ekonomický vzestup, který se nedá označit slovem "trochu". I po poklesu ruské ekonomiky v důsledku propadu cen ropy je HDP na obyvatele více než 4x větší než v r. 1999, nelze tedy říci, že zlepšení ekonomiky "vzalo za své".

skrýt celé odůvodnění

Vladimir Putin se poprvé ujal prezidentského úřadu 31. ledna 1999 poté, co mu funkci předal tehdejší prezident Ruské federace Boris Jelcin. Hospodářská situace v tehdejším Rusku nebyla příznivá a zemí zmítala měnová krize, kterou způsobil dlouhotrvající pokles cen ropy a základních kovů a snaha Kremlu udržet pevný kurz rublu k dolaru. Rusko bylo vnitřně zadluženo a zemi nezachránila ani půjčka Mezinárodního měnového fondu (MMF) k obnově hospodářského života. Kolaps ruského rublu posléze vedl k hyperinflaci, kdy se spotřebitelské ceny zvýšily o 86 % v roce 1999.

Od roku 1999 pak lze pozorovat velký ekonomický vzestup. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele k paritě kupní síly, který slouží jako ukazatel výkonnosti ekonomiky, dosahoval podle dat Světové banky v roce 1999 přibližně 5 914 dolarů. Data OECD pak uvádí hodnotu 6 364 dolarů. Z dostupných dat dále vyplývá, že nejnižší hodnotu tohoto ukazatele produktivity dosahovala Indie (1 894 dolarů), nejvyššího naopak Lucembursko (50 527 dolarů). Z grafu vývoje ruského HDP na obyvatele lze také vidět, že v 90. letech produktivita klesala, zatímco po roce 1999 začala růst, tedy HDP na obyvatele se začalo postupně zvyšovat. Hodnota HDP na obyvatele k paritě kupní síly se vyšplhala v roce 2008 přibližně na 20 164 dolarů a v roce 2018 na 27 150 dolarů.

Dle studie byla jedním z faktorů tohoto růstu tehdejší vysoká cena ropy (.pdf, str. 6, anglicky). Podle další studie tak zvýšení cen ropy zvýšilo příjmy Ruska zhruba o 5 % až 15 % HDP (.pdf, str. 32, anglicky). Rusko se totiž řadí na druhé místo v žebříčku největších exportérů ropy na světě. Např. roce 2017 se Rusko podílelo na 11,1 % z celkových vývozů ropy na světě. V posledních čtyřech letech (poslední známé údaje jsou z roku 2017) se prodej ropy podílel zhruba 5–6 % na ruském HDP, na přelomu tisíciletí to pak bylo až 14 %.

Jak je dále popsáno v ekonomické zprávě Světové banky (.pdf, str. iii, anglicky), mezi jednu z klíčových hrozeb střednědobého růstu patří právě pokles cen ropy. Například v období mezi lety 2014 a 2016 zaznamenalo Rusko velké ztráty kvůli poklesu cen ropy. Cena ropy se tehdy propadla až pod hranici 30 dolarů za barel. Od roku 2015 tak pokles cen ropy způsobil (.pdf, str. 226, anglicky) dramatický propad dovozů, vedl k velkému poklesu produktivity a také k poklesu hodnoty ruského rublu. Mezi lety 2014 a 2015 tak hodnota ruského HDP klesala.

Po nástupu Vladimíra Putina k moci se ruská ekonomika skutečně zvedla, je však značně nepřesné tento nárůst označit slovem "trochu", když HDP na obyvatele v paritě kupní síly vzrostlo z hodnoty $ 5 900 v roce 1999 na hodnotu $ 27 150 v roce 2018. Stejně tak je nepravdivé, že tento nárůst "vzal za své" v důsledku poklesu cen ropy. Ruská ekonomika po roce 2014 skutečně mírně poklesla, pouze však o cca 2 000 dolarů na osobu, na hodnotu $ 24 000, což je stále 4x více než HDP na obyvatele (v paritě kupní síly) v roce 1999.