Demagog.cz

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová (ODS)

  • 53
  • 7
  • 8
  • 10

Výroky

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Jediný pevný bod, který na té schůzi je zařazen, z těch vážných bodů, tak je státní rozpočet a to jeho projednávání je určeno na středu hned tedy ten druhý den schůze. Otázky Václava Moravce, 21. října 2012

Na základě návrhu pořadu 47. schůze Poslanecké sněmovny PČR zveřejněném na webu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Projednávání Zákona o státním rozpočtu je pevně zařazeno jako bod 2 v rámci 47. schůze na středu 24. října. V programu je dále případně druhé a první čtení dalších zákonů, tyto ale nejsou pevně zařazené.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Přestože ODS obhájila pouze 4 mandáty, tak já chci říci, že naši kandidáti získali, například když tady byla zmínka o Elišce Wagnerové, o tom že byla úspěšnou jaksi účastnicí toho klání, tak naši všichni kandidáti získali více hlasů, dá se tedy říci, že tu voličskou podporu hlasů mají větší, silnější, všichni čtyři, kteří postoupili, než Eliška Wagnerová a další tři, kteří se nedostali z řad ODS. Otázky Václava Moravce, 21. října 2012 !

Dle volebních statistik ČT, měli skutečně kandidáti zmiňovaní Miroslavou Němcovou v 2. kole senátních voleb více hlasů, než Eliška Wagnerová a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Srovnání výsledků Elišky Wagnerové(SZ) a kandidátů ODS zmiňovaných M. Němcovou:

kandidát

obvod

1. kolo

2. kolo

poč. opráv.
voličů v 2. kole

Eliška Wagnerová

Brno-město

7396

10756

98764

Jaroslav Kubera

Teplice

12582

13130

103431Daniela Filipiová

Praha 8

6468

19284

104891Tomáš Grulich

Praha 12

5284

12416

91940Jaroslav Zeman

Jablonec n. Nisou

8043

14403

115032Tomáš Töpfer

Praha 4

6756

11076

92814Adolf Beznoska

Mladá Boleslav

10338

11885

112794Rudolf Salvetr

Domažlice

7521

11391

104294

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Ne to jsou poměrně vyvážené obvody, všude je to spočítáno tak, aby každý senátní obvod měl přibližně nějaký počet hlasů. Otázky Václava Moravce, 21. října 2012

Počet voličů v jednotlivých obvodech se pohybuje od cca 83 tisíc (Praha 2) do cca 120 tisíc (Rokycany). Rozdíl mezi počty voličů v nejmenším a největším senátním obvodem je zhruba 37 tisíc voličů.

Volby do Senátu řeší zákon č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pokud by se ve volebním obvodě změnil celkový počet obyvatel o 15 % oproti celorepublikovému průměru, došlo by ke změně hranic senátního obvodu. Změnu je možno provádět pouze v letech, kdy jsou volby do Senátu vyhlášeny (§ 59).

V současnosti připadá na jeden senátorský mandát v průměru 130 034 obyvatel.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože rozdíly mezi jednotlivými obvody nejsou tak markantní a počty voličů jsou poměrně vyvážené.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

To, že potom tady má nějaké lhůty (Karolína Peake, pozn.), než bude schválen a celá ta procedura (vytvoření nového politického subjektu, pozn.) bude uzavřena na ministerstvu vnitra, kolem toho měsíce, to je pravda, ale nebrání to tomu, aby už teď se jednalo s tím přípravným výborem. Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012

Vznik politické strany je v § 6 odst. 2 zákona č. 424/1991 Sb. popsán takto:

(2) Návrh na registraci strany a hnutí (dále jen "návrh na registraci") podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany a hnutí (dále jen "přípravný výbor"), který je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany a hnutí. Členy přípravného výboru musí být občané, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na registraci podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů přípravného výboru je zmocněn jednat jejich jménem. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí
a) petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno a příjmení, rodné číslo a bydliště,
b) stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny:
1. název a zkratka strany a hnutí,
2. sídlo,
3. programové cíle,
4. práva a povinnosti členů,
5. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany,
6. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění,
7. způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci,
8. zásady hospodaření,
9. způsob stanovení členských příspěvků, mají-li členové strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky. Členské příspěvky člena nesmí přesáhnout 50 000 Kč za kalendářní rok,
10. způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu (§ 13 odst. 7).
Dále je zde také důležitý odstavec 5, kde se píše toto:

(5) Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu 6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).

Z výše uvedeného vyplývá, že Karolína Peake a její přípravný výbor může jednat jménem své strany ještě před vznikem oficiálních orgánů strany, a to nejdéle 6 měsíců, dokud nebudou splněny všechny požadavky pro vytvoření a registraci jejího uskupení jako politické strany.

Podmínky, kterými se naopak musí řídit ministerstvo při registraci politické strany se nám podařilo najít na stránkách Ministerstva vnitra. Vysloveně se zde uvádí, že ministerstvo musí provést nebo zamítnout registraci do 15 dnů od zahájení řízení o registraci, přičemž žádost musí splňovat všechny požadované náležitosti. Pokud je nesplňuje, nebo jsou údaje neuplné, či nepřesné musí na to žadatele upozornit nejpozději do 5 dnů. Samotné řízení je v tomto případě zahájeno až když jsou odstraněny tyto nedostatky. V případě, že žadateli není do 30 dnů od zahájení řízení doručeno zamítnutí žádosti se strana považuje automaticky za registrovanou.

Jak je patrné, samotná procedura registrace se klidně může protáhnout i na měsíc, jak uvádí Miroslava Němcová. Výrok je tedy pravdivý.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Podobné situace (jako současných 15 nezařazených poslanců, u kterých není jisté jak se budou ideově stavět k jednotlivým návrhům zákonů, pozn.) už se stávaly ve chvíli, kdy byly ty velmi vratké koalice, kdy vůbec jste nevěděl, jak to hlasování dopadne, o jakémkoliv typu zákona, nehledě už o ústavních, to už jsme zažili. Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012

Skutečně došlo k podobné situaci.

Uveďmě příklad z vol. období 2006-2010. Koaliční strany se ve sněmovně přinejmenším od r. 2008 nacházely v situaci, kdy, jak říká Němcová, "jste nevěděl, jak to hlasování dopadne". Topolánkova vláda v r. 2007 získala důvěru mj. díky tomu, že poslanci ČSSD Melčák a Pohanka svou nepřítomností umožnili, aby 100 koaličních poslanců stačilo pro vyslovení důvěry. V dalších letech pak celá řada poslanců opustila své kluby: (podle webu sněmovny)

Už od r. 2006 byli nezařazenými zmínění poslanci ČSSD Pohanka a Melčák.

V roce 2008 to pak byli za ČSSD Snítilý a Wolf, za ODS Raninec a Schwippel (oba "spolurebelové" s V. Tlustým) a za SZ Jakubová a Zubová.

V roce 2009 s vyslovením nedůvěry vládě opustil klub ODS V. Tlustý a v říjnu v souvislosti se vznikem TOP09 odešli poslanci Husák, Kalousek, Parkanová a Severa z klubu KDU-ČSL.

V roce 2010 se objevili 2 nezařazení: posl. Dimitrov za ČSSD a posl. Slámová, která nastoupila jako náhradnice z ODS v dubnu a do klubu nevstoupila.

Před vyslovením nedůvěry vládě M. Topolánka tedy koaliční strany opustili 4 poslanci ze 100, celkem bylo nezařazených 8, před koncem vol. období pak bylo nezařazených celkem 15. Považujeme tuto situaci za srovnatelnou se současností a výrok poslankyně Němcové tedy za pravdivý.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Co já jsem v Poslanecké sněmovně, tak si nepamatuji, že by ve vedení sněmovny byl pouze tři místopředsedové a byla jsem ráda, že jsem tohle to prosadila. Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012

Sněmovna měla tři místopředsedy už v letech 1998 až 2002.

Počet místopředsedů byl skutečně v minulosti vyšší: v r. 2006 se na ustavující schůzi odhlasovalo místopředsedů pět, v r. 2002 dokonce šest. V roce 1998 se ovšem sněmovna rovněž usnesla na počtu tří, který pak zůstal do r. 2002. Miroslava Němcová pro tento návrh sama hlasovala.

Když se však v r. 2010 diskutoval počet místopředsedů, Němcová sama počet tří nenavrhla, to udělal Petr Tluchoř. Němcová sice v tom okamžiku sněmovně předsedala, návrh ale podat mohla: ve všech zmíněných letech byl počet místopředsedů vždy stanoven dle návrhu předsedajícího (V. Klaus v r. 1998 podal hned tři návrhy). Výraz "prosadila" ovšem nemusí odkazovat na podání návrhu, nepodařilo se nám ale nalézt zdroj, který by potvrzoval, že Němcová počet tří prosazovala.

Nemůžeme posuzovat, co si poslankyně Němcová pamatuje, na druhou stranu se ani jedno z jejích tvrzení neshoduje s faktickým základem ve veřejných záznamech o sněmovně. Proto je posuzujeme jako nepravdivá.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Pokud jde o vládní většinu, tak je modrá sněmovna, pokud jde o většinu v Senátu, tak je oranžový Senát. Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012

Co se týká části výroku o tom, že Senát je "oranžový", kde má Miroslava Němcová na mysli ČSSD, jedná se o pravdu. V Senátu je v současnosti 41 senátoru za ČSSD, což je prakticky polovina.

Modrá barva je přisuzována ODS, ale v tomto případě je poměrně troufalé tvrdit, že by sama ODS měla většinu ve sněmovně. Největším počtem poslanců totiž disponuje opět ČSSD s 55 poslanci a ODS je až druhá s 51. Spíše si můžeme ředstavit, že pod "modrou" sněmovnu se řadí celá vládní pravicová koalice včetně TOP 09 a VV, respektive momentálně jejich odpadlíků. Sice s výhradou, ale vzhledem k tomu, že ODS má v koalici vůdčí roli označujeme výrok za pravdivý.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Patříme do té první třetiny ze sedmadvacítky (EU, pozn.) nejméně zadlužených zemí. Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012 !

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf) Eurostatu o vládních dluzích ve 4. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 23. dubna 2012. Z této zprávy vyplývá, že Česká republika patří do první třetiny nejméně zadlužených zemí v EU, konkrétně je 7. nejméně zadluženou zemí sedmadvacítky.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 41,2 % HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,0 % HDP a nejvyšší Řecko, jehož dluh činí 165,3 %. Přehledně zpracovanou tabulku zaměřenou pouze na tuto informaci zveřejnila i mnohá česká média jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.