Libuše Přikrylová

Nutno předem říci, že dostupné informace o koncentraci znečištění ve městě pochází z roku 2013. Jde ale o ty nejaktuálnější a dostupné. Měření podílu jednotlivých zdrojů na znečištění ovzduší v regionu se věnuje Informační monitorovací systém průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji (IMS MSK). V rámci tohoto projektu byly Zdravotním ústavem v Ostravě vytvořeny interaktivní mapy pro letní a zimní období. Když návštěvník klikne na specifickou oblast a objeví se tabulka s procentuálními podíly zdrojů znečištění pro vybranou oblast. Doprava, která je dominantním znečišťovatelem zejména v letním období, sahá k řádově vyšším číslům (na mapě je nutné přiblížit na Ostravu a proklikat jednotlivé oblasti). Ani v průměru tak nelze hovořit o hodnotách kolem 25 %.

Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf) kombinuje závěry projektu IMS MSK s výsledky projektu Air Silesia a vyhodnocuje na jejich základě situaci pro jednotlivé části města. Tato studie byla přitom vyhotovená v roce 2017 na zadání města.

Zdroj: Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf, str. 20)

Podle studie jsou nejvytíženějšími oblastmi Nová Ves, Třebovice, Svinov, Poruba, Ostrava-Jih, Mariánské Hory a Hulváky, Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava. Ve vybraných oblastech uvnitř těchto městských částech se podíl dopravy na znečištění ovzduší pohybuje v rozmezí 38,01 % až 74,44 % (.pdf, str. 20). Na většině území Ostravy však vliv dopravy na znečištění přesahuje 30 %, sahá spíše ke 40 %.

Z výše přiložené mapy je sice patrné, že v některých městských částech - zejména jde o Radvanice a Bartovice, Michálkovice - jsou oblasti s podílem dopravy na znečištění ovzduší pod 25% (.pdf, str. 20). Jde však o minoritní část celkového území, která celkový průměr tolik neovlivní.

Dle sčítání obyvatel měla Ostrava-Jih v roce 2016 103 188 obyvatel. Podle sčítání obyvatel obcí, které prováděl Český statistický úřad v roce 2016, by se tak pohybovala na 6. místě, kdy pátý Liberec měl 103 288 obyvatel. S tvrzenými 100 tisíci by Ostrava-Jih obsadila sedmou pozici po Olomouci s 100 154 obyvateli.

Pohotovost v Ostravě-Hrabůvce, která spadá pod Ostravu jih, byla z rozhodnutí statutárního města ukončena ke dni 28. 2. 2013. Stalo se tak právě z důvodu její nízké vytíženosti, na pohotovost docházely pouze jednotky lidí denně. Pohotovostní službu pro děti i dospělé nabízí Fakultní nemocnice Ostrava, mají také specializovanou zubní, oční a ORL pohotovost. Pohotovosti fungují na spolupráci Městské a Fakultní nemocnice.

V průběhu loňského roku, potažmo počátkem letošního, společnost ArcelorMittal Ostrava a.s. řešila nedostatek skladovacího prostoru pro celkem 200 tisíc tun uhlí pro své hutě. Do úvahy připadaly Radvanice a Bartovice, nicméně krajský úřad pro tyto návrhy vydal závazné nesouhlasné stanovisko. Při rozhodování brali krajští zastupitelé v potaz i připomínky veřejnosti, převážně stran obyvatel a zastupitelů zmíněných městských částí. Vyjadřovali se i zástupci města.

Srovnání s údajně opačnou situací v Heřmanicích je však zavádějící. Území městské části Ostrava-Heřmanice je jednou z oblastí, kde je skladována důlní hlušina jakožto pozůstatek dlouhodobého dolování černého uhlí. Stále zde dochází k úniku nebezpečných plynů, a to převážně do podzemních vod. Hlušina je zde však již od 19. století, nebyla tedy zavedena kvůli nečinnosti tamních úřadů. Naopak, v roce 2017 začala její pomalá revitalizace, která má trvat deset let.

Slezská Ostrava trvale bojuje s černými skládkami, případ Heřmanic však neodpovídá veřejně dostupným zdrojům.

Soubor budov bývalého obchodního centra Ostravice-Textilia patřil do roku 2008 městu Ostrava. V tomto roce zastupitelstvo rozhodlo o prodeji celého komplexu a pozemků firmě Amádeus Real s.r.o. Kupní smlouva byla uzavřena v roce 2009. Nový majitel ale v roce 2012 od smlouvy jednostranně odstoupil, a to kvůli problému splnit závazky vyplývající ze smlouvy. Následoval soudní spor mezi firmou Amádeus Real s.r.o. a statutárním městem Ostrava o náhradu škody. Zároveň došlo v roce 2014 ke změně majitele pozemků a budov (jedná se o budovy čp. 241, 243, 284 a 3099 ve čtvrti Moravská Ostrava). Novým držitelem se stala firma RME Czech s.r.o.

Komplikované majetkové vztahy a soudní spory vedly k postupnému chátrání budov i přesto, že valná část komplexu má historický charakter a byla od roku 2007 zařazena do památkové péče. Stav budov vyvolal také významnou reakci občanů, kteří se angažují formou petic o zachování tohoto komplexu.

Dle informací internetového deníku iDnes vedení města uvažuje o odkoupení zchátralého komplexu zpět do vlastnictví města.