Demagog.cz

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová (ODS)

  • 53
  • 7
  • 8
  • 10

Výroky

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Já jsem se dívala taky ještě na jiné údaje, kdy například za prezidenta Havla, za prezidenta Václava Klause tyto lhůty (pro případné stížnosti proti volbám, pozn.) byly kratší, 24, 25 denní. Otázky Václava Moravce, 25. srpna 2013

Lhůta pro podání stížnosti na neplatnost voleb je stanovena v § 87, odst 1 a 2 Zákona o volbách do Parlamentu České republiky a je stanovena na „10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí“. Stížnost je podávána Nejvyššímu správnímu soudu a ten má na projednání stížnosti 20 dní (§ 90 odst 3), dohromady tedy 30 dní. Tyto lhůty byly platné i za Václava Havla či Václava Klause.

Výrok však hodnotíme jako pravdivý, protože z kontextu vyplývá, že Miroslava Němcová měla patrně na mysli skutečný počet dní, který uplyne od voleb do svolání první schůze nové sněmovny. Jak vyplývá z následující tabulky, v minulosti prezidenti skutečně čekali se svoláním první schůze jen 24 či 25 dní. Tabulka vychází z dat serveru volby.cz a údajů Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny.

rokposlední den volebprvní schůze nové sněmovnypočet dní19961. června 199625. června 199624199820. června 199815. července 199825200215. června 20029. července 20022420063. června 200627. června 200624201029. května 201022. června 201024

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

My jsme byli třeba svědky toho, kdy do roku 2006 poté, co se vystřídaly tři sociálně demokratické vlády, kdy padl Vladimír Špidla, nastoupil Stanislav Gross, po něm byl Jiří Paroubek, tak tam přece vznikla taková zvláštní situace ve sněmovně, kdy formálně jste byli v koalici s lidovci, ale ve chvíli, kdy oni už vám nebyli schopni něco odhlasovat, tak se tam vytvořila neformální většina 111 hlasů tehdy vašich a komunistických(...). Otázky Václava Moravce, 25. srpna 2013

Ve volebním období 2002 – 2006 se skutečně vystřídaly tři sociálně-demokratické vlády pod vedením Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Vlády byly tvořeny na půdorysu ČSSD – KDU-ČSL – Unie svobody. Formálně se na tomto koaličním půdorysu vládlo celé volební období, avšak při hlasování o nedůvěře vládě Stanislava Grosse 1. dubna 2005 se vládní koalice fakticky rozpadla. Vládu ČSSD tehdy podržely (pro danou chvíli – padla o něco později) hlasy komunistů, kteří se daného hlasování zdrželi a tím umožnili vládě přežít. Naopak koaliční KDU-ČSL hlasovala proti Grossově vládě.

Před volbami 2006 pak reálně vládla Paroubkova ČSSD v Poslanecké sněmovně s KSČM, když většinou 111 hlasů prosazovali levicové návrhy zákonů – např. zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Musíme připomenout také to, že to byl on, kdo z čestného předsednictví vystoupil a řekl, že definitivně končí čestným předsednictvím a bylo to před 5 nebo kolika 6 lety. Otázky Václava Moravce, 25. srpna 2013

Václav Klaus se stal čestným předsedou ODS v průběhu jejího 13. kongresu, který probíhal ve dnech 13. - 15. prosince 2002. Funkce se nicméně dobrovolně vzdal v roce 2008. Konkrétně takto učinil ve svém projevu na 19. kongresu ODS 6. prosince, kde konstatoval: " Jedno ale vím zcela jistě: tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl. Abych probíhající přeměně ODS ze strany pravicové a občanské ve stranu politického středu a stranu spíše lobbyistických zájmů než idejí nestál v cestě, rozhodl jsem se poděkovat Vám za titul čestného předsedy a tohoto titulu se dnes, na tomto místě, definitivně vzdát. Bylo to, zejména v posledním období, přítěží pro Vás, ale i pro mne. " I přes menší nepřesnost v časovém vymezení zmiňované události hodnotíme výrok jako pravdivý. Z dostupných informací skutečně vyplývá, že Václav Klaus se před necelými pěti lety na základě vlastního rozhodnutí vzdal funkce čestného předsedy ODS.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Musíme říci, že ta solidární daň i to opatření k důchodcům je zavedeno na 3 roky, od roku 2013 do roku 2015. Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Zmíněná solidární daň neboli navýšení zdaňování poplatníků s nadstandardními přijmy bylo zavedeno souhrnnou novelou zákona č. 500/2012 Sb..

§ 16a odstavec 1 pak jasně říká, že: "Při výpočtu podle § 16 se daň zvýší o solidární zvýšení daně." V § 35ba je dále novelou doplněno: "daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu."

Paragraf zavádějící solidární daň a paragraf upravující pravidla zdanění pro důchodce nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Obě změny pak budou platné do roku 2015, kdy má být zrušena solidární daň a stejně tak i pravidla zdanění pro důchodce.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Té vládě se podařilo teď v těch posledních třech letech přibrzdit to tempo nárůstu toho státního dluhu (myšlena Nečasova vláda - pozn. Demagog.cz). Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013 !

Na základě níže uvedené tabulky podle dat z Českého statistického úřadu a Ministerstva financí hodnotíme výrok Miroslavy Němcové jako pravdivý.

Vláda Petra Nečase vykonávala svou funkci ve dnech 13. července 2010 - 10. července 2013. Podle uvedené tabulky můžeme vidět, že ačkoliv státní dluh a jeho růst je v absolutních číslech vyšší než v minulých letech, v relativním procentuálním nárůstu se však vládě Petra Nečase skutečně podařilo postupně snižovat tempo tohoto nárůstu.

RokStátní dluh (mld. Kč)Nárůst dluhu (mld. Kč)Nárůst dluhu (v %)*1993 158,8

1994 157,3-1,5-0,95 1995 154,4-2,9-1,84 1996 155,20,80,52 1997 173,117,911,53 1998 194,721,612,48 1999 228,433,717,31 2000 289,360,926,66 2001 345,055,719,25 2002 395,950,914,75 2003 493,297,324,58 2004 592,999,720,22 2005 691,298,316,58 2006 802,5111,316,10 2007 892,389,811,19 2008 999,8107,512,05 2009 1178,2178,417,84 2010 1344,1165,914,08 2011 1499,4155,311,55 2012 1667,6168,211,22

* nárůst je počítán jako procentuální zvýšení (resp. snížení) oproti minulému roku. Zdroj: data z ČZSO (.xls) a MFČR

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Jsme sedmí v Evropě, pokud jde o celkové zadlužení, pokud porovnáváme tedy veřejné rozpočty. Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013 !

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož dle statistik EU má Česká republika veřejný dluh devátý nejnižší, nikoli sedmý nejnižší, v rámci členských zemí Evropské unie.

Statistický článek č. 114/2003 evropské statistické agentury Eurostatu, který vyšel 22. července 2013, ukazuje, že dle procentuálního vyjádření veřejného dluhu členských zemí EU ve vztahu k hrubému domácímu produktu má Česká republika v prvním kvartálu roku 2013 devátý nejnižší veřejný dluh, tj. pod dlouhodobým průměrem celé EU. (Euro area government debt up to 92,2 % HDP - .pdf)

Tabulka: Přehled prvních devíti zemí s nejnižším veřejným dluhem v EU

Pořadí

ZeměVýše veřejného dluhu

ve vztahu k HDP (%)

1.Estonsko10,0

2.Bulharsko

18,0

3.Lucembursko

22,44.Rumunsko

38,6

5.Lotyšsko

39,1

6.Švédsko

39,4

7.Litva

40,68.Dánsko

44,7

9.Česká republika

47,8 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z článku č. 114/2013 (viz výše)

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Nakonec Bezděkova komise, která se zabývala nutností důchodové reformy v České republice, zasedala už od roku 2004 a doporučovala i tento směr, tedy rozšířit ty dva stávající pilíře o ten jeden, který je obvyklý i v řadě evropských zemí. Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013

Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová hovoří o tzv. II. pilíři důchodové reformy, který předpokládá individuální spoření občanů. Vstup do II. pilíře je čistě dobrovolný, avšak po uzavření smlouvy o důchodovém spoření z něj již nelze vystoupit. Bezděkova komise pracovala na podobě důchodové reformy v letech 2004 – 2005 (závěrečná zpráva dostupná zde) a zejména v roce 2010, kdy v červnu přednesla návrhy řešení ve dvou variantách. Varianta č. 2 (ppt.) pak předpokládala vytvoření dobrovolného II. pilíře, který budou provozovat penzijní společnosti.

Současné zkušenosti s podobným důchodovým systémem (tedy tzv. II pilířem) má několik zemí Evropy, zejména naši sousedé Polsko, Maďarsko a Slovensko. Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Daniela DRTINOVÁ: Opozice tvrdí, že jste se s ní bavit nechtěli.

Miroslava NĚMCOVÁ: To není pravda. Já si vzpomínám, jak Zdeněk Škromach říkal, že oni vystoupí z té komise, která jednala o tom, kterým směrem se vydat. Myslím, že tam nebyla dobrá vůle ze strany ČSSD vůbec se s námi na tohle to téma bavit. Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013

Nepodařilo se nám dohledat žádné vyjádření Zdeňka Škromacha, jehož obsahem by bylo téma odchodu ČSSD z komise zabývající se důchodovou problematikou.

Ve svém vystoupení z února 2010 Zdeněk Škromach vyzval k nalezení shody v důchodové problematice napříč politickým spektrem. V červnu 2010 Zdeněk Škromach v reakci na závěry Bezděkovy komise uvedl, že ČSSD se do vyjednávání ve věci důchodu zapojí až s řádně ustanovenou vládou. V té době totiž strany ODS, TOP 09 a VV o vytvoření vládní koalice teprve jednaly.

Ačkoliv jsme nenalezli vyjádření Zdeňka Škromacha, které by odpovídalo smyslu slov Miroslavy Němcové, nemůžeme vyvrátit, že tato slova nebyla pronesena například soukromě. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

My jsme sice byli mezi těmi zeměmi asi 10, které na světě měly nejnižší úrok, od 1,5 až do 2 procent, Německo na tom bylo lépe, což zcela jistě znamenalo v jejich případě miliardy eur, které jen posílily ekonomiku. Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013

Úroky za dlouhodobé státní dluhopisy byly v posledním roce převážně více než 2 %.

Česká Republika se letos skutečně umístila kolem desátého místa v žebříčku států s nejnižšími úroky za státní dluhopisy (konkrétně na jedenáctém).

V porovnání s Německem jsou pak naše úrokové sazby za poslední dva roky skutečně vyšší.

V posledním roce (období září 2012 až září 2013) ovšem podle Evropské centrální banky byla ovšem úroková sazba dluhopisů převážně (v sedmi sledovaných měsících) nad úrovní 2 %, není tedy pravda, že by se úrok pohyboval v rozpětí 1,5 až 2 %, jak tvrdí Němcová.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

I ty informace, které přišly uprostřed týdne, jak o 5 procent se zvýšily, zvýšil objem zakázek, které české firmy získávají. Interview Daniely Drtinové, 9. října 2013

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat Českého statistického úřadu.

7. října zveřejnil ČSÚ aktuální data, která popisují růst průmyslové produkce. V úvodu uvádí: "Průmyslová produkce v srpnu meziročně vzrostla reálně o 1,6 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla o 4,2 %. Ve srovnání s předchozím měsícem byla po vyloučení sezónních vlivů vyšší o 4,7 %."

Dle nejnovějších údajů ČSÚ ze 7.10. se dále zvýšil objem nových zakázek o 12,3 %.