Demagog.cz

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová (ODS)

  • 65
  • 8
  • 9
  • 10

Výroky

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Do roku 2006 byla nejvyšší státní zástupkyní paní Benešová, během jejíhož působení byl případ (MUS - pozn. Demagog.cz) odložen. Jiné, 14. října 2013

Marie Benešová byla nejvyšší státní zástupkyní v letech 1999 - 2005, zatímco protikorupční policie odložila vyšetřování kauzy MUS v roce 2008, kdy již na nejvyšším státním zastupitelství působila Renáta Vesecká.

V této době se do případu také vložili švýcarští vyšetřovatelé.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Pan Kalousek není z ODS, pan Rampula není a nikdy nebyl člen ODS. Jiné, 14. října 2013

Miroslav Kalousek začal svou politickou kariéru v roce 1984 v Československé straně lidové, která se po sametové revoluci přejmenovala na KDU-ČSL. Z této strany vystoupil v roce 2009, kdy také spolu s Karlem Schwarzenbergem založil stranu TOP 09. Nikdy tedy nebyl členem ODS.

Miroslava Němcová správně uvádí, že Vlastimil Rampula nikdy nebyl členem ODS. Rampula byl v letech 2007-2012 pražský vrchní státní zástupce. Z funkce jej v listopadu 2011 odvolal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Zdůvodnil to pochybeními v řadě korupčních kauz. Rampula poté podal proti svému odvolání rozklad a rozhodnutím soudu se v únoru 2012 do své funkce vrátil. Nakonec rezignoval v červnu 2012 a v srpnu 2012 pražské vrchní státní zastupitelství definitivně opustil.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

...Švýcaři hodnotí spolupráci Pavla Zemana s nimi a samotnými (v kauze MUS - pozn. Demagog.cz) a říkají, že bez této spolupráce by se věc vůbec nepohnula. Jiné, 14. října 2013

Švýcarský generální prokurátor Michael Lauber po vyslovení verdiktu uvedl, že spolupráce s českými úřady byla od ledna 2012, kdy do funkce nastoupil, skvělá. Řekl, že s nejvyšším českým státním zástupcem Pavlem Zemanem a jeho spolupracovníky pravidelně jedná a Zeman ho také několikrát navštívil ve Švýcarsku.

V rozhovoru po vynesení rozsudku, který zveřejnil server iHNed.cz, Lauber také prohlásil, že pro úspěšné zakončení vyšetřování byla klíčová mezinárodní spolupráce.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Pan doktor Rampula byl odvolán také pro liknavost kromě jiného, tím že nefungoval v této věci (kauza MUS - pozn. Demagog.cz), tak jak měl, tak byl odvolán. Jiné, 14. října 2013

Vlastimil Rampula byl tehdejším ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem odvolán v říjnu 2011. O jeho odvolání se spekulovalo již dříve. Důvodem měla být pochybení v korupčních kauzách.

Pospíšil tehdy nechtěl své důvody zveřejňovat. Zmínil pouze dva základní body. Prvním z nich byl „"řádně neodůvodněný" pokyn podřízené, která se neměla odvolávat v kauze tunelování Investiční a poštovní banky (IPB).“ Druhým pak bylo nedostatečné vedení podřízených a nereagování je jejich pochybení.

Rampula poté podal proti svému odvolání rozklad a rozhodnutím soudu se v únoru 2012 do své funkce vrátil. Jiří Pospíšil poté prohlásil, že jedním z nových důvodů pro případné odvolání Rampuly bude kauza privatizace Mostecké uhelné společnosti.

Rampula nakonec v červenci 2012 na svou funkci rezignoval. V srpnu 2012 na pražském vrchním státním zastupitelství skončil úplně.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Podle mých informací mělo ministerstvo financí výzvu od ministerstva spravedlnosti s tím, že je tady žádost o to, aby se přihlásilo k té škodě, mělo na to půl roku a během toho půl roku nezareagovalo (kauza MUS). Jiné, 14. října 2013

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, zda ministerstvo spravedlnosti kontaktovalo ministerstvo financí s nějakou výzvou a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Kauza kolem nepřihlášení se České republiky do soudního procesu týkajícího se privatizace Mostecké uhelné je poměrně nepřehledná. Již v roce 2006 byla údajně švýcarskou stranou předána ČR žádost o mezinárodní právní spolupráci, jakým úřadům byla doručena však dokument nespecifikuje.

Švýcaři se snažili českou stranu kontaktovat i v letech 2010 a 2011. Dle serveru Česká pozice se švýcarský velvyslanec nejprve 15. března 2011 sešel s tehdejším ministrem spravedlnosti Pospíšilem a poté 4. dubna kontaktoval ministra financí Kalouska. Ministerstvo financí tvrdí, že bylo o celé věci informováno na přelomu března a dubna 2011.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

My jsme měli parlamentní vyšetřovací komisi, která šetřila všechno, co se dělo kolem Unipetrolu, včetně toho, co se dělo na polské straně a nic pěkného ta vyšetřovací komise nezjisitla. Jiné, 14. října 2013

Oficiální zpráva vyšetřovací komise uvádí: “ Při druhé privatizaci byly podmínky privatizace dodrženy, což ve svém stanovisku k privatizaci společnosti Unipetrol konstatovala i Evropská komise”....”Cena cca 10,8 miliardy Kč při první privatizaci odpovídala i z pohledu předběžné ceny pro druhou privatizaci reálně stavu i možnostem společnosti Unipetrol v dané době. Rovněž cena dosažená ve druhé privatizaci byla v době podání finální nabídky společností PKN Orlen odpovídající. ”....”” Nebylo prokázáno, že by snahy soukromých subjektů o zásahy doprivatizace společnosti Unipetrol ovlivnily konečné rozhodnutí ”.

Komise byla složena ze dvou zástupců každé parlamentní strany (ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL a US-DEU). iHNed.cz: “Členové za ODS ale své návrhy těžko prosazovali proti šestičlennému bloku sociálních demokratů, komunistů a unionistů. S kritikou privatizace se částečně ztotožnil jen lidovec Ludvík Hovorka”. Také je pravdou,že vyšetřovací komise polského parlamentu konstatovala, že Česká republika mohla dostat za privatizaci Unipetrolu o 5,3 miliardy Kč více.

Ačkoliv existují dohady o okolnostech při privatizaci, samotná parlamentní komise složená ze zástupců všech sněmovních stran žádné pochybení nezjistila, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

V roce 2010 přichází nejvyšší státní zástupce Zeman, je to nominant ODS. Jiné, 14. října 2013

Pavel Zeman byl skutečně jmenován do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2010, nastoupil pak k 1. lednu 2011 (web Nejvyššího státního zastupitelství ČR).

Nominantem ODS Zeman skutečně byl, neboť jeho jmenování provedla vláda na návrh ministra spravedlnosti (dle zákona o státním zastupitelství), kterým byl v době jmenování Jiří Pospíšil (vláda.cz).

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Bylo to v gesci VV (registr vozidel - pozn. Demagog.cz). Jiné, 14. října 2013

V Nečasově vládě se na postu ministra dopravy vystřídali čtyři lidé: Vít Bárta, Radek Šmerda, Pavel Dobeš a Zbyněk Stanjura, který do úřadu nastoupil 12. prosince 2012. První tři jmenovaní byli ministři za Věci Veřejné, resp. za LIDEM, kam Pavel Dobeš později přestoupil.

Česká republika se zavázala, že nový registr vozidel bude fungovat nejpozději k 1. lednu 2013. Se spuštěním registru byly velké problémy. Nakonec to vedlo k rezignaci Pavla Dobeše. Audit firmy Ernst & Young přitom v listopadu 2012 prokázal, že za nesprávné fungování můžou současné i předchozí vedení ministerstva.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Je to systém (eGON - pozn. Demagog.cz), který předcházel Czechpoint, který měl nastavit pravidla pro to, aby mohl být Czechpoint spuštěn tak, jak nakonec spuštěn byl, to znamená ve fázi, kdy má 8 tisíc zhruba podacích míst v celé ČR, všechny státní úřady jsou na něj napojeny, myslím tím včetně samosprávy a myslím tím také včetně soukromých osob, např. živnostníků. Jiné, 14. října 2013

Zde můžeme citovat z webu ministerstva vnitra: “ Projekt eGON byl zahájen na konci roku 2006 a představuje komplexní projekt elektronizace veřejné správy, jehož hlavním cílem je usnadnění života občanům a zvýšení efektivity veřejné správy díky důmyslnému využití informačních technologií. Rok 2007 byl věnován přípravám projektu (zahrnující mj. pilotní provoz Czech POINTů) a zejména návrhům legislativních úprav podmiňujících realizační fázi. Následující období bylo ve znamení Czech POINTů, rozšířila se jak síť poboček (jichž bylo do konce roku 2008 zprovozněno více než 3 000) i škála služeb, jež mohou občané na Czech POINTech využít.”

Dle statistiky je celkový počet Czech POINTů k 15. 10. 2013 7 040. Český informační server dále nabízí seznam míst Czech POINTů mezi nimiž jsou i obecní úřady. Czech point poskytuje i služby pro živnostníky.

Výrok označujeme jako nepravdivý především pro nepřesný údaj v celkovém počtu Czech POINTů v ČR, který se již nedá považovat za “zhruba 8 tisíc”.

Miroslava Němcová

Miroslava Němcová

Ten zákon z roku 2002 (služební zákon), který dokonce vstoupil v platnost, to byl zákon, který předložila ještě vláda Miloše Zemana, tak on úplně celý neplatný není. Tam asi 8 nebo 9 docela důležitých paragrafů v platnost vstoupilo už v tom tehdejším období. Jiné, 14. října 2013

Lídryně ODS si pravděpodobně plete pojmy platnost a účinnost právní normy. Zákon o státní službě (.pdf) vstoupil v platnost (je platný jako celek) 28. května 2002, tedy ještě za vlády Miloše Zemana. Zákon však není dodnes účinný. Není tedy jako celek právně závazný.

Pokud se tedy bavíme o účinnosti (právní závaznosti a vymahatelnosti), tak zákon (původní znění z roku 2002) v paragrafu 254 uvádí následující: “Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004 s výjimkou ustanovení § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a přílohy č. 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.”

Z toho vyplývá, že vybraná ustanovení zákona jsou účinná (právně závazná) již ode dne vyhlášení, což odpovídá výroku volební lídryně ODS Němcové o “platnosti některých ustanovení zákona v době schválení normy.“ Důležitost těchto paragrafů samozřejmě hodnotit nemůžeme.

Z důvodů “zmatení pojmů” platnosti a účinnosti označujeme výrok Miroslavy Němcové jako zavádějící, protože zákon je jako celek platný již od roku 2002.