Demagog.cz

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová (ODS)

  • 65
  • 8
  • 9
  • 10

Výroky

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Senát musí schvalovat všechny ústavní změny. Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020

Všechny návrhy ústavních zákonů musí ve shodném znění schválit obě parlamentní komory, a to kvalifikovanou většinou. Senát není možné v ústavodárném procesu přehlasovat.

skrýt celé odůvodnění

Nutnost souhlasu Senátu s možnými ústavními změnami, respektive s přijetím ústavního zákona vychází přímo z Ústavy České republiky. Jak uvádí čl. 39 odst. 4, „k přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů“, tedy tzv. kvalifikované většiny.

Jedná se tedy o odlišný princip, než který je uplatňován při běžném zákonodárném procesu. V něm je Senát ve slabším postavení a Poslanecká sněmovna ho může přehlasovat. Naopak v ústavodárném procesu je role obou komor vyvážená, což znamená, že pro přijetí musí být návrhy ústavních zákonů schváleny oběma komorami ve shodném znění. Na rozdíl od běžného zákonodárného procesu se Senát musí návrhem ústavního zákona zabývat a projednat jej. Pokud Senát takový návrh zcela zamítne, projednávání končí.

To samé následně platí i u Poslanecké sněmovny v případě, že jí Senát návrh vrátí s pozměňovacími návrhy. Sněmovna buď tento vrácený návrh ústavního zákona v pozměněném znění přijme, čímž by došlo k souhlasu obou komor a k jeho přijetí, nebo zamítne, čímž opět celé projednávání končí.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

(...) předložení takto zásadního materiálu (novely zákona o ochraně veřejného zdraví, pozn. Demagog.cz), který opravdu i podle řady právních expertů je na hraně ústavnosti se sledováním lidí. Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví je kritizována například kvůli možnosti budoucí Státní hygienické služby vyžádat si od operátorů data o poloze telefonů, a to i zpětně. Někteří právní experti upozorňují, že navrhované změny mohou být hodnoceny jako protiústavní.

skrýt celé odůvodnění

Miroslava Němcová zde mluví o novele zákona o ochraně veřejného zdraví, která byla v době rozhovoru v připomínkovém řízení, s čímž souvisela jedna z předchozích otázek moderátora Václava Moravce (video, čas 28:46). Konkrétně se tedy jedná o verzi dokumentu, kterou vláda zveřejnila 30. listopadu 2020. (Pro úplnost dodejme, že předchozí verze návrhu byla zveřejněna 27. listopadu, a i ona se setkala s kritikou.)

Předkladatelem uvedené novely, u níž od 30. listopadu do 7. prosince probíhalo meziresortní připomínkové řízení, je Ministerstvo zdravotnictví. Tato novelizace zákona o ochraně veřejného zdraví by přinesla řadu změn. Místo současného systému, který je tvořen krajskými hygienickými stanicemi, by vznikl nový ústřední orgán (.doc, str. 29), a to Státní hygienická služba. 

Ta by byla podřízena hlavnímu hygienikovi, který je náměstkem ministra zdravotnictví (.doc, str. 46). Oproti současnému znění zákona, podle něhož „ve věcech ochrany a podpory veřejného zdraví vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán Ministerstva zdravotnictví“, by hlavní hygienik jednal „za Ministerstvo zdravotnictví“ (.doc, str. 8). Pokud by byla novela přijata, tento orgán by získal pravomoc rozhodovat o restriktivních opatřeních (.doc, str. 3–5) v souvislosti s šířením epidemie, přičemž tato opatření by bylo možné realizovat i bez vyhlášení nouzového stavu.

Jednalo by se například o pravomoc (.doc, str. 3–5) zakázat či omezit konání hromadných akcí, provoz škol, restaurací, obchodů či služeb. Jednou z pravomocí by byla také možnost vyžádat si od operátorů (.doc, str. 31) data o lokalizaci jedince, který prokazatelně onemocněl infekčním onemocněním. Státní hygienická služba by mohla žádat o data (.doc, str. 24), která jsou až 3 týdny stará a vztahují se k místům, kde daný jedinec strávil minimálně 20 minut. Deklarovaným důvodem této pravomoci je efektivnější trasování kontaktů nakažených jedinců (.doc, str. 50–51). 

Podle některých právních expertů mohou být konkrétní změny týkající se pravomocí Státní hygienické služby protiústavní. Kritika se ovšem dotkla i zmíněné možnosti trasování kontaktů nakažených prostřednictvím povinnosti operátorů poskytnout mobilní data o lokalizaci.

Obdobným způsobem se k novelizaci vyjádřila i iniciativa Síť k ochraně demokracie. Prostřednictvím hromadného stanoviska (.pdf) právních expertů, mezi kterými nechybí například vedoucí katedry ústavního práva UK docent Marek Antoš nebo profesor Karel Eliáš, tato iniciativa uvádí: „Návrh, aby mohl hlavní hygienik vlastním rozhodnutím plošně a citelně omezovat práva a svobody, lze hodnotit jako potenciálně protiústavní“. Stanovisko taktéž zmiňuje nutnost efektivní kontroly, ať už ze strany parlamentu či soudů, pokud se jedná o takto významné zásahy do práv a svobod občanů. Dodává, že schválení takového návrhu ve stavu legislativní nouze považuje za porušení demokratických principů tvorby práva.

Téma trasování nakažených jedinců a jejich kontaktů prostřednictvím mobilních dat bylo 3. prosince řešeno i v rámci interpelací v Poslanecké sněmovně. V reakci na kritiku z úst poslance Marka Výborného (KDU-ČSL) ministr zdravotnictví Jan Blatný připustil možné vyškrtnutí tohoto bodu, pokud bude i nadále veřejností vnímán negativně.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

15 minut nebo 20 minut, kdo se bude zdržovat v blízkosti někoho jiného, operátoři musí tato data schraňovat a předávat šéfovi hygieny, který se tím pádem stává někým, nevím, má větší kompetenci než současná... může vyhlašovat drastická opatření tak jako současná vláda a bez kontroly Parlamentu. Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020

Novelou o ochraně veřejného zdraví by byla zřízena Státní hygienická služba podléhající hlavnímu hygienikovi. Mohla by rozhodovat o restrikcích i bez vyhlášení nouzového stavu a od operátorů by si mohla vyžádat osobní data pro místa, kde nakažený pobýval déle než 20 minut.

skrýt celé odůvodnění

Na konci listopadu byl zveřejněn návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví a některých dalších souvisejících zákonů, jehož předkladatelem je Ministerstvo zdravotnictví. Hlavním cílem (.doc, str. 29) právní úpravy je podle ministerstva větší efektivita a vyšší úroveň koordinace subjektů „při výkonu státního zdravotního dozoru, zejména v současné době při omezování šíření viru SARS-CoV-2“.

Důvodová zpráva (.doc, str. 29) v této souvislosti zmiňuje nutnost koordinace orgánů veřejného zdraví centrální autoritou. Novela tak počítá s vytvořením ústředního orgánu, a to Státní hygienické služby. Ta by pak byla odpovědná za vydávání opatření na lokální a krajské úrovni a převzala by úlohu Ministerstva zdravotnictví v případech, které by přesahovaly úroveň jednoho kraje. Formálně by se stala nástupnickým orgánem pro krajské hygienické stanice, jejichž forma by se změnila na územní pracoviště.

V čele Státní hygienické služby by pak měl stát ústřední ředitel, „který bude po věcné stránce spolupracovat s hlavním hygienikem České republiky“ (.doc, str. 29). Hlavní hygienik je podle návrhu zároveň náměstkem ministra zdravotnictví a jedná „za Ministerstvo zdravotnictví“ (.doc, str. 8) ve všech věcech týkajících se ochrany a podpory veřejného zdraví (.doc, str. 46). Uveďme, že podle současné právní úpravy „vystupuje hlavní hygienik České republiky jako orgán Ministerstva zdravotnictví“.

Státní hygienická služba by přijetím novelizace získala rozhodovací kompetence (.doc, str. 3–5) vztahující se k mimořádným opatřením při epidemické situaci. Jednalo by se například o možnost omezit či zakázat některé služby, jako je provoz kadeřnictví či koupališť, ale také provoz obchodů, restaurací či škol a v neposlední řadě také možnost omezovat veřejné či soukromé akce (.doc, str. 3–5). Taková opatření v době koronavirové pandemie v roce 2020 typicky vydávala vláda.

Mimo vytvoření nového centrálního orgánu novela pracuje i s dalšími změnami. Jedna z nich se týká změny zákona o elektronických telekomunikacích (.doc, str. 31). Státní hygienická služba by si tak mohla od operátora vyžádat data týkající se lokalizace osoby, „která prokazatelně onemocněla infekčním onemocněním“ (.doc, str. 24). A to za období až 3 týdnů zpět. Data by se vztahovala k místům, kde se jedinec vyskytoval 20 minut a déle. Cílem (.doc, str. 50–51) této změny je zajistit efektivnější trasování kontaktů nakažených. 

Kritika této novely je mířena zejména na možnou centralizaci moci v rámci Ministerstva zdravotnictví, konkrétně v rukou hlavního hygienika, který je náměstkem ministra zdravotnictví. Další kritika se týká absence kontrolní funkce, kterou by měla zajišťovat Poslanecká sněmovna. Prostřednictvím Státní hygienické služby by nově mohla být zmíněná opatření realizována bez vyhlášení nouzového stavu, který je v současné době pro vládu při vydávání většiny restrikcí určující.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Ale k tomu už máme dostatek takzvaných zábran na to, aby tyto informace citlivé se nedostaly do nepovolaných rukou, máme několik druhů ochrany v tomto slova smyslu, ať jsou to utajované informace nebo je to oblast zvláštních skutečností. Na to upozorňují ti experti, kteří se tímto zabývají. Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020

Ve stávající legislativě již je zakotvena možnost omezení přístupu k informacím, pokud by jejich zveřejnění či následné zneužití vedlo k ohrožení krizového řízení nebo jiné újmě. Konkrétně se jedná o současný krizový zákon a zákon o ochraně utajovaných informací.

skrýt celé odůvodnění

Miroslava Němcová zde reaguje na plánované novely, které by měly v určitých (nouzových) situacích omezit přístup k informacím. O těchto připravovaných novelách se ministr vnitra Hamáček zmínil již v červnu. Tehdy uvedl, že je třeba na základě získaných zkušeností stávající legislativu upravit, aby bylo možné pružněji a citlivěji reagovat na krize různého typu. Novelu zákona o krizovém řízení pak Ministerstvo vnitra zveřejnilo ke konci září.

Jednou z nejdiskutovanějších změn v rámci novely krizového zákona je možnost státu a jeho orgánů omezit právo na poskytnutí informací, které se vztahují ke krizovým situacím. Novela stejně tak stanovuje možnost prodloužit lhůtu pro jejich poskytnutí. Ministerstvo vnitra uvedlo, že jde o reakci na dotazy, jejichž cílem je získat informace o kritické infrastruktuře a obsahu krizových plánů. Novela zákona dále upravuje konkrétní práva a svobody, které by bylo možné v krizovém stavu omezit.

Návrh zákona tedy uvádí, že v rámci vyhlášení stavu nebezpečí (.docx, str. 6) může vláda omezit například svobodu pohybu, zakázat vstup na určená místa či omezit cizincům vstup do ČR. Stav nebezpečí je podle návrhu vyhlašován také hejtmanem kraje či primátorem Prahy (.docx, str. 12). V rámci nouzového stavu (str. 6–7) pak vláda může omezit například shromažďování, konání stávek, činnost podnikání anebo nařídit pracovní povinnost.

Novela krizového zákona dále uvádí a konkretizuje činnost a působnost Ústředního krizového štábu (.docx, str. 19–20). Omezení svobodného přístupu k informacím je specifikováno v § 38a (.docx, str. 31). Možnost neposkytnutí informací se podle zmíněného paragrafu vztahuje k údajům, které jsou využívány při přípravě na krizovou situaci a jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit účinnost připravovaných opatření či celé kritické infrastruktury. Omezení přístupu se podle zákona vztahuje i na informace, které jsou označovány jako zvláštní skutečnosti.

K této části novely se pro server iRozhlas.cz kriticky vyjádřil Oldřich Kužílek, který je spoluautorem zákona o svobodném přístupu k informacím. Uvádí, že v současné době již existují možnosti ochrany informací, jejichž zveřejnění by v krizi mohlo uškodit. Možné omezení přístupu k informacím je zaneseno ve stávajícím krizovém zákonu. Konkrétně § 27 je věnován zvláštním skutečnostem, čímž se rozumí údaje, které by mohly při jejich zneužití ohrozit činnost orgánů krizového řízení.

Další stávající legislativou, která se tomuto tématu široce věnuje, je zákon o ochraně utajovaných informací. Ten zmiňuje újmu způsobenou vyzrazením nebo zneužitím utajovaných informací, konkretizuje stupně utajovaných informací či druhy ochrany těchto informací. Zmínit můžeme také zákon o svobodném přístupu k informacím, jehož § 7 se věnuje ochraně utajovaných informací.

Závěrem doplňme, že první část výroku Miroslavy Němcové, v níž uvádí, že k ochraně citlivých informací máme již dnes dostatek zábran, nehodnotíme. Jedná se o hodnotící soud, a proto jsme se v tomto odůvodnění zaměřili pouze na faktickou část výroku.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Už i při té přípravě (novely krizového zákona, pozn. Demagog.cz) se dělo něco divně, protože tam byla zkrácená lhůta pro to připomínkové řízení na 10 dnů. Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020

Připomínkové řízení k novele krizového zákona bylo skutečně zkráceno na deset pracovních dnů místo standardních dvaceti dnů.

skrýt celé odůvodnění

Senátorka Miroslava Němcová hovoří o novelizaci krizového zákona. Vláda návrh na změnu zákona o krizovém řízení a o změně některých zákonů zveřejnila v pondělí 21. září 2020. V předkládací zprávě (.doc) stojí, že ministryně spravedlnosti „schválila zkrácení mezirezortního připomínkového řízení na 10 pracovních dní“. Uveďme, že v tomto případě připomínkové řízení probíhalo od 21. září do 6. října.

Standardní lhůta připomínkového řízení pro návrhy zákonů je přitom 20 pracovních dnů. Ve výjimečných případech nicméně „může být pro návrh zákona stanovena lhůta kratší z důvodu naléhavosti, ne však méně než 5 dnů“.

První část výroku „už i při té přípravě se dělo něco divně“ chápeme jako názor Miroslavy Němcové, a proto ji neověřujeme. Pro úplnost nicméně dodejme, že v případě některých jiných vládních návrhů zákonů probíhalo připomínkové řízení také ve zkrácené lhůtě. Většinou se však jednalo o návrhy, u nichž např. již jedno připomínkové řízení proběhlo, nebo jako v případě zákona o očkování na covid-19 či zákonů, které upravují oblast sociálního zabezpečení v souvislosti s přijímanými protiepidemickými opatřeními, je žádoucí přijmout je co nedříve.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Četla jsem vyjádření Hospodářské komory například (k návrhu novely krizového zákona, pozn. Demagog.cz), ty vůbec k vyjádření tu možnost nedostali, a přitom zformulovali řadu svých výtek, které se netýkaly jenom toho, o čem se tady bavíme, poskytování informací, ale dalších ustanovení toho zákona. Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020

Hospodářská komora nebyla v rámci připomínkového řízení vyzvána ke sdělení připomínek k návrhu novely krizového zákona, přestože se jedná o povinné připomínkové místo. Komora nicméně své připomínky, kde navrhuje novelu dále neprojednávat, podala.

skrýt celé odůvodnění

Miroslava Němcová mluví o připomínkách Hospodářské komory České republiky (HK) k navrhované novelizaci krizového zákona, kterou připravilo Ministerstvo vnitra. Tento návrh přišel poté, co ministr vnitra Hamáček již v červnu 2020 avizoval plánovanou změnu krizové legislativy.

Návrh novely bezpečnostního zákona i krizového zákona dokončilo Ministerstvo vnitra 21. září 2020. Z návrhu krizového zákona (.doc, str. 5) vyplývá, že mnohem podrobněji by měl být upraven Ústřední krizový štáb. Dále navrhuje zpřesnění toho, jak by měl stát vyplácet náhradu škod (str. 7).

Novela upravuje i podrobnosti stavu nebezpečí, která práva a svobody lze občanům omezit a které povinnosti uložit. Vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu zavádí i stav nebezpečí. (.doc, str. 1, 2) Tento mírnější stav by tak kromě krajů mohla vyhlásit i vláda, která v současnosti tuto pravomoc nemá.

Zákon také upřesňuje vztah krizového zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím. V současnosti stát podle důvodové zprávy (.doc, str. 3) dostává dotazy na krizová opatření i ochranu kritické infrastruktury, které ale nejsou dostatečně zdůvodněné a mohou sloužit k soukromým zájmům. Tyto žádosti údajně nyní nelze odmítnout, nicméně po změně zákona by stát nemusel poskytnout informace, „jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit připravenost na krizové situace nebo účinnost krizových opatření, informace, jejichž zveřejnění by mohlo vést k ohrožení kritické infrastruktury, nebo informace označené jako zvláštní skutečnosti (…)“ (.doc, str. 7).

Připomínková řízení ke krizovému i bezpečnostnímu zákonu proběhla mezi 21. zářím a 6. říjnem 2020, tedy ve zkrácené lhůtě 10 pracovních dnů.

Co se týče Hospodářské komory České republiky, ta své připomínky v rámci připomínkového řízení podala v poslední den lhůty, 6. října 2020. Komora se nicméně ohradila (.doc, str. 1) proti „způsobu projednávání materiálu v mezirezortním připomínkovém řízení, kdy byla lhůta k připomínkám zkrácena na 10 pracovních dnů a předkladatel materiál zaslal výhradně jiným ministerstvům, samosprávním celkům a jejich asociacím, státním úřadům a jiným orgánům státní správy. Představitelé podnikatelů nebyli jako připomínková místa vůbec osloveny, a to přestože HK ČR je připomínkovým místem.“ Jelikož se dokument s připomínkami Hospodářské komory objevil v legislativním systému, HK zjevně připomínky poslala, přestože jako povinné připomínkové místo nebyla k podání připomínek vyzvána.

HK v sedmistránkovém dokumentu navrhuje novelu krizového zákona dále neprojednávat a doporučuje, aby stát přijal speciální zákonnou úpravu náhrady škody v souvislosti s krizovými opatřeními. „V kombinaci s rozšířením pravomocí policie, navýšením peněžitých sankcí a okleštěním možnosti náhrady škody způsobené státem v průběhu mimořádných stavů se předložené novely jeví jako významný zásah do demokratického zřízení,“ líčí v dokumentu (.doc, str. 2).

Výtky k navrhovanému znění krizového zákona měli také například Oldřich Kužílek (spoluautor zákona o svobodném přístupu k informací), server Neovlivní.cz, právníci Jan Kysela a Václav Vlk nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Opoziční politici se k původnímu návrhu na novelizaci krizové legislativy stavěli zdrženlivě.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

(...) v samotném předložení toho pozměňovacího návrhu předsedou vlády Andrejem Babišem, který k tomu, co předkládala vláda, nečekaně sám za sebe jako poslanec předkládá pozměňovací návrh. Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020

Andrej Babiš skutečně předložil pozměňovací návrh k vládnímu návrhu daňového balíčku. Poslanecký návrh, kterým navrhoval zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% a 23% sazeb daně z příjmu fyzických osob, byl Poslaneckou sněmovnou přijat.

skrýt celé odůvodnění

Miroslava Němcová ve svém výroku mluví o pozměňovacích návrzích k vládnímu návrhu (.pdf) zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, tzv. daňový balíček. Senátorka Němcová zde označuje za překvapivé, že Andrej Babiš, jehož vláda návrh zákona připravila a předložila (.pdf, str. 141), k němu předkládá pozměňovací návrh sám jako poslanec. Andrej Babiš pozměňovací návrhy jako poslanec skutečně předložil. A to hned dva, první 26. října a druhý 27. října.

První pozměňovací návrh je zřejmě ten, který má Miroslava Němcová na mysli. Jedná se totiž o pozměňovací návrh č. 6592 (.docx), kterým dochází ke zrušení superhrubé mzdy (str. 2) a zavedení dvojí výše sazby daně z příjmu (str. 3). A to ve výši 15 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a ve výši 23 % u příjmu nad 48násobkem průměrné mzdy.

Druhý pozměňovací návrh nese číslo 6613 (.docx) a jde v něm o změnu zákona o dani z hazardních her. Navrhuje zvýšení sazeb daně z hazardních her. A to z 23 % na 25 % u kursových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 % na 30 % u binga a živé hry (str. 3)

První pozměňovací návrh č. 6592 (.docx) byl přijat a je nyní zařazen do sedmé části aktuální podoby návrhu zákona (.docx, str. 10), který byl schválen Poslaneckou sněmovnou a momentálně je projednáván v Senátu.

Dodejme, že dva pozměňovací návrhy předložil i předseda druhé koaliční strany, Jan Hamáček. Ve svém pozměňovacím návrhu, který nese číslo 6610 (.docx) pak taktéž navrhuje zrušení superhrubé mzdy (str. 2) a zavedení nové dvojí výše sazby pro výpočet daně z příjmu. Oproti návrhu Andreje Babiše ale navrhuje (str. 3) sazbu daně z příjmu ve výši 19 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a 23 % u příjmů nad 48násobek průměrné mzdy. Tento pozměňovací návrh vzhledem k protichůdnému návrhu Andreje Babiše schválen nebyl.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Ten náš návrh zatím, který se rodí, předpokládá, že dojde ke zvýšení (základní slevy na poplatníka, pozn. Demagog.cz) o 3 000 ročně, oproti současnému 24 840 korun letos. Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020

Senátní klub ODS spolu s dalšími kluby předložil při projednávání tzv. daňového balíčku pozměňovací návrh, kterým by v roce 2021 mělo dojít k navýšení daňové slevy ze současných 24 840 Kč na 27 840 Kč, tedy o 3 000 Kč. V roce 2022 pak o další 3 000 Kč.

skrýt celé odůvodnění

V současnosti je podle § 35ba zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, základní sleva na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob stanovena na 24 840 Kč.

Poslanecká sněmovna 19. listopadu 2020 ve třetím čtení schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček), jenž se mimo jiné týká i zákona o daních z příjmů. Podle Sněmovnou schváleného znění tohoto návrhu (.docx, str. 14) základní daňová sleva na poplatníka odpovídá „průměrné hrubé měsíční nominální mzdě přepočtené na plně zaměstnané v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok zveřejněné Českým statistickým úřadem“. Pro rok 2021 by se tedy brala v úvahu hodnota z roku 2019, která podle údajů ČSÚ odpovídala částce 34 125 Kč.

Citovaný návrh zákona kromě zvýšení slevy na poplatníka také ruší (.docx, str. 7) tzv. superhrubou mzdu (§ 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů), ale zároveň nezvyšuje základní 15% sazbu daně (.docx, str. 9). Uveďme, že výsledná podoba návrhu zákona je kombinací několika protichůdných pozměňovacích návrhů a v součtu přináší výrazné snížení příjmů veřejných rozpočtů pro příští rok odhadované na 130 mld. Kč. Sami poslanci vyjadřují nespokojenost s tím, že návrh v této podobě prošel. 

V době rozhovoru návrh projednávaly senátní výbory. Následně o něm 10. prosince jednal Senát, jehož členkou je od října 2020 také Miroslava Němcová, a vrátil ho zpět Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Součástí těchto pozměňovacích návrhů (.pdf) je i navýšení základní daňové slevy na poplatníka ze současných 24 840 Kč na 27 840 Kč v roce 2021 a na 30 840 Kč od roku 2022 (.pdf, str. 3–4). Zde je důležité uvést, že právě toto navýšení v Senátu společně navrhly senátní kluby ODS, TOP 09, KDU-ČSL a nezávislých a PROREGION spolu s několika dalšími senátory. Záměr zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka o 3 000 Kč vyjádřili senátoři ODS například již 2. prosince 2020. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Ten návrh Andreje Babiše (na zrušení superhrubé mzdy, pozn. Demagog.cz) předkládala předtím v roce 2018 naposledy ODS, to znamená v době prosperity. Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020

Poslanecký klub ODS předložil v roce 2018 návrh na zrušení superhrubé mzdy. Hrubý domácí produkt ČR mezi lety 2014–2019 stabilně rostl, konkrétně v roce 2018 vzrostl oproti předchozímu roku o 3,2 %.

skrýt celé odůvodnění

Pozměňovací návrh (.docx), který Andrej Babiš předložil 26. října 2020 k tzv. daňovému balíčku, obsahuje zrušení superhrubé mzdy (str. 2, 9) a zdaňování hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 15 nebo 23 % (str. 3, 10). 19. listopadu při hlasování v Poslanecké sněmovně byl tento pozměňovací návrh přijat, a tyto body jsou tak zahrnuty ve znění daňového balíčku, které schválila Sněmovna (.docx, str. 7, 9).

Návrh zákona, kterým by také došlo ke zrušení superhrubé mzdy (§ 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů), předložila skupina poslanců ODS 6. srpna 2018. Na rozdíl od návrhu Andreje Babiše ODS prosazovala zavedení jednotné sazby daně z příjmu ve výši 15 % z hrubé mzdy (.pdf, str. 3).

Senátorka Němcová ve svém výroku hovoří o tom, že ODS s tímto návrhem z roku 2018 přišla v období prosperity. Jako faktor, kterým lze poměřovat období prosperity a období krizové, lze považovat vývoj hrubého domácího produktu. Ten v uváděném roce 2018 vzrostl oproti přecházejícímu roku o 3,2 %. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že rok 2018 byl součástí několikaletého období, během kterého stabilně rostl HDP. Údaje pro rok 2020 zatím nejsou konečné, předběžný odhad za 3. čtvrtletí počítá s meziročním poklesem HDP o 5,8 % kvůli dopadům pandemie covidu-19.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Tehdy jej (návrh na zrušení superhrubé mzdy předkládaný ODS v roce 2018, pozn. Demagog) premiér odmítal. Otázky Václava Moravce, 6. prosince 2020

Andrej Babiš se v roce 2018 stavěl k návrhu ODS na zrušení superhrubé mzdy negativně.

skrýt celé odůvodnění

6. srpna 2018 skupina poslanců ODS předložila návrh novely zákona o daních z příjmů, kterým mělo dojít ke zrušení superhrubé mzdy a zavedení jednotné „sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %“ (.pdf, str. 3). Tento krok vyplýval z volebního programu strany před parlamentními volbami 2017.

Vláda k návrhu ODS vydala nesouhlasné stanovisko (.pdf), přestože zmínila, že se jedná o „pozitivní krok směrem ke zjednodušení systému zdaňování příjmů ze závislé činnosti“ (str. 1). Jako jeden z nedostatků uvedla, že finanční dopady byly podhodnoceny a podle propočtů Ministerstva financí by ve veřejných rozpočtech došlo k výpadku až 75 miliard korun (str. 2).

Vláda také ve stanovisku upozornila na to, že návrhem ODS by došlo ke zrušení solidární daně bez náhrady. Uveďme, že současná vláda ve svém programovém prohlášení z června 2018 také přislíbila zrušení superhrubé mzdy (.pdf, str. 5). Na rozdíl od ODS tehdy nicméně vláda upřednostňovala zavedení dvou sazeb daně z příjmů, a to základní 19% a zvýšenou 23% sazbu, čímž by solidární zdanění zůstalo zachováno.

Andrej Babiš pak po jednání vlády v září 2018 označil tento návrh ODS za komický. 1. prosince 2019 například v Otázkách Václava Moravce vyzval Petr Fiala Andreje Babiše k podepsání společné dohody o zrušení superhrubé mzdy, kterou premiér Babiš nazval slovy „megapodvod“ (video, čas 43:07). Zmínil také, že se jedná o demagogii a že by stát zrušení stálo 80 miliard korun a zničilo by české hospodaření a ekonomiku (čas 44:38).

Pro úplnost dodejme, že Poslanecká sněmovna v noci z 19. na 20. listopadu 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. Toto Sněmovnou schválené znění návrhu obsahuje zrušení superhrubé mzdy (.docx, str. 8) a zavedení 15% a 23% sazby daně z příjmu (str. 10), což ve svém pozměňovacím návrhu k daňovému balíčku navrhl Andrej Babiš (.docx, str. 2–3).