Alexandra Udženija
ODS

Alexandra Udženija

Pravda

Náročnost povolovacích procesů, které předcházejí realizaci investice (například územní nebo stavební řízení apod.), hodnotí Světová banka. Nejnovější data pochází z léta roku 2016 a hodnotí 189 států.

Při kombinaci kritérií délky povolovacích procesů na dny (time) a množství administrativních procedur (procedures) se Česká republika nachází na 183. místě. Čad je na 170. místě, Zimbabwe na 179 místě a Tádžikistán na 180. místě. Výrok Alexandry Udženiji je proto hodnocen jako pravdivý, neboť správně vyjádřila umístění České republiky i dalších zmíněných států.

Je-li kritériem pouze počet dní, které celkově zabere povolovací řízení, je ČR na 127. místě.

Zavádějící

Aktuálně platné Pražské stavební předpisy byly schváleny radou města v květnu 2016. Tedy přijímaly se skutečně během funkčního období Adriany Krnáčové. Matěj Stropnický v době jejich přijímání byl zastupitelem, pozici radního opustil již dříve. Na stavebních předpisech Stropnický z pozice radního pracoval, po odvolání však již nikoli. Výsledná podoba tedy nejde za ním, dokonce předpisy kritizoval z toho pohledu, že málo regulují možné jednání developerů. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící, neboť Stropnický na předpisech sice také pracoval, konečná podoba však již vznikla bez něj a on sám, soudě podle veřejně dostupných prohlášení, s nimi není zcela srozuměn. Samotné schvalování provázel spor Krnáčové právě se Stropnickým.

Alexandra Udženija nejprve diváky informovala, že v Praze trvá osm let, než začne investor na svém vlastním pozemku stavět. Karla Šlechtová jí odvětila, že má hlavní město vlastní „slavné“ stavební předpisy (myslela patrně předpisy (.pdf) z pera primátora Hudečka), na což reagovala nynější pražská zastupitelka tímto výrokem.

Kromě sociální demokracie nebyla ani jedna ze současných stran koalice dříve součástí výkonného orgánu hlavního města, nemůže tedy za nestandardně dlouhou dobu stavebního řízení. Současné pražské stavební předpisy (.pdf) navazují na podobné dokumenty vydávané podle stavebního zákona minimálně od roku 2007, podle paragrafu 194 e) totiž: „Hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené působnosti obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze.“

Pravda

V září roku 2016 ministr dopravy Ťok oznámil, že vláda pravděpodobně nebude schopná do konce svého volebního období přijmout zákon (zákon o liniových stavbách), který by urychlil stavbu důležitých dopravních staveb (např. dálnice).

Na plánu přijmout uvedený zákon se podíleli ministři Ťok a Brabec (ministerstvo životního prostředí). Podle jejich názoru je klíčem k významnému urychlení výstavby dopravních staveb v Česku snížení počtu ministerstev, která mají právo do stavebního řízení vstupovat. Nutná je proto podle nich mimo jiné změna kompetenčního zákona.

Schválení tohoto zákona přitom bylo jednou z priorit vlády, a to proto, že v České republice existuje značný problém s délkou a administrativní náročností povolovacích řízení. Například podle hodnocení Světové banky, která se zabývá tím, jak dlouho povolovací řízení trvá a jak je byrokraticky náročné, obsadila Česká republika na základě dat z léta 2016 127. místo ze 189 hodnocených ekonomik.

Při kombinaci kritérií délky povolovacích procesů na dny (time) a množství administrativních procedur (procedures) se Česká republika nachází dokonce na 183. místě.

Pro úplnost je třeba dodat, že současná vláda jednu novelizaci původního zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury provedla, a to zákonem č. 49/2016 Sb. Tato novelizace se však týkala problematiky výkupních cen pozemků potřebných pro dopravní stavby.

Pravda

Ministerstvo informatiky fungovalo v České republice v letech 2003–2007. Zrušeno bylo skutečně za vlády ODS, konkrétně za druhé vlády Mirka Topolánka v roce 2007. Od té doby již další ministerstvo nevzniklo a ani nezaniklo.

Někteří členové vlády zastávají své pozice, aniž by přímo kontrolovali nějaký resort. Za vlády Mirka Topolánka to byl např. vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. V současné vládě jde o Pavla Bělobrádka a Jana Chvojku. Pokud ale přihlížíme k ministerstvu jako čistě ústřednímu orgánu státní správy, má Udženija pravdu. Jako jediné fakticky zaniklo ministerstvo informatiky.

Připomeňme ovšem zánik, vznik či úpravu kompetencí ministerstev v 90. letech. To bylo však spojeno s transformací země a šlo o výjimečnou situaci, tudíž k ní v hodnocení nepřihlížíme. Pouze pro informaci uveďme, že existovalo např. ještě v době první vlády Václava Klause (1992–1996) ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nebo ministerstvo státní kontroly. Ta však byla v průběhu těchto období zrušena.

Alexandra Udženija

Tahle vláda přijala 31 000 nových úředníků.
Otázky Václava Moravce, 19. března 2017
Nepravda

Výrok první místopředsedkyně ODS je hodnocen jako nepravdivý, protože vláda sice přijala 31 000 nových státních zaměstnanců, ale to zdaleka nejsou jen úředníci. Jedná se např. i o vojáky nebo policisty.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“ je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 000.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT. V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

  • 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
  • Nově má vzniknout 2001 vojáků.
  • Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
  • 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
  • Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců. Přibývá úředníků (v tisících), ovšem není pravda, že by jich nabrala 31 000. Udženija pracuje s číslem nárůstu státních zaměstnanců, což ovšem automaticky nejsou úředníci. Patří sem i vojáci, policisté, hasiči nebo učitelé. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Zavádějící

Místopředsedkyně Udženija směšuje počty státních zaměstnanců a úředníků. Je pravda, že například za vlády Petra Nečase (ODS, 2010 až 2013) byl počet státních zaměstnanců relativně stabilní. Nejedná se však jen o úředníky, ale o veškeré zaměstnance organizačních složek státu. Samostatná statistika pouze pro úředníky neexistuje. I proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Počet státních zaměstnanců naplánovaných ve státních rozpočtech v letech 2010 až 2017 znázorňuje následující graf:

Zdroj: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu za rok 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017

Jak je z grafu patrné, v letech 2011 až 2015 byl počet státních zaměstnanců poměrně stabilní s výjimkou roku 2012, kdy se snížil o 8 tisíc. V roce 2016 pak počet státních zaměstnanců narostl o 13 tisíc a pro rok 2017 je v rozpočtu plánovaný další nárůst o 7,6 tisíc.

Nejedná se však jen o úředníky, ale také o ústavní činitele, soudce, učitele na základních školách, vojáky, hasiče nebo policisty. Zároveň je potřeba přiznat, že minimálně částečně je nárůst v posledních letech způsoben počátkem účinnosti služebního zákona, kvůli kterému bylo nutné přijmout řadu úředníků.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící ze dvou důvodů. Je sice pravdou, že po přijetí služebního zákona (resp. po nabytí jeho účinnosti) došlo k navýšení počtu státních zaměstnanců, ovšem řada z nich jednak vůbec nespadá mezi úředníky (vojáci, učitelé,...), jednak mnoho úředníků bylo nabráno v souvislosti s domácí agendou (posílení úřadů práce, finančních úřadů atd.). ODS proti návrhu skutečně vystupovala, ve finále ovšem aktuální zákon v Poslanecké sněmovně podpořila.

K přijetí zákona o státní službě se Česká republika zavázala již při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zákon slouží jako nástroj k odpolitizování státní správy. Byl schválen na podzim 2014 a jeho plná účinnost nastala 1. ledna 2015.

Fungující služební zákon byl kondicionalitou pro čerpání fondů EU v programovém období 2014–2020.

Je pravda, že počet úředníků od schválení výše zmíněného zákona narostl (počty státních úředníků jsme ověřovali zde), nicméně jde spíše o nárůst zapříčiněný politikou vlády Bohuslava Sobotky než nařízením Evropské komise. Ze strany Komise přišel v průběhu roku 2014 požadavek, aby se zákon vztahovalna vyšší počet úředníků, než bylo původně zamýšleno.

Ostatně navyšování počtu úředníků ze strany premiéra kritizoval v rozhovoru pro Českou televizi v červenci 2015 i předseda ODS Petr Fiala.

Přijetí zákona plánovala pravicová opozice oddálit obstrukcemi ve Sněmovně, nakonec od nich ale ODS i TOP 09 ustoupily. Kritika směřovala primárně k tomu, že původní návrh měl „zabetonovat“ státní správu, tj. umožnit dosadit vlastní lidi na jednotlivé pozice, ze kterých je nebude možné případně odvolat. ODS nakonec pro současný návrh v Poslanecké sněmovně dokonce aktivně hlasovala.

Pravda

V tomto volebním období se skutečně odehrálo pouze jedno hlasování o nedůvěře vládě (na 28. schůzi v květnu 2015). Slovo „pouze“ uvádíme proto, že v minulém období opozice vyvolala takové hlasování hned pětkrát.

Pravda

Podle článku 72 odst. 2 Ústavy České republiky je pro vyslovení nedůvěry vládě zapotřebí 101 poslanců.

Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.

To je tedy více, než je potřeba pro vyslovení důvěry, kde stačí většina přítomných poslanců.

Opozice (pokud budeme brát za opozici všechny poslance, kteří netvoří vládní koalici) v současné době disponuje 89 mandáty. Pro úspěšné vyslovení nedůvěry by tedy bylo třeba hlasů všech poslanců mimo koalici a k tomu alespoň 12 dalších hlasů z řad současné koalice. Dodejme, že při jediném dosavadním hlasování o nedůvěře v tomto období nehlasovali proti vládě ani všichni poslanci opozice. KSČM se např. zdržela, jak je patrné ze stenoprotokolu z jednání (hlasuje se po jménech - vizte např. hlasování Vojtěcha Filipa, předsedy KSČM).

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť lidovci podpořili svým hlasováním platný zákon o evidenci tržeb, který skutečně dopadá na všechny subjekty, jak byly navrženy vládou, resp. ministerstvem financí.

Výrok padl v situaci, kdy se moderátor zeptal první místopředsedkyně ODS na názor ohledně stanoviska Mariana Jurečky. Ten v pořadu nedávno uvedl, že nebude sedět ve vládě, která spustí třetí a čtvrtou vlnu EET. Udženija korektně připomíná, že současné nastavení EET odhlasovala vláda, jejíž součástí byl i ministr Jurečka.

Poslanec Klaška za KDU-ČSL předložil při projednávání zákona o evidenci tržeb pozměňovací návrh, prostřednictvím kterého se EET rozfázovala do dalších vln. Konkrétně se tato změna týká řemeslníků.

Třetí vlna má podle schváleného návrhu proběhnout 15 měsíců ode dne spuštění systému, tedy v březnu 2018. Poslední vlna, kam patří již zmínění řemeslníci, se rozjede 18 měsíců od spuštění systému (červen 2018).

V závěrečném hlasování o návrhu zákona, jenž zavádí současné nastavení EET, bylo 13 poslanců KDU-ČSL pro (tedy všichni přítomní).