Demagog.cz

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová (ODS)

  • 53
  • 7
  • 8
  • 10

Výroky

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Daniela DRTINOVÁ: Opozice tvrdí, že jste se s ní bavit nechtěli.

Miroslava NĚMCOVÁ: To není pravda. Já si vzpomínám, jak Zdeněk Škromach říkal, že oni vystoupí z té komise, která jednala o tom, kterým směrem se vydat. Myslím, že tam nebyla dobrá vůle ze strany ČSSD vůbec se s námi na tohle to téma bavit. Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013

Nepodařilo se nám dohledat žádné vyjádření Zdeňka Škromacha, jehož obsahem by bylo téma odchodu ČSSD z komise zabývající se důchodovou problematikou.

Ve svém vystoupení z února 2010 Zdeněk Škromach vyzval k nalezení shody v důchodové problematice napříč politickým spektrem. V červnu 2010 Zdeněk Škromach v reakci na závěry Bezděkovy komise uvedl, že ČSSD se do vyjednávání ve věci důchodu zapojí až s řádně ustanovenou vládou. V té době totiž strany ODS, TOP 09 a VV o vytvoření vládní koalice teprve jednaly.

Ačkoliv jsme nenalezli vyjádření Zdeňka Škromacha, které by odpovídalo smyslu slov Miroslavy Němcové, nemůžeme vyvrátit, že tato slova nebyla pronesena například soukromě. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

My jsme sice byli mezi těmi zeměmi asi 10, které na světě měly nejnižší úrok, od 1,5 až do 2 procent, Německo na tom bylo lépe, což zcela jistě znamenalo v jejich případě miliardy eur, které jen posílily ekonomiku. Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013

Úroky za dlouhodobé státní dluhopisy byly v posledním roce převážně více než 2 %.

Česká Republika se letos skutečně umístila kolem desátého místa v žebříčku států s nejnižšími úroky za státní dluhopisy (konkrétně na jedenáctém).

V porovnání s Německem jsou pak naše úrokové sazby za poslední dva roky skutečně vyšší.

V posledním roce (období září 2012 až září 2013) ovšem podle Evropské centrální banky byla ovšem úroková sazba dluhopisů převážně (v sedmi sledovaných měsících) nad úrovní 2 %, není tedy pravda, že by se úrok pohyboval v rozpětí 1,5 až 2 %, jak tvrdí Němcová.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

I ty informace, které přišly uprostřed týdne, jak o 5 procent se zvýšily, zvýšil objem zakázek, které české firmy získávají. Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat Českého statistického úřadu.

7. října zveřejnil ČSÚ aktuální data, která popisují růst průmyslové produkce. V úvodu uvádí: "Průmyslová produkce v srpnu meziročně vzrostla reálně o 1,6 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 4,2 %. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 4,7 %."

Dle nejnovějších údajů ČSÚ ze 7.10. se dále zvýšil objem nových zakázek o 12,3 %.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Nakonec musím ale vidět realitu jak socialisté s nimi (myšlena KSČM - pozn. Demagog.cz) spolupracují již na krajích a tak trochu si otestovali i odolnost české veřejnosti v této situaci. Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013 !

Česká televize krátce po volbách do krajských zastupitelstev v roce 2012 shrnula nově vzniklé koalice v přehledu monitorujícím stranické složení koalic. Přesný počet získaných mandátů je pak k dispozici na serveru volby.cz (postupným zvyšováním poslední číslovky v adresním řádku získáte údaje z jednotlivých krajů.)

Takzvaná rudooranžová koalice vznikla v devíti z nich. Středočeský kraj i přes kauzu Rath pouze vyměnil hejtmana a přidal jedno křeslo KSČM. Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj pokračují se stejným hejtmanem jako dosud. Zatímco v prvních dvou krajích získala více mandátů ČSSD, v Karlovarském a dále i Ústeckém kraji zvítězila KSČM. V posledně zmiňovaném navíc komunisté získali i hejtmanský post. V radě Královéhradeckého kraje obsadila KSČM tři (dříve středopravá) křesla. Olomoucký a Moravskoslezský kraj má rady čistě dvojbarevné, ve Zlínském se k nim přidala i levicová SPOZ. Kromě toho kraj Vysočina disponuje radou ČSSD s podporou KSČM.

Co se týče "testování odolnosti české veřejnosti," proti přítomnosti KSČM ve vedení krajů protestovaly stovky lidí například ve Zlíně, Českých Budějovicích i Ústí nad Labem. Několik českobudějovických studentů dokonce drželo hladovku jako výraz odporu proti člence KSČM Vítězslavě Baborové v čele krajského školství.

Můžeme tedy říci, že KSČM a ČSSD skutečně intenzivně na krajích spolupracují a výrok místopředsedkyně ODS hodnotíme jako pravdivý.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

(..)prezident Zeman jmenoval vládu Jiřího Rusnoka v obsazení, které má, aby vyprofiloval stranu přátel Miloše Zemana do těchto voleb a ukazuje se, že ti jednotliví ministři toto angažmá pomalu přijímají(..) Otázky Václava Moravce, 25. srpna 2013

Politická strana SPOZ nabídla místo na kandidátní listině pro říjnové předčasné volby několika představitelům Rusnokovy vlády, včetně samotného premiéra Jiřího Rusnoka. Předseda SPOZ Zdeněk Štengl konkrétně řekl: „oslovíme s nabídkou všechny ministry mimo těch, kteří budou kandidovat za jinou stranu, nebo kteří kandidaturu odmítli". Jiří Rusnok nabídku již dříve odmítl, podobně by jí nepřijali ministři Jan Fischer, Jan Kohout, Dalibor Štys a Marie Benešová, která bude kandidovat za ČSSD. Naopak ministr vnitra Martin Pecina nabídku kandidovat za SPOZ přijal a pravděpodobně se stane lídrem v Moravskoslezském kraji. Dalšími ministry, kteří kandidaturu za SPOZ vážně zvažují jsou František Lukl, Miroslav Toman a František Koníček, jejichž stanovisko by mělo být známé v nejbližších dnech.

Výrok Miroslavy Němcové proto hodnotíme jako pravdivý.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Musím ale říct, že jestli teda na margo těch našich vlád, tak já jsem si dělala také svoji statistiku, stačí se dobře podívat na roky do roku 2002 byly například přijímány a do roku 2006 byly přijímány zákony v dvojnásobném množství. Bylo to úplně absurdní, kdy každý jeden pracovní den byl přijímán jeden zákon nebo norma. Otázky Václava Moravce, 25. srpna 2013

Podle propočtů poskytnutých politologem Kamilem Gregorem ze sdružení KohoVolit.eu jsou statistiky navrhování a schvalování zákonů následující:

Druh tisku Předkladatel Výsledek 1996-98 1998-02

2002-06 2006-10 2010-13 Návrh zákona Vláda Vyšlo ve Sbírce zákonů 81 326 393 254 248 Návrh zákona Vláda Nevyšlo ve Sbírce zákonů 32 141 64 60 97 Návrh zákona Jiný Vyšlo ve Sbírce zákonů 25 115 101 254 66 Návrh zákona Jiný Nevyšlo ve Sbírce zákonů 81 199 182 45 181 Návrhů celkem 219 781 740 613 592 Vyšlo ve sbírce celkem 106 441 494 508 314 (K. Gregor čerpá z webu Poslanecké sněmovny, analýza posledního volebního období zde).

Z předložených čísel je zřejmé, že ačkoliv aktivita vlády v předkládání návrhů zákonů po roce 2006 oproti předchozím volebním obdobím poklesla, nejedná se zdaleka o poloviční čísla v porovnání s dřívějškem. To stejné platí pro počet nově přijatých (a následně ve Sbírce zákonů vydaných) zákonů. V období 2006 - 2010 byl dokonce počet přijatých zákonů vyšší než v každém ze dvou předchozích obdobích.

Ve dvou obdobích před rokem 2006 byl nový zákon přijat v průměru přibližně každý druhý pracovní den (rok má přibližně 250 pracovních dnů).

Pokud však započítáme také další normy (vyhlášky ministerstev, nařízení vlády) vydávané ve Sbírce zákonů, dostaneme se z počtům až dvou či tří norem denně. Nejvíce položek v obdobích před rokem 2006 měla Sbírka za rok 2004, a to rovných 700.

Z důvodu výrazné nepřesnosti první věty výroku Miroslavy Němcové hodnotíme tento její výrok jako nepravdivý.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

.. zákon o státním rozpočtu. To je vážná věc, která má být ze zákona předložena do Poslanecké sněmovny do 30. září. Otázky Václava Moravce, 25. srpna 2013

Na základě znění jednotlivých zákonů upravujících sestavování státního rozpočtu České republiky hodnotíme výrok jako pravdivý. V zákoně 218/2000 sb. o rozpočtových pravidlech je v § 8 odst. 6 uvedeno, že " návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda je předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona. " Toto ustanovení dále odkazuje k zákonu 90/1995 sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, přičemž § 101 odst. 1 tohoto zákona stanoví, že " vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k takovému návrhu může předložit nejpozději 15 dnů před schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvému čtení zákona. "

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Já jsem se dívala taky ještě na jiné údaje, kdy například za prezidenta Havla, za prezidenta Václava Klause tyto lhůty (pro případné stížnosti proti volbám, pozn.) byly kratší, 24, 25 denní. Otázky Václava Moravce, 25. srpna 2013

Lhůta pro podání stížnosti na neplatnost voleb je stanovena v § 87, odst 1 a 2 Zákona o volbách do Parlamentu České republiky a je stanovena na „10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí“. Stížnost je podávána Nejvyššímu správnímu soudu a ten má na projednání stížnosti 20 dní (§ 90 odst 3), dohromady tedy 30 dní. Tyto lhůty byly platné i za Václava Havla či Václava Klause.

Výrok však hodnotíme jako pravdivý, protože z kontextu vyplývá, že Miroslava Němcová měla patrně na mysli skutečný počet dní, který uplyne od voleb do svolání první schůze nové sněmovny. Jak vyplývá z následující tabulky, v minulosti prezidenti skutečně čekali se svoláním první schůze jen 24 či 25 dní. Tabulka vychází z dat serveru volby.cz a údajů Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny.

rokposlední den volebprvní schůze nové sněmovnypočet dní19961. června 199625. června 199624199820. června 199815. července 199825200215. června 20029. července 20022420063. června 200627. června 200624201029. května 201022. června 201024

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

My jsme byli třeba svědky toho, kdy do roku 2006 poté, co se vystřídaly tři sociálně demokratické vlády, kdy padl Vladimír Špidla, nastoupil Stanislav Gross, po něm byl Jiří Paroubek, tak tam přece vznikla taková zvláštní situace ve sněmovně, kdy formálně jste byli v koalici s lidovci, ale ve chvíli, kdy oni už vám nebyli schopni něco odhlasovat, tak se tam vytvořila neformální většina 111 hlasů tehdy vašich a komunistických(...). Otázky Václava Moravce, 25. srpna 2013

Ve volebním období 2002 – 2006 se skutečně vystřídaly tři sociálně-demokratické vlády pod vedením Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Vlády byly tvořeny na půdorysu ČSSD – KDU-ČSL – Unie svobody. Formálně se na tomto koaličním půdorysu vládlo celé volební období, avšak při hlasování o nedůvěře vládě Stanislava Grosse 1. dubna 2005 se vládní koalice fakticky rozpadla. Vládu ČSSD tehdy podržely (pro danou chvíli – padla o něco později) hlasy komunistů, kteří se daného hlasování zdrželi a tím umožnili vládě přežít. Naopak koaliční KDU-ČSL hlasovala proti Grossově vládě.

Před volbami 2006 pak reálně vládla Paroubkova ČSSD v Poslanecké sněmovně s KSČM, když většinou 111 hlasů prosazovali levicové návrhy zákonů – např. zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Musíme připomenout také to, že to byl on, kdo z čestného předsednictví vystoupil a řekl, že definitivně končí čestným předsednictvím a bylo to před 5 nebo kolika 6 lety. Otázky Václava Moravce, 25. srpna 2013

Václav Klaus se stal čestným předsedou ODS v průběhu jejího 13. kongresu, který probíhal ve dnech 13. - 15. prosince 2002. Funkce se nicméně dobrovolně vzdal v roce 2008. Konkrétně takto učinil ve svém projevu na 19. kongresu ODS 6. prosince, kde konstatoval: " Jedno ale vím zcela jistě: tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl. Abych probíhající přeměně ODS ze strany pravicové a občanské ve stranu politického středu a stranu spíše lobbyistických zájmů než idejí nestál v cestě, rozhodl jsem se poděkovat Vám za titul čestného předsedy a tohoto titulu se dnes, na tomto místě, definitivně vzdát. Bylo to, zejména v posledním období, přítěží pro Vás, ale i pro mne. " I přes menší nepřesnost v časovém vymezení zmiňované události hodnotíme výrok jako pravdivý. Z dostupných informací skutečně vyplývá, že Václav Klaus se před necelými pěti lety na základě vlastního rozhodnutí vzdal funkce čestného předsedy ODS.