Demagog.cz

Libuše Přikrylová

Libuše Přikrylová (LEČO)

  • 1
  • 2
  • 1
  • 0

Výroky

Libuše Přikrylová

Libuše Přikrylová

Ostravice je v soukromých rukou, je v dezolátním stavu. Vedení města deklarovalo v poslední době vykoupit Ostravici. Předvolební debata České televize, 14. září 2018

Soubor budov ostravského obchodního domu Ostravice-Textilia patří od roku 2014 firmě RME Czech s.r.o. Budova je v současnosti ve špatném stavu. Aktuálně dle nepotvrzených zpráv představitelé města jednají s majitelem o ceně odkupu.

skrýt celé odůvodnění

Soubor budov bývalého obchodního centra Ostravice-Textilia patřil do roku 2008 městu Ostrava. V tomto roce zastupitelstvo rozhodlo o prodeji celého komplexu a pozemků firmě Amádeus Real s.r.o. Kupní smlouva byla uzavřena v roce 2009. Nový majitel ale v roce 2012 od smlouvy jednostranně odstoupil, a to kvůli problému splnit závazky vyplývající ze smlouvy. Následoval soudní spor mezi firmou Amádeus Real s.r.o. a statutárním městem Ostrava o náhradu škody. Zároveň došlo v roce 2014 ke změně majitele pozemků a budov (jedná se o budovy čp. 241, 243, 284 a 3099 ve čtvrti Moravská Ostrava). Novým držitelem se stala firma RME Czech s.r.o.

Komplikované majetkové vztahy a soudní spory vedly k postupnému chátrání budov i přesto, že valná část komplexu má historický charakter a byla od roku 2007 zařazena do památkové péče. Stav budov vyvolal také významnou reakci občanů, kteří se angažují formou petic o zachování tohoto komplexu.

Dle informací internetového deníku iDnes vedení města uvažuje o odkoupení zchátralého komplexu zpět do vlastnictví města.

Libuše Přikrylová

Libuše Přikrylová

Obyvatelům chybí pohotovost. Jižní město, tam byla kdysi vytížená pohotovost. Je to obvod, který má více než 100 tisíc obyvatel a je v podstatě jakoby třetí největší město v ČR.
Předvolební debata České televize, 14. září 2018

Poliklinika v Hrabůvce, která pod Jižní město spadá, byla zavřena právě kvůli nízké vytíženosti. Ani údaj o umístění v počtu obyvatel neodpovídá.

skrýt celé odůvodnění

Dle sčítání obyvatel měla Ostrava-Jih v roce 2016 103 188 obyvatel. Podle sčítání obyvatel obcí, které prováděl Český statistický úřad v roce 2016, by se tak pohybovala na 6. místě, kdy pátý Liberec měl 103 288 obyvatel. S tvrzenými 100 tisíci by Ostrava-Jih obsadila sedmou pozici po Olomouci s 100 154 obyvateli.

Pohotovost v Ostravě-Hrabůvce, která spadá pod Ostravu jih, byla z rozhodnutí statutárního města ukončena ke dni 28. 2. 2013. Stalo se tak právě z důvodu její nízké vytíženosti, na pohotovost docházely pouze jednotky lidí denně. Pohotovostní službu pro děti i dospělé nabízí Fakultní nemocnice Ostrava, mají také specializovanou zubní, oční a ORL pohotovost. Pohotovosti fungují na spolupráci Městské a Fakultní nemocnice.


Libuše Přikrylová

Libuše Přikrylová

Doprava přispívá v Ostravě ke znečištění 25 %.
Předvolební debata České televize, 14. září 2018

Přestože v některých částech Ostravy nese doprava čtvrtinový i menší podíl na znečištění, ve většině oblastí města je podíl dopravy na znečištění ovzduší větší než zmíněných 25 %, a to tak výrazně, že ani v průměru pro celé území nejde o hodnotu 25 %.

skrýt celé odůvodnění

Nutno předem říci, že dostupné informace o koncentraci znečištění ve městě pochází z roku 2013. Jde ale o ty nejaktuálnější a dostupné. Měření podílu jednotlivých zdrojů na znečištění ovzduší v regionu se věnuje Informační monitorovací systém průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji (IMS MSK). V rámci tohoto projektu byly Zdravotním ústavem v Ostravě vytvořeny interaktivní mapy pro letní a zimní období. Když návštěvník klikne na specifickou oblast a objeví se tabulka s procentuálními podíly zdrojů znečištění pro vybranou oblast. Doprava, která je dominantním znečišťovatelem zejména v letním období, sahá k řádově vyšším číslům (na mapě je nutné přiblížit na Ostravu a proklikat jednotlivé oblasti). Ani v průměru tak nelze hovořit o hodnotách kolem 25 %.

Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf) kombinuje závěry projektu IMS MSK s výsledky projektu Air Silesia a vyhodnocuje na jejich základě situaci pro jednotlivé části města. Tato studie byla přitom vyhotovená v roce 2017 na zadání města.

Zdroj: Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf, str. 20)

Podle studie jsou nejvytíženějšími oblastmi Nová Ves, Třebovice, Svinov, Poruba, Ostrava-Jih, Mariánské Hory a Hulváky, Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava. Ve vybraných oblastech uvnitř těchto městských částech se podíl dopravy na znečištění ovzduší pohybuje v rozmezí 38,01 % až 74,44 % (.pdf, str. 20). Na většině území Ostravy však vliv dopravy na znečištění přesahuje 30 %, sahá spíše ke 40 %.

Z výše přiložené mapy je sice patrné, že v některých městských částech - zejména jde o Radvanice a Bartovice, Michálkovice - jsou oblasti s podílem dopravy na znečištění ovzduší pod 25% (.pdf, str. 20). Jde však o minoritní část celkového území, která celkový průměr tolik neovlivní.

Libuše Přikrylová

Libuše Přikrylová

Před rokem měla vzniknout skládka v Bartovicích. Protože byly účastníkem řízení, díky boji radnice se podařilo, že skládka nevznikla. Následně měla vzniknout skládka v oblasti Heřmanice a ta tam nakonec vznikla a to proto, že Slezská Ostrava jako město se k tomu vyjádřilo, ale nepodalo věcné námitky, které by ovlivnily, jestli ta skládka tam bude nebo ne. Předvolební debata České televize, 14. září 2018

Srovnání záměru skládky v Ostravě – Radvanicích a Bartovicích s vývojem v Heřmanicích je značně zavádějící, neboť heřmanická skládka důlní hlušiny je zde už přes sto let jako důsledek dolování černého uhlí.

skrýt celé odůvodnění

V průběhu loňského roku, potažmo počátkem letošního, společnost ArcelorMittal Ostrava a.s. řešila nedostatek skladovacího prostoru pro celkem 200 tisíc tun uhlí pro své hutě. Do úvahy připadaly Radvanice a Bartovice, nicméně krajský úřad pro tyto návrhy vydal závazné nesouhlasné stanovisko. Při rozhodování brali krajští zastupitelé v potaz i připomínky veřejnosti, převážně stran obyvatel a zastupitelů zmíněných městských částí. Vyjadřovali se i zástupci města.

Srovnání s údajně opačnou situací v Heřmanicích je však zavádějící. Území městské části Ostrava-Heřmanice je jednou z oblastí, kde je skladována důlní hlušina jakožto pozůstatek dlouhodobého dolování černého uhlí. Stále zde dochází k úniku nebezpečných plynů, a to převážně do podzemních vod. Hlušina je zde však již od 19. století, nebyla tedy zavedena kvůli nečinnosti tamních úřadů. Naopak, v roce 2017 začala její pomalá revitalizace, která má trvat deset let.

Slezská Ostrava trvale bojuje s černými skládkami, případ Heřmanic však neodpovídá veřejně dostupným zdrojům.