Demagog.cz

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová (ODS)

  • 53
  • 7
  • 8
  • 10

Výroky

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Podle mých informací mělo ministerstvo financí výzvu od ministerstva spravedlnosti s tím, že je tady žádost o to, aby se přihlásilo k té škodě, mělo na to půl roku a během toho půl roku nezareagovalo (kauza MUS). Jiné, 14. října 2013

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, zda ministerstvo spravedlnosti kontaktovalo ministerstvo financí s nějakou výzvou a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Kauza kolem nepřihlášení se České republiky do soudního procesu týkajícího se privatizace Mostecké uhelné je poměrně nepřehledná. Již v roce 2006 byla údajně švýcarskou stranou předána ČR žádost o mezinárodní právní spolupráci, jakým úřadům byla doručena však dokument nespecifikuje.

Švýcaři se snažili českou stranu kontaktovat i v letech 2010 a 2011. Dle serveru Česká pozice se švýcarský velvyslanec nejprve 15. března 2011 sešel s tehdejším ministrem spravedlnosti Pospíšilem a poté 4. dubna kontaktoval ministra financí Kalouska. Ministerstvo financí tvrdí, že bylo o celé věci informováno na přelomu března a dubna 2011.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

My jsme měli parlamentní vyšetřovací komisi, která šetřila všechno, co se dělo kolem Unipetrolu, včetně toho, co se dělo na polské straně a nic pěkného ta vyšetřovací komise nezjisitla. Jiné, 14. října 2013

Oficiální zpráva vyšetřovací komise uvádí: “ Při druhé privatizaci byly podmínky privatizace dodrženy, což ve svém stanovisku k privatizaci společnosti Unipetrol konstatovala i Evropská komise”....”Cena cca 10,8 miliardy Kč při první privatizaci odpovídala i z pohledu předběžné ceny pro druhou privatizaci reálně stavu i možnostem společnosti Unipetrol v dané době. Rovněž cena dosažená ve druhé privatizaci byla v době podání finální nabídky společností PKN Orlen odpovídající. ”....”” Nebylo prokázáno, že by snahy soukromých subjektů o zásahy doprivatizace společnosti Unipetrol ovlivnily konečné rozhodnutí ”.

Komise byla složena ze dvou zástupců každé parlamentní strany (ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL a US-DEU). iHNed.cz: “Členové za ODS ale své návrhy těžko prosazovali proti šestičlennému bloku sociálních demokratů, komunistů a unionistů. S kritikou privatizace se částečně ztotožnil jen lidovec Ludvík Hovorka”. Také je pravdou,že vyšetřovací komise polského parlamentu konstatovala, že Česká republika mohla dostat za privatizaci Unipetrolu o 5,3 miliardy Kč více.

Ačkoliv existují dohady o okolnostech při privatizaci, samotná parlamentní komise složená ze zástupců všech sněmovních stran žádné pochybení nezjistila, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

V roce 2010 přichází nejvyšší státní zástupce Zeman, je to nominant ODS. Jiné, 14. října 2013

Pavel Zeman byl skutečně jmenován do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2010, nastoupil pak k 1. lednu 2011 (web Nejvyššího státního zastupitelství ČR).

Nominantem ODS Zeman skutečně byl, neboť jeho jmenování provedla vláda na návrh ministra spravedlnosti (dle zákona o státním zastupitelství), kterým byl v době jmenování Jiří Pospíšil (vláda.cz).

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Bylo to v gesci VV (registr vozidel - pozn. Demagog.cz). Jiné, 14. října 2013

V Nečasově vládě se na postu ministra dopravy vystřídali čtyři lidé: Vít Bárta, Radek Šmerda, Pavel Dobeš a Zbyněk Stanjura, který do úřadu nastoupil 12. prosince 2012. První tři jmenovaní byli ministři za Věci Veřejné, resp. za LIDEM, kam Pavel Dobeš později přestoupil.

Česká republika se zavázala, že nový registr vozidel bude fungovat nejpozději k 1. lednu 2013. Se spuštěním registru byly velké problémy. Nakonec to vedlo k rezignaci Pavla Dobeše. Audit firmy Ernst & Young přitom v listopadu 2012 prokázal, že za nesprávné fungování můžou současné i předchozí vedení ministerstva.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Je to systém (eGON - pozn. Demagog.cz), který předcházel Czechpoint, který měl nastavit pravidla pro to, aby mohl být Czechpoint spuštěn tak, jak nakonec spuštěn byl, to znamená ve fázi, kdy má 8 tisíc zhruba podacích míst v celé ČR, všechny státní úřady jsou na něj napojeny, myslím tím včetně samosprávy a myslím tím také včetně soukromých osob, např. živnostníků. Jiné, 14. října 2013

Zde můžeme citovat z webu ministerstva vnitra: “ Projekt eGON byl zahájen na konci roku 2006 a představuje komplexní projekt elektronizace veřejné správy, jehož hlavním cílem je usnadnění života občanům a zvýšení efektivity veřejné správy díky důmyslnému využití informačních technologií. Rok 2007 byl věnován přípravám projektu (zahrnující mj. pilotní provoz Czech POINTů) a zejména návrhům legislativních úprav podmiňujících realizační fázi. Následující období bylo ve znamení Czech POINTů, rozšířila se jak síť poboček (jichž bylo do konce roku 2008 zprovozněno více než 3 000) i škála služeb, jež mohou občané na Czech POINTech využít.”

Dle statistiky je celkový počet Czech POINTů k 15. 10. 2013 7 040. Český informační server dále nabízí seznam míst Czech POINTů mezi nimiž jsou i obecní úřady. Czech point poskytuje i služby pro živnostníky.

Výrok označujeme jako nepravdivý především pro nepřesný údaj v celkovém počtu Czech POINTů v ČR, který se již nedá považovat za “zhruba 8 tisíc”.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Ten zákon z roku 2002 (služební zákon), který dokonce vstoupil v platnost, to byl zákon, který předložila ještě vláda Miloše Zemana, tak on úplně celý neplatný není. Tam asi 8 nebo 9 docela důležitých paragrafů v platnost vstoupilo už v tom tehdejším období. Jiné, 14. října 2013

Lídryně ODS si pravděpodobně plete pojmy platnost a účinnost právní normy. Zákon o státní službě (.pdf) vstoupil v platnost (je platný jako celek) 28. května 2002, tedy ještě za vlády Miloše Zemana. Zákon však není dodnes účinný. Není tedy jako celek právně závazný.

Pokud se tedy bavíme o účinnosti (právní závaznosti a vymahatelnosti), tak zákon (původní znění z roku 2002) v paragrafu 254 uvádí následující: “Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004 s výjimkou ustanovení § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a přílohy č. 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.”

Z toho vyplývá, že vybraná ustanovení zákona jsou účinná (právně závazná) již ode dne vyhlášení, což odpovídá výroku volební lídryně ODS Němcové o “platnosti některých ustanovení zákona v době schválení normy.“ Důležitost těchto paragrafů samozřejmě hodnotit nemůžeme.

Z důvodů “zmatení pojmů” platnosti a účinnosti označujeme výrok Miroslavy Němcové jako zavádějící, protože zákon je jako celek platný již od roku 2002.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Musíme říci, že ta solidární daň i to opatření k důchodcům je zavedeno na 3 roky, od roku 2013 do roku 2015. Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Zmíněná solidární daň neboli navýšení zdaňování poplatníků s nadstandardními přijmy bylo zavedeno souhrnnou novelou zákona č. 500/2012 Sb..

§ 16a odstavec 1 pak jasně říká, že: "Při výpočtu podle § 16 se daň zvýší o solidární zvýšení daně." V § 35ba je dále novelou doplněno: "daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu."

Paragraf zavádějící solidární daň a paragraf upravující pravidla zdanění pro důchodce nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Obě změny pak budou platné do roku 2015, kdy má být zrušena solidární daň a stejně tak i pravidla zdanění pro důchodce.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Té vládě se podařilo teď v těch posledních třech letech přibrzdit to tempo nárůstu toho státního dluhu (myšlena Nečasova vláda - pozn. Demagog.cz). Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013 !

Na základě níže uvedené tabulky podle dat z Českého statistického úřadu a Ministerstva financí hodnotíme výrok Miroslavy Němcové jako pravdivý.

Vláda Petra Nečase vykonávala svou funkci ve dnech 13. července 2010 - 10. července 2013. Podle uvedené tabulky můžeme vidět, že ačkoliv státní dluh a jeho růst je v absolutních číslech vyšší než v minulých letech, v relativním procentuálním nárůstu se však vládě Petra Nečase skutečně podařilo postupně snižovat tempo tohoto nárůstu.

RokStátní dluh (mld. Kč)Nárůst dluhu (mld. Kč)Nárůst dluhu (v %)*1993 158,8

1994 157,3-1,5-0,95 1995 154,4-2,9-1,84 1996 155,20,80,52 1997 173,117,911,53 1998 194,721,612,48 1999 228,433,717,31 2000 289,360,926,66 2001 345,055,719,25 2002 395,950,914,75 2003 493,297,324,58 2004 592,999,720,22 2005 691,298,316,58 2006 802,5111,316,10 2007 892,389,811,19 2008 999,8107,512,05 2009 1178,2178,417,84 2010 1344,1165,914,08 2011 1499,4155,311,55 2012 1667,6168,211,22

* nárůst je počítán jako procentuální zvýšení (resp. snížení) oproti minulému roku. Zdroj: data z ČZSO (.xls) a MFČR

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Jsme sedmí v Evropě, pokud jde o celkové zadlužení, pokud porovnáváme tedy veřejné rozpočty. Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013 !

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož dle statistik EU má Česká republika veřejný dluh devátý nejnižší, nikoli sedmý nejnižší, v rámci členských zemí Evropské unie.

Statistický článek č. 114/2003 evropské statistické agentury Eurostatu, který vyšel 22. července 2013, ukazuje, že dle procentuálního vyjádření veřejného dluhu členských zemí EU ve vztahu k hrubému domácímu produktu má Česká republika v prvním kvartálu roku 2013 devátý nejnižší veřejný dluh, tj. pod dlouhodobým průměrem celé EU. (Euro area government debt up to 92,2 % HDP - .pdf)

Tabulka: Přehled prvních devíti zemí s nejnižším veřejným dluhem v EU

Pořadí

ZeměVýše veřejného dluhu

ve vztahu k HDP (%)

1.Estonsko10,0

2.Bulharsko

18,0

3.Lucembursko

22,44.Rumunsko

38,6

5.Lotyšsko

39,1

6.Švédsko

39,4

7.Litva

40,68.Dánsko

44,7

9.Česká republika

47,8 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z článku č. 114/2013 (viz výše)

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Nakonec Bezděkova komise, která se zabývala nutností důchodové reformy v České republice, zasedala už od roku 2004 a doporučovala i tento směr, tedy rozšířit ty dva stávající pilíře o ten jeden, který je obvyklý i v řadě evropských zemí. Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013

Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová hovoří o tzv. II. pilíři důchodové reformy, který předpokládá individuální spoření občanů. Vstup do II. pilíře je čistě dobrovolný, avšak po uzavření smlouvy o důchodovém spoření z něj již nelze vystoupit. Bezděkova komise pracovala na podobě důchodové reformy v letech 2004 – 2005 (závěrečná zpráva dostupná zde) a zejména v roce 2010, kdy v červnu přednesla návrhy řešení ve dvou variantách. Varianta č. 2 (ppt.) pak předpokládala vytvoření dobrovolného II. pilíře, který budou provozovat penzijní společnosti.

Současné zkušenosti s podobným důchodovým systémem (tedy tzv. II pilířem) má několik zemí Evropy, zejména naši sousedé Polsko, Maďarsko a Slovensko. Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý.