Demagog.cz

Michal Horáček

Michal Horáček (Nez.)

  • 56
  • 9
  • 1
  • 10

Výroky

Michal Horáček

Michal Horáček

To není debata prezidentských kandidátů (2. ledna na TV Barrandov za účasti prezidentského mluvčího Ovčáčka - pozn. Demagog.cz) a nikdy být neměla, prosím pěkně. Já jsem dostal pozvání na ten Barrandov, abych tam šel debatovat s tím panem Ovčáčkem. Český rozhlas, 2. ledna 2018

Michal Horáček debatoval 2. ledna večer s Jiřím Ovčáčkem na TV Barrandov v pravidelném pořadu Aréna Jaromíra Soukupa. V prohlášení TV Barrandov k tomuto pořadu stojí, že se nejedná o předvolební debatu, ale o klasický diskusní pořad vysílaný od října 2017. „Televize Barrandov si zakládá na tom, že výběr hostů je čistě její záležitostí, základním kritériem je atraktivnost diskutujících z pohledu diváků a samozřejmě i dodržení pravidel, jež stanovuje zákon.“

Vedle Michala Horáčka a Jiřího Ovčáčka byli do pořadu pozváni i Jiří Drahoš a Mirek Topolánek. Ostatní prezidentští kandidáti nebyli ohledně účasti v pořadu vůbec osloveni. Jiří Drahoš pozvání odmítl s tím, že Jiří Ovčáček na prezidenta nekandiduje, a je případně taktéž ochoten vyslat do diskuse svého mluvčího. Právě Drahoš přitom diskusi označil za debatu prezidentských kandidátů. Pozvání do debaty s Jiřím Ovčáčkem nepřijal ani Mirek Topolánek s odůvodněním, že kandiduje na funkci prezidenta proti Miloši Zemanovi.

Michal Horáček

Michal Horáček

...se neomluvil pan prezident za to, že citoval neexistující článek. Byl odsouzený, nedal omluvu (...), nezaplatil pokutu. Český rozhlas, 2. ledna 2018

Pravdou je každé dílčí tvrzení výroku - prezident se za svůj nepravdivý výrok neomluvil, ač byl pravomocným rozsudkem zavázán omluvit se, a nezaplatil ani donucovací pokutu. Nicméně Horáček už nedodává, že Nejvyšší soud má na stole dovolání v této věci a odložil také vykonatelnost rozsudku. Hrad tak má uloženou povinnost, kterou však NS učinil nevymahatelnou, dokud o případu sám nerozhodne.. Pro tento neúplný kontext hodnotíme výrok jako zavádějící.

Michal Horáček mluví o článku s titulkem Hitler je gentleman, který podle prezidenta Zemana měl napsat pro časopis Přítomnost Ferdinand Peroutka. V dubnu roku 2015 za tento prezidentův výrok zažalovala Kancelář prezidenta republiky (KPR) vnučka Peroutky, Terezie Kaslová, a domáhala se omluvy. Obvodní soud pro Prahu 1 jí dal v březnu 2016 zapravdu a uložil KPR (zatím nepravomocně, tedy nevymahatelně), aby se omluvila.

Ta tak však neučinila, namísto toho podala odvolání. Rozsudek odvolacího soudu zasáhl do jiných částí předchozího rozhodnutí, trvá však (nyní již pravomocně, vymahatelně) na omluvě za předmětné tvrzení o autorství článku. V tuto chvíli již Kaslová mohla zahájit vymáhání omluvy formou donucovacích pokut a také tak učinila – exekutor uložil KPR pokutu 100 tisíc. Obě strany však podaly dovolání, přičemž KPR získala od Nejvyššího soudu tzv. odklad vykonatelnosti, díky kterému po ní nelze omluvu vymáhat až do doby, než rozhodne. Tak se doposud nestalo.

Horáčkovo tvrzení je tedy dle naší metodologie zavádějící – pravdivé, ale v neúplném kontextu.

Dodejme, že jak zjistil deník Právo, článek s podobným titulkem, „Hitler – gentleman, čeští nár. soc. – piráti!“, sice vyšel, ale nenapsal ho Ferdinand Peroutka, a nevyšel v časopise Přítomnost. Hrad na tuto zprávu reagoval slovy, že prezident republiky neměl na mysli tento článek.

Michal Horáček

Michal Horáček

To je konstruováno v naší Ústavě. To (případné vystoupení z EU - pozn. Demagog.cz) se musí udělat jiným referendem, ústavně svolaným (tedy ne obecným referendem - pozn. Demagog.cz). Český rozhlas, 2. ledna 2018

Vzhledem k tomu, že Česká republika vstoupila do Evropské unie referendem, by měla užít stejného nástroje i pro případ vystoupení. Pro vyhlášení „vstupního“ eferenda bylo nutné schválit speciální ústavní zákon o referendu, který dovolil vyhlásit referendum pouze o vstupu do EU. Z tohoto důvodu by nemělo být možné svolat referendum o vystoupení pomocí obecného referenda, tedy zákona, který by předkládal obyvatelstvu zákony či předpisy ke schválení nebo zamítnutí.

Znění ústavy však teoreticky připouští možnost vystoupení z EU prostřednictvím hlasování Parlamentu.

Obecné náležitosti vystoupení členského státu z EU upravuje článek 50 Smlouvy o Evropské unii, který stanovuje možnost vystoupení členského státu z Evropské unie pouze v souladu s ústavními předpisy příslušného členského státu.

Český právní řád však proces vystoupení z EU výslovně neupravuje. Je nepochybné, že případné oznámení Evropské radě o vystoupení přísluší vládě jako vrcholnému orgánu moci výkonné, zastupujícímu Českou republiku v mezinárodních vztazích. Vláda samotná však, vzhledem k dopadům, o vystoupení z Evropské unie rozhodnout nemůže.

Z hlediska ústavního práva je pak třeba zmínit, že Evropská unie je mezinárodní organizací, na kterou byly přeneseny určité pravomoci orgánů ČR. Unijní smlouvy (účinné v ČR na základě Smlouvy o přistoupení) jsou pak mezinárodními smlouvami podléhajícími režimu podle článku 10a Ústavy.

Pro tyto smlouvy platí oproti běžným mezinárodním smlouvám speciální režim schválení – ten spočívá buď v podmínce souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a přítomných senátorů, nebo souhlasu vysloveného v referendu konaném na základě ústavního zákona (tímto způsobem Česká republika vstoupila do EU).

V případě vystoupení z EU by musel být vypovězeny i unijní smlouvy. Vzhledem k tomu, že podmínky odstoupení od mezinárodní smlouvy jsou obdobné podmínkám pro její schválení (což potvrzují i oba jednací řády komor Parlamentu), musely by být pro odstoupení od unijních smluv splněny tytéž podmínky.

Ústava tak připouští možnost vystoupení jak hlasováním v Parlamentu, tak referendem. Vzhledem k tomu, že Česká republika vstoupila do Evropské unie referendem, jeví se jako legitimnější volbou z EU referendem také vystoupit. Pravdou však je, že referendum o vystoupení z EU by muselo být ústavně svoláno – nemohlo by se jednat například o obecné referendum.

Michal Horáček

Michal Horáček

... před rokem a půl dostal někam do Orlických hor, kde je vesnička, která byla úplně zničená, v roce 89 už tam žili poslední dva stálí obyvatelé a na kopci nad nimi trčely nějaké ruiny. Pak tam o další rok později přišel jeden člověk, jmenuje se Josef Suchár, a řekl: ‚Tohle místo je dávných zázraků, já, já to oživím. A oživím to spolu s hendikepovanými lidmi.‘ A o 26 let později ta vesnice ožila, lidi tam se vrátili a na kopci místo ruiny je chrám, kostel architekta Alliprandiho z roku 1736, má skleněnou střechu, je otevřený 24 hodin denně. A když přijdete, tak pocítíte něco zvláštního. Ale zejména to, že tady byl jeden inspirátor, kterej těm ostatním lidem řekl: ‚Hele, věřte si, věřme si, my to zvládneme.‘ Kolem dokola kromě toho nádhernýho kostela je i řada chráněných dílen. Interview ČT24, 6. prosince 2017

Michal Horáček tento příklad pronesl v souvislosti s tím, co by mělo být hlavním posláním prezidenta republiky. Podle něj je jednou z nejdůležitějších věcí vzbuzovat v národu sebedůvěru. Moderátorka se ho tedy ptala, jak konkrétně by tuto vlastnost v lidech vzbuzoval. „Přesně tak, že bych nás na ty, kteří nás můžou inspirovat, upozorňoval,“ odpověděl a pak uvedl případ této vesnice v Orlických horách.

Michal Horáček myslí vesnici Neratov, o které na svém facebookovém profilu publikoval video 19. října. S myšlenkou obnovit tuto pohraniční vesnici v Orlických horách přišlo v roce 1992 Sdružení Neratov, na jehož počátku stojí právě vysvěcený kněz Josef Suchár.

Součástí tohoto kroku je obnova poničeného poutního místa smíření a pomoc postiženým a sociálně znevýhodněným lidem. Sdružení tak vytváří chráněné bydlení pro lidi s lehkým a středně těžkým mentálním postižením, vytváří také chráněná pracoviště zaměstnávající lidi s různými formami postižení. Dále se stará o opuštěné děti (na webu v záložce Pro lidi s postižením).

Kromě této činnosti se sdružení podařilo zrekonstruovat řadu budov a přilákat na místo nové obyvatele. Od roku 1993 tady měli být opravdu jen dva zbývající rezidenti. Podle Českého statistického úřadu (.pdf, str. 62) jich vesnice v roce 2016 čítala už 167.

Jednou z budov, která se dočkala rekonstrukce, je i kostel Nanebevzetí Panny Marie. Vystavěn byl mezi lety 1723 a 1733 a i když je autor neznámý, odborníci jej nejčastěji přisuzují právě Giovannu Battistovi Alliprandimu. Kostel získal díky sdružení neobvyklou skleněnou střechu.

Úplnou historii obnovy Neratova se dočtete na webu v záložce O nás - Historie sdružení.

Michal Horáček

Michal Horáček

... prezident má z Ústavy právo účastnit se nejen jednání vlády, ale také obou komor Parlamentu, komisí a výborů, a cituji: ‚Bude mu uděleno slovo, kdykoli o to požádá.‘ Interview ČT24, 6. prosince 2017

Ústava ČR ve čl. 64 skutečně uvádí pravomoc prezidenta účastnit se schůzí obou komor, jejich výborů a komisí. Zároveň „se mu udělí slovo, kdykoli o to požádá“. Rovněž se může účastnit jednání vlády, vyžádat si od jejích členů zprávy a rovněž je s jednotlivými ministry projednat.

Horáček dále rozvádí, že by se jako prezident zasadil přinejmenším o projednání z jeho pohledu důležitých zákonů, například ze sociální oblasti. Využíval by právě možností vystupovat během různých jednání a tímto by ze svého pohledu tlačil na schválení potřebných zákonů.

Michal Horáček

Michal Horáček

Je mezi námi 350 tisíc lidí pečovatelů, který se starají o lidi postižený nějakou pohromou, většinou zdravotní. Jsou čtyři stupně a v tom čtvrtém, tam jsou už ty třeba kvadruplegici, lidi, který potřebujou tu péči 24 hodin 7 dní v týdnu. A těch 350 tisíc lidí se stará o tyhle lidi a většinou nebo nezbývá nic jiného než obětovat svoje vlastní kariéry a vlastní sny právě proto, aby dělali tuhle činnost. Kdyby takový člověk takhle postižený byl v ústavu, stálo by nás to 50 tisíc korun měsíčně. Teď dostávají 13 200. Návrh zákona novely byl na 19 tisíc. Já jsem o tom všem věděl, sledoval jsem to, když přišel do Sněmovny ten návrh zákona, tak nepřišla paní ministryně Marksová, ten zákon se neprojednal, byl odsunutý do nedohledna. Interview ČT24, 6. prosince 2017 !

Marksová sice nebyla přítomna projednávání na výboru, který návrh zákon řešil (navýšení příspěvku nebylo jediným obsahem předlohy), tato absence ovšem nebyla důvodem, proč vládní předloha nebyla přijata.

Michal Horáček tuto interpretaci projednávání zákona o sociální podpoře veřejně uvádí opakovaně, např. na svém Facebooku.

Celý výrok se týká vládní novely zákona o sociálních službách. Ta v sobě obsahovala řadu bodů. Michal Horáček správně uvádí, že s novelou zákona by se měl zvýšit příspěvek osobám (do 18 let věku i nad) spadajícím do stupně IV. (úplná závislost) a nepodléhajícím péči dle § vyjmenovaných zde (.pdf, str. 3) na 19 200 Kč. Stávající zákon o sociálních službách přisuzuje osobám spadajícím do kategorie úplné závislosti 13 200 korun.

Vládní návrh, o kterém Horáček hovoří, prošel ve Sněmovně prvním čtením 17. května 2017, přičemž lhůta určená pro projednání ve výborech byla stanovena na 80 dní. Právě na jedno jednání garančního výboru (pro sociální politiku) Marksová nedorazila.

Konkrétně se jednalo o zasedání 11. července 2017. To dokládá zápis z jednání zmíněného výboru. Absence Marksové vyvolala hlasování o odložení projednávání a k jednání se výbor vrátil po dvou dnech. 13. července 2017 Marksová nebyla rovněž přítomna, na jednání ji však zastoupila její náměstkyně.

Výbor hlasoval o tom, že se návrh bude projednávat i přes nepřítomnost ministryně Marksové. Záznam z jednání uvádí:

Poslankyně Hnyková navrhla vzhledem k okolnostem i k blížícímu se konci lhůty projednání tohoto zákona procedurální návrh, ve kterém by výbor se rozhodl projednat tisk i bez účasti ministryně práce a sociálních věcí. Hlasování č. 1 bylo prohlášeno za zmatečné.V hlasování č. 2 se pro pokračování v jednání vyslovilo 15 poslanců, návrh byl přijat.

Absence ministryně práce tedy neznamenala, že by se návrh neprojednal. Výbor přijal usnesení, v němž doporučil poslancům, aby návrh zamítli. Pro tento návrh hlasovalo deset poslanců, tři se zdrželi a tři byli proti. Zmíněná novela se již do konce období nedostala na pořad jednání Sněmovny, takže nebyla ani přijata, ani zamítnuta. Pro její projednání chyběla tedy spíše politická vůle a většina ve Sněmovně. Pokud by většina poslanců měla zájem novelu projednávat, na pořad schůze by daný návrh prosadila.

Horáček má tedy pravdu v tom, že zákon nebyl projednán. Ovšem není to tak, že by za tuto věc mohla ministryně Marksová tím, že se nedostavila na jedno z projednávání. Důvodem neprojednání tak byla chybějící podpora pro celou novelu, návrh samotný pak vláda podala do Poslanecké sněmovny poměrně krátce před koncem volebního období.

Pro úplnost uveďme, že dle údajů Fondu dalšího vzdělávání (veřejná instituce –příspěvková organizace MPSV) z roku 2015 činí počet neformálních pečovatelů v České republice přibližně 250 tisíc. Jiný zdroj uvádí odhad mezi 250 až 300 tisíci pečovateli.

Michal Horáček

Michal Horáček

Měli jsme dlouhodobou ekonomickou strategii, která měla určitý reálný základ. Potřebovali jsme, aby přišli zahraniční investoři a vytvořili pracovní místa. Skutečně je vytvořili, byl jsem ve Škodovce nebo v Hyundai v Nošovicích a ano, lidé tam mají slušnou a slušně placenou práci. Interview ČT24, 6. prosince 2017

V České republice byla 1. listopadu 1992 zřízena pod ministerstvem průmyslu a obchodu ČR příspěvková agentura, a to Česká agentura pro zahraniční investice CzechInvest, která se v dnešní době věnuje podpoře zahraničních a tuzemských investic.

Podle výroční zprávy za rok 2016 dojednala agentura CzechInvest s domácími a zahraničními investory celkem 100 investičních projektů v hodnotě 64,4 miliard Kč, které by v budoucnosti měly vytvořit přibližně 12 tisíc pracovních míst (.pdf).

Pokud se zaměříme pouze na zahraniční investice v roce 2016, bylo vytvořeno 78 projektů v hodnotě 53,3 milionů Kč a počet nově vzniklých pracovních míst v budoucnosti by měl být kolem 10 tisíc (.pdf).

V České republice zatím převažují zahraniční investice nad domácími, což je možné ilustrovat i tabulkou níže, která ukazuje vývoj investic od roku 2012.

Michal Horáček

Michal Horáček

Ale není v tom naše budoucnost, protože v těchhle fabrikách, specielně v tom Hyundai není oddělení výzkumu a vývoje vůbec, jo. Interview ČT24, 6. prosince 2017

Michal Horáček v kontextu svého výroku hovoří o tom, že nevidí v investičních pobídkách pro zahraniční společnosti budoucnost pro ČR a argumentuje tím, že pobídky získávají společnosti bez oddělení výzkumu a vývoje, což je obvykle případ tzv. montoven.

Naprostá většina investic směřuje v posledních letech do sektorů typu výroba motorových vozidel či kovodělný a kovozpracující sektor, které nemají vysokou přidanou hodnotu a v jejichž rámci se investuje do výrobních závodů. Právě do těchto závodů míří nejvýznamnější investice, třebaže podíl podpořených projektů s vysokou přidanou hodnotou v posledních letech roste. Ve společnosti Hyundai navíc skutečně nemají oddělení výzkumu a vývoje. Z uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý. V souvislosti s tímto hodnocením však musíme jasně dodat, že nijak neposuzujeme v čem je, či není budoucnost ČR.

Podporu ve formě investičních pobídek mohou získat čeští i zahraniční investoři, kteří svoji investici umístí na území ČR. Výhradní organizací, kde mohou investoři své žádosti o investiční pobídky zaregistrovat, je agentura CzechInvest – ta je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.

Poslední úprava zákona o investičních pobídkách nabyla účinnosti v květnu 2015. Oblastmi, které mohou být investičními pobídkami podporovány, jsou nyní zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb. Projekty s vysokou přidanou hodnotou neboli tzv. high-tech projekty, jejichž podíl se v roce 2015 zvyšoval a které v roce 2016 tvořily čtvrtinu všech podpořených projektů, obvykle vznikají v posledních dvou zmíněných oblastech.

Pokud se blíže podíváme na investice podle sektoru v roce 2016, z výroční zprávy CzechInvestu za rok 2016 (.pdf, str. 14) vyplývá, že nejvíce investičních projektů bylo ve výrobě motorových vozidel, dřevozpracujícím a papírenském sektoru a plastikářském sektoru. Úplně stejně (z hlediska množství investičních projektů dle sektorů) tomu bylo dle výroční zprávy (.pdf, str. 15) i v roce 2015. V roce 2014 bylo pak podle téže zprávy (.pdf, str. 13) investováno z hlediska sektorů nejvíce projektů opět ve výrobě motorových vozidel, dále v kovodělném a kovozpracujícím sektoru a strojírenském sektoru.

Výroční zprávy za roky 2014–2016 obsahují také seznam 10 nejvýznamnějších investic za daný rok dle výše investice. Z nejvýznamnějších investic za rok 2016 patřila pouze jedna investice do sektoru centra strategických služeb. Jednalo se o high-tech projekt společnosti Kiwi.com. V ostatních případech šlo o investice do výrobních závodů v sektorech výroby motorových vozidel, potravinářském, strojírenském atd.

Nejvýznamnější investice za rok 2015 směřovaly dle výroční zprávy do sektorů výroby motorových vozidel, sektoru kovodělného a kovozpracujícího či elektronického. Ve všech případech se jednalo o investice do výrobních závodů, které neměly vysokou přidanou hodnotu. Rovněž v roce 2015 směřovaly nejvýznamnější investice do takových sektorů, jako jsou výroba motorových vozidel, gumárenský, kovodělný a kovozpracující sektor a obdobné. V sektoru biotechnologie a medicínská technika investovala společnost Mölnlycke, která však na českém území vybudovala „pouze“ závodní továrny.

Michal Horáček

Michal Horáček

Každý rok odchází z České republiky 260 miliard korun na dividendách těm mateřským společnostem, těm, od těch dceřinek, co mají tady. Interview ČT24, 6. prosince 2017

V minulém roce odešlo do zahraničí v dividendách na 288,7 miliard Kč, v minulých letech byla celková suma o poznání nižší.

Michal Horáček se oproti minulému roku odchýlil od reality o 10 %, v dalších letech však svým odhadem celkovou výši odvedených dividend navýšil asi o 15 až 19 %. Nepřesnost je na hranici naší tolerance, i kvůli vyšším aktuálním číslům však výrok považujeme za pravdivý.

Michal Horáček

Michal Horáček

Obyčejnej příklad, my máme stavební zákon, který, který je, nás řadí na 129. místo na světě, jo. Před náma je, tuším, Kosovo těsně a za námi Sierra Leone, nebo opačně. Interview ČT24, 6. prosince 2017

Podle nejnovější studie Doing business, kterou každoročně vydává Světová banka, zaujímá Česká republika v délce stavebního řízení 127. příčku ze 190 hodnocených zemí. Kosovo se skutečně umístilo o pár míst před Českou republikou, konkrétně se nachází na 122. místě. Sierra Leone je v žebříčku výrazně horší, obsadila až 182. místo.

Pro zajímavost můžeme uvést, že první místo ve zmíněném žebříčku obsadilo Dánsko, druhé místo patří Spojeným arabským emirátům a na třetím místě je Nový Zéland.

I přes nepřesnost u Sierry Leone hodnotíme výrok jako pravdivý – Horáček má pravdu, že i v tomto konkrétním ohledu si Česká republika nevede zrovna valně.