Demagog.cz

Jan Čižinský

Jan Čižinský (PS)

  • 6
  • 1
  • 0
  • 3

Výroky

Jan Čižinský

Jan Čižinský

Nejprve bych připomněl sociální demokracii, že když byla možnost zavést MHD zdarma na den při smogové situaci, tak hlasovali proti.

O návrhu MHD zdarma bylo jednáno jednou, a to při smogové situaci v lednu 2017. ČSSD vyjádřila podporu, smog však odešel dříve, než k hlasování došlo. V únoru 2018 se smog řešil znovu, už bez konkrétního návrhu MHD zdarma. Opět se však ani nehlasovalo.

skrýt celé odůvodnění

V lednu 2017 trvala v Praze pětidenní smogová situace. Návrh zavedení MHD zdarma radní tenkrát odložili, jelikož chvíli před jednáním meteorologové smogovou situaci odvolali. Po jednání uvedl radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) následující:

„Usnesení rady o tom, že doprava je zdarma, máme připravené, takže kdykoliv v příštích dnech, pokud se smogová situace zase zhorší, můžeme MHD zneplatnit.“

Technicky vzato tedy radní (a radní za ČSSD) nebyli proti. I když se MHD zdarma neschválila, byli radní údajně připraveni toto opatření zavést, pokud by znovu došlo ke zhoršení smogové situace.

Koalice primátorky Krnáčové byla však za řešení smogové situace kritizována opozicí. Slovy opozičního zastupitele za ODS Filipa Humplíka:

„Koalice (primátorky) Adriany Krnáčové tak dlouho řešila co dělat, až se smog rozpustil sám.“

Radní měli dále schválit plán regulace dopravy při smogové situaci 12. února 2018, dokument však stáhli. Proti návrhu onoho regulačního řádu dorazilo množství připomínek – od městských částí, odborů magistrátu, ministerstev, Středočeského kraje nebo policie. Regulační řád počítal s tím, že se v případě kritické situace omezí výroba a zavede zákaz vjezdu nákladních vozů. Řidiči osobních aut by mohli jezdit jen v sudé či liché dny podle posledního čísla SPZ. Pokud by řidiči vyjeli v nesprávný den, dopustili by se přestupku a dostali by pokutu.

Radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) měl proti regulačnímu řádu několik připomínek:

„Co se týče dojíždějících mimopražských, tak ti se v kritickém stavu mohou domluvit se sousedy a třeba se svézt do Prahy jedním autem s vyhovující SPZ. Ale jak se budete takhle domlouvat v Praze, když budete potřebovat něco nutně zařídit? Na to Praha není připravena." Dále také dodal, že by za ČSSD takovou podobu řádu nepodpořili:

„Za ČSSD můžu, doufám, říct, že si nemyslím, že bychom tuto podobu regulačního řádu podpořili.”

Podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské (Trojkoalice/Zelení) mohlo být jedním z řešení právě MHD zdarma, což tenkrát podporoval i Čižinský. To však součástí regulačního řádu fakticky nebylo. Kolínská k tomu dodala:

„Kolegové na magistrátu tento názor zatím ale nesdílí, takže to Pražanům slíbit nemůžu. Věřím, že to případně budeme moci uvést do praxe ad hoc, třeba na základě toho, jak dlouho bude smogová situace trvat."

Dle pražských Zelených navíc návrh na MHD zdarma odmítli radní za hnutí ANO při jednání Rady vůbec řešit.

Jan Čižinský

Jan Čižinský

(ke Stuchlíkovi) Problém byl v tom, že se připravoval společný podnik, který byl neprůhledný, špatně zkomunikovaný, a ten potom zhavaroval. Vy jste mohli vykupovat pozemky, nedělali jste to (směrem k metru D), a tak se počkalo na iniciativu Sněmovny. Já jsem hlasoval pro zákon, který urychlí výkup pozemků na stavbu metra D.

Vykupování pozemků pro stavbu linky D jde natolik pomalu, že počet zajištěných pozemků je téměř marginální. Nedošlo ani k dohodě na společném podniku. Radní se proto spolehli na zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, pro který hlasoval i poslanec Čižinský.

skrýt celé odůvodnění

Stavba linky D metra se protahuje kvůli odkupu pozemků, na kterých má metro stát. Město má dle mediální zprávy k 10. srpnu 2018 smluvně zajištěno 11 pozemků vlastnicky a 6 ve formě spoluvlastnictví. O nákupu 180 dalších jedná. Pro stavbu trasy jich však Praha potřebuje 655. Jednání jsou podle magistrátu komplikovaná a řada majitelů parcel požaduje přemrštěné ceny.

Řešením měl být společný podnik Dopravního podniku hl. m. Praha a Penty. Ten měl mít za cíl výkup pozemků a rozvoj okolí stanic metra linky D. Rada hlavního města Prahy na konci srpna usnesení o založení společnosti zamítla (.pdf, str. 9), když 5 radních hlasovalo pro, 4 proti a 2 se zdrželi. Proti návrhu vystupovali členové Trojkoalice složené z KDU-ČSL, STAN a Zelených, konkrétně poslední dvě jmenované strany. Na zamítnutí usnesení se ale podíleli také někteří radní za ČSSD a ANO, neboť obě uskupení dohromady představují v radě osmičlennou většinu.

Mezi nejhlasitější kritiky patřila Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice), která se k tématu vyjadřovala v několika médiích. Svůj postoj vysvětlovala příliš velkými riziky, příliš velkou investicí z veřejných zdrojů a nedostatkem kontrolních mechanismů.

Místo toho navrhovala možnost zákona pozemky vyvlastnit: „Řešením pro zrychlenou výstavbu metra D je novela zákona o předběžné držbě pozemků. Ta umožňuje stavět, i když nebylo ukončeno vyvlastňovací řízení. Dále má zastupitelstvo možnost vykupovat pozemky za vyšší ceny, než jsou v cenové mapě, pokud tuto cenu zdůvodní.”

Komplikovaná situace byla hlavním argumentem již přijaté a schválené novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, která má zefektivnit proces povolovacího řízení a urychlit proces vyvlastnění pozemků. Pro tento návrh hlasoval také poslanec Čižinský.

Jan Čižinský

Jan Čižinský

Naším cílem je, aby ubylo těch 140 000 aut, které do Prahy dojíždějí.

Podle několika zdrojů vjíždí pravidelně do Prahy přibližně 140 000 aut, jde však o odhady, čísla se tedy v jednotlivých průzkumech liší.

skrýt celé odůvodnění

Podle studie spádovosti, kterou v roce 2017 zpracovala společnost Česká distribuční a. s., vjíždí do Prahy z obcí Středočeského kraje pravidelně téměř 140 000 aut. „Za posledních 15 let vzrostl počet dojíždějících o 47 procent,“ říká Jan Senohrábek. Oproti roku 2002 vzrostla výrazně orientace spádovosti na Prahu na úkor menších spádových center. Praha zvětšila své zázemí z 374 obcí na 562 obcí.

Podle strategie (.pdf, str. 6) Institutu plánování a rozvoje města Prahy z května 2018, která vychází z aktuální série dat Českého statistického úřadu za rok 2017, dojíždí denně do hlavního města Prahy za prací 164 300 osob.

Jan Čižinský

Jan Čižinský

My jsme realizovali projekt, kde se zaznamenávaly dobré skutky strážníků, protože oni jsou hlavně hodnoceni podle pokut. Ukázalo se, že těch dobrých skutků je stejně jako pokut.

Od listopadu 2017 si strážníci na Praze 7 zapisují do svých výkazů nejen pokuty, ale i dobré skutky. Statistiky ukazující jejich poměr však nejsou dostupné z veřejných zdrojů.

skrýt celé odůvodnění

Jan Čižinský je v současnosti starostou městské části Praha 7. Od listopadu 2017 si tamější strážníci do výkazů zapisují nejen pokuty, ale nově i dobré skutky. Jak uvedl Jan Čižinský: „K práci strážníka, vedle řešení různých protiprávních jednání, patří i to, co by se mohlo nazvat službou veřejnosti. Jsou to přesně ty běžné činnosti, které denně vykonají a které pomáhají, ale nejsou nikdy vidět. Vedle statistik přestupků bych rád získal přehled i o této práci.

Nicméně ke statistikám, které by ukazovaly poměr zapsaných dobrých skutků a pokut, nemáme přístup z veřejných zdrojů.

Jan Čižinský

Jan Čižinský

My, Praha sobě, která má většinu na zastupitelstvu na Praze 7, máme v Praze 7 nejkratší stavební řízení v celé Praze podle statistiky Institutu plánování a rozvoje. (...) Od začátku projektování do získání povolení to u nás na Praze 7 mají developeři už za rok.

Podle vyjádření Institutu plánování a rozvoje hlavního města má Praha 7 opravdu toto prvenství.

skrýt celé odůvodnění

V září 2018 Institut plánování a rozvoje hlavního města informoval (.pdf, str. 2), že podle „jejich výpočtů (založených na údajích společnosti Deloitte) trvá v Praze doba mezi vydáním územního rozhodnutí a stavebního povolení v případě developerské bytové výstavby v průměru 1103 dní, tedy více než 3 roky (mediánová hodnota je  ‚jen' 630 dní).” Nicméně i z této informace vyplývá, že mediánová hodnota je téměř dva roky.

Podle mluvčího IPR Marka Váchy: "Ano, tato informace je pravdiv. Praha 7 dokonce dokázala získat stavební povolení na jeden projekt v rekordním čase za 58 dní. Průměrně to v Praze trvá až 2 roky. Velké developerské projekty čekají i 3 roky." Dodejme, že Praha sobě má na Praze 7 většinu 15 hlasů v zastupitelstvu.

Jan Čižinský

Jan Čižinský

Těch 1 900 bytů, které jsou teď v majetku města, tak jsou nepoužívané proto, že jsou rozbité. Stovku bytů, co jsme zdědili po předchůdcích, jsme stihli opravit za 2 roky.

Data z roku 2016 uvádí 800 neobydlených bytů ve vlastnictví magistrátu, aktuální vyjádření pak mluví o 4 bytech. Pro ostatní městské části nejsou dostupná ucelená data. MČ Praha 7 od roku 2016 opravila cca 100 obecních bytů, vycházela ze Strategického plánu pro roky 2016-2022.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2016 Praha vlastnila celkem 35 000 obecních bytů. Ukazuje to analýza bydlení a realitního trhu z roku 2016, zhotovená Institutem plánování a rozvoje - IPR (.pdf, str 69-77). Z celkového počtu 35 000 bytů spadalo cca 9 000 pod správu magistrátu, z toho 800 jednotek bylo neobsazených. Zbylých 26 000
bytů spadalo pod správu jednotlivých městských částí. Počet neobsazených jednotek v tomto případě není znám. Analýza proto v kapitole 7.3 doporučuje provést komplexní audit bytových fondů jednotlivých městských částí.

Z aktuálního vyjádření mluvčího Magistrátu hl. m. Prahy můžeme říci, že Magistrát vlastní v současné době 8 126 bytů, přičemž v rámci majetku nesvěřeného městským částem eviduje hlavní město Praha aktuálně "4 byty a dále 18 objektů převážně vykoupených po povodni v roce 2002, které aktuálně nejsou obyvatelné".

O problematice psal 26. dubna 2018 server iDnes.cz. Na problematiku neobydlených obecních bytů také upozornil Kamil Vavřinec Mareš (Praha 7 sobě), radní pro bydlení na Praze 7. Mareš se odvolává na data z analýzy IPR z roku 2016. V článku se uvádí, že: „Po celé Praze je podle kritiků přes devatenáct set neobydlených bytů ve vlastnictví magistrátu či městských částí.

V městské části Praha 7 bylo dle tiskového vyjádření starosty, Jana Čižinského (Praha 7 sobě), na počátku volebního období 2014-2018 cca 110 zchátralých obecních bytů. Podle tiskové zprávy z 20. září 2018 již byla pronajata většina ze zmíněných 110 opravovaných obecních bytů. Idea rekonstrukce obecních bytů v rámci sociální politiky městské části byla zmíněna také ve Strategickém plánu pro roky 2016-2022 (.pdf, str. 112). Na financování rekonstrukcí byly využity také dotace Operačního programu Praha - Pól růstu ČR a dotace udělené zastupitelstvem hl. m. Prahy na rekonstrukci neobydleného domu Dobrovského 19.

Vzhledem k absentujícím datům, která by zcela autoritativně popsala skutečný stav věcí a která nám nedodal ani Magistrát hl. m. Prahy, je výrok prozatím hodnocen jako neověřitelný. Oslovili jsme ovšem příslušné instituce s žádostí o poskytnutí bližších informací a výrok bude na jejich základě upraven.

Jan Čižinský

Jan Čižinský

(na Svobodu) Těch 400 bytů, které jste zmiňoval, to byly ty vašimi spolustraníky bržděné projekty. V tuto chvíli se staví 1125 bytů na Praze 7.

Aktuální souhrnné údaje o počtu postavených obecních bytů a bytů ve výstavbě na Praze 7 nejsou veřejně k dispozici.

skrýt celé odůvodnění

Informace, které by potvrzovaly nebo vyvracely výrok, není možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

Požádali jsme příslušné orgány o zpřístupnění informací o konkrétních počtech obecních bytů, u nichž byla výstavba dokončena v letech 2014–2018, avšak jsme dosud bez odpovědi.

Jan Čižinský

Jan Čižinský

Vy máte (ODS, pozn. Demagog.cz) na kandidátce místostarostu, který tam roky seděl a na to se koukal (na kauzy na Praze 7).

Je pravdou, že na kandidátce ODS je přítomen také Tomáš Kaštovský, který v minulém volebním období zastával na Praze 7 funkci místostarosty.

skrýt celé odůvodnění

Občanští demokraté vyslali do voleb v Praze na 13. místě Tomáše Kaštovského. Ten v minulém volebním období zastával funkci místostarosty na Praze 7. Čižinský ve svém výroku naráží na to, že podle jeho názoru měly v této době být na Praze 7 různé kauzy spojené s fungováním radnice, např. předražená radnice či různé podezřelé zakázky. Z tohoto pohledu má Čižinský pravdu. Je ovšem třeba podotknout, že byť je např. kauza IT zakázek mediálně popsána, prozatím zde nepadl žádný rozsudek. Tedy jde spíše o politické prohlášení.

Jan Čižinský

Jan Čižinský

Pane Svobodo, my jsme podali hlášení a skončilo to odsouzením (myšleno směrem k předchůdcům Praha 7 sobě, pozn. Demagog.cz).

Jan Čižinský naráží na kauzu bývalého vedoucího oddělení IT na radnici Prahy 7 za doby vlády ODS. Ten byl pravomocně odsouzen za krádež mobilních telefonů.

skrýt celé odůvodnění

Soud již pravomocně odsoudil Radomíra Botka. Ten městské části ukradl majetek v podobě několika mobilních telefonů. Média kauzu poměrně důkladně popsala.

Kromě toho přišly Hospodářské noviny v minulých dnech s informací, že za doby působení Botka měla městská část přihrávat IT zakázky jeho blízkým osobám. V této věci bylo také podáno trestní oznámení a nyní probíhá vyšetřování.