Miroslava Němcová (ODS)
- 53 × Pravda
- 7 × Nepravda
- 8 × Zavádějící
- 10 × Neověřitelné
Výroky
Miroslava Němcová
Musíme si také říci, že ten největší počet poslanců, kteří odešli do toho, do té zóny těch nezařazených, tak byl hodně třeba například ze strany Věci veřejné. Otázky Václava Moravce, 7. července 2013
Podle údajů z webových stránek PSP ČR je k 8. červenci 2013 v dolní komoře evidováno 17 nezařazených poslanců. Tři z nich byli zvoleni původně na kandidátce ODS, další tři na kandidátce ČSSD a zbylých jedenáct bylo zvoleno za VV.
Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý.
Miroslava Němcová
Ústava nám říká nám: pakliže padne vláda, jsou zde dva pokusy prezidenta republiky jmenovat vládu novou. Pokud prezident v těchto dvou pokusech neuspěje, je zde ještě třetí pokus vložen tentokrát do rukou předsedy, předsedkyně Poslanecké sněmovny. Pokud ani tento třetí pokus nebude úspěšný, neboli hledá se stále východisko z toho, aby mohly být zachovány výsledky těch voleb, které se uskutečnily jako poslední v Poslanecké sněmovně, aby se vygenerovala vláda, která bude mít oporu právě v těch stranách, které jsou účastny v Poslanecké sněmovně. A teprve, když tyto tři pokusy selžou, tak ústava říká: dobře, třikrát zde byl marný pokus, a v tom případě je řada na předčasné volby. Otázky Václava Moravce, 7. července 2013
Ústava stanoví tři pokusy pro sestavení vlády, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Podle Ústavy ČR vláda usiluje o zisk důvěry následovně: (dle čl. 68, odst. 3) vláda musí do 30 dnů od svého jmenování požádat o důvěru Poslanecké sněmovny. Nezíská-li důvěru, je povinna podat demisi (čl. 73, odst. 2). Nezíská-li důvěru dvakrát, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny (čl. 68, odst. 4) - třetí pokus je tedy vložen do předsedových rukou, jak pravdivě uvádí Němcová.
Pokud ani třetí pokus o sestavení vlády není zakončen získáním důvěry, je v pramoci prezidenta rozpustit Sněmovnu a vyhlásit nové volby (čl. 35, odst. 1).
Miroslava Němcová
My jsme byli, když to budeme rekapitulovat, tak vláda podala demisi v pondělí do rukou prezidenta republiky, v pondělí večer podal předseda vlády demisi. Ve středu večer, 48 hodin poté Občanská demokratická strana vyhlásila, že mě nominuje na premiérku budoucí příští možné koaliční vlády. Všichni koaliční partneři s tím souhlasili a v pátek jsme byli u pana prezidenta, kde si pozval všechny strany k nějakému předběžnému sondování jejich pozic, jejich názorů na ta řešení. A my jsme tam i mluvili o tom, že jsme schopni mu dodat hlasy okamžitě, kdyby je požadoval, těch 101 hlasů. Pan prezident je nepožadoval. Věděl o tom, že tady existuje ta většina, věděl, slyšel stanoviska, která říkala: chceme, chceme pokračovat v tom trojkoaličním konceptu s premiérkou Miroslavou Němcovou. Otázky Václava Moravce, 7. července 2013
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nelze ověřit, o čem spolu mluvili Miroslava Němcová a Miloš Zeman při jednáních na hradě.
Vláda Petra Nečase podala demisi v pondělí 17. června a byl pověřen vést vládu, než bude jmenována nová vláda. 19. června pak grémium ODS nominovala Miroslavu Němcovou na předsedkyni vlády. Její nominaci postupně přijaly obě koaliční strany, TOP09 i LIDEM.
Prezident ČR si pak pozval ve dnech 21. - 23. června představitele stran ODS, TOP09, ČSSD, KSČM a VV. Jestli už tam byla deklarována koaliční 101 a prezident důkaz odmítl nebo nepožadoval, to nedokážeme ověřit.
Miroslava Němcová
(..) protože jestli se vrátíme k vyjádření, která dal například Jiří Rusnok, a který oznámil, že už předtím, než se začaly konat tyhle ty schůzky v Lánech s jednotlivými zástupci politických stran, tak už předtím s ním Miloš Zeman jednal s Jiřím Rusnokem, to přece z nějakého rozhovoru Jiří Rusnok oznámil. Otázky Václava Moravce, 7. července 2013
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě rozhovoru "Premiérem proti své vůli" v Mladé frontě Dnes z 29. června 2013, kde Jiří Rusnok říká následující:
"* Musel vás prezident Zeman dlouho přemlouvat, abyste teď vzal funkci premiéra v úřednické vládě? Váhal jste dlouho?
Samozřejmě jsem nějakou dobu váhal, byť ne dlouho. Jakmile padla vláda, tak jsem tušil, že se opět někde může něco dít a že zase bude moje jméno dáváno do těchto souvislostí. Stejně jako v minulosti, kdy padaly různé spekulace. Člověk už nějak preventivně tuší různá rizika, takže už přemýšlí, co by bylo, kdyby... Žádný dlouhý čas na rozmyšlenou jsem si nebral. Při samotném jednání s panem prezidentem už jsem víceméně věděl, že do toho půjdu.
* To bylo kdy?
Minulý pátek. Ještě před jeho jednáním v Lánech. Kývl jsem na to podmíněně... Pan prezident věděl, že ho čekají různé rozhovory, a nebylo jasné, jak to po těch rozhovorech dopadne. Ale tento scénář měl v hlavě a já tehdy tuto podmíněnou nabídku už tehdy pozitivně reflektoval."
Miroslava Němcová
Jednou z opor těch obvinění je to, že prostě vláda měla získat výhodu, tedy potvrzení důvěry ve sněmovně za to, že ty tři poslanci odejdou. No a kdo se podívá na hlasování v Poslanecké sněmovně právě při této důvěře vlády, tak zjistí, že i bez těch třech hlasů těch náhradníků, kteří přišli, by se ta vláda obešla a důvěru by získala. Otázky Václava Moravce, 7. července 2013
Výrok Miroslavy Němcové je hodnocen jako pravdivý, neboť je pravda, že i bez tří náhradníků za tzv. poslanecké rebely ODS by vláda prosadila zákon, se kterým spojila hlasování o důvěře vládě.
Obvinění, o kterých je řeč, jsou vznesená proti bývalým poslancům za ODS, resp. nezařazeným, premiérově pravé ruce Janě Nagyové a od pondělka i proti Petru Nečasovi. Jde o obvinění z podplácení, za účelem zvrácení politické situace ve svůj prospěch. Hlasování o důvěře, které má Miroslava Němcová evidentně na mysli, je tedy situace z listopadu 2012, kdy vláda Petra Nečase spojila důvěru vládě s návrhem zákonao změně daňových, pojistných a dalších zákonů, který se také lidově nazývá "Kalouskův balíček".
Ve 3. čtení, kde byl návrh 7. listopadu 2012 v Poslanecké sněmovně, pro něj zvedlo ruku 101 poslanců, a to již včetně náhradníků za 3 odstoupivší poslance ODS (Tluchoř, Šnajdr, Fuksa). Ovšem, jak je patrné z tohoto hlasování, vládě by k prosazení tohoto návrhu stačilo 98 hlasů, tedy důvěru by získala, i kdyby zmínění 3 náhradníci nehlasovali pro tento návrh. Důležité je si uvědomit, že pro získání důvěry vládě stačí získat podporu přítomných poslanců, nikoli nutně 101 hlasů.
Dodáváme však, že tento návrh zákona by bez podpory těchto poslanců (Pekárek již nehlasoval) měla vláda problém prosadit po jeho vrácení Senátem, kdy by již potřebovala 101 hlasů. V tomto hlasování získala vláda pro svůj návrh 102 hlasů, když pro něj navíc oproti předchozímu sněmovnímu jednání hlasoval poslanec Pavel Bém (toho času nezařazený) a exministr kultury Besser, který se 1. hlasování neúčastnil.
Miroslava Němcová
Tak jako se vždycky říkalo: no, on (pravomocně odsouzený Roman Pekárek, pozn.) posloužil ODS. A my jsme vysvětlovali, jak jsme ho přemlouvali na klubu, aby vůbec nenastupoval do sněmovny, že jednak zdevastuje pověst ODS, jednak poškodí pověst sněmovny jako celku. Zatíží ještě tu minimální důvěru ve v zákonodárné instituce. Padesát lidí na něj mluvilo a nebylo to nic platné. Otázky Václava Moravce, 7. července 2013
Občanská demokratická strana tlačila na svého člena a poslance Romana Pekárka, aby se vzdal svého mandátu a opustil sněmovnu. Předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura poté, co Pekárek složil poslanecký slib, prohlásil: „Požádám ho, aby se vzdal poslaneckého mandátu, aby svým osobním příběhem nezatěžoval ODS a její poslanecký klub“.Podobně reagoval bývalý premiér Petr Nečas, když označil v listopadu nastalou situaci za neudržitelnou. Proti jeho setrvání ve funkci se vyslovili i další představitelé ODS, např. Marek Benda.
Nakonec pod tlakem poslaneckého klubu ODS Pekárek 9. listopadu 2012 pozastavil své členství ve straně. Informace o tom, zda ODS tlačila na Romana Pekárka ještě před nástupem do funkce, však nejsou k dispozici. Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako neověřitelný.
Miroslava Němcová
Vláda zasedla a uložila všem ministrům, ministru zdravotnictví, ministru vnitra, ministru průmyslu a obchodu, ministru financí, ministru spravedlnosti to, aby zpracovali ve velmi krátké době kroky, které je potřeba učinit ve všech oblastech, které oni mají pod kontrolou, aby zabránili něčemu, co by mohlo připomínat celou tuhletu kauzu (methyl, pozn.). Otázky Václava Moravce, 21. října 2012
Výrok odpovídá z větší části skutečnosti, neboť Vláda ČR opravdu na jednání (pdf.) ze dne 12. září 2012 uložila ministru zdravotnictví, ministru průmyslu a obchodu, ministru financí, ministru vnitra a ministru zemědělství:
"4. zpracovat ve spolupráci se členy krizového štábu legislativní návrhy, které do budoucna sníží riziko obdobných událostí."
Úkol vypracovat návrhy preventivních opatření, tak byl sice uložen pouze čtyřem z pěti zmíněných ministrů, avšak výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.
Miroslava Němcová
Vypuštění té příčiny přípravy toho trestného činu, tak to bylo v roce 2006. Já jsem si nechala zjistit, jak to doopravdy bylo. Vznikla ta iniciativa na půdě ústavně právního výboru a byla přijata všemi tehdejšími i členy Sociální demokracie prohlasována na tom ústavně právním výboru. Otázky Václava Moravce, 21. října 2012
Danou informaci nelze ověřit, neboť zápisy z jednání výboru v roce 2006 tuto informaci neobsahují.
Členové ústavně právního výboru PS ČR v období 2002 - 2006 (zápisy z jednání č. 78. - 84.) a 2006 - 2010. (č. 1. - 7.)
Miroslava Němcová
Byl schválený harmonogram (projednávání daňového balíčku, pozn.), který říká, že první čtení, které už máme za sebou, se uskutečnilo na té minulé schůzi a druhé a třetí čtení toho vládního balíčku se musí uskutečnit na schůzi, která začíná 23., tedy teď v úterý 23. října. Otázky Václava Moravce, 21. října 2012
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle stenoprotokolu 46. schůze Poslanecké sněmovny proběhlo první čtení vládního balíčku skutečně v úterý 18. září 2012. Druhé a třetí čtení balíčku má začít na scůzi v úterý 23. října 2012.
Miroslava Němcová
Mockrát se nám stalo, že ze dvoutýdenní schůze (Poslanecké sněmovny ČR, pozn.) byla třítýdenní. Otázky Václava Moravce, 21. října 2012
Podle informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.
Miroslava Němcová nespecifikuje, o kterém volebním období mluví. Pokud vezmeme poslední dvě, pak jí můžeme dát za pravdu, že se mnohokrát schůze protáhla do tří týdnů. V minulém volebním období se to stávalo výrazně častěji než v tomto. Konkrétně se schůze do tří týdnu v minulém volbením období protáhla 14x. Rekordní byla 28. schůze s 21 dny. V tomto volebním období se 16. a 38. schůze protáhly na 15 dní.