Demagog.cz

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková (ODS)

  • 4
  • 6
  • 2
  • 1

Výroky

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

Rozhodně je jich více než 600 (volných obecních bytů, pozn. Demagog.cz), je to určitě přes 1000, protože 600 je jich jen na Brně-středu. Na Brně-severu je jich minimálně 500 a to nemluvím o dalších městských částech.

Neobydlených obecních bytů je v Brně 1200, tedy více než 1000. Městská část Brno-sever má ale volných 495 bytů, městská část Brno-střed má volných jen 472 bytů.

skrýt celé odůvodnění

Dle informací, které pro Demagog.cz poskytla Mgr. Radka Loukotová z tiskového oddělení kanceláře primátora města Brna, je k 20. září 2018 ve městě 1400 volných obecních bytů, přičemž ve 200 z nich už probíhá obsazování. Celkem je tedy ve městě 1200 dosud neobydlených obecních bytů. Není však pravdou, že by jich na Brně-středu bylo 600 (ve skutečnosti je jich 472) a i na Brně-severu je jich nepatrně méně (nikoli "minimálně 500", ale ve skutečnosti maximálně 495).

Část z těchto bytů je navíc v současné době neobyvatelná nebo přímo určená k demolici. Z 472 bytů na Brně-středu je takových bytů 195. Městská část Brno-sever má podle vyjádření jejího tiskového mluvčího Martina Ingra 492 neobydlených bytů (zde se údaje magistrátu a radnice drobně rozchází), z toho 300 je neobyvatelných nebo se nacházejí ve zcela neobyvatelných domech. Dalšími městskými částmi s výrazným podílem na počtu neobydlených obecních bytů jsou Brno-Židenice se 108 byty a Brno-Líšeň se 75 byty.

Byť celkově sahá číslo přes 1000, Vaňková neuvádí správně čísla ani u městské části Brno-střed, ani u městské části Brno-sever. Kromě toho je nutno dodat, že část z těchto bytů je v současné chvíli neobyvatelná a projdou rekonstrukcí nebo směřují k demolici.

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

Chtěli bychom se u části obecních bytů vrátit ke konceptu oprav vlastními náklady. (...) Město se vydalo cestou, že si ty byty opravuje samo, přiděluje se pak výrazně méně bytů než v předchozím období.

Město po změnách v pravidlech pro pronájem městských bytů nabízí k pronájmu pouze opravené byty a byty určené k úpravě již nenabízí. Zda má tato situace za následek menší množství přidělených bytů, není možné z důvodu neveřejných statistik zjistit.

skrýt celé odůvodnění

Je pravda, že dříve žádosti o zařazení do evidence žadatelů o pronájem obecního bytu rozlišovaly, zda nejde o tzv. „žadatele o byt na opravu vlastním nákladem nájemce“. Dnes toto žádosti nerozeznávají. Od podzimu 2017 přistoupil magistrát ke změnám v pravidlech pro pronájem městských bytů. Jednou ze změn bylo i to, že bude umožněn pouze pronájem bytu způsobilého k užívání.

To znamená, že nelze po budoucím nájemci požadovat opravy bytu vlastním nákladem či náhradu nákladů na opravy provedené pronajímatelem či předchozím nájemcem.

Město si tak byty ve svém vlastnictví opravuje samo a k pronájmu nabízí již pouze byty opravené. Lidé si tak nemohou požádat o pronájem bytu k úpravě, na jehož opravy by následně použili vlastní finanční prostředky.

Statistiky přidělených městských bytů během minulé i současné koalice nejsou veřejně dostupné. Podařilo se nám od tiskové mluvčí magistrátu pouze zjistit, že za uplynulé období bylo přiděleno do pronájmu celkem 160 bytů ve správě města (nikoli městských částí.) Toto číslo však nemáme s čím konfrontovat, proto je výrok neověřitelný.

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

Nebyl schválen územní plán a soukromí investoři nemohou stavět. Realita je taková, že ti soukromí investoři nemají tu možnost ty projekty dotáhnout v dohledné době do konce.

Město Brno sice ještě nemá nový územní plán, ale stále platí územní plán, který byl přijat v roce 1994 a je možné v souladu s ním na území Brna stavět.

skrýt celé odůvodnění

Město Brno má stále platný územní plán, který byl přijat ještě v roce 1994. Podle něj může stavební úřad vydávat povolení ke stavbě i pro investory. Není tedy pravda, že by v Brně nemohla být žádná nová výstavba.

Zastupitelstvo města Brno schválilo (.pdf) v roce 2018 nový záměr územního plánu. Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města. ... Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto poněkud odlišnou formu i členění než platný územní plán.

Pokyny pro zpracování Návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brno na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

Příkladem nových staveb investorů může být vznikající rezidence Malostranská, rezidence Juliana pod Bílou Horou či rezidence Grohova23. Investoři tedy své projekty realizovat mohou, byť s vědomím, že vzniká nový územní plán, který v různých fázích realizace může nebo nemusí jejich projekty zasáhnout.

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

Byl jasný pokyn ministerstva, že i když nejsou schváleny zásady územního rozvoje, tak město může pokračovat v přípravě územního plánu.

Nelze sice dohledat "jasný pokyn", nicméně město Brno se po konzultaci s Ministerstvem pro místní rozvoj rozhodlo k aktualizaci územního plánu navzdory neexistenci ZÚR.

skrýt celé odůvodnění

Nejvyšší správní soud v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu, ten totiž musí být se ZÚR v souladu.

V reakci na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pověřilo (bod č. 95) Zastupitelstvo města Brna radu města, aby předložila návrh dalšího postupu pořizování nového územního plánu. Návrh byl zpracován na základě konzultace s Krajským úřadem Jihomoravského kraje a metodické konzultace s Ministerstvem pro místní rozvoj. Rada města po konzultaci s ministerstvem doporučila (bod č. 87) zastupitelstvu, aby schválilo pokračování v procesu pořizování nového územního plánu, načež bylo toto doporučení zastupitelstvem schváleno (pdf).

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

Brno má průměrný věk 42 let, což je po Plzni druhý nejvyšší věk.

Podle informací Českého statistického úřadu k 31.12.2017 je průměrný věk obyvatel Brna 42,8 let, což s drobnou tolerancí odpovídá výroku Markéty Vaňkové. Jsou ale města s průměrným věkem mezi Brnem a Plzní nebo s průměrným věkem vyšším než v Plzni.

skrýt celé odůvodnění

Podle informací Českého statistického úřadu k 31.12.2017 je průměrný věk obyvatel Brna 42,8 let, což s drobnou tolerancí odpovídá výroku Markéty Vaňkové. Není ale pravda, že by Brno mělo druhý nejvyšší věk. Zatímco průměrný věk obyvatel okresu Plzeň-město je 43,0 let, jsou i města s vyšším průměrným věkem, např. Karlovy Vary (43,5 let) a Hradec Králové (43,1 let). Navíc existují také města s průměrným věkem obyvatel nižším než v Plzni, ale stále vyšším než v Brně, např. Zlín (42,9 let).



Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

My na celostátní úrovni ODS prosazujeme právě přijetí zákonů, které umožní tu elektronizaci i na té celostátní úrovni.

Tři poslední volební programy ODS pro volby do Poslanecké sněmovny (tj. v letech 2010, 2013 a 2017) obsahují bod týkající se elektronizace státní správy. Navíc byli členové ODS zapojeni do činnosti podporující elektronizaci veřejné správy.

skrýt celé odůvodnění

Volební program ODS pro volby v roce 2010 (.pdf, str. 15) propaguje tzv. eGovernment, který vysvětluje slovy: „Elektronizace veřejné správy znamená využití nejmodernějších technologií pro vstřícnější kontakt státních institucí s občany.” Volební program z roku 2013 (.pdf, str. 6) obsahuje bod „Elektronizace veřejné správy”. Program strany z loňského roku (.pdf, str. 8) zmiňuje podporu rozvoje „digitální společnosti a eGovernmentu” a zároveň slibuje zavedení „přehledných elektronických služeb státu”.

Z hlediska činnosti ODS v parlamentu lze zaznamenat, že se strana rovněž zapojila do kroků vedoucích k větší míře elektronizace státní správy. Například poslanec ODS Ing. Jaroslav Krupka byl předsedou podvýboru pro veřejnou správu a informační systémy, který se zabývá elektronizací státní správy a organizací seminářů na toto téma. Podle zápisu (.pdf, str 2) ze schůze výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ing. Jaroslav Krupka jeden z těchto seminářů také sám inicioval. Krupka se také podílel např. na návrhu zákona o elektronických úkonech z roku 2008. ODS se tedy elektronizaci věnuje dlouhodobě.

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

Systém rezidentního parkování tak, jak je teď zaváděn, je naprosto chaotický. Základní problém, který je, že k němu došlo, aniž by předtím byla navýšena parkovací místa výstavbou nových parkovacích domů a záchytných parkovišť P+R. To bylo zcela jasně stanoveno ve strategii parkování, která byla schválena v roce 2014. Ale tyto fáze se přeskočily.

Parkovací místa byla do určité míry navýšena výstavbou, avšak nijak markantně a nebylo vystaveno ani P+R parkoviště. Nedá se však říci, že by se některé fáze strategie doslova přeskočily, například budování parkovišť je v plánu až do r. 2020, a to postupně.

skrýt celé odůvodnění

V září 2014 byla schválena Strategie parkování ve městě Brně (.pdf), která rozpracovávala projekt rezidenčního parkování a celkové parkovací situace v Brně. Jsou zde také projekty výstavby parkovacích domů a parkovišť P+R (Park and Ride, parkoviště pro odstavení auta a pokračování skrze MHD) v časovém horizontu 2020 a 2030, ne tedy nezbytně před spuštěním systému rezidentního parkování.

Od té doby byly otevřeny 2 parkovací domy. Jeden v centru Brna, v Panenské ulici. Vzhledem k těsné blízkosti Dominikánského náměstí nese jméno DOMINI PARK. Po necelých 2 letech stavebních prací byl slavnostně otevřen v září 2016. Dům tvoří dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. "Připraveno je zde 361 parkovacích míst, z toho je 9 míst určeno pro osoby s omezenou pohyblivostí, pro motocykly je vyčleněno 10 míst a také je 20 místy pamatováno na vozidla s pohonem CNG a LPG na střeše parkovacího domu." Celkové stavební náklady činí cca 250 milionů Kč, společnost Brněnské komunikace a.s. je investorem stavby.

Druhým příkladem jsou garáže v Janáčkově kulturním centru. Práce byly zahájeny v lednu 2015 s celkovou investicí 300 mil. Kč. Kapacita garáží u Janáčkova divadla je 191 míst. Investorem jsou Brněnské komunikace, a.s. Garáže však v současné době čekají na výstavbu koncertního sálu, který je záležitostí až roku 2019. Dá se tedy říct, že jsou "zakonzervované" a tudíž momentálně nepoužitelné.

Co se týče parkovišť P+R, město ve své Strategii parkování (.pdf, str. 40 a násl.) počítá s realizací "3–4 parkovišť typu „P+R“ na hlavních příjezdových směrech do města" v horizontu roku 2020, podle Richarda Mrázka, náměstka primátora, by mělo dojít k vybudování až pěti podobných parkovišť. Doposud v Brně funguje jedno parkoviště Park and Ride u Ústředního hřbitova. Dosud spoře využívané odstavné parkoviště po zavedení rezidentního parkování hlásí dle mediálních zpráv téměř stále plno.

Rezidentní parkování bylo v první fázi zahájeno 1. září 2018 pro historické centrum, od 1. listopadu 2018 se pak rozšíří do dalších 3 oblastí Brna-střed. Ve strategii není explicitně plánováno, že by nutně navazovalo na některé kroky, i tak se v oblasti parkování jistá opatření provedla. Vaňková tedy zavádí, když vyvolává dojem, že by město porušilo postupy dané strategií.

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

Vůbec se neposunula příprava nového územního plánu.

V létě 2018 byly Zastupitelstvem města Brna schváleny pokyny pro zpracování nového územního plánu.

skrýt celé odůvodnění

Územní plán města Brna byl přijat v roce 1994. Z důvodu ekonomických, sociálních a demografických změn, které vedly k rozvoji města, schválilo Zastupitelstvo města Brna v roce 2018 nový záměr územního plánu. Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města. 

Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto odlišnou formu i členění než platný územní plán. 

Pokyny pro zpracování návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brna na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

 

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

V otázce stravování ve školách byly činěny kroky k tomu, aby děti, které mají nějaké zdravotní omezení, měly možnost se ve svých školách najíst podle jejich potřeb.

Aby byla ve školách zajištěna lepší dostupnost dietních obědů, byl radními města Brna odsouhlasen příspěvek pro školy a školské jídelny.

skrýt celé odůvodnění

Radní města Brna schválili na svém zasedání 14. března 2018 příspěvek pro brněnské školy a jídelny v celkové výši 1 milión Kč (.pdf, str. 30). Příspěvek je určen na odměny a školení pro kuchaře a kuchařky, kteří připravují dietní stravu. Kromě toho je určen také na nákup kuchařského náčiní a potřebné odborné literatury.

Příspěvek mělo tehdy obdržet 20 brněnských škol, které dietní obědy vařily již dva a půl roku. Postupně se k nim měly připojit i další školy.

Markéta Vaňková

Markéta Vaňková

Když krajský soud zrušil aktualizaci územního plánu, nebyla dána kasační stížnost (městem, pozn. Demagog.cz).

Z diskuze vyplývá, že Vaňková kritizuje město za to, že stížnost nepodalo. To je pravda. Proti zrušujícímu rozsudku nebyla podána kasační stížnost městem, ale osobou zúčastněnou na řízení.

skrýt celé odůvodnění

Na počátku roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně aktualizaci územního plánu z důvodu chybějících zásad územního rozvoje (ZÚR). Každý územní plán totiž musí být v souladu se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán.

Proti rozsudku krajského soudu byla osobou zúčastněnou na řízení (NEUMANN bytový dům, a. s.) podána kasační stížnost, kterou ale Nejvyšší správní soud zamítl, protože ji neshledal důvodnou. Město Brno vlastní kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu nepodalo. Stalo se tak z rozhodnutí zastupitelstva.