Demagog.cz

Marek Hilšer

Marek Hilšer (Nez.)

  • 41
  • 3
  • 4
  • 6

Výroky

Marek Hilšer

Marek Hilšer

Evropský parlament přijal k tomuto usnesení a vlastně navrhuje vládám, aby se tímto problémem zabývaly. Přímo tedy co se týče poškozování lidských práv a samozřejmě i těchto transplantací. Reflex, 16. července 2019 !

V roce 2013 vydal Evropský parlament společné prohlášení týkající se dodržování lidských práv v Číně. Problematika lidských transplantací byla hlavním bodem prohlášení.

skrýt celé odůvodnění

Na svém zasedání 12. prosince 2013 přijal Evropský parlament usnesení týkající se problematiky odebírání orgánů pro transplantace v Číně, kde hned v prvním odstavci odkazuje na podezřelé fungování čínského transplantačního systému:

(...) vzhledem k tomu, že v Čínské lidové republice se provádí více než 10 000 transplantací orgánů ročně a 165 čínských transplantačních center nabízí možnost nalezení vhodných orgánů během dvou až čtyř týdnů, přičemž zde doposud neexistuje organizovaný účinný veřejný systém dárcovství a přidělování orgánů; vzhledem k tomu, že systém transplantace orgánů v Číně nesplňuje požadavky Světové zdravotnické organizace, pokud jde o transparentnost a zpětnou sledovatelnost získaných orgánů, a že čínská vláda odmítá přijmout systém nezávislé kontroly; vzhledem k tomu, že předpokladem etického dárcovství orgánů je dobrovolný a informovaný souhlas (...)

Text prohlášení se primárně týká problematiky transplantací orgánů v Číně, ale zmiňuje i další oblasti porušování lidských práv v Číně jako je pronásledování náboženské skupiny Falun Gong a obecně zneužívání pronásledovaných skupin jako „dobrovolných“ dárců orgánů.

V bodě tři parlament shrnuje svůj postoj a „vyzývá EU a její členské státy, aby na téma nedobrovolného odebírání orgánů v Číně upozornily; doporučuje Unii a jejím členským státům, aby veřejně odsoudily nekalé praktiky týkající se transplantací orgánů v Číně a zvýšily povědomí svých občanů cestujících do Číny o tomto problému; vyzývá k tomu, aby EU praktiky transplantace orgánů v Číně plně a transparentním způsobem prošetřila a aby ti, kteří byli do těchto neetických postupů zapojeni, byli trestně stíháni“.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

My jsme dokonce zajistili i překlad rozhodnutí toho tribunálu (China Tribunal o nedobrovolném odebírání orgánů v Číně, pozn. Demagog.cz). Reflex, 16. července 2019

Český překlad rozhodnutí zatím nebyl zveřejněn, po oslovení nám však senátor Hilšer tento překlad zaslal spolu s fakturou za překladatelské práce.

skrýt celé odůvodnění

Překlad rozhodnutí londýnského tribunálu, který se věnoval problematice nedobrovolného odběru orgánů v Číně, se nám z veřejných zdrojů nepodařilo dohledat. K dohledání byla jen část shrnutí závěrů tribunálu, které senátor Hilšer zveřejnil na své facebookové stránce.

Senátora Hilšera jsme tedy oslovili e-mailem a požádali jej o doložení existence tvrzeného překladu. Obratem jsme obdrželi odpověď, kde senátor Hilšer uvedl, že překlad zatím nikde nezveřejnil, ale má to v plánu, až budou hotové nové webové stránky.

Přiložil však vyhotovený český překlad zkráceného rozhodnutí tribunálu spolu s fakturou za práci překladatele. Tyto důkazy jsme vyhodnotili jako dostatečné, necítíme se však povoláni překlad zveřejňovat bez svolení objednavatele.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

Já jsem v žádné politické straně nebyl (...) Nestojí za mnou žádný velký miliardář. Český rozhlas, 8. ledna 2018

Hilšer o sobě opakovaně tvrdí, že nikdy nevstoupil do žádné politické strany (viz např. zde) a podle dostupných informací skutečně v žádné straně nikdy nebyl. Podle údajů na transparentním účtu v kampani Hilšera podpořilo několik miliardářů, jako například Dalibor Děde k částkou 50 000 Kč v srpnu loňského roku nebo firma Isolit-Bravo, jejímž ředitelem a jednatelem je miliardář Kvido Štěpánek, částkou 30 000 Kč v červenci téhož roku. Tyto částky jsou však pouze zlomkem peněz vybraných na jeho transparentním účtu. Drtivá většina Hilšerových darů je v řádu několika stovek či tisíců korun a pochází od velkého množství dárců

Marek Hilšer

Marek Hilšer

Pro mě je ta I.P. Pavlova byla docela symbolická, protože já jsem zde začal se svým prvním petičním stánkem, když jsem začal sbírat podpisy, tak to bylo právě na I.P., na I.P. Pavlova. Český rozhlas, 8. ledna 2018

Vzhledem k novele zákona o volbě prezidenta republiky, která zavedla povinnost uvádět kromě jiných údajů také číslo svého občanského průkazu nebo cestovního pasu, nebylo až do března 2017 jasné, jaké budou přesné podmínky pro podporu petic prezidentských kandidátů. První zmínka o Hilšerově petičním stánku na sociálních sítích tedy pochází z 22. března 2017 a jednalo se skutečně o náměstí I. P. Pavlova.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

Během studií na medicíně jsem byl členem Akademického senátu, v podstatě jsem dělal jakousi komunální, komunální politiku, pak jsem se stal předsedou, předsedou toho, senátu, vlastně největší lékařské fakulty v České republice. Český rozhlas, 8. ledna 2018

Z veřejných zdrojů nelze vypátrat, odkdy byl Marek Hilšer členem, protože Karlova Univerzita elektronicky archivuje zasedání Akademického senátu 1. Lékařské fakulty až od roku 2005. Nicméně předsedou senátu byl Hilšer zvolen 13. prosince 2004, jak dokládá tato výroční zpráva (.pdf, str. 10).

17. prosince 2007 svůj post obhájil s hlasy 24 pro a 5 proti (z celkem 30 členů).

Na přímý dotaz nám bylo sekretariátem 1. LF UK odpovězeno, že kandidát Hilšer byl předsedou senátu po tři volební období (sám Hilšer na svých stránkách píše o jedné obhajobě). Podle výroční zprávy z roku 2010 (.pdf, str. 5) odstoupil Hilšer z pozice předsedy právě během zmíněného roku.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

My jsme tehdy jako občani, jako šest studentů, cítili, že taková skrytá privatizace fakultních nemocnic je něco, s čím nemůžeme úplně souhlasit. Dokonce jsme tehdy jednali i s panem ministrem Julínkem, protože on nechtěl, aby študenti dali tuto věc najevo veřejnosti. Český rozhlas, 8. ledna 2018

K protestu proti transformaci univerzitních nemocnic došlo v květnu 2008. Marek Hilšer jako mluvčí studentské iniciativy složené ze zástupců studentů lékařských a farmaceutických fakult vystoupil proti záměru tehdejší Topolánkovy vlády provést přeměnu nemocnic. Studenti jednali i s ministerstvem zdravotnictví.

Julínek byl tehdy podle zpráv z médií z postoje studentů rozpačitý, nicméně jasné stanovisko o tom, že by nechtěl vést veřejný dialog se neobjevilo. Důvod, proč chtěl Julínek jednat se studenty, také stanovit nedokážeme. Zda bylo skutečným účelem jednání utišení studentů, aby se věc nedostala na veřejnost, nebo konstruktivní dialog o průběhu změn, se nám podložit nepodařilo. Jedná se tak o pouhou Hilšerovu spekulaci. I z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Problematické je ovšem pojmenování „skrytá privatizace“. V jednom z minulých Hilšerových výroků jsme tento proces převodu fakultních nemocnic na akciové společnosti již ověřovali. Tento výrok je hodnocen jako neověřitelný. Interpretace, zda obsah navrhovaného zákona měl vést k privatizaci fakultních nemocnic, se u jednotlivých aktérů v dané době značně lišila a z našeho pohledu nelze autoritativně na základě dostupných zdrojů potvrdit, zda tomu tak skutečně bylo.

Podstatné je, že Hilšer byl tehdejším studentem a aktivně se účastnil protestů. Podle archivní tiskové zprávy Univerzity Karlovy byl Marek Hilšer mluvčím a předsedou Akademického senátu 1. LF UK. Podle serveru iDNES.cz přišli studenty podpořit i odborníci z řad lékařů. Julínek vyjádřil nesouhlas. „Byl bych raději, kdyby po čtyřhodinovém jednání, které jsme ve čtvrtek měli, od akce ustoupili,“ uvedl.

Tomáš Julínek jako tehdejší ministr zdravotnictví vyjádřil znepokojení se studentským postupem.

Podle ČT Julínek reagoval na protest studentů politováním, že nereflektovali společné několikahodinové jednání. „Myslím si, že studenti mají reprezentovat progres, nikoli boj proti progresu“.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

(pokr. předchozího výroku, pozn. Demagog.cz) A musím říct, že tehdy se nám podařilo to zvládnout, ještě se do toho samozřejmě zapojila univerzita a ta vláda od toho upustila. Český rozhlas, 8. ledna 2018

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť v květnu 2008 reálně uskutečněný protest studentské iniciativy a odmítavý postoj Karlovy univerzity nebyly jedinými dvěma důvody, proč Topolánkova vláda ustoupila od záměru transformovat fakultní nemocnice. Proti chystanému záměru se totiž postavilo několik dalších aktérů – další dvě univerzity, koaliční lidovci, opozice či Česká lékařská komora.

Vedle Karlovy univerzity se proti záměru transformovat fakultní nemocnice vyslovily také Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci – tedy všechny univerzity, jichž se připravovaná reforma týkala. Veřejné vyjádření proti připravovanému zákonu pochází z února 2008.

Proti změnám se postavila také tehdy (duben 2008) vládní KDU-ČSL, která případné schválení považovala za velmi vážný problém pro koaliční spolupráci.

Po nátlaku univerzit i koaličního partnera premiér Topolánek v červnu 2008 v Poslanecké sněmovně oznámil, že od plánovaného projektu přeměny fakultních nemocnic na akciové společnosti upouští.

Proti záměru vlády Mirka Topolánka organizoval protesty také lékař Marek Hilšer. Jak informuje archivní tisková zprava Univerzity Karlovy, Hilšer figuroval od května 2008 na pozici mluvčího studentské iniciativy k transformaci fakultních nemocnic. Studenti pražských lékařských vysokých škol včetně Marka Hilšera, zastoupeni ve studentské iniciativě, uspořádali v květnu 2008 proti chystanému záměru ministerstva zdravotnictví protest.

Tyto veřejné Hilšerovy aktivity pochází z doby, kdy proti návrhu protestovala celá řada aktérů. Hilšer má tedy pravdu v tom, že se studentská iniciativa postavila proti diskutovanému věcnému návrhu zákona o univerzitních nemocnicích a že návrh zákona odmítla také Karlova univerzita. Skutečnost, že zákon nakonec nebyl ani poslán do Poslanecké sněmovny, byla výsledkem soustředěného odporu řady dalších aktérů – opozice, dalších dvou univerzit, koaličního partnera KDU-ČSL a dalších. Jelikož Hilšer ve výroku mluví pouze o angažovanosti studentské iniciativy a zapojení Karlovy univerzity a pomíjí řadu dalších tehdejších účastníků, je výrok hodnocen jako zavádějící.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

Ten poslední summit v podstatě kvóty ruší, protože zavádí systém nikoli toho většinového rozhodování, ale rozhodování jednomyslného. Výzva: Prezidentský souboj, 8. prosince 2017

Návrh nového nařízení upravující řízení o žádosti o mezinárodní ochranu obsahuje systém kvót, vzhledem k dohodě členských států z října 2017 se však pro přijetí nařízení bude vyžadovat jednomyslnost. Česká republika tím pádem bude mít vůči přijetí systému kvót právo veta. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Marek Hilšer se ve výroku vyjadřuje k tzv. Dublinskému systému, jehož účelem je sjednotit a zefektivnit mechanismus řízení o žádosti o mezinárodní ochranu. V důsledku nefunkčnosti systému byla v roce 2015 Radou Evropské unie přijata dvě rozhodnutí o přemístění celkem 160 000 osob žádajících o mezinárodní ochranu.

Dublinský systém je v současnosti upraven v řadě nařízení a směrnic, základním předpisem je pak nařízení označované jako Dublin III. Z důvodu jeho nefunkčnosti předložila Rada v květnu 2016 návrh nového nařízení, Dublin IV. Toto nařízení právě prochází unijním legislativním procesem.

Mezi hlavní změny projednávaného návrhu (bod č. 5 důvodové zprávy) patří vytvoření jednotného automatizovaného systému, podle kterého by byli žadatelé o azyl přerozdělováni do jednotlivých členských států na základě stanovených kritérií (HDP, velikost státu, počet žadatelů...). Tento systém by se aktivoval pouze tehdy, pokud by počet žadatelů o azyl překročil stanovený limit. Státy pak mají možnost systém maximálně na 12 měsíců opustit, přičemž jsou povinny zaplatit 250 000 eur za každého jim příslušejícího žadatele.

Z popisu systému je očividné, že se jedná o mechanismus kvót, který předchozí nařízení neobsahovalo, proto také musela Rada přijmout výše zmíněná rozhodnutí o relokaci. Systém kvót tak návrh nařízení neruší, pouze upravuje podmínky pro jeho uplatnění.

Výsledky posledního summitu Evropské rady (v době rozhovoru myšleno toho z 19. října) však přinesly podstatnou změnu. Namísto kvalifikované většiny, která se podle unijních smluv k přijetí nařízení v Radě vyžaduje (čímž by mohla být Česká republika přehlasována), se zástupci členských států dohodli, že k přijetí nařízení a dalších předpisů upravující azylový systém bude třeba souhlasu všech členských států.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

Podobnost mezi vámi (k Topolánkovi, pozn. Demagog.cz) a Milošem Zemanem vidím např. v tom, že Miloš Zeman byl také bývalý premiér, který odešel z politiky za neslavných okolností a vrátil se po 10 letech nebo do kolika do politiky. Výzva: Prezidentský souboj, 8. prosince 2017

Vzhledem k tomu, že oba jmenovaní se z politiky stáhli poté, co je „potopila“ vlastní strana (Zemana nevolila část poslanců v prezidentské volbě, Topolánka před volbami odvolalo širší vedení ODS), a také k faktu, že i uvedený časový rozestup zhruba odpovídá, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Miloš Zeman coby předseda ČSSD v letech 1993–2001 zastával od roku 1998 do roku 2002 pozici předsedy vlády. Jednalo se o menšinovou vládu, jejíž existence byla ze strany tehdejší opoziční ODS umožněna na základě tzv. opoziční smlouvy.

Svůj odchod z politiky ohlásil Miloš Zeman po neúspěšné druhé volbě prezidenta České republiky konané dne 24. ledna 2003. Tehdy jej nevolila část poslanců ČSSD. Konkrétní jména není možné uvést, protože šlo o volbu tajnou. K dané věci se vrátil ve svém textu tehdejší předseda ČSSD Špidla.

Z politického prostoru se Zeman vytratil na sedm let a vrátil se v roce 2010 jako předseda politické strany SPO (Strana práv občanů) vzniklé v předcházejícím roce. V listopadu roku 2010 byl zvolen jejím čestným předsedou poté, co z funkce řádného předsedy rezignoval po neúspěchu strany (zisk 4,33 %, 0 mandátů) v parlamentních volbách v roce 2010. Dne 26. června 2012 pak Miloš Zeman oficiálně oznámil svou kandidaturu na prezidenta republiky, když překročil potřebnou hranici zisku 50 tisíc podpisů od občanů. Od té doby je aktivním politikem na pozici hlavy státu a v současné době usiluje o znovuzvolení v prezidentské volbě v roce 2018.

Mirek Topolánek byl v letech 2002–2010 předsedou ODS. Stejně jako Miloš Zeman i Topolánek vykonával funkci předsedy vlády – od roku 2006, kdy důvěru získal až na druhý pokus díky opuštění hlasovacího sálu dvěma poslanci z ČSSD, do roku 2009, kdy byla vládě vyslovena nedůvěra.

Topolánek dále jako předseda vedl ODS, vyhrál s ní evropské volby a chystal ji na volby do Poslanecké sněmovny. Nicméně jej několik měsíců před jejich konáním ODS odvolala ze svého čela. Okolnostmi konce Topolánkovy kariéry jsme se zabývali v samostatném výroku.

Až pár dní před nutností podat oficiální prezidentskou kandidaturu na ministerstvo vnitra Topolánek oznámil, že vyjednává svou podporu u senátorů.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

Občas do veřejného prostoru vypustíte nějaké sprosté slovo, jako třeba naposled při té plzeňské debatě. Výzva: Prezidentský souboj, 8. prosince 2017

Mirek Topolánek během svého účinkování na veřejnosti skutečně několikrát použil vulgarismy.

V plzeňské debatě, kterou Hilšer zmiňuje, řekl Mirek Topolánek „... já o té Ukrajině vím hovno“. Ihned se za toto slovo ovšem omluvil, uvedl, že je velmi unaven a chce se mu na toaletu. Výše uvedený výraz nahradil následně slovem „hodně“, což zjevně v kontextu vyřčených slov chtěl říct.

Ve funkci premiéra počastoval redaktory TV Prima slovy: „Běžte do prdele.“

Předtím (v březnu 2005) na jevišti pražského divadla Archa označil euroústavu za „shit s vysvětlením doslovného českého překladu.

Jiné vulgarismy použil Topolánek v krátkém neoficiálním rozhovoru s Jiřím Čunkem, když se jej ptal, zda viděl Nedělní partii, ve které vystoupil právě Mirek Topolánek proti Jiřímu Paroubkovi. Čunkovi před zahájením tiskové konference (ovšem před kamerami a novináři) v žertu řekl: „Jsi kretén, vole.“

Další Topolánkovy výroky ve svém článku z roku 2010 publikovalo zpravodajské periodikum Deník.cz.

Na svém Twitteru pak Topolánek poslal „do pr..le“ Českou televizi. Tweet zde uvádíme pouze pro ilustraci, Topolánek jej použil až po uskutečněné debatě, ve které mu toto Hilšer vytknul. Na hodnocení nemá tato věc vliv.

Zdroj: Twitter Mirka Topolánka