Demagog.cz

Petr Fiala

Petr Fiala (ODS)

  • 216
  • 22
  • 25
  • 26

Výroky

Petr Fiala

Petr Fiala

Spousta lidí tam (v Afghánistánu, pozn. Demagog.cz) položila život včetně 14 českých vojáků. Deník, 25. srpna 2021

Dle dostupných odhadů od roku 2001 během války v Afghánistánu zemřelo více než 172 000 lidí. V rámci vojenských misí v Afghánistánu zemřelo celkem 14 vojáků Armády České republiky.

skrýt celé odůvodnění

Vojska Spojených států amerických a Velké Británie podnikla invazi do Afghánistánu na podzim 2001 v rámci operace „Trvalá svoboda“, která byla vojenskou reakcí na teroristické útoky z 11. září. Cílem operace bylo zničit teroristickou organizaci al-Káida a svrhnout hnutí Tálibán, které jí v Afghánistánu poskytovalo útočiště a Spojeným státům odmítlo vydat strůjce útoků z 11. září Usámu bin Ládina.

Vládu hnutí Tálibán, které bylo v Afghánistánu u moci od druhé poloviny 90. let, pak USA spolu s dalšími spojenci svrhly v prosinci 2001. Vojenského konfliktu trvajícího téměř dvě desetiletí se v rámci operací NATO zúčastnilo také přibližně 11 500 vojáků Armády České republiky (AČR), která v Afghánistánu působila od dubna 2002. Armáda sem kromě jiného vyslala například polní nemocnici a lékařské týmy, jednotky provádějící pyrotechnický průzkum nebo jednotky, které měly na starosti chemickou či biologickou ochranu. Čeští vojáci se také podíleli na výcviku afghánské armády.

Na začátku roku 2020, ještě za administrativy Donalda Trumpa, podepsaly USA a hnutí Tálibán mírovou dohodu (.pdf), která se měla stát základním kamenem pro urovnání poměrů v Afghánistánu. Na základě této dohody se pak měla ze země postupně stáhnout vojska USA a NATO, a to do konce května 2021. Hnutí Tálibán se na oplátku zavázalo, že nedovolí svým členům a jiným organizacím sídlícím na území Afghánistánu využívat toto území k útokům na USA a jejich spojence. 

Počet amerických vojáků v Afghánistánu se snížil již k 15. lednu 2021. Na konci dubna 2021 se začaly stahovat rovněž jednotky Severoatlantické aliance. Americký prezident Joe Biden v dubnu 2021 řekl, že se vojenské jednotky z Afghánistánu stáhnou do 11. září 2021. Později byl termín odchodu stanoven na 31. srpna.

Samotné hnutí Tálibán vyhlásilo konec tohoto téměř dvacet let dlouhého konfliktu v polovině srpna 2021, kdy obsadilo afghánské hlavní město Kábul.

Podle agentury AP zemřelo v této válce v Afghánistánu více než 172 tisíc lidí, z toho skoro 48 tisíc afghánských civilistů. Kromě více než 50 tisíc bojovníků Tálibánu a dalších opozičních skupin padlo během konfliktu také zhruba 66 tisíc vojáků afghánských vládních sil a více než 3 500 vojáků z řad NATO. Podle webu Armády České republiky zahynulo v Afghánistánu skutečně 14 českých vojáků, jak uvádí Petr Fiala. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Petr Fiala

Dnes je ta situace výrazně (...) jiná, než byla ta migrační vlna v letech 2015 až 2016. A jiná je v tom, že tehdy vlastně část evropských zemí chtěla přijímat migranty a vznikl spor uvnitř Evropy. A to dneska není. Když se podíváte na výroky všech předních představitelů Evropských zemí včetně Německa, včetně Nizozemí, o Rakousku ani nemluvě, všichni říkají ne, tentokrát nemůžeme přijímat žádnou migrační vlnu. Deník, 25. srpna 2021 !

Mezi lídry Evropské unie skutečně dochází ke shodě na tom, že by Unie další vlnu migrace nemusela zvládnout. V letech 2015 a 2016 ale postoj v rámci Evropy nebyl jednotný, Německo či Francie měly na přijímání migrantů jiný názor než například státy Visegrádské čtyřky.

skrýt celé odůvodnění

Evropská uprchlická krize, jak byla migrační vlna do Evropy v letech 2015 a 2016 nazývána, započala na jaře roku 2015 a byla zapříčiněna eskalací válečného konfliktu v Sýrii.

V Evropské unii vznikl spor o přerozdělování uprchlíků mířících do Evropy, již přišli do Řecka a Itálie. Proti povinným kvótám měla výhrady řada zemí. Nejhlasitější odpor však byl ze strany Visegrádské čtyřky. Kvóty byly schváleny ministry vnitra EU v září 2015. V prosinci téhož roku Slovensko a Maďarsko podaly proti přerozdělování azylantů na základě kvót žalobu u Soudního dvora EU. V červnu 2017 kupříkladu česká vláda rozhodla, že již podle kvót žádné azylanty přijímat nebude, z přidělených 2 600 lidí jich přijala 12.

Evropská komise se poté rozhodla zahájit řízení pro porušení unijní legislativy s Českem, Maďarskem a Polskem. V září 2017 program přerozdělování žadatelů z Řecka a Itálie skončil, přerozděleno bylo 29 144 osob ze 160 tisíc a své kvóty splnilo pouze pět států. V dubnu 2020 Soudní dvůr EU rozhodl, že Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie.

Naopak přívětivě se v roce 2015 k přijímání utečenců se svým mediálně slavným prohlášením „zvládneme topostavila například německá kancléřka Angela Merkelová. Právě do Německa tenkrát dle podaných žádostí o azyl také nejvíce uprchlíků směřovalo. Opačně se ale nyní vyjádřil Armin Laschet, kandidát CDU na kancléře v zářijových německých volbách. Po dobytí Kábulu uvedl, že Německo hlavně „nesmí vyvolat dojem, že můžeme přijmout každého člověka v nouzi“.

O nutnosti „ubránit se před nelegální migrací" mluvil po pádu Kábulu zase francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho předchůdce François Hollande v roce 2015 přitom volil jinou rétoriku, když řekl, že krizi „dostane pod kontrolu“, a hájil své rozhodnutí dodržet závazky přijímání uprchlíků navzdory teroristickým útokům v Paříži.

Šest členských států EU včetně Německa, Nizozemí a Rakouska také poslalo Evropské komisi na začátku srpna 2021 dopis, v němž varovalo před zastavením deportací odmítnutých afghánských žadatelů o azyl, a to i přes postup Talibanu v jejich domovině. Německo spolu s dalším signatářem dopisu Nizozemskem však poté oznámily, že kvůli vývoji konfliktu nepřijaté Afghánce prozatím deportovat nebudou. Rakousko svůj postoj však nezměnilo a rakouský kancléř Sebastian Kurz vyloučil přijímání lidí prchajících z Afghánistánu s tím, že se to během jeho kancléřství nestane. Řecký ministr pro migraci, jehož země kvůli své poloze při minulé krizi čelila silnému náporu migrantů a je dalším signatářem dopisu, řekl, že „EU není připravená a nemá kapacity na zvládnutí další velké migrační krize“.

Petr Fiala

Petr Fiala

Mluví se hlavně o Uzbekistánu a Turkmenistánu (jako sousedních zemích Afghánistánu, kterým je třeba pomoci v souvislosti s migrací z Afghánistánu, pozn. Demagog.cz), když si poslechneme třeba rakouského kancléře. Deník, 25. srpna 2021

Rakouský kancléř Sebastian Kurz skutečně hovořil o potřebě pomoci Turkmenistánu a Uzbekistánu v souvislosti s migrací z Afghánistánu.

skrýt celé odůvodnění

Rakouský kancléř Sebastian Kurz v rozhovoru, který 22. srpna 2021 odvysílala televize Puls24, řekl (video, čas 32:56), že je proti tomu, aby jeho země přijímala další Afghánce. Poukázal na to, že v Rakousku, jež má 9 milionů obyvatel, žije již 40 tisíc Afgánců, což je podle něj druhé největší číslo v přepočtu na obyvatele v Evropské unii. Kurz v rozhovoru zdůraznil pomoc sousedním zemím Afganistánu a vyzdvihl (video, čas 33:56) přitom právě Turkmenistán a Uzbekistán, které by podle něj měly afgánské utečence chránit.

Doplňme, že 18. srpna se uskutečnilo jednání unijních ministrů vnitra, na kterém se probírala i situace v Afghánistánu. Po jednání rakouský ministr vnitra Karl Nehammer prohlásil, že „cílem EU by mělo být udržet většinu afghánských uprchlíků v regionu“. Obdobně se vyjádřil také Jan Hamáček, který uvedl: „Naše pomoc musí směřovat především do zemí sousedících s Afghánistánem a dalších tranzitních států. Tyto země jsou pro nás klíčovými partnery.“

Ve stejný den eurokomisařka pro vnitřní záležitosti a migraci Ylva Johanssonová zdůraznila potřebu podpořit především státy v sousedství Afghánistánu při přijímání uprchlíků. V jejím prohlášení stojí: „Měli bychom úzce spolupracovat se zeměmi v regionu a být připraveni zajistit jim nezbytnou humanitární a rozvojovou pomoc.“

Petr Fiala

Petr Fiala

6. ledna jsme vás vyzvali, ať se testuje ve firmách. Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021

Koalice Spolu skutečně 6. ledna 2021 na tiskové konferenci svého AntiCovid týmu přišla s několika doporučeními pro zvládnutí epidemie covidu-19 v ČR. Mimo jiných návrhů zmínili i pravidelné testování zaměstnanců ve firmách.

skrýt celé odůvodnění

6. ledna 2021 vystoupil AntiCovid tým koalice Spolu na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně. Poslanci Kupka (ODS), Výborný (KDU-ČSL) a místopředseda TOP 09 Otys představili další doporučení pro zvládnutí epidemie covid-19 a zlepšení situace. Jedním z bodů bylo pravidelné testování ve firmách: „(…) je nutností, aby středně velké a všechny větší firmy pravidelně testovaly své zaměstnance. Právě pracoviště a školy patří k rizikovým místům, kde se šíří nákaza. Jedině pravidelné testování tomu může zamezit.“ 

Další doporučení se týkala zejména očkování a jeho průběhu. Koalice Spolu uvedla, že plán očkování nesmí ochromit běžné fungování zdravotnického systému a efektivní péči. Očkování musí být prioritou nesmí však vést k paralýze celého systému. Rovněž zmínili vakcinaci pedagogů, což považují za jednu z priorit, a přípravu očkovacích center.

Petr Fiala

Petr Fiala

Nouzový stav tady máme 150 nebo 160 dní. Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021

Od 5. října, kdy byl vyhlášen nouzový stav, uplynulo v den vynesení výroku přesně 160 dní. Nouzový stav byl v průběhu této doby opakovaně prodlužován nebo nově vyhlašován.

skrýt celé odůvodnění

Nouzový stav platí od 5. října 2020, od tohoto data byl prodlužován a k jeho poslednímu prodloužení došlo 22. ledna 2021 s platností do 14. února 2021. Od 15. února byl vyhlášen nový nouzový stav na dobu 14 dní, tedy do 28. února 2021. Od 27. února je na našem území vyhlášen opět nový nouzový stav, který má platit do 28. března 2021.

Od 5. října dosud tedy platí v různých formách stav nouze. V době vynesení posuzovaného výroku, tj. 14. března, uplynulo od tohoto data přesně 160 dní.

Petr Fiala

Petr Fiala

My jsme v počtu evropských zemí, pokud jde o vakcinaci, na dvacátém osmém, dvacátém devátém místě. Z 29. jsme skočili na 28., protože poslední dny (myšleno týden od 8. do 12. března, pozn. Demagog.cz) se aspoň začalo hodně očkovat. Partie Terezie Tománkové, 14. března 2021

Podle dat webu Our World in Data se ČR mezi 8. až 12. březnem posunula v žebříčku evropských zemí podle vakcinovaných dávek proti covidu-19 na 100 obyvatel z 29. na 28. místo. V daném období také došlo ke zrychlení tempa očkování v ČR (očkováno více než 50 000 vakcín 11. března).

skrýt celé odůvodnění

Data, která Petr Fiala ve svém výroku uvádí, pochází ze serveru Our World in Data (video, čas 44:50, tabulka je lépe viditelná v čase 45:58) a srovnávají jednotlivé evropské země v počtu vakcinovaných dávek proti covidu-19 na 100 obyvatel.

Podle dat tohoto serveru se Česká republika mezi pondělím 8. března a pátkem 12. března pohybovala v žebříčku evropských zemí mezi 28. a 30. místem.

K 8. březnu byla Česká republika na 29. místě evropských zemí podle počtu vakcinovaných dávek proti covidu-19 na 100 obyvatel. K 9. březnu pak byla ČR na 30. příčce. Rovněž 10. března byla Česká republika na 30. místě. Následující den, 11. března, si Česká republika o dvě místa polepšila na úkor Lichtenštejnska a Nizozemska, které svůj poslední záznam o počtu naočkovaných lidí proti covidu-19 zveřejnily 7. března. Podíl naočkovaných dávek na 100 obyvatel činil pro Českou republiku 9,46.

Dne 12. března Česko v celkovém součtu evropských zemí zůstalo na 28. místo s podílem 9,88. Je však nutné upozornit na to, že z celkového počtu 41 srovnávaných evropských zemí mělo jen 32 států v žebříčku aktuální data o vývoji očkování proti covidu-19 na svém území. Za Českou republikou se nacházelo k 12. březnu pět států, jejichž data o počtu vakcinovaných dávek nebyla zcela aktuální. Je tak možné, že se Česká republika reálně nacházela v uvedeném žebříčku o několik příček níže. 

Co se týče zrychleného tempa očkování, o kterém hovoří Petr Fiala, dne 9. března se počet naočkovaných osob za den dostal poprvé přes hranici 40 000. Tento růst pokračoval a 11. března se počet vykázaných očkování dostal mírně přes 50tisícovou hranici. Vyjma pondělí 8. března a víkendových dnů téhož týdne se denní provedená očkování držela nad hranicí 40 000. Rekord v počtu naočkovaných osob za víkend padl i v sobotu 13. března, kdy bylo naočkováno přes 17 500 osob. V porovnáním s předchozí sobotou se zvýšil počet naočkovaných osob o více než 5 500.

Petr Fiala tedy správně uvádí, že se v České republice začalo více očkovat. V týdnu od 8. do 12. března se ČR pohybovala na 28. až 30. místě evropských zemí podle počtu naočkovaných osob proti covidu-19 na 100 obyvatel. Zatímco na začátku uvedeného týdne se ČR nacházela v žebříčku na 29. pozici, na jeho konci zaujímala 28. místo. K tomuto posunu však nemuselo dojít v důsledku zrychlené vakcinace, ale pouze z důvodu neaktualizovaných dat u některých států. S touto výhradou hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Petr Fiala

My něco takového jsme připravili spolu s dalšími opozičními stranami. V Poslanecké sněmovně je připraven odškodňovací zákon, který řeší ty fixní náklady, jak pro ty provozy, které jsou zavřené, tak které jsou postižené. Pro ty, které jsou postiženy, ve výši 100 a 50 %. Události, komentáře, 4. ledna 2021

Poslanci TOP 09, ODS, KDU-ČSL a STAN předložili Sněmovně návrh tzv. odškodňovacího zákona. Dle návrhu zákona by měl stát mj. při omezení podnikatelské činnosti uhradit podnikatelům 50 % fixních nákladů, při úplném zákazu činnosti pak 100 %.

skrýt celé odůvodnění

Petr Fiala mluví o návrhu tzv. odškodňovacího zákona, který poslanci TOP 09, ODS, KDU-ČSL a STAN připravili společně a předložili Sněmovně dne 2. října 2020.

Cílem tohoto návrhu zákona je poskytnout finanční pomoc podnikatelům napříč jednotlivými segmenty podnikatelské činnosti, jejichž podnikatelské aktivity byly v důsledku přijetí mimořádných opatření ochromeny. 

Dle tohoto návrhu (.docx, str. 2–3) by měl stát platit podnikatelům plnou výši fixních nákladů, pokud kvůli vládním opatřením museli činnost zcela zastavit. V případě omezení činnosti by se jednalo o náhradu poloviny fixních nákladů. Patří k nim nájemné, splátky půjček a leasingů, výdaje na energie, pojištění, údržbu, servis nebo skladování dlouhodobého majetku, a také jiné nezbytné provozní výdaje, které nemohly být pozastaveny.

Z návrhu vyplývá: „Největší zátěží pro podnikající subjekty jsou fixní náklady, jako je např. nájemné, neboť i přes pokles příjmů musí tyto náklady nadále platit.“ (str. 5).

Jak je zřejmé z odůvodnění návrhu zákona: „Hlavními principy navrhovaného opatření je předvídatelnost pomoci, univerzálnost, rychlost a administrativní nenáročnost vyřízení nároku.“ (str. 7)

Tento návrh odškodňovacího zákona je tak i reakcí na vládou schválené dotační programy. „Odborná veřejnost se shoduje, že vládou přijatá opatření, přestože jejich směr byl správný, měla malý rozsah podpory a složitější charakter, než měla mít, k mnoha potřebným se tak pomoc nedostala.“ (str. 6)

Dne 2. listopadu 2020 vláda zaslala své nesouhlasné stanovisko (.docx) k návrhu odškodňovacího zákona. Kabinet považuje současné dotační programy za efektivnější a pružnější, protože umožňují lépe zacílit podporu. Kromě toho považuje definici fixních nákladů za příliš širokou. Návrh neobsahuje ani maximální výši odškodnění a nereflektuje reálnou ztrátu ani riziko neúčelného vynakládání prostředků státního rozpočtu prostřednictvím duplicity státních podpor. Dle vlády tedy „předkladatelé zcela nedostatečně vyhodnotili i předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty“ (str. 1).

Organizační výbor doporučil projednání návrhu zákona 11. listopadu 2020 (.docx, str. 2), nicméně dosud se jím Sněmovna nezabývala.

Petr Fiala

Petr Fiala

Náš koaliční AntiCovid tým, mám na mysli koalici ODS, KDU-ČSL a TOP 09, připravil jakousi variantu toho PSA, který by v těch nižších stupních nevyžadoval nouzový stav. Události, komentáře, 4. ledna 2021

Tým koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vytvořil vlastní protiepidemický systém, jenž nepočítá s nutností vyhlášení nouzového stavu pro stupeň 0, (který by byl v systému zaveden nově), 1, 2 a za splnění určitých podmínek ani pro stupeň 3.

skrýt celé odůvodnění

Tzv. AntiCovid tým byl vytvořen koalicí politických stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v polovině listopadu roku 2020. Skládá se z devíti členů, a to ze tří zástupců za každou ze zmíněných stran. Za ODS jsou to poslanci Bohuslav Svoboda, Martin Baxa a Martin Kupka. Za KDU-ČSL jsou členy poslanci Vít Kaňkovský a Marek Výborný a senátor Lumír Kantor. TOP 09 nominovala dva své poslance Dominika Feriho a Vlastimila Válka a dále také místopředsedu strany Lukáše Otyse.

Tento koaliční tým představil vlastní protiepidemický systém v první polovině prosince. Patrně nejvýraznější změna oproti vládnímu systému PES spočívá v zavedení nultého stupně (.pdf), který by doplnil stávajících pět stupňů. Zároveň by u nultého, prvního a druhého stupně nebylo potřeba vyhlášení nouzového stavu (.pdf, str. 1). U třetího stupně by se pak odvíjelo od počtu krajů, které se v něm nachází.

Taková úprava by podle koaličních stran umožnila realizaci lokálních opatření namísto těch celoplošných. Aktuální protiepidemický systém (.pdf) pracuje s nutností vyhlášení nouzového stavu u všech pěti stupňů.

Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 prostřednictvím AntiCovid týmu vyjádřila i další požadavky, jako například sjednocení pravidel pro velké a malé obchody z důvodu diskriminační povahy tehdejších opatření, změnu pravidla týkajícího se počtu zákazníků na metry čtvereční, otevření určitých služeb za dodržení stanovených hygienických podmínek, zrušení zákazu nedělního prodeje, rozšíření okruhu kompenzací a podobně. 

Petr Fiala

Petr Fiala

Když se podívám na tu bilanci vládnutí ANO na Ministerstvu dopravy za posledních 7 let, tak to žádná sláva není. 90 km nových dálnic. Události, komentáře, 4. ledna 2021

Od 29. ledna 2014, kdy byl jmenován první ministr dopravy za ANO, bylo zprovozněno 91,6 kilometrů nových dálnic.

skrýt celé odůvodnění

V hodnocení výroku se zabýváme pouze jeho faktickou částí, tedy zdali bylo za 7 let vládnutí ANO na Ministerstvu dopravy skutečně postaveno 90 km nových dálnic. Hodnotící část, tedy jestli to je, či není „sláva“, neověřujeme. 

Ministerstvo dopravy má od 29. ledna 2014 ve správě hnutí ANO, což odpovídá zhruba zmíněným 7 rokům. Prvním ministrem dopravy za ANO byl Antonín Prachař, následovali ho tři nestraníci za ANO, Dan Ťok (nestr. za ANO), Vladimír Kremlík (nestr. za ANO) a současný ministr Karel Havlíček (nestr. za ANO).

V grafu níže je zobrazena délka nově zprovozněných dálnic za období 2014–2020.

Zdroj dat grafu: 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020

V roce 2014 byla zprovozněna pouze 1. září 2014 (.pdf, str. 4) mimoúrovňová křižovatka na dálnici D6 v úseku Praha–Pavlov, nové kilometry nepřibyly žádné.

V roce 2015 bylo dle informací ŘSD nově zprovozněno 5,2 km dálnic. 10. listopadu 2015 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,1 km v úseku Lubenec–Bošov na dálnici D6. Dále 31. prosince 2015 (.pdf, str. 4) se jednalo o 1,1 km dostavení estakády v úseku Sedlice–Opatovice na D35.

Rok 2016 přinesl výstavbu nových 12,6 kilometru na dálnici D8 v úseku Lovosice–Řehlovice zprovozněných 17. prosince 2016 (.pdf, str. 4).

V roce 2017 pak přibylo 15,6 kilometru nově postavených dálnic. 21. srpna 2017 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,3 km v úseku Osičky – Hradec Králové na D11. Zde je však nutné dodat, že 1,8 km tohoto úseku bylo dostavěno již v roce 2010, zprovozněn mohl být ale až poté, co byla postavena navazující část. V roce 2017 tedy reálně v tomto úseku byla postavena dálnice v délce 2,5 km. Dále bylo 27. září 2017 (.pdf, str. 4) otevřeno 3,2 km v úseku Borek–Úsilné na D3. 4. října 2017 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,8 km čtyřpruhové (směrově rozdělené) silnice, nahrazující předchozí silnici dvoupruhovou, na D4 v úseku Skalka. Jako poslední v tomto roce ŘSD uvádí zprovoznění 5,1 km dálnice D3, a to 12. října 2017 (.pdf, str. 4) v úseku Veselí nad Lužicí – Bošilec.

V roce 2018 bylo otevřeno pouze 3,8 km nových kilometrů dálnic. Jednalo se o úsek dálnice D7 Polosprty – MÚK Bitozeves, který byl zprovozněn 30. srpna 2018 (.pdf, str. 4).

Rok 2019 byl na výstavbu o něco bohatší, nově zprovozněné úseky dálnic skutečně čítaly zhruba 33,1 kilometrů, jednalo se o tři úseky a jedno zprovoznění křižovatky. 24. června 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 8,1 km v úseku Bošilec–Ševětín na dálnici D3. 10. září 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno připojení odbočovacích pruhů křižovatky Olšany na dálnici D46. 10. prosince 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 10,7 km v úseku Ševětín–Borek na dálnici D3. Nakonec pak byl zprovozněn nový úsek dálnice D1 v délce 14,3 km v úseku Přerov–Lipník, a to 12. prosince 2019 (.pdf, str. 4).

Rok 2020 byl co do délky nových kilometrů dálnic chudší než rok předchozí. Nově bylo uvedeno do provozu 21,3 kilometrů dálnic. Jednalo se o tři úseky, dva na dálnici D6 a jeden na D48. 30. listopadu 2020 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 5,6 km v úseku Nové Strašecí – Řevničov. Ve stejný den, tedy také 30. listopadu 2020 (.pdf, str. 4) bylo do provozu uvedeno 4,2 km dálnice D6, konkrétně obchvat obce Řevničov. 15. prosince 2020 (.pdf, str. 4) byl zprovozněn nejdelší úsek za tento rok, a to na dálnici D48. Jednalo se o úsek Rybí – MÚK Rychaltice o délce 11,5 km.

Počet nově zprovozněných kilometrů dálnic skutečně odpovídá zhruba 90 km, přesné číslo je 91,6 kilometrů. Během tohoto období bylo také zmodernizováno 105,1 kilometrů dálnice D1.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož od 29. ledna 2014, kdy do křesla ministra dopravy usedl první ministr za ANO, do dne rozhovoru bylo do provozu uvedeno 91,6 kilometrů nových dálnic. Nejvíce kilometrů nových dálnic bylo zprovozněno v  roce 2019, nejméně pak v roce 2014. 

Petr Fiala

Petr Fiala

V Polsku za posledních 5 let postavili 1 200 km nových dálnic. Události, komentáře, 4. ledna 2021 !

V letech 2016–2020 bylo v Polsku uvedeno do provozu pouze necelých 160 kilometrů nových dálnic. K hodnotě 1 200 se dostaneme pouze po připočtení všech nových silnic pro motorová vozidla, tedy jiného typu komunikace.

skrýt celé odůvodnění

V letech 2016–2020, tedy v posledních pěti letech, bylo v Polsku zprovozněno dohromady cca 159,3 km dálnic (viz graf níže). V roce 2016 bylo přitom zprovozněno 81 kilometrů z uvedené délky. Konkrétně se jednalo o 40kilometrový úsek dálnice A1 a 41kilometrový úsek dálnice A4. V roce 2017 a 2018 nebyly zprovozněny žádné nové dálniční úseky. Změna nastala v roce 2019, kdy byly do provozu uvedeny 4 úseky dálnice A1 v celkové délce téměř 60 kilometrů. V posledním roce srovnání, tedy v roce 2020, bylo zprovozněno 18,3 kilometrů dálnic. Jednalo se úseky dálnic A6 a A2. 

Zdroj dat grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020

Pokud bychom sečetli délku nově zprovozněných dálnic a silnic pro motorová vozidla, vyšlo by skutečně číslo odpovídající zhruba 1 200 kilometrům. V období 2016–2020 bylo totiž zprovozněno 1 287,6 kilometrů nových dálnic a silnic pro motorová vozidla. Tento vývoj od roku 2016 do roku 2020 je zachycen v grafu níže.

Zde je však nutné zdůraznit, že Petr Fiala ve výroku výslovně zmiňuje pouze dálnice, nikoli i silnice pro motorová vozidla. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý. Uveďme také, že Petr Fiala navíc ve svém předchozím výroku hovoří (video, čas 31:36) o délce nově zprovozněných českých dálnic a uváděné číslo následně porovnává se součtem nových polských dálnic a silnic pro motorová vozidla.

Zdroje dat grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020

Dodejme, že byť jsou si v mnoha případech polské dálnice a silnice pro motorová vozidla podobné (obdobně jako dálnice a silnice pro motorová vozidla v České republice), polské zákony je jasně odlišují. Jejich definice se vyskytuje například v zákoně (.pdf, str. 5) o veřejných silnicích a v zákoně (.pdf, str. 7) o silničním provozu.

Mezi největší rozdíly patří rychlost a počet jízdních pruhů (.pdf, str. 5). Dálnice se skládá minimálně ze 2 jízdních pruhů v každém směru a maximální povolená rychlost je 140 km/h. Oproti tomu silnice pro motorová vozidla se skládá z jednoho či dvou jízdních pruhů v každém směru. V případě jednoho jízdního pruhu v každém směru je maximální povolená rychlost 100 km/h, v případě dvou jízdních pruhů v každém směru je maximální povolená rychlost 120 km/h.

Dalším rozdílem je omezení motorových vozidel, která tyto silnice mohou využívat. Na silnici pro motorová vozidla mohou všechna motorová vozidla. Oproti tomu na dálnici je povolen vjezd pouze těm motorovým vozidlům, která dosáhnou minimální rychlosti 40 km/h (.pdf, str. 7).