Jiří Růžička

Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 byla ustanovena vláda Bohuslava Sobotky, ve které vládlo ČSSD společně s ANO a KDU-ČSL. V tomto složení vydržela vláda 4 roky (29. 1. 2014 – 13. 12. 2017). Následovaly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2017, po kterých vítězné ANO sestavilo menšinovou vládu. Ta v lednu 2018 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a do června 2018 vládla v demisi. Vláda v této době nebyla ve stejném složení jako v předchozím období, neboť byla sestavena pouze z členů ANO či nestraníků za ANO.

Následně se ANO již podařilo sestavit vládu s podporou Poslanecké sněmovny. Vládu tvoří zástupci ANO a ČSSD. Vládě navíc vyjádřilo toleranci (.doc) KSČM, které se zavázalo podpořit vládu při hlasování o důvěře a nevyvolat hlasování o nedůvěře. Tato vláda je opět v jiném složení než dvě předchozí vlády. Jediné propojení mezi těmito vládami je strana ANO. To se účastnilo každé z těchto vlád, avšak vláda nebyla 6 let ve stejném složení. Skoro žádný z ministrů nezůstal od dob Sobotkovy vlády stejný. Výjimkou je např. Richard Brabec, který zastává funkci místopředsedy vlády a ministra životního prostředí již od Sobotkovy vlády. Dlouhodobě ve vládě působil také Dan Ťok, který skončil na pozici ministra dopravy v dubnu 2019.

Během Sobotkovy a druhé Babišovy vlády docházelo také k častým změnám na ministerských postech. Na některých ministerských postech dokonce třikrát či čtyřikrát za jedno funkční období vlády. Jako příklad můžeme uvést Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, na kterém se vystřídali za Sobotkovy vlády Marcel Chládek, Kateřina Valachová a Stanislav Štech. V současné vládě došlo k mnoha změnám na Ministerstvu spravedlnosti, kde se vystřídali Taťána Malá, Jan Kněžínek a současná ministryně Marie Benešová.

Ministr školství Plaga se opravdu stal ministrem před 2 lety v roce 2017. Z kontextu výroku plyne, že jsou myšleny platy učitelů, které se od roku 2017 skutečně posunuly. Učitelé si od roku 2017 polepšili zhruba o 11%. Vláda navíc plánuje do roku 2021 zvýšit platy učitelů o 50 % oproti roku 2017. I přestože je tato část pravdivá, předchozí část výroku pana Růžičky je nepravdivá.

Protože fakt, že by vláda byla již šest let ve stejném složení není pravdivý, a to jak z hlediska personálního, tak z hlediska stranického, hodnotíme výrok jako nepravdu.

Senátor Jiří Růžička je dlouholetým ředitelem Gymnázia Jana Keplera v Praze (nyní uvolněný z funkce), a proto jsou jím uvedené údaje porovnávány s daty Gymnázia Jana Keplera.

Podle výroční zprávy o činnost Gymnázia Jana Keplera je cílová kapacita školy 600 žáků a aktuální počet studentů za poslední rok byl 582 (str. 4). Ivana Landsingerová (pověřená vedením školy za senátora Růžičku) má k dispozici hospodářku Moniku Příplatovou a ekonomku Evu Kaslovou. Podle informací uvedených na školním webu je na obou pozicích vždy jedna osoba. Dále pak škola kromě učitelů zaměstnává např. správce IT, knihovnici, školníka a uklízečky.

Podobná situace jako na Gymnáziu Jana Keplera panuje na řadě dalších českých škol. Královéhradecké Gymnázium Boženy Němcové, které mělo v roce 2018 534 studentů (str. 3), má vedle ředitele a jeho zástupců další tři administrativní pracovníky. Tuto statistiku potvrzuje i Jiráskovo Gymnázium v Náchodě, kdy byli v roce 2018 na 701 žáků (str. 5) pouze 3 (.pdf, str. 9) administrativní pracovníci. Gymnázium Jana Nerudy v Praze má na 574 žáků (str. 5) 5 administrativních pracovníků.

Obecně tedy platí, že ředitel školy o přibližné velikosti 600 studentů má k dispozici počet administrativních pracovníků pohybující se v jednotkách a situace na Gymnáziu Jana Keplera se výrazně neliší od situace na jiných školách. Na základě těchto faktů je tedy výrok senátora Růžičky pravdivý.

Senátor Jiří Růžička v rozhovoru poukazuje na fakt, že ve školách je zapotřebí zajistit dostatek administrativních pracovníků, kteří se vypořádají s povinnostmi typu GDPR. Tímto se zamezí, aby administrativu vykonávali pedagogové a předejde se snižování kvality výuky. Označním „tyhle lidi“ jsou tedy myšleni administrativní pracovníci jako např. hospodář nebo učetní.

Podle informací uvedených na stránkách Ministerstva školství jsou mezi hlavními cíli změny financování regionálního školství narovnání systému pro rozdělování peněz a zjednodušení ekonomické administrativy. Nedá se však přímo říci, že by cílem této reformy bylo navýšení administrativních pracovníků ve školách, to změna nezaručuje.

V současné době je financování škol založené na počtu žáků. To má za důsledek nepředvídatelný finanční plán, protože při snížení počtu studentů dochází ke snížení celkového rozpočtu školy. Tento styl rozdělení peněz se má však změnit až od roku 2020, což znamená, že se tato změna ještě v praxi nemůže naplno projevovat.

Školy budou dostávat finance na základě rozsahu výuky a odučených hodin. Přestože tato změna znamená, že by ředitelé škol měli disponovat stabilnějším a větším rozpočtem, není přímo jasné, jak se reforma projeví ve vztahu ke zvýšení počtu administrativních pracovníků. Pravdou stále zůstává, že i školy jako Gymnázium Jana Keplera, kde byl v průběhu let dle výročních zpráv stabilní počet studentů (v roce 2005 i 2018 zde studovalo 584 studentů – .pdf, str. 5 a .pdf, str.6) mají pouze jednotky administrativních pracovníků. Zmiňované Gymnázium Jan Keplera má pouze dva administrativní pracovníky (hospodářku a účetní). Na druhou stranu Gymnázium Boženy Němcové (velikostně srovnatelné s Gymnáziem Jana Keplera) ztratilo za posledních 13 let 13,6 % studentů, přesto má vedení školy ve svých řadách vedle ředitele a jeho zástupců hned tři administrativní pracovníky.

Dá se tedy říci, že pouhá stabilizace školních rozpočtů nemusí na navýšení administrativních pracovníků na školách stačit, dle tehdejší ministryně školství i samotného ministerstva však díky návrhu ubude administrativní práce spojené s financováním, uvolněný čas tedy bude moci být využit na jiné administrativní povinnosti.

Mgr. Jiří Růžička je od 1. července 1990 ředitelem (.pdf, str. 1) Gymnázia Jana Keplera v Praze 6, v souvislosti s výkonem veřejné funkce senátora v Senátu Parlamentu České republiky je z funkce ředitele uvolněn. Kapacita gymnázia je podle webu České školní inspekce 600 žáků.

Na gymnáziu se o administrativu starají dvě osoby – jedna hospodářka a jedna ekonomka.

V Anglii jsou alternativou k českým gymnáziím tzv. grammar schools, které jsou výběrové, a jednou z mnoha jejich funkcí je příprava studentů na univerzity.

Vyhledáním v databázi britského ministerstva školství jsme vybrali 3 podobně velké školy. Předně uveďme, že ve statistikách britského ministerstva školství jsou níže zmíněné Support staff popsány jako podpůrný personál, do kterého jsou započítávány jak administrativní pracovníci, jako např. pokladník či sekretářka, tak i pracovníci neadministrativní, jako např. správce IT sítě. Počet administrativních pracovníků tedy může být nižší než deklarovaný počet tzv. support staff zaměstnanců, nemůže však být vyšší.

Do první z nich, Caistor Grammar School, podle posledních dat ze školního roku 2017/2018 chodilo 686 žáků. Ve škole pracovalo celkem 95 zaměstnanců. Z tohoto počtu bylo v pedagogických profesích 44 učitelů a 3 asistenti výuky. Na podpůrných pozicích (tzv. Support staff) však bylo ve škole zaměstnáno pouze 25 osob. V přepočtu na plně zaměstnané (FTE) se jedná o 66,2 plných úvazků, z nichž 38,5 zastupují učitelé, 1,6 asistenti výuky a 15,6 osoby na support staff.

Přepočtem na plně zaměstnané (FTE – full time equivalent) se myslí přepočtení evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách podle délky jejich pracovních úvazků na zaměstnavatelem stanovenou plnou pracovní dobu (.pdf, str. 3). V praxi to znamená, že počet zaměstnanců je větší než počet přepočtený na plně zaměstnané, protože učitelé, asistenti i další mají zkrácené úvazky.

Další vybranou školou je The Boston Grammar School, do níž v uvedeném školním roce chodilo 671 studentů. Z celkového počtu 76 zaměstnanců pracovalo 36 osob jako učitelé a 4 jako asistenti výuky. V administrativě pracovalo 17 lidí. V přepočtu na FTE se jedná o 59,2 plných úvazků na škole, z toho 34 učitelů, 3,2 asistentů výuky a 13,2 připadá na support staff.

Poslední vybranou školou je Queen Mary's High School, kde ve školním roce 2017/2018 studovalo 756 žáků. Ve škole pracovalo v tento rok 77 zaměstnanců, z nichž bylo 52 učitelů a 2 asistenti výuky. V administrativě pracovalo celkem 20 zaměstnanců. V přepočtu na FTE jde o 63,8 plných úvazků, z nichž 44,9 zastupují učitelé, 1,9 asistenti výuky a 15,5 připadá na support staff.

Počty administrativních pracovníků v námi vybraných školách tak neodpovídají výroku senátora Růžičky, který uvedl, že v administrativě pracuje kolem 45–50 zaměstnanců. Vedle těchto administrativních pozic jsou na školách i další podpůrné profese (např. stravování, technická správa), které se však do administrativy nepočítají.

Pokud bychom se podívali na celostátní statistiky, které však zahrnují školy jak mnohem větší, tak i menší než je gymnázium Jana Keplera, tak v Anglii studuje na státních základních školách 5 035 029 žáků, na které připadá 87 157 zaměstnanců na „support staff" pozicích, průměrně tedy připadá 1 takový zaměstnanec na 58 žáků. V případě středních škol je to celkem 3 343 780 žáků a 85 395 zaměstnanců na „support staff" pozicích, tedy 1 takový zaměstnanec na 39 žáků. V přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) pak na základních školách připadá jeden plný úvazek „support staff" na 87 žáků. U středních škol je to jeden plný úvazek na 46 žáků.

Dle ČSÚ v roce 2017/2018 chodilo na základní školy 95 631 žáků (10,3 % z celkového počtu žáků) s nějakou formou speciální podpory vzdělávání (SVP). V následujícím školním roce 2018/2019 už byl počet 10 1983 žáků (10,8 % z celkového počtu žáků), tedy došlo k nárůstu o 0,5 procentního bodu (p.b.) dle ČSÚ. V předchozích letech se podíl žáků s nějakou formou postižení pohyboval stabilně kolem 9 % z celkového počtu žáků na základních školách.

V posledních dvou letech je ale patrný nárůst počtu žáků s speciálními vzdělávacími potřebami, jak ukazuje tabulka ČSÚ.

zdroj: ČSÚ

V počtech jsou patrné trendy snižování počtu žáků s tělesným a mentálním postižením. Zároveň se ale ukazuje nárůst počtu žáků s diagnostikou poruch učení či chování.

Po 12 letech vyučování češtiny a tělocviku se Jiří Růžička v roce 1990 stal ředitelem. Mandát senátora získal 15. října 2016. Aktuálně je na Gymnáziu Jana Keplera v Praze ředitelem uvolněným z funkce.

Jiří Růžička ve výroku odkazuje na Gymnázium Jana Keplera v Praze 6, kde působí jako ředitel (v současné době je však uvolněn z funkce). Na stránkách školy se můžeme dočíst, že je na ní kladen vysoký důraz na volitelnost a možnost profilace žáků. Úroveň výuky si studenti mohou volit, jak již ve zmíněné matematice, tak i v jazycích, informatice či estetické výchově. Nejstarší zmínky (.pdf, str. 12) o zavedení volitelnosti úrovně matematiky se nám podařilo najít ve školním roce 2005/2006, kdy se o této možnosti zmiňuje výroční zpráva o činnosti.

Na náš dotaz ohledně zájmu o vyšší úroveň matematiky nám dočasná ředitelka školy Ivana Landsingerová e-mailem odpověděla, že škola nabízela 3 úrovně: Super A (vyšší úroveň), A (standard) a B (nižší úroveň). Od doby uzákonění povinné maturity z matematiky úroveň B zrušili. Podle vyjádření školy si tuto úroveň vybíralo „bezvýznamné minimum studentů“.

V současnosti tak škola nabízí pouze 2 varianty maturity z matematiky. Budeme-li opět citovat z vyjádření školy, pak „v každém ročníku jsou 4 třídy, celkem cca 120 studentů. Většina studentů si volí matematiku A, do matematiky Super A musí na konci 1. ročníku napsat test a nejlepších max. 20 studentů jde do této skupiny. Skupina se každoročně bohatě naplní."

Souhrně lze tedy říci, že Růžička má pravdu v té části výroku, kde popisuje zavedení víceúrovňové výuky matematiky na Gymnáziu Jana Keplera za jeho působení. Růžička není přesný ohledně doby, před kterou se tato výuka zavedla. Zatímco sám mluví o horizontu 10 nebo 12 let, diferencovaná výuka na zmiňované škole probíhá už alespoň 14 let. Mluví-li ale Růžička o tom, že nižší variantu maturity si na gymnáziu vybírá menšina studentů (max. 10 %), pak neříká pravdu. Podle vyjádření školy si naopak v současnosti nižší variantu matematiky volí většina žáků a studuje ji tak 100 ze 120 žáků v ročníku. Z tohoto důvodu hodnotíme celý výrok jako nepravdivý.

Státní maturity byly zavedeny v roce 2011 za působení ministra školství Josefa Dobeše. Právními předpisy, které upravují průběh a formu maturitní zkoušky, jsou školský zákon a další prováděcí předpisy, např. vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.

Pokud žák u některé části maturitní zkoušky neuspěje v řádném termínu, má možnost vykonat opravnou zkoušku. Na opravnou zkoušku jsou celkem dva pokusy. Podle závěrečné zprávy Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) bylo z těch, kteří se v letech 2011–2017 přihlásili k maturitní zkoušce, 24,5 tisíc na třetí pokus neúspěšných maturantů (.pdf, str. 61).

Zdroj: Závěrečná zpráva Cermat za rok 2018 (.pdf, str 61)

Ve výroční zprávě CERMATu za rok 2018 ani v jiných dokumentech však nelze dohledat údaje, které by hovořily o počtu maturantů, kteří se přihlásili k maturitní zkoušce v roce 2018 a neuspěli u třetího pokusu. Neúspěšné maturanty z roku 2019 třetí termín teprve čeká.

Dostupné jsou pouze částečné údaje o neúspěšnosti maturantů v těchto letech. Podle výsledků didaktických testů (.pdf, str. 3) například v roce 2019 vykonalo didaktické maturitní testy 69 183 maturantů. Z toho jich ani v opravném termínu neuspěly necelé 3 tisíce. Protože se nám nepodařilo dohledat, kolik bylo neúspěšných maturantů skládajících maturitu na třetí pokus v roce 2019, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zdroj: Signální výsledky didaktických testů (.pdf, str. 3)

Jako první vznesl pochyby o dotacích týdeník Ekonom již 9. září 2010, nicméně se mu nepovedlo vytvořit z Čapího hnízda výraznější kauzu. To se například povedlo až 22. srpna 2015 deníku Euro. Ten byl společně se Svobodným fórem označen jako zdroj informací, na základě kterých bylo podáno trestní oznámení.

Trestní oznámení bylo podáno 14. září 2015, Babiš a Faltýnek byli obviněni 9. října 2017. Stíhání Faltýnka bylo 3. května 2018 zrušeno. Dozorový státní zástupce Šaroch 2. září 2019 navrhl zastavení trestního stíhání pro všechny obviněné. Vedoucí státní zástupce Martin Erazím 13. září 2019 potvrdil zastavení trestního stíhání pro všechny obviněné. Dne 17. září 2019 rozhodnutí nabylo právní moci, to znamená, že od tohoto data běží lhůta pro nejvyššího státního zástupce pro rušení nezákonných usnesení nižších státních zástupců o nestíhání podezřelých ve smyslu § 174a trestního řádu. Nejvyšší státní zástupce tedy může rozhodnutí o zastavení trestního stíhání potvrdit, nebo zrušit (stíhání by pak dále pokračovalo).

Můžeme říci, že kauza Čapí hnízdo zatím trvala od zveřejnění článku deníku Euro po nabytí právní moci rozhodnutí o nestíhání podezřelého přesně 4 roky a 26 dní. Protože rozhodnutí o zastavení je již pravomocné, skutečně můžeme mluvit o zastavení této kauzy. 4 roky a několik dní se však nedá považovat za „skoro pět let“, z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.