Demagog.cz

Alexandra Udženija

Alexandra Udženija (ODS)

  • 17
  • 6
  • 6
  • 3

Výroky

Alexandra Udženija

Alexandra Udženija

Šlechtová: Praha má své vlastní Pražské stavební předpisy, (…) které se přijímaly za primátorky za ANO Krnáčové a Stropnického. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Aktuálně platné Pražské stavební předpisy byly schváleny radou města v květnu 2016. Tedy přijímaly se skutečně během funkčního období Adriany Krnáčové. Matěj Stropnický v době jejich přijímání byl zastupitelem, pozici radního opustil již dříve. Na stavebních předpisech Stropnický z pozice radního pracoval, po odvolání však již nikoli. Výsledná podoba tedy nejde za ním, dokonce předpisy kritizoval z toho pohledu, že málo regulují možné jednání developerů. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící, neboť Stropnický na předpisech sice také pracoval, konečná podoba však již vznikla bez něj a on sám, soudě podle veřejně dostupných prohlášení, s nimi není zcela srozuměn. Samotné schvalování provázel spor Krnáčové právě se Stropnickým.

Alexandra Udženija nejprve diváky informovala, že v Praze trvá osm let, než začne investor na svém vlastním pozemku stavět. Karla Šlechtová jí odvětila, že má hlavní město vlastní „slavné“ stavební předpisy (myslela patrně předpisy (.pdf) z pera primátora Hudečka), na což reagovala nynější pražská zastupitelka tímto výrokem.

Kromě sociální demokracie nebyla ani jedna ze současných stran koalice dříve součástí výkonného orgánu hlavního města, nemůže tedy za nestandardně dlouhou dobu stavebního řízení. Současné pražské stavební předpisy (.pdf) navazují na podobné dokumenty vydávané podle stavebního zákona minimálně od roku 2007, podle paragrafu 194 e) totiž: „Hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené působnosti obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze.“

Alexandra Udženija

Alexandra Udženija

Ale ta (novela zákona o urychlení sítí, pozn. Demagog.cz) už měla být, slíbil to jak pan ministr Prachař, tak pan ministr Ťok, a teď najednou řekl na konci roku 2016, že se to vlastně nestihne. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

V září roku 2016 ministr dopravy Ťok oznámil, že vláda pravděpodobně nebude schopná do konce svého volebního období přijmout zákon (zákon o liniových stavbách), který by urychlil stavbu důležitých dopravních staveb (např. dálnice).

Na plánu přijmout uvedený zákon se podíleli ministři Ťok a Brabec (ministerstvo životního prostředí). Podle jejich názoru je klíčem k významnému urychlení výstavby dopravních staveb v Česku snížení počtu ministerstev, která mají právo do stavebního řízení vstupovat. Nutná je proto podle nich mimo jiné změna kompetenčního zákona.

Schválení tohoto zákona přitom bylo jednou z priorit vlády, a to proto, že v České republice existuje značný problém s délkou a administrativní náročností povolovacích řízení. Například podle hodnocení Světové banky, která se zabývá tím, jak dlouho povolovací řízení trvá a jak je byrokraticky náročné, obsadila Česká republika na základě dat z léta 2016 127. místo ze 189 hodnocených ekonomik.

Při kombinaci kritérií délky povolovacích procesů na dny (time) a množství administrativních procedur (procedures) se Česká republika nachází dokonce na 183. místě.

Pro úplnost je třeba dodat, že současná vláda jednu novelizaci původního zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury provedla, a to zákonem č. 49/2016 Sb. Tato novelizace se však týkala problematiky výkupních cen pozemků potřebných pro dopravní stavby.

Alexandra Udženija

Alexandra Udženija

Jediným, kdo zrušil nějaké ministerstvo, tak byla právě ODS, která zrušila ministerstvo informatiky. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Ministerstvo informatiky fungovalo v České republice v letech 2003–2007. Zrušeno bylo skutečně za vlády ODS, konkrétně za druhé vlády Mirka Topolánka v roce 2007. Od té doby již další ministerstvo nevzniklo a ani nezaniklo.

Někteří členové vlády zastávají své pozice, aniž by přímo kontrolovali nějaký resort. Za vlády Mirka Topolánka to byl např. vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. V současné vládě jde o Pavla Bělobrádka a Jana Chvojku. Pokud ale přihlížíme k ministerstvu jako čistě ústřednímu orgánu státní správy, má Udženija pravdu. Jako jediné fakticky zaniklo ministerstvo informatiky.

Připomeňme ovšem zánik, vznik či úpravu kompetencí ministerstev v 90. letech. To bylo však spojeno s transformací země a šlo o výjimečnou situaci, tudíž k ní v hodnocení nepřihlížíme. Pouze pro informaci uveďme, že existovalo např. ještě v době první vlády Václava Klause (1992–1996) ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nebo ministerstvo státní kontroly. Ta však byla v průběhu těchto období zrušena.

Alexandra Udženija

Alexandra Udženija

Tahle vláda přijala 31 000 nových úředníků. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Výrok první místopředsedkyně ODS je hodnocen jako nepravdivý, protože vláda sice přijala 31 000 nových státních zaměstnanců, ale to zdaleka nejsou jen úředníci. Jedná se např. i o vojáky nebo policisty.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“ je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 000.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT. V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

  • 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
  • Nově má vzniknout 2001 vojáků.
  • Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
  • 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
  • Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců. Přibývá úředníků (v tisících), ovšem není pravda, že by jich nabrala 31 000. Udženija pracuje s číslem nárůstu státních zaměstnanců, což ovšem automaticky nejsou úředníci. Patří sem i vojáci, policisté, hasiči nebo učitelé. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Alexandra Udženija

Alexandra Udženija

Počet státních zaměstnanců v roce 2012 a 2017, tak se naprosto zvyšuje. Počet úředníků za našich vlád byl naprosto stabilní. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Místopředsedkyně Udženija směšuje počty státních zaměstnanců a úředníků. Je pravda, že například za vlády Petra Nečase (ODS, 2010 až 2013) byl počet státních zaměstnanců relativně stabilní. Nejedná se však jen o úředníky, ale o veškeré zaměstnance organizačních složek státu. Samostatná statistika pouze pro úředníky neexistuje. I proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Počet státních zaměstnanců naplánovaných ve státních rozpočtech v letech 2010 až 2017 znázorňuje následující graf:

Zdroj: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu za rok 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017

Jak je z grafu patrné, v letech 2011 až 2015 byl počet státních zaměstnanců poměrně stabilní s výjimkou roku 2012, kdy se snížil o 8 tisíc. V roce 2016 pak počet státních zaměstnanců narostl o 13 tisíc a pro rok 2017 je v rozpočtu plánovaný další nárůst o 7,6 tisíc.

Nejedná se však jen o úředníky, ale také o ústavní činitele, soudce, učitele na základních školách, vojáky, hasiče nebo policisty. Zároveň je potřeba přiznat, že minimálně částečně je nárůst v posledních letech způsoben počátkem účinnosti služebního zákona, kvůli kterému bylo nutné přijmout řadu úředníků.

Alexandra Udženija

Alexandra Udženija

Tak ten služební zákon je celkově problematický a my jsme se mu i trochu bránili právě proto, že nás Evropská unie nutila k navyšování počtu úředníků... Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Výrok hodnotíme jako zavádějící ze dvou důvodů. Je sice pravdou, že po přijetí služebního zákona (resp. po nabytí jeho účinnosti) došlo k navýšení počtu státních zaměstnanců, ovšem řada z nich jednak vůbec nespadá mezi úředníky (vojáci, učitelé,...), jednak mnoho úředníků bylo nabráno v souvislosti s domácí agendou (posílení úřadů práce, finančních úřadů atd.). ODS proti návrhu skutečně vystupovala, ve finále ovšem aktuální zákon v Poslanecké sněmovně podpořila.

K přijetí zákona o státní službě se Česká republika zavázala již při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zákon slouží jako nástroj k odpolitizování státní správy. Byl schválen na podzim 2014 a jeho plná účinnost nastala 1. ledna 2015.

Fungující služební zákon byl kondicionalitou pro čerpání fondů EU v programovém období 2014–2020.

Je pravda, že počet úředníků od schválení výše zmíněného zákona narostl (počty státních úředníků jsme ověřovali zde), nicméně jde spíše o nárůst zapříčiněný politikou vlády Bohuslava Sobotky než nařízením Evropské komise. Ze strany Komise přišel v průběhu roku 2014 požadavek, aby se zákon vztahovalna vyšší počet úředníků, než bylo původně zamýšleno.

Ostatně navyšování počtu úředníků ze strany premiéra kritizoval v rozhovoru pro Českou televizi v červenci 2015 i předseda ODS Petr Fiala.

Přijetí zákona plánovala pravicová opozice oddálit obstrukcemi ve Sněmovně, nakonec od nich ale ODS i TOP 09 ustoupily. Kritika směřovala primárně k tomu, že původní návrh měl „zabetonovat“ státní správu, tj. umožnit dosadit vlastní lidi na jednotlivé pozice, ze kterých je nebude možné případně odvolat. ODS nakonec pro současný návrh v Poslanecké sněmovně dokonce aktivně hlasovala.

Alexandra Udženija

Alexandra Udženija

Je sice hezké, že Babiš vylučuje spolupráci s KSČM, ale v Ústeckém kraji s touto stranou vládne. A týká se to i některých radnic. E15, 5. června 2017 !

V Ústeckém kraji vládne koalice KSČM, sociálních demokratů a koalice SPD-SPO (Okamurovci a Zemanovci). Hnutí ANO zde o koalici vyjednávalo, nakonec však skončilo v opozici. V žádném kraji hnutí ANO nevládne s KSČM.

Po komunálních volbách hnutí ANO vytvořilo na radnicích měst několik koalic s komunisty, z nichž se některé již stihly rozpadnout (např. v Havířově). Aktuálně spolu stále tvoří koalici např. v Chomutově a ve Znojmě (zde vládnou ještě s ČSSD).

Výrok je hodnocen jako nepravdivý s ohledem na to, že hnutí ANO nevládne s komunisty v žádném kraji.

Alexandra Udženija

Alexandra Udženija

Navíc před krajskými volbami velmi radikálně odmítal (Kalousek, pozn. Demagog.cz) koalice s ANO. A nakonec se obě strany dohodly v Jihomoravském a ve Středočeském kraji. Buď Kalouska v TOP 09 neposlouchají, anebo dělá opak toho, co slibuje. E15, 5. června 2017

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť Miroslav Kalousek nevyjadřoval před krajskými volbami přílišnou touhu po krajských koalicích s hnutím ANO, zcela je nevylučoval. Navíc je problematické tvrzení, že ve Středočeském kraji s hnutím ANO tvoří koalici právě TOP 09. Ve skutečnosti 3 z 5 zvolených zastupitelů koalici skutečně tvoří, strana je nicméně právě kvůli tomuto postoji vyloučila a tito zastupitelé nyní figurují pod jiným subjektem, zatímco TOP 09 je v opozici.

Například v rozhovoru pro zpravodajský server Echo24.cz z 5. října 2016 Kalousek řekl, že TOP 09 vylučuje krajské koalice s extremisty. K hnutí ANO uvedl, že tuto politickou stranu jako koaličního partnera nepreferuje, avšak upřednostnil tuto variantu před koalicí právě s extremisty, mezi něž jmenovitě zařadil KSČM.

Podobně Miroslav Kalousek hovořil v rozhovoru pro server Novinky.cz z 26. září 2016, kde uvedl, že na krajské úrovni nevylučuje koalici s hnutím ANO tak striktně jako v případě koalice na celostátní vládní úrovni.

Konkrétně zde uvedl:

V rámci kraje to nevylučuji tak striktně jako v rámci koalice do Sněmovny. Tam můžu jednoznačně říct, že s politickou divizí Agrofertu do vlády jednoznačně nepůjdeme. V případě krajů se bude jednat o tu nejméně preferovanou variantu. Bude to moje osobní přání. Ale koalice se dělají až po volbách. Velmi bych si nepřál, aby TOP 09 byla v koalici, kde hejtmanem bude někdo za politickou divizi Agrofertu.
*Ale pokud by nemělo ANO hejtmana, koalici si dokážete představit.
Politika je umění možného. V případě kraje ta pozice není tak striktní, kraj neurčuje celostátní pravidla. Nebude-li zbytí, koalici si představit umím, ale ne s hejtmanem. Kdyby byl v koalici nějaký radní za ANO, tak ano. Tak rigidní politik být nechci.

Je faktem, že hnutí ANO vládne společně s TOP 09 (a také s Žít Brno, Starosty pro Jihomoravský kraj a ČSSD) v Jihomoravském kraji, koalice zde vznikla na konci října 2016. Hnutí ANO zde má rovněž hejtmana v osobě Bohumila Šimka.

Jiná je situace ve Středočeském kraji. Zde vládne ANO s ODS, STAN a třemi zastupiteli z TOP 09. Krajská organizace TOP 09 vyjednávání o krajské koalici v tomto kraji brzy ukončila (například kvůli nominaci Jaroslavy Jermanové z ANO na post hejtmanky; původně se uvažovalo, že se hejtmanem stane Vít Rakušan z hnutí STAN). Tři zastupitelé TOP 09 se tak stali součástí vládní krajské koalice v rozporu s rozhodnutím krajského výboru TOP 09. Strana tyto zastupitele vyloučila z klubu zastupitelů, aktuálně ji tedy reprezentují pouze dva lidé - Jan Jakob a Petr Tiso.

Třemi vyloučenými zastupiteli byli Daniel Marek, Michaela Vojtová a Milan Schweistill. Na webu volby lze dohledat, že byli zvoleni na kandidátce TOP 09. Přehled krajských zastupitelů ovšem ukazuje, že jsou vedeni jako Nezávislí Středočeši. Marek se stal náměstkem hejtmanky pro oblast kultury a památkové péče.

Nesouhlas s postupem tří zastupitelů, kteří jsou spojeni s koalicí s ANO, podpořilo i vedení TOP 09 v čele s Miroslavem Kalouskem. Lze tedy konstatovat, že spíše než o porušení slibu šlo o ono „neposlechnutí“, jak Udženija říká. Nicméně konstatovat, že TOP 09 jako strana tvoří koalici ve Středočeském kraji s hnutím ANO, je přinejmenším zavádějící.

Alexandra Udženija

Alexandra Udženija

V souvislosti s třetí vlnou (EET, pozn. Demagog.cz) se často zmiňují řemeslníci. Ale týkat se bude i soukromých lékařů, advokátů, notářů. E15, 5. června 2017

Třetí vlna zavádění EET se skutečně týká také lékařů, advokátů i notářů.

Podle § 37 zákona o evidenci tržeb dojde k zavedení EET celkově ve čtyřech vlnách. Přehledně popisuje jednotlivé povinné subjekty také specializovaný web Finanční správy.

První vlna zasáhla především majitele stravovacích a ubytovacích zařízení, druhá podnikatele v maloobchodě a velkoobchodě. Od 1. března příštího roku se začne evidovat v rámci většiny oborů podnikání. Výjimku mají jen někteří řemeslníci a poskytovatelé služeb, jichž se týká až tzv. čtvrtá vlna EET od 1. června 2018.

Třetí fáze EET tedy řemeslníky přímo nezahrnuje. Stejně jako ostatní živnostníci budou muset počátkem března začít evidovat i lékaři, advokáti a notáři.

Udženija má pravdu, co se týče uvedených profesí, nicméně řemeslníci třetí vlnou EET přímo nebudou dotčeni. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou právě k řemeslníkům, hlavní sdělení výroku je popsáno správně.

Alexandra Udženija

Alexandra Udženija

Například při žádosti o občanský průkaz musejí lidé znovu přinést originál rodného listu a další doklady. Proč, když je stát už v databázích má? E15, 5. června 2017

Alexandra Udženija si pravděpodobně plete vydání nového občanského průkazu a vydání prvního občanského průkazu. V případě vydání nového občanského průkazu totiž není nutné předkládat rodný list, nýbrž stačí doložit svou totožnost dosavadním občanským průkazem.

Rodný list v tomto případě předkládá pouze občan, kterému byl vydán občanský průkaz bez strojově čitelných údajů bezprostředně po nabytí státního občanství udělením, nebo občan, jehož dosavadní občanský průkaz již pozbyl platnosti. V případě vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů se navíc musí předložit pouze dvě fotografie a vyplněná žádost.

K vydání prvního občanského průkazu občanovi s trvalým pobytem na území ČR naopak rodný list potřebný je. Různé další doklady se předkládají ve specifických případech, například v případě omezení svéprávnosti.

Stát, respektive ministerstvo vnitra, by údaje o občanech měl mít zaznamenané v Registru obyvatel. V tomto registru jsou mimo jiné informace o všech občanech České republiky. Kromě jiného například jména, data narození a úmrtí, adresy a čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů.

Přestože stát tyto informace má, musí žadatel o první nebo nový občanský průkaz prokázat svou totožnost. K tomu slouží právě rodný list nebo dosavadní občanský průkaz. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.