Demagog.cz

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová (ODS)

  • 65
  • 8
  • 9
  • 10

Výroky

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

O paní Kleslové vyšlo najevo, jaké čerpala peníze ze všech možných státních firem, na koho byla napojena. Otázky Václava Moravce, 25. října 2015

Značnou pozornost veřejnosti přitáhla v létě tohoto roku informace, že místopředsedkyně hnutí ANO Radmila Kleslová inkasuje od společnosti ČEZ sto tisíc korun měsíčně. Tuto zprávu publikoval server Neovlivní.cz. Peníze měla dostávat (podle smlouvy podepsané v únoru 2015) za " Poskytování poradenských služeb a předkládání pravidelných měsíčních zpráv o plánu legislativních a nelegislativních prací vlády a parlamentu ČR v roce 2015. Server Neovliní.cz publikoval také nahrávku rozhovoru mezi Kleslovou a dnes již bývalým náměstek ministra Babiše Wagenknechtem, kde právě angažmá Kleslové v ČEZ probírají a kde padla i slova, která se dala vykládat jako zastrašování člena dozorčí rady ČEZ.

Po tomto zveřejnění následně Kleslová rezignovala na funkci místopředsedkyně hnutí ANO a také zrušila svou smlouvu s ČEZem. Co se týče dalších firem, z nichž Kleslová čerpala peníze, tak tuto informaci přinesly prvně Lidové noviny. Jde o firmy (nejen státní ale také městské): Pražská energetika, Pražská teplárenská, Dopravní podnik hl. města Prahy, České dráhy, ČEPRO. O napojení na další státní firmu, ČEPS, pak informoval Český rozhlas, který na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zkoumal, na kolik si Kleslová v daných firmách přišla.

3 dny po zveřejnění informací Českým rozhlasem Kleslová opustila představenstvo Pražské teplárenské a místo předsedkyně dozorčí rady PRE. To vše, jak sama uvádí, " z důvodu dlouhodobé účelově vedené kampaně v zájmu určitých skupin proti mé osobě ".

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Chodí jich, první věc, strašně málo (voličů ke krajským volbám - pozn. Demagog.cz). 35, 33, podle toho, který rok vezmeme v úvahu, procent účasti je opravdu velmi nízký, porovnáme-li s těmi ostatními volbami, parlamentní jsou silně zastoupené, obecní silně zastoupené, krajské malé, Senát ve druhém kole téměř mizivě. Evropské volby jsme viděli tragický nízká účast. Otázky Václava Moravce, 25. října 2015

Krajské volby byly v České republice uspořádany celkem 4krát, což souvisí se vznikem krajů v roce 2000. Volební účast se pohybovala mezi 29,5 - 40 %.

Volby do Poslanecké sněmovny v samostatné České republice proběhly celkem 6krát. Volební účast se pohybovala od 58 do 76,5 %.

Ke komunálním volbách se dostavuje zhruba necelá polovina oprávněných voličů, senátní volby v druhém kole pak nabízejí velmi nízkou účast - v posledních volbách v roce 2014 to bylo pouhých 16,7 %. K evropským volbám přišlo v loňském roce jen 18,2 % oprávněných voličů.

Obecně tedy popis Miroslavy Němcové odpovídá realitě, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Data pocházejí z webu volby.cz.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

I probíhají už dokonce na té úrovni Občanské demokratické strany v jednotlivých patrech už ty první kola voleb, tedy vybíráme. U nás je to naprosto demokratický, transparentní proces, kdy nejprve místní sněmy, poté oblastní sněmy, což jsou ty bývalé okresy a poté tedy regionální, což jsou současné kraje, navrhuje, stvrzují ty kandidáty, kteří budou kandidovat do těch krajských voleb Otázky Václava Moravce, 25. října 2015

Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý, protože ve stanovách strany jsou obsaženy pasáže, ve kterých je uvedeno, že se na výběru kandidátů do krajských voleb podílí postupně místní (článek 18, odstavec 6), oblastní (článek 17, odstavec 6) i regionální sdružení (článek 16, odstavec 6).

Aktuálně probíhá výběr lídrů jednotlivých regionálních organizací ODS. O lídrech rozhodují delegáti, kteří jsou nominování oblastními sněmy na celoregionálním zasedání. Volebního lídra do krajských voleb tak znají například občanští demokraté v Pardubickém kraji.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

A když se podíváme na to porovnání, tak přece vy dominantně svoláváte ty mimořádné schůze. Jestli tady argumentujete tím, že je to drahé, tak řekněte, kolik ze současných 35 schůzí bylo svoláno koalicí? Otázky Václava Moravce, 25. října 2015 !

V aktuálním volebním období bylo zatím svoláno 35 schůzí, z toho 19 řádných, 15 mimořádných a jedna schůze k vyslovení nedůvěře vládě. Z 15 mimořádných schůzí bylo 8 svoláno koaličními poslanci, 5 opozičními poslanci a na dvou schůzích byla shoda napříč politickým spektrem. Koaliční poslanci tedy skutečně iniciovali většinu mimořádných schůzí. Výrok nicméně hodnotíme jako zavádějící, protože ačkoli Miroslava Němcová mluví o mimořádných schůzích, ve své řečnické otázce použila číslovku 35, které zahrnuje i schůze řádné. To může vyvolat dojem, že mimořádné schůze se konaly vícekrát, než tomu bylo doopravdy.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Ne, poslyšte, tak byla svolána mimořádná schůze k té České poště, kde nakonec, vy jste svolali mimořádnou schůzi, kdy tam nikdo z vlády nebyl, nikdo, předseda vlády tam nebyl. Pro mě mimořádná schůze ve věci takovéhle, nebyl tam váš šéf, to je prostě absurdní divadlo, co tam předvádíte. Otázky Václava Moravce, 25. října 2015

Jak vyplývá ze stenozáznamu z jednání této mimořádné schůze (resp. v diskuzi o programu), do diskuze vstupoval (celkem dvakrát) ministr vnitra, v jehož gesci Česká pošta je. Přítomen tudíž byl.

Při hlasování o programu schůze bylo v sále přítomno nejméně 5 ministrů - Babiš, Stropnický, Chovanec, Jurečka, Herman (někteří členové vlády nejsou poslanci, nejsme schopni zjistit jejich přítomnost - jde o Valachovou, Marksovou, Šlechtovou, Pelikána a Dienstbiera). Předseda vlády této diskuzi přítomen skutečně nebyl.

Pokud se dále podíváme na procedurální hlasování 8 minut před ukončením schůze, tak najdeme aktivní hlasování ministra vnitra.

Obecně lze konstatovat, že pokud by nebyl z vlády přítomen skutečně nikdo, jednání by vůbec nemohlo probíhat.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Ale k té České poště poslední větu, dovolte mi ji. Přece tam, když jsem řekla, o co jde, tak jde o živé kauzy. Není normální svolávat schůzi a chtít parlamentní jednání. Otázky Václava Moravce, 25. října 2015

Kauza České pošty byla medializována v srpnu 2015, kdy server Neovlivní.cz přinesl informaci o policejním vyšetřování případu možné korupce v České poště. Kauzou se doposud nezabýval soud.

Poslanecká sněmovna ani žádný její orgán není orgánem činným v trestním řízení a je krajně nestandardní, aby se zabývala možným trestním činem ve fázi, kdy je teprve vyšetřován policií. Ačkoli ze schváleného pořadu je patrné, že ambicí vyšetřovací komise by mělo být prošetření zakázek pošty za několik uplynulých let (bez dalšího upřesnění), z vyjádření místopředsedkyně PSP Jaroslavy Jermanové (ANO) je zřejmé, že impulsem ke svolání mimořdáné schůze byla právě aktuální kauza.

Výňatek ze sněmovního stenoprotokolu: " Během srpna se v médiích začaly vynořovat informace a spekulace o manipulovaných zakázkách a bezpečnostním ohrožení tohoto strategického státního podniku. (...) Kvůli situaci v České poště bylo dokonce svoláno předsednictvo Bezpečnostní rady státu, z jehož zasedání nemáme jako poslanci bližší informace. Česká pošta zaměstnává více než 30 tis. lidí, má bezmála 4 tis. poboček po celé zemi a roční obrat kolem 19 mld. Přestože loni hospodařila s přebytkem 241 mil., žádá po Ministerstvu financí dalších 1,7 mld. Proto nás zajímá, jak tento strategický podnik s veřejnými prostředky hospodaří. Česká pošta, jak víme, poskytuje služby, které se dotýkají života prakticky každého z nás. I z tohoto důvodu by měli naši občané vědět, jak ve skutečnosti pošta hospodaří, a neměli by být odkázáni jen na zprostředkované informace a spekulace médií. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože je skutečně nezvyklé, aby byl případ, který je předmětem policejního vyšetřování, také předmětem parlamentního šetření. Snaha ustavit poslaneckou vyšetřovací komisi ve věcech týkajících se hospodaření státu je celkem běžné (opozice se v tomto volebním období například pokusila ustavit vyšetřovací komisi ve věci hospodaření ministerstva dopravy - její vznik byl ale zamítnut vládní koalicí). V tomto případě ale nešlo o případ vyšetřovaný policií, tedy o živou kauzu.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Jestli opozice dělá obstrukce, tak mi řekněte, začalo první čtení elektronické evidence tržeb. Co nastalo? Vzpomeňte si na to. Co nastalo při prvním čtení v Poslanecké sněmovně? Není to tak dlouho. Byl pátek odpoledne, jedna hodina, zahajujeme první čtení a chybí, ne, a chybí zpravodaj. To nebyl zpravodaj z řad opozice. Byl to člen KDU-ČSL, nastala ve sněmovně panika, začal se hledat zpravodaj. Tak jestli my děláme v tomto slova smyslu obstrukce, tak my jsme přesvědčeni, že tak jak je to napsáno, to být nemá. Proti tomu se budeme vymezovat. Ale vy si vystačíte s obstrukcemi úplně sami. Otázky Václava Moravce, 25. října 2015

Během prvého čtení vládního návrhu zákona o evidenci tržeb se vskutku ztratil zpravodaj Jaroslav Klaška, jak dokládá stenoprotokol. Šlo skutečně o pátek krátce po prvé hodině. Klaška je poslancem KDU-ČSL a zároveň zpravodajem výše zmíněného zákona. Ve sněmovně se začaly tvořit debatující hloučky a byla vyhlášena patnáctiminutová přestávka. Přibližně o půl druhé se pak udýchaný poslanec Klaška dostavil, aby zpravodajskou zprávu předal náhradníkovi, neboť sám spěchá kvůli vážným rodinným důvodům.

Nicméně závěrem svého výroku vyvolává Miroslava Němcová dojem, že takováto "zdržení" jsou srovnatelná s obstrukcemi v rozsahu, v jakém je ODS a TOP 09 plánují. S tímto se v žádném případě nelze ztotožnit a výrok je tedy z tohoto důvodu zavádějící.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Našla jsem si různá vyjádření Andreje Babiše v dobovém tisku, myslím, že to byl, pokud se nemýlím, někdy rok 2010, rozhovor pro časopis Týden. Ale tím si úplně jista nejsem, kdy říká o tom, jak se stýkal, jak bojoval teda o své zájmy v tom chemické byznysu a potravinářském byznysu a jaké měl potíže s pány Mrázkem a Pitrem a jak si tykal s Ivo Rittigem. A víme dobře z minulosti, jak byl napojen velmi těsně na bývalého předsedu ČSSD a bývalého předsedu vlády Stanislava Grosse. Otázky Václava Moravce, 25. října 2015

Zmiňovaný rozhovor (hledaný mezi lety 2009 a 2011) se nepodařilo dohledat ani v online archivu Týdne, ani v jiných denících.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

A jestliže Andrej Babiš dostává nyní více, v letech 2013, 2014 rostou příjmy ze státního rozpočtu do jeho byznysu a zároveň s tím klesá jeho daňová povinnost vůči státu, jinými slovy platí méně na daních, než když v politice nebyl... Otázky Václava Moravce, 25. října 2015

Z dostupných informací není zatím možné zjistit, jaké dotace plynuly koncernu Agrofert v roce 2014 a jaká vznikla firmám daňová povinnost. Výroční zpráva bude podle informací tiskového oddělení zveřejňena do konce roku 2015. Do té doby hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Z dostupných výročních zpráv jsme zpracovali následující přehled přijatých dotací a odvedené daně z příjmů za koncern Agrofert v letech 2008-2013:

Ukazatel (v tisících Kč) 201320122011201020092008 Přijaté dotace:1,127,016955,265619,480595,089713,182639,946 z toho provozní811,352774,147540,134549,843593,004615,224 z toho investiční315,664181,11879,34645,246120,17824,722 Konsolidovaný výsledek hospodaření za účetní období 5,612,9016,031,1678,676,7175,969,5983,729,5124 429 753 Daň z příjmů za běžnou činnost1,261,3941,702,9322,000,657642,597999,2131 721 256

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

To vypalování pole je čistá mafie a to se dělo tedy s vědomím Andreje Babiše a on to neustále obhajuje. Otázky Václava Moravce, 25. října 2015

Jedná se o spor mezi AGRO Jevišovice (vlastněným Andrejem Babišem) a Bohumírem Radou o vypálení 116 hektarů pšenice měsíc před sklizní. Podle vyjádření, zaslaného Deníku Referendum (.pdf) tiskovým mluvčím společnosti Agrofert, skutečně došlo k odstranění plodin společností AGRO Jevišovice.

" Bylo to rozhodnutí vedení společnosti AGRO Jevišovice (.pdf), nikoli „predátorské chování“ majitele Agrofertu pana Andreje Babiše, jak pan Rada tvrdí. Andrej Babiš o tom vůbec nevěděl. " Uvedl Karel Hanzelka, tiskový mluvčí společnosti Agrofert.

Není v našich možnostech zjistit, zda opravdu Andrej Babiš věděl o tomto rozhodnutí společnosti AGRO Jevišovice. Tisková zpráva společnosti Agrofert není dostatečně objektivním důkazem.