Státní rozpočet bude mít nejvyšší výdaje České republiky a místo snižování schodku si vláda chce půjčovat další finanční prostředky. Zatímco naše vlády postupně nastavily snižování schodku státního rozpočtu až k výsledku roku 2013, kdy dosáhl 81 miliard korun, tak nová vláda si schválila rozpočet, který nepřipravila, se schodkem 112 miliard korun.
Výdaje státního rozpočtu pro rok 2014 mají být ve výši 1 211,3 mld. Kč. Jsou to nejvyšší výdaje státního rozpočtu ČR.
Rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Výdaje
862,9
922,8
1020,6
1092,3
1083,9
1167,0
1156,8
1155,5
1152,4
1173,1
v mil. Kč., zdroj: Ministerstvo financí ČR
Vlády vedené ODS (2007–2009 a 2010–2013) skutečně prokázaly trend (.xls) snižovaní schodku státního rozpočtu, který byl narušen až dopady globální ekonomické krize. Ale i po této krizi (2009) měl schodek státního rozpočtu snižující se tendenci zakončenou bilancí -81,3 mld. Kč v roce 2013.
Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2014 skutečně počítá se schodkem ve výši 112 mld. Kč. Nutno dodat, že tento návrh připravila již úřednická vláda Jiřího Rusnoka a současná vláda ho pouze schválila.
Výrok předsedy ODS Fialy hodnotíme na základě těchto údajů jako pravdivý.
Dámy a pánové, uvědomme si, že živnostenské paušály využilo například v roce 2011 více než půl milionu lidí z celkového počtu jednoho milionu živnostníků, kteří měli tuto možnost.
O čísle půl milionu živnostníků využívajících výdajové paušály hovoří např. články uveřejněné na zpravodajském serveru ČT 24 (články z 9.1. 2012 a 24.3. 2012), portálu Ihned.cz (článek z 21. 1. 2012), severu měšec.cz (článek z 16.1. 2012). Statistiky orgánů veřejné správy zabývajících se problematikou živnostenského podnikání – především Ministerstvo financí či Generální finanční ředitelství – se nám nepodařilo nalézt. I přesto s ohledem na četnost zdrojů potvrzujících výrok jej označujeme jako pravdivý.
A tehdejší lídr ČSSD Vladimír Špidla, který je nyní shodou okolností vedoucím poradcem pana premiéra, na otázky, kde sociální demokracie, kde vláda jí vedená, vezme na to finanční prostředky, odpovídal větou "Zdroje jsou". A už o rok později v květnu 2003 se však ukázalo, že zdroje nejsou a tehdejší ministr Sobotka veřejně přiznal, že sliby socialistů nebyly – cituji – "zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí".
Zmíněný výrok Bohuslava Sobotky zazněl z pozice ministra financí v rozhovoru pro MF DNES z 17. května 2003 a zněl přesně: “ Ty sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí. Byli bychom blázni, pokud bychom trvali na něčem, co není ekonomicky reálné, a tlačili zemi do větších schodků jen proto, abychom prosadili naše politické sliby“ (MF DNES, 17.5.2003, Sobotka: Naše sliby nebyly reálné).
Oproti tomu je často připomínáno tvrzení jeho tehdejšího stranického šéfa a současného poradce Vladimíra Špidly z předcházející volební kampaně, kdy tvrdil, že “z droje jsou ”. Tento výrok zazněl například v rozhovoru pro časopis Týden z 3. června 2002.
“ Týden: Vláda před volbami objíždí republiku a v regionech slibuje stamiliardy. Deset miliard pro obchvat Prahy, třicet miliard v Brně na přesun nádraží atd. Kde na to příští vláda vezme? V. Špidla: Všechny naše sliby jsou zcela seriózní. Žádný není nekrytý. Buď jsou k dispozici předpokládatelné zdroje, nebo je znám proces, jak zdroje získat. Přečtěte si vládní usnesení o Praze a zjistíte, že tam není uvedena žádná částka. Bylo pouze stanoveno, že fond dopravní infrastruktury se na tom bude podílet. Z předpokládaných privatizací se do fondu vloží několik desítek miliard. Čili vláda schvaluje, že okruh Praha je součástí celé dopravní infrastruktury státu a budou do něj zapojeny prostředky z centrálního rozpočtu. Ty zdroje jsou.“
(Týden, 3.6.2002, Špidla: Běžec po levé noze)
I v roce 2002, a mnozí z vás si na to vzpomenou, slibovala vláda pod vedením sociální demokracie fungující sociální stát, slibovala vyšší důchody, vyšší platy, vyšší sociální dávky, slibovala zlepšení infrastruktury.
Zmíněné body se skutečně objevily v programovém prohlášení vlády Vladimíra Špidly v roce 2002 (.pdf), proto je výrok hodnocen jako pravdivý. Jako jednu z hlavních priorit si tehdejší vláda stanovila „rozvíjení sociálního státu na základě sociálně tržního a ekologicky orientovaného hospodářství a při udržení sociální soudržnosti a sociálního smíru“ (str. 2).
Jedním z bodů programového prohlášení bylo též provedení důchodové reformy. Vláda doslova deklarovala, že „[...] zabezpečí růst reálné úrovně vyplácených důchodů“ (str. 18).
V rámci programového prohlášení byl taktéž zmíněn růst reálných mezd. Konkrétně můžeme citovat pasáž, kdy „[v]láda bude hospodářskou politikou vytvářet podmínky pro růst produktivity práce a reálných mezd tak, aby se postupně snižoval rozdíl v úrovni odměňování mezi Českou republikou a Evropskou unií“ (str. 18).
V jistém smyslu bylo přislíbeno i navyšování některých sociálních dávek. Příkladem je rodinná politika, kde podle programového prohlášení „[v]láda ve vazbě na vývoj veřejných rozpočtů rozvine vyvážený systém podpory rodin s dětmi. přídavek na dítě vláda navrhne jako příspěvek společnosti na výživu a výchovu dětí, který má náležet všem dětem bez rozdílu, ve stejné výši a diferencovaný pouze podle věku dítěte s tím, že jeho součástí bude jednorázový školní příspěvek zvyšující se podle stupně školního vzdělání“ (str. 19).
Rozvoj infrastruktury byl zmíněn v souvislosti s dopravní politikou. „Vláda podpoří další rozvoj dopravní infrastruktury z veřejných i soukromých zdrojů s využitím fondů Evropské unie. Zaměří se na modernizaci železničních koridorů a výstavbu nových úseků dálnic a rychlostních komunikací zejména ve vazbě na transevropské dopravní sítě. Podpoří přestavbu velkých železničních uzlů a rozvoj dopravně logistických center v návaznosti na hospodářské zóny“ (str. 11).
CDU, která byla dvě období ve vládě a získala poté přes 40 procent, kancléřka, která byla ve funkci osm let, získala velmi silný mandát. Ta strana nevládla sama, musela dělat kompromisy.
Petr Fiala se takto vyjádřil v rozhovoru pro server Česká pozice 16. ledna 2014. Výrok hodnotíme na základě níže uvedených informací jako pravdivý s výhradou.
CDU byla součástí vládní koalice od roku 2005, 2009 a rovněž také od roku 2013. Ve volbách v roce 2013 nicméně získala jen 37,2% hlasů. Přes 40% získal blok CDU/CSU, tedy strany CDU a CSU dohromady, které vystupují na federální úrovni společně. Nicméně obě tyto strany mají společný program a bývají často zahraničím vnímány jako jedna strana. V tomto výroku tedy dochází k mírnému zjednodušení a pojmem CDU se myslí obě strany dohromady.
Od roku 2005 zastává funkci kancléřky Angela Merkelová, která po osmiletém funkčním období získala od voličů skutečně silný mandát.
Pravdou také je, že strana nevládla sama, neboť od roku 2005 hovoříme o tzv. velké koalici tvořené stranami CDU, CSU a SPD (Sociálnědemokratická strana Německa). Od roku 2009 byla u moci také koaliční vláda (tzv. černo-žlutá) stran CDU, CSU a FDP (Svobodná demokratická strana). Od roku 2013 hovoříme opět o velké koalici ve složení CDU, CSU a SPD. Rovněž tedy platí, že strana tíhla ke kompromisům. Umění kompromisu je dle deníku.cz také jednou z vlastností Angely Merkelové.
Řada členů (ODS, pozn. Demagog.CZ) si stěžuje na určité nedostatky ve vnitrostranické komunikaci.
Výrok jsme zhodnotili jako pravdivý na základě četných mediálních vyjádření členů ODS k problematice vnitrostranické komunikace.
Například bývalý místopředseda Ivan Langer hovořil o nutnosti „změny ve způsobu komunikace dovnitř členské základny i směrem k veřejnosti.“ I bývalý předseda ODS Nečas poukázal na to, že: „... musíme změnit způsob svého chování a způsob své komunikace.“
Poslankyně Fisherová snažící se o zlepšení stavu v ODS navrhovala již na loňském kongresu strany mimo jiné toto: „MUSÍME uvnitř ODS důkladně komunikovat jednotlivé problémy, neřešit problémy přes média, nikdy nám to nic dobrého nepřineslo. MUSÍME navenek působit jednotně.“ Členka a bývalá poslankyně ODS Weberová dokonce popsala situaci jako „dlouhodobou absenci komunikace uvnitř strany.“ Vzhledem k těmto vyjádřením hodnotíme výrok jako pravdivý.
Občanská demokratická strana má jeden, jednu obrovskou výhodu, kterou nazývám politickým pokladem a to je 20 tisíc členů. To má málokterá strana v České republice.
ODS se řadí mezi čtveřici stran, které mají výrazně větší členskou základnu než zbytek politického spektra v České republice.
Aktuální počet členů ODS je 21 504.
V následující tabulce jsou sestupně uvedeny počty členů současných sněmovních stran z května tohoto roku:
StranaPočet členů
KSČM
53500
KDU-ČSL
29976
ČSSD
22881
ODS
21578
TOP 09
3810
ANO 2011
720Úsvit
9
U Úsvitu přímé demokracie se pak do její členské základny řadí pouhých devět osob, což je paradoxně méně, než kolik má strana poslanců.
Co se týče ostatních politických stran, v posledních parlamentních volbách jich kandidovalo celkově dvacet tři (jedno uskupení bylo vyškrtnuto). Jejich členská základna se pak pohybuje v řádu stovek u středně velkých ne-sněmovních politických stran, u těch menších se bude vší pravděpodobností jednat ještě o nižší číslo.
S Občanskou demokratickou stranou v ideové rovině jsem spojen velmi dlouho, vlastně od první poloviny 90. let a je to celkem veřejně o mně známo.
To, že poslanec Fiala je ideově spojen s ODS již od první poloviny 90. let se nepodařilo ověřit, nicméně jeho postoje odráží konzervativní a pravicové smýšlení, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Poslanec Fiala v minulosti o sobě řekl: „Měl jsem i v minulosti mnoho různých nabídek vstoupit do politiky, ale vždy jsem říkal, že pokud to jednou udělám, tak to bude s ODS, s níž jsem dlouhodobě spolupracoval od 90. let - a i v tomto smyslu jsem konzervativní člověk.“ Ideovou spjatost s ODS lze pozorovat i z jeho tvorby: „Ve svých knihách opakovaně formuloval pravicová stanoviska, čímž by mohl ODS pomoci překonat současnou ideovou vyprázdněnost.“ Poslanec Fiala také uvádí 17 principů moderní pravice.
Já jsem vstoupil do Občanské demokratické strany skutečně 7. listopadu.
Petr Fiala skutečně vstoupil do ODS 7. listopadu 2013, potvrzuje to jeho tisková zpráva vydaná ten den.
Ale to, co bylo pro mě rozhodující, byla řada výzev, které jsem dostával z Občanské demokratické strany, od řadových členů, od místních sdružení (ohledně kandidatury na předsedu ODS, pozn. Demagog.CZ). Lidé si s tou mou kandidaturou spojují určitou naději na nový začátek.
Nalézt všechny apelace řadových členů, místních sdružení atd., které Petra Fialu vyzývají ke kandidatuře na předsedu ODS, je přirozeně nemožné.
Z veřejných zdrojů však lze nalézt informace o výzvách místní organizace ODS Brno-střed, Regionální rady ODS Olomouckého kraje, ostravská ODS a další.
Popsanou "naději na nový začátek" lze zaznamenat např. z prohlášení šéfa buňky Brno-střed Libora Šťástky: " Velmi si jeho zájmu a rozhodnutí vážíme a věříme, že pravice v naší zemi a ODS má i díky němu šanci a budoucnost. I proto bychom byli rádi, kdyby se Petr Fiala ucházel o funkci předsedy ODS na nejbližším kongresu strany. A aby se předsedou ODS stal."
Dále například zmiňujeme výrok exposlance Jiřího Papeže, který prohlásil, že Fialova " představa, co by se s ODS teď mělo dít a kam by se strana měla ubírat, se mi líbila a podepsal bych se i pod jeho analýzu, proč jsme se dostali tam, kde jsme teď."
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.
