Demagog.cz

Pavel Fischer

Pavel Fischer (Nez.)

  • 24
  • 3
  • 1
  • 8

Výroky

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Vy (k Marku Hilšerovi, pozn. Demagog.cz) jste vstoupil do veřejného prostoru poměrně jasným protestem. Vlastně do půli těla jste se ukázal v sídle vlády České republiky. Byl to otevřený protest, ve kterém mám pocit zasahovaly pořádkové síly nebo aspoň služba v té Strakově akademii. Seznam Zprávy, 16. listopadu 2017

Marek Hilšer figuroval v roce 2014 v otevřeném protestu na Úřadu vlády, kde vystupoval proti příklonu vlády ke spolupráci s Ruskem vedeném Vladimirem Putinem, a rozvinutím vlajek EU a NATO vyjádřil svou politickou orientaci. Hilšer byl i s druhým mužem v poklidu vyveden ochrankou.

Ve středu 8. října 2014 pronikli na tiskovou konferenci po jednání vlády konané na Úřadu vlády dva muži, kteří vysvlečení do půli těla a s rozvinutými vlajkami EU a NATO protestovali proti ruské politice vůči Ukrajině a vyzývali premiéra Sobotku, aby bránil svobodu a nepodporoval obchodní kontakty s „putinovským“ Ruskem.

Oba muže vyvedla bez jakéhokoliv konfliktu z tiskové konference ochranka, a následně byli legitimizováni policií a propuštěni.

Foto: ČT24. Hilšer vlevo.

Muži se na tiskovou konferenci dostali na platné novinářské průkazy časopisu Babylon, které vlastnili. K protestu Marek Hilšer pro server Novinky.cz uvedl, že: „Současné výroky premiéra Sobotky k sankcím, tzn. zpochybňování sankcí vůči Rusku, jsou jakýmsi výrazem křivení páteře a rozbourávání postoje EU k celé této ruské agresi. Pan premiér svými výroky spíše nahrává putinovskému Rusku, o kterém víme, že je polodiktátorský nebo diktátorský režim. Nás velice mrzí, že se Češi spíše staví na stranu Putina než na stranu EU a našich spojenců NATO.“

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Těch žádostí (o milost, pozn. Demagog.cz) jsou desítky nebo stovky. Seznam Zprávy, 16. listopadu 2017

Není zcela jednoznačné, o kterém časovém úseku Pavel Fischer mluví. Z úřední desky Ministerstva spravedlnosti ČR (konkrétně z jednoho z dotazů v rámci informací dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím), plynou počty podaných žádostí o milost během působení Miloše Zemana coby prezidenta.

Milosti v roce 2017 jsou spočítány ke 13. červnu, aktuálnější informace nejsou bohužel z veřejných zdrojů k dispozici.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Je to naprosto v souladu s ústavou (udělení milosti Kajínkovi, pozn. Demagog.cz). On (myšlen prezident Zeman, pozn. Demagog.cz) vlastně pouze naplnil jednu ze svých pravomocí. Já neznám spisy. Tam může mít prezident svým způsobem vhled a podle toho se rozhodnout. Seznam Zprávy, 16. listopadu 2017

Prezident může udělit milost podle Ústavy České republiky čl. 62 písm. g): „Prezident republiky odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení“ a dále čl. 63 písm. j): „Prezident republiky dále nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.“ Udělení milosti prezidentem vyžaduje buď spolupodpis předsedy, nebo pověřeného člena vlády.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Když se podíváme do jejich (ruských, pozn. Demagog.cz) strategických dokumentů, tak tam na prvním místě zjistíme, že tím prvním, největším strategickým soupeřem a nepřítelem je Severoatlantická aliance. Tedy i Česká republika. Seznam Zprávy, 16. listopadu 2017

Z ruských strategických materiálů vyplývá, že Severoatlantická aliance je společně se Spojenými státy a Evropskou unií považována za hlavního soupeře Ruské federace. USA i drtivá většina členských zemí EU jsou zároveň členy NATO, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na konci roku 2015 Ruská federace podpisem svého prezidenta přijímá novou Národní bezpečnostní strategii, na kterou navazuje v listopadu roku 2016 dokument Koncept zahraniční politiky Ruské federace.

V obou dokumentech není specificky určený žádný stát či skupina jako přímá hrozba pro Ruskou federaci, přesto je nepřímo vyjádřeno, že Ruská federace se v případě hodnocení rizik a nebezpečí zaměřuje především na Západ jako cele,k jak ukazuje například tato citace z Konceptu zahraniční politiky RF (bod 61): „Systemic problems in the Euro-Atlantic region that have accumulated over the last quarter century are manifested in the geopolitical expansion pursued by the North Atlantic Treaty Organization (NATO) and the European Union (EU) along with their refusal to begin implementation of political statements regarding the creation of a common European security and cooperation framework, have resulted in a serious crisis in the relations between Russia and the Western States. The containment policy adopted by the United States and its allies against Russia, and political, economic, information and other pressure Russia is facing from them undermine regional and global stability, are detrimental to the long-term interests of all sides and run counter to the growing need for cooperation and addressing transnational challenges and threats in today’s world.“

V případě USA se v Bezpečnostní strategii RF opakuje hrozba jejich vojenské technologické převahy a z toho plynoucí snahy o dominancí v mezinárodním prostoru (. pdf, str. 3). V případě NATO je pak opět problém s jeho rozšiřováním a posouváním vojenských kapacit do blízkosti Ruské federace (. pdf, str. 4) a v případě EU je to především její pozice v otázce zasahování do vnitřního vývoje sousedů Ruské federace a podpora takzvaných barevných revolucí v mezinárodním prostředí (. pdf, str. 4).

Ve stručnosti se dá tvrdit, že hlavní problém Ruské federace je střet jejího znovu nalezeného velmocenského statusu s typickou snahou o zajištění sféry vlivu kolem svého území ještě z dob sovětského Ruska (dnes přibližně v rozsahu Svazu nezávislých států). Tato ruská sféra zájmu pak ale naráží na podobné sféry vlivu EU a NATO, které se v posledních letech rozšířily až k hranicím Ruské federace (. pdf, str. 9). Nutno podotknout, že i přesto si RF uvědomuje výhody spolupráce se Západem, která však musí vycházet z principu rovnosti všech stran a respektu k zájmům zúčastněných (. pdf, str. 11).

Západní společenství je se svými principy zastupitelské demokracie, ochrany lidských práv a vojenské mocí chápáno jako hlavní soupeř Ruské federace.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

A když dostanete podporu senátorů, 17 senátorů zprava doleva... Interview ČT24, 27. listopadu 2017

Kandidaturu Pavla Fischera navrhlo celkem 17 senátorů (.pdf, str. 1). Deset z nich je bez politické příslušnosti. Senátoři s politickou příslušností jsou ze stran STAN, KDU-ČSL, ODS a TOP 09. Jedná se o strany středo-pravicového/středového charakteru. Středo-levicové zaměření pak zastupuje František Bublan, který byl zvolen za ČSSD.

Fischera tak skutečně podpořili senátoři, kteří zastupují strany nalevo i napravo v rámci politického spektra.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Světlana WITOWSKÁ: Není to handicap, že máte podporu senátorů, protože někteří kandidáti sbírali podpisy občanů, už mají rozjetou kampaň několik měsíců, není to váš handicap?

Pavel FISCHER: Každý máme nějaký vnitřní handicap. Já ty svoje znám. V tomto případě ale zákon to umožňuje, ústava s tím počítá... Interview ČT24, 27. listopadu 2017

V čl. 56 odst. 5 Ústavy České republiky je uvedeno, že kandidát na prezidenta může být navržen buď na základě petice podepsané nejméně 50 000 občany, nebo ho může navrhnout nejméně 20 poslanců nebo 10 senátorů.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Já jsem třeba minulý týden objel několik krajů, nevím, jestli tam všecko jste našla, ale byl jsem opravdu v několika krajích na různých akcích. Interview ČT24, 27. listopadu 2017

Dle facebookového profilu prezidentského kandidáta a dle zveřejněného kalendáře na jeho webových stránkách navštívil Pavel Fischer o víkendu před prezidentským interview na ČT24, tedy 25. a 26. listopadu, Jihomoravský kraj, konkrétně Pavlov, kde se zúčastnil koštu vína, a Brno, kde se zúčastnil podnikatelského setkání. Návštěvy z jiných krajů České republiky na sociálních sítích nebo webových stránkách nezveřejnil.

Je možné, že navštívil i další akce, to ovšem není dohledatelné. Výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Nejenom v okamžiku voleb, ale i mezi volbami. Je potřeba skutečně položit si otázku, jak vzdělávat občany u nás. A protože je potřeba někde začít, já bych začal na Pražském hradě. Když pojedete do Vídně a podíváte se do Parlamentu, tak tam zjistíte, že tam mají takovéhle centrum pro školáky, gymnazisty, které je na celý rok vyprodané. Mají tam mediální výchovu, ale mají tam také ústavní právo a další věci. Interview ČT24, 27. listopadu 2017 !

V rakouském Parlamentu skutečně nabízejí služby zaměřené na školy a jejich žáky. Na půdě Parlamentu jsou pro žáky pravidelně pořádány workshopy, jejichž tématy jsou vedle dalších i mediální výchova a záležitosti související s legislativou.

V rakouském Parlamentu pořádají komentované prohlídky a především workshopy pro školy, přesněji pro žáky ve věku 8–15 let a pro žáky ve věku 15–24 let. Rakouský parlament nabízí školám s mladšími žáky program v podobě workshopů o demokracii a parlamentarismu, které se zaměřují na demokratické principy, základy parlamentarismu, mediální gramotnost apod.

Na výběr je konkrétně ze šesti různých workshopů: politický (zaměřený na záležitosti spojené s legislativou), mediální, workshop s poslanci, participační, historický a spojený s evropskými tématy. Workshopy se konají každý všední den v dopoledních a odpoledních hodinách, vstupné je zdarma, z logiky věci tudíž tyto akce nemohou být vyprodané, nanejvýše naplněné.

Pro žáky ve starším věku jsou v rámci rakouského Parlamentu pořádány tři workshopy zaměřené na následující témata: Parlament, demokracie a politici. Také na tyto workshopy je vstupné zdarma a konají se každý všední den.

Pro každou z kategorií vedle workshopů existuje dětský, respektive mládežnický Parlament, kde si žáci mohou vyzkoušet fungování Parlamentu na vlastní kůži.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

...nezval bych je (myšleni jsou komunisté, pozn. Demagog.cz) ani na balkon v Lánech, to udělal jeden z prezidentů. Interview ČT24, 27. listopadu 2017

V květnu 2003 pozval prezident Václav Klaus na jednání do zámku v Lánech vrcholné politiky k jednání o budoucím postavení České republiky v Evropské unii.

Tato pracovní schůzka se nazývala E8 a kromě prezidenta Klause se skládala z předsedů obou komor Parlamentu a šéfů všech parlamentních stran.

Schůzky se tedy účastnil i tehdejší předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Zejména tehdejší předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda nebyl spokojen s tím, že Klaus k jednání přizval také KSČM. Uvedl, že nechápe, proč by měla být řešena budoucnost ČR v EU se stranou, která oznámila, že si vstup ČR do Evropské unie nepřeje.

Tehdejší ředitel tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky Hájek připomněl Klausovo dřívější rozhodnutí, že k zásadním politickým tématům bude zvát všechny parlamentní strany.

Foto: Mladá fronta DNES

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Světlana WITOWSKÁ: A vy byste sám amnestii vyhlásil?

Pavel FISCHER: To je správná otázka. Já bych to zvažoval, ale to není exkluzivní výjimečná pravomoc prezidenta. Tady je potřeba, aby pracoval s vládou... Interview ČT24, 27. listopadu 2017

Dle čl. 63 odst. k Ústavy ČR má prezident právo amnestii vyhlásit. Nicméně tento akt vyžaduje kontrasignaci ze strany premiéra nebo jím pověřeného člena vlády, čímž vláda přebírá odpovědnost za rozhodnutí prezidenta. Prezident je sám ze své funkce ústavně neodpovědný.

Od vzniku České republiky byla amnestie vyhlášena třikrát. Poprvé Václavem Havlem po svém prvním zvolení prezidentem ČR 3. února 1993. Podruhé přesně o pět let později, 3. února 1998, opět Václavem Havlem na začátku svého druhého funkčního období. Potřetí Václavem Klausem před koncem svého druhého volebního období, 2. ledna 2013.