Demagog.cz

Petr Fiala

Petr Fiala (ODS)

  • 205
  • 21
  • 25
  • 26

Výroky

Petr Fiala

Petr Fiala

Zrušení daně z nabytí nemovitosti jsme poprvé navrhli v dubnu 2015. Jsem rád, že ministryně Schillerová změnila názor a zrušení podporuje. Nyní návrh konečně prošel prvním čtením. Jsme na dobré cestě, aby peníze zůstaly lidem a bydlení bylo dostupnější. Twitter, 27. května 2020

V minulosti ODS navrhovala zrušení daně z nabytí nemovitosti. 27. května 2020 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona na její zrušení.

skrýt celé odůvodnění

Zrušení daně z nabytí nemovitosti jsme poprvé navrhli v dubnu 2015. Jsem rád, že ministryně Schillerová změnila názor a zrušení podporuje. Nyní návrh konečně prošel prvním čtením. Jsme na dobré cestě, aby peníze zůstaly lidem a bydlení bylo dostupnější.

— Petr Fiala (@P_Fiala) May 27, 2020

Povinnost placení daně z nabytí nemovitosti je upravena zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, jež vstoupilo v platnost 30. října 2013 a účinné je od 1. ledna 2014.

ODS v minulosti skutečně navrhovala jeho zrušení, jak říká místopředseda Fiala.

  • 11. března 2015 předložila skupina poslanců ODS návrh zákona Sněmovně. Stanovisko vlády bylo nesouhlasné. Na 31. schůzi PS 29. září 2015 byl návrh zákona zamítnut.
  • 1. prosince 2017 byl skupinou poslanců ODS Sněmovně předložen návrh zákona znovu. Stanovisko vlády však bylo opět nesouhlasné. Na 6. schůzi PS 21. ledna 2018 byl návrh zákona zamítnut.

Pro kontext dodejme, že návrh zákona na zrušení zmiňovaného zákonného opatření Senátu předložila i skupina poslanců SPD, a to 29. listopadu 2019. Stanovisko vlády bylo tehdy také nesouhlasné a tento návrh zákona na plénu PS projednáván nebyl. Místo toho se přes první čtení dostal vládní návrh zákona, který zákonné opatření Senátu ruší, a to 27. května 2020. Další projednávání se plánuje až od 7. června.

Ačkoliv místopředseda Fiala uvedl ve svém výroku duben 2015, a ne březen 2015, vzhledem k velké časové blízkosti hodnotíme tuto část výroku jako pravdivou. 16. dubna 2015 byl návrh zákona doporučen Organizačním výborem PS na projednání (.pdf).

Musíme však pro úplnost zároveň také dodat, že pro přijetí zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. 27. listopadu 2013 na plénu PS hlasovala s ostatními politickými kluby i ODS, včetně Petra Fialy.

Co se týče postoje ministryně Schillerové, v minulosti skutečně vyjádřila odmítavý postoj vůči zrušení daně z nabytí nemovitosti, např. v pořadu Partie 29. září 2019:

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka: „Zrušení daně z nabytí nemovitosti. Teď to neprošlo Sněmovnou po návrhu v Senátu.“ (Jednalo se o návrh zákona, předložený vládním poslancem Raisem, kterým se měnilo zákonné opatření Senátu, Senát podal pozměňovací návrh na jeho úplně zrušení, byl však přehlasován a zákon vstoupil v platnost v původním vládním znění, pozn. Demagog.cz.)

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí, vicepremiérka /nestr. za ANO/: „To nepodpořím z jednoho prostého důvodu. Víte, opozice, když je v opozičních lavicích, tak navrhuje takovéto cupování rozpočtu salámovou metodou. Je to 13 a půl miliardy minus. Já jsem podpořila osvobození bytů v rodinných domech, to jsem velice aktivně, to byl návrh pana poslance Raise, podpořila, ale pokud bychom měli zrušit daň z nabytí. A do budoucna si myslím, že ta vize je svým způsobem správná, tak to musíme zasadit do kompletní reformy majetkových daní.“

Před květnovým hlasováním o vládním návrhu zákona však obrátila a řekla:

„Je to daň, která sice přináší ročně třináct miliard, ale je to daň velmi nespravedlivá.“

„Zrušením daně z nabytí nemovitých věcí dojde ke snížení nákladů na pořízení vlastního bydlení, které se pro nabyvatele nemovitých věcí rapidně zvyšují růstem cen nemovitých věcí, a tím se komplikují možnosti získání vlastního bydlení zejména pro mladé rodiny.“

Petr Fiala

Petr Fiala

Já jenom připomenu, že už 28. ledna jsme chtěli být v Poslanecké sněmovně o této věci (stavu ochranných pomůcek v souvislosti s koronavirem, pozn. Demagog.cz) informováni. Seznam Zprávy, 15. března 2020

Na 40. schůzi Poslanecké sněmovny ČR navrhoval Bohuslav Svoboda, poslanec za ODS, aby byl jako první bod jednání zařazen bod „Informace vlády ČR k opatřením souvisejícím se šířením koronaviru.“ Jeho návrh nebyl přijat.

skrýt celé odůvodnění

Bohuslav Svoboda, poslanec za ODS, navrhoval 28. ledna na schůzi Poslanecké sněmovny „zařazení bodu na pořad dnešního jednání jako první bod Informace vlády ČR k opatřením souvisejícím se šířením koronaviru.“ Podle jeho slov nebylo v žádném případě jeho cílem šíření paniky, ale chtěl mít jistotu, že v případě zhoršení situace kolem šíření koronaviru bude vláda schopna adekvátně zasáhnout.

Klíčovými pro něj bylo hned několik otázek, mezi nimi i dotaz ohledně počtu nachystaných zdravotních pomůcek (ochranných oděvů, dezinfekcí, masek atd.): „Jaké lůžkové kapacity má Česká republika připravena pro případ většího počtu pacientů s podezřením na infekci koronavirem? Máme nachystaný dostatečný počet zdravotních pomůcek, ochranné oděvy, dezinfekce, masky atd.? Máme dostatek personálu, který je připraven na možné nenadálé situace? Jaký bude postup v případě rozšíření viru do okolních zemí? A jaký postup bude v případě rozšíření České republiky? Spolupracujeme na těchto otázkách se sousedními zeměmi, například s Francií, která už nějaká opatření proti koronaviru přijala? Jak budeme vychytávat rizikové cestující a návštěvníky? Domnívám se, že tam je nutný aktivní přístup, že pasivní přístup je v takovéto situaci málo. Jak jsme připraveni na to, že ten virus mutuje? To znamená, že mění své vlastnosti, mění způsob svého šíření a mění i svoji infekciozitu. Takže to, že je dneska nezávažný, nebo poměrně málo závažný, nemusí zítra nebo pozítří platit.“

S přednostním právem se k návrhu vyjádřil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Situaci podle něj vláda nijak nepodcenila a nebylo nic, co by zanedbala. K zdravotním pomůckám se vyjádřil takto: „Teď se zdá, že velké mediální téma jsou roušky. Samozřejmě, mediální panika způsobila, že se lidé snaží chránit, byť reálně ty roušky příliš nechrání, to asi jako lékaři velmi dobře víte, jsou spíše dobré jako protekce právě pro ty, kteří jsou třeba nachlazeni nebo mají chřipku, aby nenakazili ostatní. V takovém případě je to dobré, ale aby to chránilo lidi, kteří jsou zdraví, tak to nechrání, to by skutečně musely být roušky s respirátory, což samozřejmě možné je, ale v tuto chvíli to vůbec není nutné, není to namístě.

Na druhou stranu, prověřoval jsem u dodavatelů roušek, že jich bude dostatek, že se připravuje další dodávka 25 tisíc roušek, a jeden český výrobce jich má v tuto chvíli celkově milion na skladě, takže roušky skutečně budou. Možná byl jeden den výpadku, kdy byl nějaký run na lékárny v některých částech, ale jinak by s rouškami žádný zásadní problém být neměl.“

Návrh Bohuslava Svobody na zařazení bodu „Informace vlády, případně ministra zdravotnictví, o opatřeních proti šíření koronaviru“ nebylhlasování číslo 115 přijat. Poslanci ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN hlasovali převážně pro návrh, 67 poslanců (zejména z ANO, ČSSD a KSČM) se zdrželo a tři poslanci hlasovali proti.

Petr Fiala

Petr Fiala

Byli jsme ministrem Vojtěchem ujištěni, že všeho je dost, všechno je v pořádku. Seznam Zprávy, 15. března 2020

Ministr Vojtěch ujišťoval poslance o dostatečné připravenosti ČR na možnou nákazu koronavirem. Ačkoliv explicitně nevyjádřil přesné stavy veškerého zdravotnického materiálu, z jeho proslovu můžeme dovodit, že byla ČR na nákazu koronavirem připravena i v této oblasti.

skrýt celé odůvodnění

Předně zmiňme kontext výroku, kdy Petr Fiala před samotným výrokem říká: „Já jenom připomenu, že už 28. ledna jsme chtěli být v Poslanecké sněmovně o této věci informováni. Nepovedlo se to.“ Poslanec Fiala tedy zjevně odkazuje na 40. schůzi Poslanecké sněmovny PČR, která se konala 28. ledna 2020 a na které téma koronaviru zaznělo. Od poslance za ODS Bohuslava Svobody padly dotazy týkající se například kapacity nemocničních lůžek, zdravotnického materiálu, personálu, způsobu spolupráce ČR s okolními zeměmi a možné reakce v případě rozšíření viru v ČR.

Od ministra Vojtěcha následně zaznělo, že: „Všechny orgány ochrany veřejného zdraví jsou v plné pohotovosti, zejména samozřejmě krajské hygienické stanice, ale i všechna infekční oddělení nemocnic.“ O hospitalizaci pacientů dodal: „V tuto chvíli mohou být hospitalizováni ve všech nemocnicích, které mají standardní infekční oddělení, a také se tomu tak děje.“ Dále poslance informoval o probíhající komunikaci s ostatními zeměmi v rámci ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control – Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí, pozn. Demagog.cz) a dostatečných opatřeních prováděných na pražském letišti.

Co se týče průběhu testování na koronavirus, ministr Vojtěch uvedl, že „všichni jsou v pohotovosti. Funguje Státní zdravotní ústav, kde je národní referenční laboratoř. Národní referenční laboratoř v tuto chvíli pracuje tak, jak pracovat má, je schopna vzorek vyšetřit do šesti hodin. Poté jej posílá na konfirmaci v případě pozitivního nálezu do laboratoře v Berlíně, kde do 48 hodin je to potvrzeno. Takže laboratoř funguje, má dostatečné kapacity. Bulovka má kapacity, všechna infekční oddělení“.

V souvislosti s kapacitou zdravotnického materiálu ministr Vojtěch ujistil poslance o dostatečné zásobě roušek: „(...) prověřoval jsem u dodavatelů roušek, že jich bude dostatek, že se připravuje další dodávka 25 tisíc roušek, a jeden český výrobce jich má v tuto chvíli celkově milion na skladě, takže roušky skutečně budou. Možná byl jeden den výpadku, kdy byl nějaký run na lékárny v některých částech, ale jinak by s rouškami žádný zásadní problém být neměl.“

O počtu respirátorů a dalšího zdravotnického materiálu se ministr Vojtěch nevyjádřil, a přímo tak neslíbil, že „je všeho dost“, jak řekl poslanec Fiala ve svém výroku. O respirátorech se zmínil pouze v souvislosti porovnání účinnosti roušek a respirátorů: „Samozřejmě, mediální panika způsobila, že se lidé snaží chránit, byť reálně ty roušky příliš nechrání, to asi jako lékaři velmi dobře víte, jsou spíše dobré jako protekce právě pro ty, kteří jsou třeba nachlazeni nebo mají chřipku, aby nenakazili ostatní. V takovém případě je to dobré, ale aby to chránilo lidi, kteří jsou zdraví, tak to nechrání, to by skutečně musely být roušky s respirátory, což samozřejmě možné je, ale v tuto chvíli to vůbec není nutné, není to namístě.“ Na druhou stranu řekl, že si nemyslí, „že je něco, co bychom zanedbali, nebo že bychom nebyli na něco připraveni.“ Proto si lze v kontextu celého jeho projevu domyslet, že byla ČR skutečně podle ministra Vojtěcha na koronavirovou nákazu připravena, a to včetně dostatečné zásoby zdravotnických materiálů, i když tehdy explicitně nevyjmenoval jejich početní stavy a zdali jsou dostatečné.

Petr Fiala

Petr Fiala

Dokonce slyšíme i kritiku přímo z vládního hnutí ANO. Seznam Zprávy, 15. března 2020

Kritika nedostatku zdravotnických materiálů v době koronavirové krize zaznívá především z řad opozičních politiků, nicméně ozývají se i kritické hlasy z řad hnutí ANO zejména od moravskoslezského hejtmana.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec Fiala hovoří o kritice nedostatku zdravotnických materiálů, kterých je v ČR potřeba v době současné koronavirové krize.

V kontextu zásobování zdravotnickým materiálem se na adresu vlády kriticky vyjádřil hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Ten 14. března na svém facebookovém profilu informoval o nedostatečném zásobování ochrannými pomůckami a napsal, že považuje „tento způsob zajišťování ochranných pomůcek za nepřijatelný“. Po mimořádném brífinku Moravskoslezského kraje 17. března 2020, což je však až po vydání námi ověřovaného rozhovoru s Petrem Fialou, informoval o povinnosti pro občany kraje, aby si chránili nos a ústa ve veřejném prostoru. Moravskoslezský hejtman uvedl, že se jeho kraj rozhodl nečekat a objednal si půl milionu roušek sám, „protože to vypadá, že se od státu ničeho nedočkáme. Je jasné, že problém je v tom, že se o ochranné prostředky nyní pereme nejen v rámci naší republiky, ale globálně. Vyzval jsem ale vládu, ať zastropuje cenu u roušek tak, jako to udělala u respirátorů.“

Kritické hlasy nejhlasitěji zaznívají z řad opozičních politiků, pro kontext uvádíme několik z nich: Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) například kritizoval neefektivitu distribuce zdravotnického materiálu do Prahy: „Mrzí mě, že vláda v médiích prezentuje, že zdravotnický materiál Praha dostala už včera (13. března 2020, pozn. Demagog.cz). Ve skutečnosti je realita naprosto odlišná. Kromě 50 respirátorů určených pražské Záchranné službě jsme nedostali vůbec nic. Apeluji na vládu, aby sdělovala veřejnosti pravdivé údaje a doručila Praze ochranné pomůcky co nejdříve.“ Miroslav Kalousek (TOP 09) nedávno kritizoval vládu za neschopnost zajistit ochranné prostředky pro město Uničov, které je od 16. března 2020 kvůli nákaze koronavirem uzavřené.

Petr Fiala

Petr Fiala

Naše humanitární pomoc šla do Číny v situaci, kdy v Číně už ta epidemie byla za vrcholem a bylo jasné, že my ty věci budeme také potřebovat.
Seznam Zprávy, 15. března 2020

V době, kdy humanitární pomoc šla do Číny, se počty nově nakažených v zemi výrazně snížily. Ve stejný den se u nás objevují teprve první tři případy nákazy nemocí COVID-19.

skrýt celé odůvodnění

Humanitární pomoc do Číny byla odeslána armádním speciálem 1. března 2020. V tento den měla Čína podle Světové zdravotnické organizace (dále jen „WHO“) „pouze“ 579 (.pdf, str. 1) nových případů nákazy z celkového počtu 79 968 nakažených. V posledních deseti dnech před 1. březnem počet nově nakažených nikdy nepřesáhl jeden tisíc (srovnej: denní zprávy WHO). Podle těchto čísel je možné hovořit o ústupu epidemie, není však jasné, jestli se čísla opět nezačnou prudce zvedat.

Počet nakažených v Číně

Zdroj: Johns Hopkins University

Vývoj epidemie COVID-19 zobrazuje i následující graf, který pro jednotlivé dny kromě počtu nakažených zobrazuje také počty vyléčených a zemřelých za den.

Zatímco především v Itálii čísla nakažených prudce vzrůstala (29. února už měla Itálie přes tisíc nakažených) a Francie a Německo se blížily stovce (.pdf, str. 4), v České republice, stejně jako v Polsku, na Slovensku, ve Slovinsku nebo Maďarsku nebyl (.pdf) tou dobou ohlášen zatím jediný případ nákazy. První případy nemoci COVID-19 pak byly v Česku potvrzeny až právě 1. března 2020. Nebylo tedy „jasné“, že se naše země ocitne ve stejné situaci a že budeme postrádat tuto humanitární pomoc.

Přestože první část výroku lze hodnotit jako pravdivou, druhá část výroku o jasnosti potřeby zdravotnických prostředků ve dnech, kdy u nás není jediný potvrzený případ nákazy (29. února) nebo se ukazují první tři případy (1. března 2020), u kterých hygiena provádí epidemiologická šetření, je značně zavádějící. Z toho důvodu hodnotíme i celý výrok jako zavádějící.

Petr Fiala

Petr Fiala

Se tu 3 měsíce řešila tak banální záležitost, jako je výměna jednoho ministra. Interview ČT24, 29. srpna 2019

Poté, co prezident nepřijal ministrovu demisi, navrhl 31. května 2019 předseda vlády Andrej Babiš odvolání ministra kultury Antonína Staňka. Jeho nástupce Lubomír Zaorálek se ujal funkce 27. srpna 2019. Výměna ministrů tak skutečně trvala přibližně 3 měsíce.

skrýt celé odůvodnění

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) 15. května 2019 oznámil, že hodlá k 31. květnu 2019 skončit ve funkci. Učinil tak na přání Jana Hamáčka v návaznosti na reakce, které se na něj vyrojily zejména po odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Prezident Zeman demisi 28. května nepřijal. Andrej Babiš podle čl. 74 Ústavy navrhl odvolání Staňka prezidentovi 31. května 2019. Prezident Zeman odvolal Staňka až po dvou měsících, tj. 31. července 2019. Po sporech, kdo bude jeho nástupce, byl nahrazen bývalým ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), který nastoupil do funkce 27. srpna 2019.

Zdroj: iRozhlas

Petr Fiala

Petr Fiala

Dneska je ta situace taková, že tu máme fakticky jistý typ dvojvládí, kdy o tom, kdo bude ve vládě, rozhoduje nejenom premiér a koaliční strany, které tvoří vládu, ale taky prezident, který na to vlastně nemá mít žádný nárok, a to je taky velká zpráva z této krize. Interview ČT24, 29. srpna 2019

Jednání prezidenta Zemana (zdráhání se při jmenování/odvolávání ministrů) má významný vliv na personální složení vlády, oporu v Ústavě však dle většiny právních autorit nemá.

skrýt celé odůvodnění

Předně se věnujeme tomu, zda má prezident „nárok“ spolurozhodovat o složení vlády. Pokud budeme chápat ve výroku slovo nárok jako právní nárok, v české ústavě jej nenajdeme. Absenci takového nároku potvrdil i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro Respekt: „Současný ústavní model zejména v případě odvolávání a jmenování ministrů svěřuje jednoznačně tuto pravomoc do kompetencí předsedy vlády a prezidentovi neposkytuje žádný prostor pro diskreci, tedy uvážení.“

Role prezidenta v parlamentní demokracii, kterou Česká republika je i po zavedení přímé volby (.pdf, str. 17), se nevyznačuje pravomocemi přímo vytvářejícími vlastní politický program. Jak např. píše Jan Wintr ve své knize Principy českého ústavního práva na str. 66: „V parlamentní formě vlády (parlamentní demokracii) náleží politická moc parlamentu a vládě. Hlava státu je reprezentantem státu, garantem řádu a moderátorem politických sporů, není však určena k provádění vlastní politiky," a dále, že „Neodpovědnost hlavy státu je výsledkem historického vývoje evropských monarchií. Zásada princeps legibus solutus (panovník nepodléhá zákonům) vedla k tomu, že za panovníkovy činy byli hnáni k odpovědnosti jeho ministři, a posléze z panovníka na ministry (už odpovědné parlamentu) přešla i faktická politická moc.“ Tento vývoj se zrcadlí (mimo čl. 62) v Ústavě v čl. 54 odst. 3 a čl. 63 odst. 4. Souhlasný názor představuje i kniha Ústavní systém České republiky od kolektivu Gerloch, Hřebejk, Zoubek na stranách 168 a 169, kde se tvrdí, že prezident by měl „být garantem či prostředníkem kontinuity státní moci, a tudíž i představitelem identity a integrity státu (zastupuje stát navenek), tedy určitou konstantou ústavního a politického systému“.

Dle expertů prezident Zeman nečiní ve svém postavení tak, jak je zamýšleno obecnými ústavními principy. Prezident má možnost se s potenciálním ministrem sejít, smí se k němu vyjádřit, může ho zkritizovat, může mu být proti srsti. Stejně jako se může scházet s úřadujícími ministry a prosit je, aby na svém postu zůstali. Nakonec má (až na případ, kdy přijme demisi ministra podle čl. 73 odst. 1 Ústavy) poslední slovo, kdo bude, či nebude ve vládě, vždy předseda vlády.

Praktické jednání prezidenta Zemana je pak s těmito principy v rozporu. To můžeme demonstrovat na případech, které jsme uvedli již v dřívější analýze:

  • Když ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) 15. května 2019 oznámil, že hodlá k 31. květnu 2019 skončit ve funkci. Učinil tak podle svých slov na přání Jana Hamáčka v návaznosti na reakce, které se na něj vyrojily zejména po odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Prezident Zeman demisi 28. května nepřijal. Andrej Babiš podle čl. 74 Ústavy navrhl odvolání Staňka prezidentovi 31. května 2019. Prezident Zeman odvolal Staňka až po dvou měsících, tj. 31. července 2019. Po sporech, kdo bude jeho nástupce, byl nahrazen bývalým ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), který nastoupil do funkce 27. srpna 2019.
  • Když odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho. Rezortu se při vzniku vlády musel dočasně chopit předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. Přes pokračující odmítaní ze strany prezidenta jmenovat Pocheho ministrem zahraničí se nakonec této funkce ujal v říjnu 2018 Tomáš Petříček.
  • Dále také v květnu 2017 vypukla krize Sobotkovy vlády, která skončila odvoláním Andreje Babiše z funkce ministra financí i prvního místopředsedy vlády. Premiér Bohuslav Sobotka dne 2. května 2017 oznámil, že podá demisi vlády. Vzápětí se rozhořel spor mezi premiérem Sobotkou a prezidentem Zemanem o povaze podané demise. Zeman tvrdil, že demisi je možné chápat pouze jako rezignaci premiéra, a ne celé vlády, a z kabinetu by tak odešel jen Sobotka. Takový výklad byl právníky hodnocen jako protiústavní. Rozdílný výklad Ústavy oběma činiteli nakonec způsobil, že se Sobotka rozhodl odvolat z vlády pouze ministra financí Andreje Babiše. Krize se následně prohloubila, jelikož Zeman odmítl Babiše neprodleně odvolat. Vládní krize skončila 24. května 2017, kdy prezident odvolal Andreje Babiše z vlády a jmenoval nového ministra financí Ivana Pilného. 
  • V roce 2013 se prezident zdráhal jmenovat Lubomíra Zaorálka ministrem zahraničí v Sobotkově vládě, což bylo vnímáno jako protiústavní.

Schopnost Miloše Zemana vynutit si složení vlády záleží mj. na tom, zda předseda vlády bude, či nebude stát na svém právu. Konkrétně se to týká čl. 68 odst. 2 Ústavy. Petr Fiala má tedy pravdu v tom, že prezident Zeman má fakticky významný vliv na personální obsazení vlády, byť se mu nedostává opory v Ústavě. Václav Klaus se během své prezidentské funkce také snažil ovlivňovat a prosazovat své ministry, nicméně narazil na odpor ostatních ústavních činitelů.

Petr Fiala

Petr Fiala

Andrej Babiš nám říkal, já to vyřeším, já přesvědčím prezidenta, aby tu krizi řešil tak, aby pokračovala vláda s ČSSD. Interview ČT24, 29. srpna 2019

Premiér Babiš se opakovaně nechal slyšet, že hodlá dodržovat koaliční smlouvu, základní kámen vlády ANO s ČSSD, a stejně tak o tom informoval prezidenta.

skrýt celé odůvodnění

Jak se vyjádřil předseda ČSSD Hamáček například 17. srpna 2019, ČSSD zůstane ve vládě pouze v případě, že bude dodržována Ústava a koaliční smlouva. Premiér Babiš opakovaně zmínil, že koaliční smlouvu bude během jednání o postu ministra kultury dodržovat, a zároveň o tom také během osobních schůzek informoval prezidenta Zemana.

Babiš se nechal slyšet už 30. května, dva dny po nepřijetí demise ministra Staňka prezidentem Zemanem, že nehodlá kvůli této situaci nechat vládu padnout a hodlá respektovat návrh kandidáta předsedy ČSSD Hamáčka.

Podobně se vyjádřil také o týden později v rozhovoru pro Novinky.cz, kde prohlásil:Jsem zvyklý, že smlouvy platí, a taky je dodržuji. V koaliční smlouvě, kterou všichni podepsali, je jasně napsáno, že koaliční partneři si do personálních záležitostí nemluví. Možná jste si všiml, že jsem okamžitě po žádosti pana Hamáčka odeslal na Hrad žádost o odvolání ministra kultury Antonína Staňka....“

Stejně tak na tiskové konferenci po schůzce s Hamáčkem, 28. června, Babiš opět potvrdil, že „platí koaliční smlouva. Chci a udělám maximum pro to, aby koalice pokračovala.“ Následně také vysvětlil (video, 4:55), že se prezidenta bude „snažit přesvědčit, aby vnímal naši koaliční dohodu a představu ČSSD akceptoval“.

Podobné vyjádření zopakoval (čas 10:45) poté, co se s prezidentem sešel za přítomnosti Hamáčka 4. července: „(...) Domluvíme se (premiér, prezident a předseda Hamáček pozn. Demagog.cz), aby byli všichni spokojení a abysme ten celý problém vyřešili co nejdřív, aby vláda mohla pokračovat.“ 11. července Babiš opět upozornil, že prezidentovi vysvětlil, že existuje koaliční smlouva, podle které postupuje, a informoval ho, že ji chce dodržovat. Na konci července pak v rozhovoru v pořadu Rozstřel potvrdil, že dělá maximum pro udržení vlády.

I přesto však Babiš odmítl přistoupit na návrh podat proti prezidentovi kompetenční žalobu kvůli zbytečnému protahování odvolání člena vlády, kterou může vyvolat jedině premiér, a místo toho prohlásil, že jeho cílem je vyřešit celou situaci dohodou. Za zcela absurdní pak označil i chystanou žalobu pro hrubé porušení ústavy.

Petr Fiala

Petr Fiala

A šel vyjednávat (premiér Babiš, pozn. Demagog.cz) za panem prezidentem, nevyjednal vůbec nic. Interview ČT24, 29. srpna 2019

Vládní krize okolo ministra kultury začala ve dvou hlavních bodech: odvolání ministra Staňka a jmenování Michala Šmardy. Ani v jednom z bodů jednání s premiérem nevedla ke změně veřejného postoje prezidenta.

skrýt celé odůvodnění

Vládní krize měla vlastně dva konkrétní body: zaprvé, odchod ministra Staňka z postu ministra kultury, a zadruhé, jmenování nového kandidáta za ČSSD Michala Šmardy.

V časovém období od května do konce července se jednalo především o demisi a odvolání ministra Staňka. Poté, co Staňkovu demisi 28. května prezident odmítl, premiér Babiš podpořil ČSSD, a to kvůli koaliční smlouvě. Jak napsal iRozhlas, premiér Babiš chtěl respektovat koaliční smlouvu, podle které jsou za výběr ministrů odpovědně strany, které mají ministerstvo v gesci a odeslal tedy prezidentu návrh na odvolání ministra Staňka spolu s návrhem na jmenování Michala Šmardy. Během jednání tak premiér několikrát zopakoval, že hodlá dodržovat koaliční smlouvu a zároveň na to také upozornil (video, 4:55) prezidenta.

Nicméně zprávu o tom, že prezident Zeman odsouhlasil Staňkovo odvolání, přinesl (video, 0:20) médiím poprvé předseda ČSSD Hamáček po svém jednání s prezidentem 12. července. Babiš toto tvrzení pouze potvrdil po své vlastní schůzce s prezidentem skoro o dva týdny později.

Během průtahů celého jednání Babiš také rozhodně odmítl podpoření kompetenční žaloby proti prezidentovi či chystané žaloby pro hrubé porušení ústavy, kterou označil za absurdní; namísto toho se rozhodl usilovat o řešení krize dohodou.

Co se týká jmenování nominanta ČSSD Šmardy, Babiš předal jeho nominaci na Hrad. Jak uvedla Česká televize, Babiš ještě před Hamáčkovou schůzkou s prezidentem konanou 12. července informoval Hamáčka, že hlavním problémem byl návrh Šmardy jako nástupce na post ministra kultury. Nicméně v srpnu 2019, kdy probíhala hlavní debata ohledně jeho jmenování, se Babiš přidal na stranu prezidenta a uvedl, že by bylo lepší přijít s jiným kandidátem, protože podle něj Šmarda nebyl na post ministra kultury kvalifikovaný.

Michal Šmarda svou kandidaturu stáhl po vyjádření Andreje Babiše, který prohlásil, že s ním ve vládě být nechce. Jak informovala ČT24, premiér byl připraven odeslat návrh na ministra kultury hned poté, co mu sociální demokracie navrhne nové jméno. Kandidátem byl určen Lubomír Zaorálek, který byl na post ministra kultury jmenován 27. srpna 2019.

Celá kauza tak trvala přibližně tři měsíce s tím, že návrh na odvolání ministra Staňka byl prezidentem vyslyšen až po dvou měsících a ministr Šmarda nebyl jmenován vůbec. Lze tedy dovozovat, že jednání s premiérem nevedla ke změně veřejného postoje prezidenta.

Petr Fiala

Petr Fiala

No on (premiér Babiš, pozn. Demagog.cz) měl i možnost podat kompetenční žalobu. To nevyužil. Interview ČT24, 29. srpna 2019

Přesto, že existují pochybnosti o přípustnosti kompetenční žaloby, dá se říci, že Andrej Babiš možnost jejího podání měl, ale rozhodl se ji nepodat.

skrýt celé odůvodnění

Petr Fiala ve svém výroku mluví o nedávno skončeném sporu o post ministra kultury, kdy Miloš Zeman odmítal odvolat ministra Staňka. Situace, v níž prezident Zeman odmítá odvolat ministra, popřípadě jmenovat jeho nástupce, zde není poprvé. Podobný případ zažíval premiér Sobotka, když prezident Zeman odmítal odvolat Andreje Babiše z postu ministra financí a jmenovat místo něj Ivana Pilného. Bohuslav Sobotka tak z tohoto důvodu připravil kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, na základě které by Ústavní soud mohl potvrdit povinnost prezidenta jmenovat ministra na návrh předsedy vlády.

Možnost podání kompetenční žaloby v případě, že by se personální výměna ministra kultury neuskutečnila, pak podpořil ústavní právník Jan Kysela i další významní akademici. Je však pravdou, že vzhledem k faktu, že doposud taková žaloba nebyla podána, existují pochybnosti o její přípustnosti, a to i u již zmiňovaného profesora Kysely. Na rozdíl od klasických kompetenčních sporů, jako byl například spor prezidenta Havla a tehdejšího premiéra Miloše Zemana o nutnost kontrasignace jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky, zde totiž chybí charakteristický spor o to, kdo má kompetenci vykonat. Nikdo totiž nerozporuje kompetenci prezidenta Zemana jmenovat či odvolat ministra, kontroverzní je zde pouze lhůta, ve které tak musí udělat, což běžně není podstatou kompetenčního sporu.

Samotný Andrej Babiš uvedl, že on upřednostňuje vyřešení sporu jednáním a k žalobě proto nevidí žádný důvod. V průběhu celého sporu tuto žalobu nepodal.