Demagog.cz

Petr Fiala

Petr Fiala (ODS)

  • 213
  • 22
  • 25
  • 26

Výroky

Petr Fiala

Petr Fiala

6. ledna jsme vás vyzvali, ať se testuje ve firmách. Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021

Koalice Spolu skutečně 6. ledna 2021 na tiskové konferenci svého AntiCovid týmu přišla s několika doporučeními pro zvládnutí epidemie covidu-19 v ČR. Mimo jiných návrhů zmínili i pravidelné testování zaměstnanců ve firmách.

skrýt celé odůvodnění

6. ledna 2021 vystoupil AntiCovid tým koalice Spolu na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. Poslanci Kupka (ODS), Výborný (KDU-ČSL) a místopředseda TOP 09 Otys představili další doporučení pro zvládnutí epidemie covid-19 a zlepšení situace. Jedním z bodů bylo pravidelné testování ve firmách: „(…) je nutností, aby středně velké a všechny větší firmy pravidelně testovaly své zaměstnance. Právě pracoviště a školy patří k rizikovým místům, kde se šíří nákaza. Jedině pravidelné testování tomu může zamezit.“ 

Další doporučení se týkala zejména očkování a jeho průběhu. Koalice Spolu uvedla, že plán očkování nesmí ochromit běžné fungování zdravotnického systému a efektivní péči. Očkování musí být prioritou nesmí však vést k paralýze celého systému. Rovněž zmínili vakcinaci pedagogů, což považují za jednu z priorit, a přípravu očkovacích center.

Petr Fiala

Petr Fiala

Nouzový stav tady máme 150 nebo 160 dní. Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021

Od 5. října, kdy byl vyhlášen nouzový stav, uplynulo v den vynesení výroku přesně 160 dní. Nouzový stav byl v průběhu této doby opakovaně prodlužován nebo nově vyhlašován.

skrýt celé odůvodnění

Nouzový stav platí od 5. října 2020, od tohoto data byl prodlužován a k jeho poslednímu prodloužení došlo 22. ledna 2021 s platností do 14. února 2021. Od 15. února byl vyhlášen nový nouzový stav na dobu 14 dní, tedy do 28. února 2021. Od 27. února je na našem území vyhlášen opět nový nouzový stav, který má platit do 28. března 2021.

Od 5. října dosud tedy platí v různých formách stav nouze. V době vynesení posuzovaného výroku, tj. 14. března, uplynulo od tohoto data přesně 160 dní.

Petr Fiala

Petr Fiala

My jsme v počtu evropských zemí, pokud jde o vakcinaci, na dvacátém osmém, dvacátém devátém místě. Z 29. jsme skočili na 28., protože poslední dny (myšleno týden od 8. do 12. března, pozn. Demagog.cz) se aspoň začalo hodně očkovat. Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021

Podle dat webu Our World in Data se ČR mezi 8. až 12. březnem posunula v žebříčku evropských zemí podle vakcinovaných dávek proti covidu-19 na 100 obyvatel z 29. na 28. místo. V daném období také došlo ke zrychlení tempa očkování v ČR (očkováno více než 50 000 vakcín 11. března).

skrýt celé odůvodnění

Data, která Petr Fiala ve svém výroku uvádí, pochází ze serveru Our World in Data (video, čas 44:50, tabulka je lépe viditelná v čase 45:58) a srovnávají jednotlivé evropské země v počtu vakcinovaných dávek proti covidu-19 na 100 obyvatel.

Podle dat tohoto serveru se Česká republika mezi pondělím 8. března a pátkem 12. března pohybovala v žebříčku evropských zemí mezi 28. a 30. místem.

K 8. březnu byla Česká republika na 29. místě evropských zemí podle počtu vakcinovaných dávek proti covidu-19 na 100 obyvatel. K 9. březnu pak byla ČR na 30. příčce. Rovněž 10. března byla Česká republika na 30. místě. Následující den, 11. března, si Česká republika o dvě místa polepšila na úkor Lichtenštejnska a Nizozemska, které svůj poslední záznam o počtu naočkovaných lidí proti covidu-19 zveřejnily 7. března. Podíl naočkovaných dávek na 100 obyvatel činil pro Českou republiku 9,46.

Dne 12. března Česko v celkovém součtu evropských zemí zůstalo na 28. místo s podílem 9,88. Je však nutné upozornit na to, že z celkového počtu 41 srovnávaných evropských zemí mělo jen 32 států v žebříčku aktuální data o vývoji očkování proti covidu-19 na svém území. Za Českou republikou se nacházelo k 12. březnu pět států, jejichž data o počtu vakcinovaných dávek nebyla zcela aktuální. Je tak možné, že se Česká republika reálně nacházela v uvedeném žebříčku o několik příček níže. 

Co se týče zrychleného tempa očkování, o kterém hovoří Petr Fiala, dne 9. března se počet naočkovaných osob za den dostal poprvé přes hranici 40 000. Tento růst pokračoval a 11. března se počet vykázaných očkování dostal mírně přes 50tisícovou hranici. Vyjma pondělí 8. března a víkendových dnů téhož týdne se denní provedená očkování držela nad hranicí 40 000. Rekord v počtu naočkovaných osob za víkend padl i v sobotu 13. března, kdy bylo naočkováno přes 17 500 osob. V porovnáním s předchozí sobotou se zvýšil počet naočkovaných osob o více než 5 500.

Petr Fiala tedy správně uvádí, že se v České republice začalo více očkovat. V týdnu od 8. do 12. března se ČR pohybovala na 28. až 30. místě evropských zemí podle počtu naočkovaných osob proti covidu-19 na 100 obyvatel. Zatímco na začátku uvedeného týdne se ČR nacházela v žebříčku na 29. pozici, na jeho konci zaujímala 28. místo. K tomuto posunu však nemuselo dojít v důsledku zrychlené vakcinace, ale pouze z důvodu neaktualizovaných dat u některých států. S touto výhradou hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Petr Fiala

My něco takového jsme připravili spolu s dalšími opozičními stranami. V Poslanecké sněmovně je připraven odškodňovací zákon, který řeší ty fixní náklady, jak pro ty provozy, které jsou zavřené, tak které jsou postižené. Pro ty, které jsou postiženy, ve výši 100 a 50 %. Události, komentáře, 4. ledna 2021

Poslanci TOP 09, ODS, KDU-ČSL a STAN předložili Sněmovně návrh tzv. odškodňovacího zákona. Dle návrhu zákona by měl stát mj. při omezení podnikatelské činnosti uhradit podnikatelům 50 % fixních nákladů, při úplném zákazu činnosti pak 100 %.

skrýt celé odůvodnění

Petr Fiala mluví o návrhu tzv. odškodňovacího zákona, který poslanci TOP 09, ODS, KDU-ČSL a STAN připravili společně a předložili Sněmovně dne 2. října 2020.

Cílem tohoto návrhu zákona je poskytnout finanční pomoc podnikatelům napříč jednotlivými segmenty podnikatelské činnosti, jejichž podnikatelské aktivity byly v důsledku přijetí mimořádných opatření ochromeny. 

Dle tohoto návrhu (.docx, str. 2–3) by měl stát platit podnikatelům plnou výši fixních nákladů, pokud kvůli vládním opatřením museli činnost zcela zastavit. V případě omezení činnosti by se jednalo o náhradu poloviny fixních nákladů. Patří k nim nájemné, splátky půjček a leasingů, výdaje na energie, pojištění, údržbu, servis nebo skladování dlouhodobého majetku, a také jiné nezbytné provozní výdaje, které nemohly být pozastaveny.

Z návrhu vyplývá: „Největší zátěží pro podnikající subjekty jsou fixní náklady, jako je např. nájemné, neboť i přes pokles příjmů musí tyto náklady nadále platit.“ (str. 5).

Jak je zřejmé z odůvodnění návrhu zákona: „Hlavními principy navrhovaného opatření je předvídatelnost pomoci, univerzálnost, rychlost a administrativní nenáročnost vyřízení nároku.“ (str. 7)

Tento návrh odškodňovacího zákona je tak i reakcí na vládou schválené dotační programy. „Odborná veřejnost se shoduje, že vládou přijatá opatření, přestože jejich směr byl správný, měla malý rozsah podpory a složitější charakter, než měla mít, k mnoha potřebným se tak pomoc nedostala.“ (str. 6)

Dne 2. listopadu 2020 vláda zaslala své nesouhlasné stanovisko (.docx) k návrhu odškodňovacího zákona. Kabinet považuje současné dotační programy za efektivnější a pružnější, protože umožňují lépe zacílit podporu. Kromě toho považuje definici fixních nákladů za příliš širokou. Návrh neobsahuje ani maximální výši odškodnění a nereflektuje reálnou ztrátu ani riziko neúčelného vynakládání prostředků státního rozpočtu prostřednictvím duplicity státních podpor. Dle vlády tedy „předkladatelé zcela nedostatečně vyhodnotili i předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty“ (str. 1).

Organizační výbor doporučil projednání návrhu zákona 11. listopadu 2020 (.docx, str. 2), nicméně dosud se jím Sněmovna nezabývala.

Petr Fiala

Petr Fiala

Náš koaliční AntiCovid tým, mám na mysli koalici ODS, KDU-ČSL a TOP 09, připravil jakousi variantu toho PSA, který by v těch nižších stupních nevyžadoval nouzový stav. Události, komentáře, 4. ledna 2021

Tým koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vytvořil vlastní protiepidemický systém, jenž nepočítá s nutností vyhlášení nouzového stavu pro stupeň 0, (který by byl v systému zaveden nově), 1, 2 a za splnění určitých podmínek ani pro stupeň 3.

skrýt celé odůvodnění

Tzv. AntiCovid tým byl vytvořen koalicí politických stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v polovině listopadu roku 2020. Skládá se z devíti členů, a to ze tří zástupců za každou ze zmíněných stran. Za ODS jsou to poslanci Bohuslav Svoboda, Martin Baxa a Martin Kupka. Za KDU-ČSL jsou členy poslanci Vít Kaňkovský a Marek Výborný a senátor Lumír Kantor. TOP 09 nominovala dva své poslance Dominika Feriho a Vlastimila Válka a dále také místopředsedu strany Lukáše Otyse.

Tento koaliční tým představil vlastní protiepidemický systém v první polovině prosince. Patrně nejvýraznější změna oproti vládnímu systému PES spočívá v zavedení nultého stupně (.pdf), který by doplnil stávajících pět stupňů. Zároveň by u nultého, prvního a druhého stupně nebylo potřeba vyhlášení nouzového stavu (.pdf, str. 1). U třetího stupně by se pak odvíjelo od počtu krajů, které se v něm nachází.

Taková úprava by podle koaličních stran umožnila realizaci lokálních opatření namísto těch celoplošných. Aktuální protiepidemický systém (.pdf) pracuje s nutností vyhlášení nouzového stavu u všech pěti stupňů.

Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 prostřednictvím AntiCovid týmu vyjádřila i další požadavky, jako například sjednocení pravidel pro velké a malé obchody z důvodu diskriminační povahy tehdejších opatření, změnu pravidla týkajícího se počtu zákazníků na metry čtvereční, otevření určitých služeb za dodržení stanovených hygienických podmínek, zrušení zákazu nedělního prodeje, rozšíření okruhu kompenzací a podobně. 

Petr Fiala

Petr Fiala

Když se podívám na tu bilanci vládnutí ANO na Ministerstvu dopravy za posledních 7 let, tak to žádná sláva není. 90 km nových dálnic. Události, komentáře, 4. ledna 2021

Od 29. ledna 2014, kdy byl jmenován první ministr dopravy za ANO, bylo zprovozněno 91,6 kilometrů nových dálnic.

skrýt celé odůvodnění

V hodnocení výroku se zabýváme pouze jeho faktickou částí, tedy zdali bylo za 7 let vládnutí ANO na Ministerstvu dopravy skutečně postaveno 90 km nových dálnic. Hodnotící část, tedy jestli to je, či není „sláva“, neověřujeme. 

Ministerstvo dopravy má od 29. ledna 2014 ve správě hnutí ANO, což odpovídá zhruba zmíněným 7 rokům. Prvním ministrem dopravy za ANO byl Antonín Prachař, následovali ho tři nestraníci za ANO, Dan Ťok (nestr. za ANO), Vladimír Kremlík (nestr. za ANO) a současný ministr Karel Havlíček (nestr. za ANO).

V grafu níže je zobrazena délka nově zprovozněných dálnic za období 2014–2020.

Zdroj dat grafu: 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020

V roce 2014 byla zprovozněna pouze 1. září 2014 (.pdf, str. 4) mimoúrovňová křižovatka na dálnici D6 v úseku Praha–Pavlov, nové kilometry nepřibyly žádné.

V roce 2015 bylo dle informací ŘSD nově zprovozněno 5,2 km dálnic. 10. listopadu 2015 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,1 km v úseku Lubenec–Bošov na dálnici D6. Dále 31. prosince 2015 (.pdf, str. 4) se jednalo o 1,1 km dostavení estakády v úseku Sedlice–Opatovice na D35.

Rok 2016 přinesl výstavbu nových 12,6 kilometru na dálnici D8 v úseku Lovosice–Řehlovice zprovozněných 17. prosince 2016 (.pdf, str. 4).

V roce 2017 pak přibylo 15,6 kilometru nově postavených dálnic. 21. srpna 2017 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,3 km v úseku Osičky – Hradec Králové na D11. Zde je však nutné dodat, že 1,8 km tohoto úseku bylo dostavěno již v roce 2010, zprovozněn mohl být ale až poté, co byla postavena navazující část. V roce 2017 tedy reálně v tomto úseku byla postavena dálnice v délce 2,5 km. Dále bylo 27. září 2017 (.pdf, str. 4) otevřeno 3,2 km v úseku Borek–Úsilné na D3. 4. října 2017 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,8 km čtyřpruhové (směrově rozdělené) silnice, nahrazující předchozí silnici dvoupruhovou, na D4 v úseku Skalka. Jako poslední v tomto roce ŘSD uvádí zprovoznění 5,1 km dálnice D3, a to 12. října 2017 (.pdf, str. 4) v úseku Veselí nad Lužicí – Bošilec.

V roce 2018 bylo otevřeno pouze 3,8 km nových kilometrů dálnic. Jednalo se o úsek dálnice D7 Polosprty – MÚK Bitozeves, který byl zprovozněn 30. srpna 2018 (.pdf, str. 4).

Rok 2019 byl na výstavbu o něco bohatší, nově zprovozněné úseky dálnic skutečně čítaly zhruba 33,1 kilometrů, jednalo se o tři úseky a jedno zprovoznění křižovatky. 24. června 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 8,1 km v úseku Bošilec–Ševětín na dálnici D3. 10. září 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno připojení odbočovacích pruhů křižovatky Olšany na dálnici D46. 10. prosince 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 10,7 km v úseku Ševětín–Borek na dálnici D3. Nakonec pak byl zprovozněn nový úsek dálnice D1 v délce 14,3 km v úseku Přerov–Lipník, a to 12. prosince 2019 (.pdf, str. 4).

Rok 2020 byl co do délky nových kilometrů dálnic chudší než rok předchozí. Nově bylo uvedeno do provozu 21,3 kilometrů dálnic. Jednalo se o tři úseky, dva na dálnici D6 a jeden na D48. 30. listopadu 2020 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 5,6 km v úseku Nové Strašecí – Řevničov. Ve stejný den, tedy také 30. listopadu 2020 (.pdf, str. 4) bylo do provozu uvedeno 4,2 km dálnice D6, konkrétně obchvat obce Řevničov. 15. prosince 2020 (.pdf, str. 4) byl zprovozněn nejdelší úsek za tento rok, a to na dálnici D48. Jednalo se o úsek Rybí – MÚK Rychaltice o délce 11,5 km.

Počet nově zprovozněných kilometrů dálnic skutečně odpovídá zhruba 90 km, přesné číslo je 91,6 kilometrů. Během tohoto období bylo také zmodernizováno 105,1 kilometrů dálnice D1.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož od 29. ledna 2014, kdy do křesla ministra dopravy usedl první ministr za ANO, do dne rozhovoru bylo do provozu uvedeno 91,6 kilometrů nových dálnic. Nejvíce kilometrů nových dálnic bylo zprovozněno v  roce 2019, nejméně pak v roce 2014. 

Petr Fiala

Petr Fiala

V Polsku za posledních 5 let postavili 1 200 km nových dálnic. Události, komentáře, 4. ledna 2021 !

V letech 2016–2020 bylo v Polsku uvedeno do provozu pouze necelých 160 kilometrů nových dálnic. K hodnotě 1 200 se dostaneme pouze po připočtení všech nových silnic pro motorová vozidla, tedy jiného typu komunikace.

skrýt celé odůvodnění

V letech 2016–2020, tedy v posledních pěti letech, bylo v Polsku zprovozněno dohromady cca 159,3 km dálnic (viz graf níže). V roce 2016 bylo přitom zprovozněno 81 kilometrů z uvedené délky. Konkrétně se jednalo o 40kilometrový úsek dálnice A1 a 41kilometrový úsek dálnice A4. V roce 2017 a 2018 nebyly zprovozněny žádné nové dálniční úseky. Změna nastala v roce 2019, kdy byly do provozu uvedeny 4 úseky dálnice A1 v celkové délce téměř 60 kilometrů. V posledním roce srovnání, tedy v roce 2020, bylo zprovozněno 18,3 kilometrů dálnic. Jednalo se úseky dálnic A6 a A2. 

Zdroj dat grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020

Pokud bychom sečetli délku nově zprovozněných dálnic a silnic pro motorová vozidla, vyšlo by skutečně číslo odpovídající zhruba 1 200 kilometrům. V období 2016–2020 bylo totiž zprovozněno 1 287,6 kilometrů nových dálnic a silnic pro motorová vozidla. Tento vývoj od roku 2016 do roku 2020 je zachycen v grafu níže.

Zde je však nutné zdůraznit, že Petr Fiala ve výroku výslovně zmiňuje pouze dálnice, nikoli i silnice pro motorová vozidla. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý. Uveďme také, že Petr Fiala navíc ve svém předchozím výroku hovoří (video, čas 31:36) o délce nově zprovozněných českých dálnic a uváděné číslo následně porovnává se součtem nových polských dálnic a silnic pro motorová vozidla.

Zdroje dat grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020

Dodejme, že byť jsou si v mnoha případech polské dálnice a silnice pro motorová vozidla podobné (obdobně jako dálnice a silnice pro motorová vozidla v České republice), polské zákony je jasně odlišují. Jejich definice se vyskytuje například v zákoně (.pdf, str. 5) o veřejných silnicích a v zákoně (.pdf, str. 7) o silničním provozu.

Mezi největší rozdíly patří rychlost a počet jízdních pruhů (.pdf, str. 5). Dálnice se skládá minimálně ze 2 jízdních pruhů v každém směru a maximální povolená rychlost je 140 km/h. Oproti tomu silnice pro motorová vozidla se skládá z jednoho či dvou jízdních pruhů v každém směru. V případě jednoho jízdního pruhu v každém směru je maximální povolená rychlost 100 km/h, v případě dvou jízdních pruhů v každém směru je maximální povolená rychlost 120 km/h.

Dalším rozdílem je omezení motorových vozidel, která tyto silnice mohou využívat. Na silnici pro motorová vozidla mohou všechna motorová vozidla. Oproti tomu na dálnici je povolen vjezd pouze těm motorovým vozidlům, která dosáhnou minimální rychlosti 40 km/h (.pdf, str. 7).

Petr Fiala

Petr Fiala

Podařilo se přijmout ten zákon o liniových stavbách. Události, komentáře, 4. ledna 2021

Prezident Zeman podepsal novelu tzv. liniového zákona, díky níž bude moci stát zahájit stavbu dříve, než např. skončí případný spor o výkupní ceny pozemků. Novela má zkrátit přípravu výstavby dálnic, železnic a další infrastruktury až o třetinu.

skrýt celé odůvodnění

1. října 2020 prezident Zeman podepsal novelu tzv. liniového zákona, která má až o třetinu zkrátit přípravu výstavby dálnic, železnic a další infrastruktury a usnadnit státu získávání pozemků pro dopravní stavby. Novela nabyla účinnosti 1. ledna 2021.

Novela zákona zavádí takzvaný polský model, který umožní stavět ihned po získání stavebního povolení. Stát bude tedy moci zahájit stavbu již předtím, než například skončí případný spor o výkupní ceny pozemku. Novela také rozšiřuje možnosti zahájení stavby ještě před dokončením vyvlastňovacího procesu.

Petr Fiala

Petr Fiala

(…) se tam dostal ten námi prosazovaný princip fixního souhlasu (do liniového zákona, pozn. Demagog.cz), kdy vlastně, pokud se ten orgán nebo úřad do určité lhůty nevyjádří, 30 dní, 60 dní, tak je to považováno za souhlas. Události, komentáře, 4. ledna 2021

V novele tzv. liniového zákona je zanesen princip fikce souhlasu, který stanovuje příslušným orgánům pevnou lhůtu pro vyjádření stanoviska, a to zpravidla 30 dní, ve zvláštních případech až 60 dní. ODS tento princip prosazovala již dříve, konkrétně v rámci novely správního řádu.

skrýt celé odůvodnění

Petr Fiala mluví o „fixním souhlasu“. Z kontextu jeho slov však vyplývá, že má na mysli tzv. fikci souhlasu, tudíž se přeřekl. Výrok proto hodnotíme na základě tohoto významu.

Vládní návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (tzv. liniový zákon) byl předložen Poslanecké sněmovně v prosinci 2019. V červenci 2020 návrh projednal Senát včetně jeho výborů a novelu vrátil zpět do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy. Poslanecká sněmovna však přijala návrh zákona v původním znění (.pdf).

Cílem novelizace by obecně mělo být zkrácení potřebných lhůt a zjednodušení povolovacích procesů, které v počátcích stavby zdržují. Předpokládá tak například zrychlení procesu vyvlastňování a jednou z důležitých změn zákona je i to, že určité stavby budou moci být zahájeny ihned poté, co stát získá přístup k potřebným pozemkům v rámci stavebního povolení.

V novele zákona o liniových stavbách, respektive v její části měnící stavební zákon, je zanesen i princip fikce souhlasu. Konkrétně legislativa uvádí, že daný orgán má na vydání závazného stanoviska maximální lhůtu 30 dní. Pokud není závazné stanovisko v této lhůtě vydáno, považuje se automaticky za souhlasné, na pozdější vyjádření se již nepřihlíží. Jedná-li se o složitější případ, může být tato lhůta prodloužena až o dalších 30 dní.

V prvním čtení při projednávání vládního návrhu novely liniového zákona poslanec ODS Kupka vyzdvihl onu fikci souhlasného závazného stanoviska. Dodal, že ji ODS prosazovala již dříve. Konkrétně narážel na novelu správního řádu, kdy ODS usilovala o zavedení fikce souhlasu v rámci správního řízení. Argumentace o nutnosti této změny stála zejména na potřebě zrychlení a zjednodušení stavebního řízení. ODS tehdy navrhovala, že pokud se daný orgán státní správy nevyjádří do 30 dní, lze k tomu přistupovat stejným způsobem, jako kdyby se vyjádřil kladně. Poslanecká sněmovna tehdy návrh novely nepřijala (.pdf). Nesouhlasné stanovisko vyjádřila i vláda (.pdf, str. 1).

Petr Fiala

Petr Fiala

Zrušení daně z nabytí nemovitosti jsme poprvé navrhli v dubnu 2015. Jsem rád, že ministryně Schillerová změnila názor a zrušení podporuje. Nyní návrh konečně prošel prvním čtením. Jsme na dobré cestě, aby peníze zůstaly lidem a bydlení bylo dostupnější. Twitter, 27. května 2020

V minulosti ODS navrhovala zrušení daně z nabytí nemovitosti. 27. května 2020 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona na její zrušení.

skrýt celé odůvodnění

Zrušení daně z nabytí nemovitosti jsme poprvé navrhli v dubnu 2015. Jsem rád, že ministryně Schillerová změnila názor a zrušení podporuje. Nyní návrh konečně prošel prvním čtením. Jsme na dobré cestě, aby peníze zůstaly lidem a bydlení bylo dostupnější.

— Petr Fiala (@P_Fiala) May 27, 2020

Povinnost placení daně z nabytí nemovitosti je upravena zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, jež vstoupilo v platnost 30. října 2013 a účinné je od 1. ledna 2014.

ODS v minulosti skutečně navrhovala jeho zrušení, jak říká místopředseda Fiala.

  • 11. března 2015 předložila skupina poslanců ODS návrh zákona Sněmovně. Stanovisko vlády bylo nesouhlasné. Na 31. schůzi PS 29. září 2015 byl návrh zákona zamítnut.
  • 1. prosince 2017 byl skupinou poslanců ODS Sněmovně předložen návrh zákona znovu. Stanovisko vlády však bylo opět nesouhlasné. Na 6. schůzi PS 21. ledna 2018 byl návrh zákona zamítnut.

Pro kontext dodejme, že návrh zákona na zrušení zmiňovaného zákonného opatření Senátu předložila i skupina poslanců SPD, a to 29. listopadu 2019. Stanovisko vlády bylo tehdy také nesouhlasné a tento návrh zákona na plénu PS projednáván nebyl. Místo toho se přes první čtení dostal vládní návrh zákona, který zákonné opatření Senátu ruší, a to 27. května 2020. Další projednávání se plánuje až od 7. června.

Ačkoliv místopředseda Fiala uvedl ve svém výroku duben 2015, a ne březen 2015, vzhledem k velké časové blízkosti hodnotíme tuto část výroku jako pravdivou. 16. dubna 2015 byl návrh zákona doporučen Organizačním výborem PS na projednání (.pdf).

Musíme však pro úplnost dodat, že pro přijetí zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. 27. listopadu 2013 na plénu PS hlasovala s ostatními politickými kluby i ODS, včetně Petra Fialy.

Co se týče ministryně Schillerové, ta v r. 2015 žádnou politickou funkci nezastávala a členkou vlády se stala až v r. 2017. Následně však opravdu vyjádřila odmítavý postoj vůči zrušení daně z nabytí nemovitosti, např. v pořadu Partie 29. září 2019:

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka: „Zrušení daně z nabytí nemovitosti. Teď to neprošlo Sněmovnou po návrhu v Senátu.“ (Jednalo se o návrh zákona, předložený vládním poslancem Raisem, kterým se měnilo zákonné opatření Senátu, Senát podal pozměňovací návrh na jeho úplně zrušení, byl však přehlasován a zákon vstoupil v platnost v původním vládním znění, pozn. Demagog.cz.)

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí, vicepremiérka /nestr. za ANO/: „To nepodpořím z jednoho prostého důvodu. Víte, opozice, když je v opozičních lavicích, tak navrhuje takovéto cupování rozpočtu salámovou metodou. Je to 13 a půl miliardy minus. Já jsem podpořila osvobození bytů v rodinných domech, to jsem velice aktivně, to byl návrh pana poslance Raise, podpořila, ale pokud bychom měli zrušit daň z nabytí. A do budoucna si myslím, že ta vize je svým způsobem správná, tak to musíme zasadit do kompletní reformy majetkových daní.“

Před květnovým hlasováním o vládním návrhu zákona však obrátila a řekla:

„Je to daň, která sice přináší ročně třináct miliard, ale je to daň velmi nespravedlivá.“

„Zrušením daně z nabytí nemovitých věcí dojde ke snížení nákladů na pořízení vlastního bydlení, které se pro nabyvatele nemovitých věcí rapidně zvyšují růstem cen nemovitých věcí, a tím se komplikují možnosti získání vlastního bydlení zejména pro mladé rodiny.“