Demagog.cz

Petr Fiala

Petr Fiala (ODS)

  • 201
  • 21
  • 24
  • 26

Výroky

Petr Fiala

Petr Fiala

My každý rok navrhujeme snížení neinvestičních dotací, které nepomáhají konkurenceschopnosti ani růstu ekonomiky. Týden v politice, 12. listopadu 2018

ODS již nejméně tři roky v řadě pravidelně podává pozměňovací návrhy pro snížení neinvestičních dotací.

skrýt celé odůvodnění

Neinvestiční dotace (neinvestiční transfery) jsou finanční prostředky určené obvykle na provozní a spotřební výdaje.
Pozměňovací návrhy, které se týkají snížení neinvestičních dotací, byly poslanci ODS podány například:

  • k rozpočtu na rok 2018 (.xlsx) - „Neinvestiční transfery nefinančním podnik. subjektům-právnickým osobám“ z původního návrhu 29 630 665 242 na 23 830 665 242 Kč (rozdíl 5 800 000 000 Kč)
  • k rozpočtu na rok 2017 (.xlsx) - „Neinvestiční transfery nefinančním podnik. subjektům-právnickým osobám“ z původního návrhu 29 630 665 242 Kč na 19 630 665 242 Kč (rozdíl 10 000 000 000 Kč )
  • k rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 2) - „Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům“ z původního průřezu 122 300 000 000 Kč na 118 631 000 000 Kč (rozdíl 3 669 000 000 Kč)

S ohledem na tyto pozměňovací návrhy tak lze vypozorovat jistý utvářející se trend, který odpovídá tvrzení ve výroku Petra Fialy.

Dodejme, že nehodnotíme, jestli neinvestiční dotace pomáhají konkurenceschopnosti a růstu ekonomiky, nebo nepomáhají. Nehodnotíme ani, jaký dopad by měly předkládané návrhy.

Petr Fiala

Petr Fiala

Sobotkova vláda v letošním roce proinvestuje nějakých 75 miliard korun. V roce 2013, v období ekonomické recese, jsme investovali 100 miliard korun. Otázky Václava Moravce, 19. dubna 2015 !

Výrok je hodnocen na základě informací o stavu investic v letech 2013 a 2015 jako pravdivý.

Návrh zákona o státním rozpočtu 2015 (. pdf - sešit B, Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2015, Tabulka č. 4 Základní bilance státního rozpočtu (v mld. Kč - str. 96) popisuje kapitálové výdaje (tj. investice) následovně.

V roce 2013 byly kapitálové výdaje rozpočtovány na 95 miliard (.pdf - návrh rozpočtu 2013 - str. 162), skutečná výše investic pak dosáhla 102,3 mld. Na letošní rok jsou pak rozpočtovány kapitálové výdaje ve výši 75,6 miliard korun.

Pro doplnění uveďme, že v roce 2013 dosáhly investice 8,7 % z celkových výdajů rozpočtu, na letošní rok je pak plánovano 6,2 %.

Petr Fiala

Petr Fiala

Ministryně Valachová přišla s nápadem, že všechny děti s handicapem budou postupně chodit do běžných tříd, do běžných škol. (Video na Facebooku Petra Fialy, citované v Právo, 25. 2., str. 7) Jiné, 15. března 2016

Předně Kateřina Valachová není autorkou zákona, který byl Poslaneckou sněmovnou schválen ještě před jejím nástupem do funkce, navíc podle zákona nemají všechny hendikepované děti postupně navštěvovat běžné třídy.

V samotné Novele školského zákona vyhlášené 17. 4. 2015 ve Sbírce zákonů podčíslem 82/2015 Sb je v §16 psáno:

(9) Pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem lze zřizovat školy nebo ve školách třídy, oddělení a studijní skupiny. Zařadit do takové třídy, studijní skupiny nebo oddělení nebo přijmout do takové školy lze pouze dítě, žáka nebo studenta uvedené ve větě první, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, žáka nebo studenta nebo k průběhu a výsledkům dosavadního poskytování podpůrných opatření by samotná podpůrná opatření podle odstavce 2 nepostačovala k naplňování jeho vzdělávacích možností a k uplatnění jeho práva na vzdělávání. Podmínkou pro zařazení je písemná žádost zletilého žáka nebo studenta nebo zákonného zástupce dítěte nebo žáka, doporučení školského poradenského zařízení a soulad tohoto postupu se zájmem dítěte, žáka nebo studenta.

K tomuto tématu se ministerstvo školství několikrát vyjadřovalo. Pro deník Právo v tiskové zprávě Inkluze v otázkách a odpovědích sepíše:

* Všichni lehce mentálně postižení nastoupí do běžných škol?

Doporučení do běžné školy by neměly dostávat lehce mentálně postižené děti, u nichž bude zjištěna ještě nějaká další vada. Citlivě se má posuzovat, zda dítě s danou diagnózou bude schopné výuku v běžné škole i za všech podpůrných opatření zvládat. Dětí se středně těžkým a těžkým mentálním postižením se inkluze netýká, pokud o ni nebude rodič stát a poradenské zařízení dojde k závěru, že by s podpůrnými opatřeními mohlo být zařazeno do speciální třídy v běžné škole. Takový postup však resort nedoporučuje. Už nyní školská poradenská zařízení zpřesňují diagnózy, kvůli čemuž dochází i k úbytku počtu dětí s diagnózou lehké mentální postižení. Starší přístup umožňoval, že danou diagnózu dostalo někdy i dítě, které bylo v rodině zanedbáno, ale mělo šanci se rozvíjet. Může dojít k mylnému doporučení. Nicméně děti, u kterých bude diagnóza sporná, budou do poradny chodit častěji. Počítá se rovněž s navýšením počtu psychologů a speciálních pedagogů v poradnách o 150 lidí.

Podobně se ministerstvo vyjádřilo serveru Týden.

Pojďme se věnovat ve veřejnosti nejvíce diskutované skupině žáků s lehkým mentálním postižením. Ze škol se ozývají obavy a nedůvěra ve společné vzdělávání.

Druhou největší skupinu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami skutečně tvoří žáci s mentálním postižením, včetně těch s lehkým mentálním postižením (LMP). U nich je důležité posoudit, nakolik jim jejich zdravotní stav umožní vzdělávání v základní škole s využitím podpůrných opatření. Mezi ta patří jak výuka ve spolupráci se speciálním pedagogem, tak případná podpora asistentem pedagoga, zařazení předmětů speciálně pedagogické péče i úprava vzdělávacích obsahů a výstupů ze vzdělávání. Případně je možné zvážit, zda je pro jejich vzdělávání vhodné zvolit speciální třídu základní školy, jejíž minimální kapacita jsou čtyři žáci. Tato forma je nová, umožňuje sociální integraci těchto žáků a přitom respektování jejich zdravotního stavu i sociální situace.

Současně je třeba zdůraznit, že mezi těmito žáky je často řada těch, kteří mají vedle LMP také další druh zdravotního postižení, mají velké problémy s adaptací a řadu dalších obtíží, pro které je vhodné zachovat pro ně možnost vzdělávat se ve škole určené pouze pro tyto žáky (tzv. škola podle §16 odst. 9 školského zákona). Navíc, pro žáky, kteří mají středně těžké nebo těžké mentální postižení, se nic nemění, ti se vzdělávají v základní škole speciální podle vlastního vzdělávacího programu.“

(výrok opakuje Petr Fiala: „Nařídit, že musí za každou cenu všichni chodit dohromady, je nesmysl“; Blesk 23. 2., str. 2)

Petr Fiala

Petr Fiala

...v Poslanecké sněmovně hlasovali poslanci vládní koalice proti premiérovu postoji například ve věci liberalizace víz s Tureckem. Otázky Václava Moravce, 2. dubna 2016

Premiér Sobotka v projevu v Poslanecké sněmovně dne 22. března 2016 mimo jiné přednesl výsledky summitu Evropské unie s Tureckem, které následovně potvrdila Evropská rada. V případě splnění stanovených podmínek pak dohoda počítá s liberalizací vízových styků mezi EU a Tureckem.

Hlasování v Poslanecké sněmovně proběhlo ještě ten den na 42. schůzi. Poslankyně Miroslava Němcová navrhla čtyřbodové usnesení, jehož první bod řeší právě tuto problematiku:

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky odmítá dohodu předsedů vlád členských zemí Evropské unie, která se týká zrušení vízového režimu pro turecké občany nejpozději do konce června 2016.“

Tento návrh byl v hlasování č. 354 přijat 86 poslanci z 153 přihlášených. Ze stran vládní koalice pro toto usnesení v rozporu s postojem premiéra Sobotky hlasovalo 9 poslanců KDU-ČSL, 5 poslanců ČSSD a 4 poslanci ANO.

Petr Fiala

Petr Fiala

(reakce na Valachovou) Já jenom musím konstatovat, že premiér má i v Ústavě odpovědnosti, které mu Ústava dává z hlediska fungování vlády. On v něčem je první mezi rovnými a ve spoustě věcí ne. Otázky Václava Moravce, 19. února 2017

Předseda vlády má více pravomocí než její „běžný“ člen - je to právě on, kdo určuje, jaké personální složení bude vláda mít.

Je „rovným mezi rovnými“, pokud hlasuje ve vládě. Zároveň je ale „rovnější“ než ostatní, neboť má možnost rozhodovat o tom, zda daný člen vlády nadále jejím členem bude.

Z hlediska toho, jak vláda funguje, je to ze všech členů pouze premiér, kdo má pravomoc podepisovat zákony, zákonná opatření Senátu a nařízení vlády. Kontrasignuje také rozhodnutí prezidenta. Je to rovněž předseda, kdo určuje, jak budou jednání vlády probíhat. Vystupuje jménem vlády a reprezentuje ji.

Petr Fiala

Petr Fiala

Naše snížení daní by stálo 50–60 miliard korun.
Týden v politice, 12. listopadu 2018

ODS v návrhu novely zákona o daních z příjmů uvádí pokles výběru daně z příjmu ve výši 55 miliard korun. Vláda v nesouhlasném stanovisku uvádí naopak negativní dopad, a to pokles v rozpočtu o cca 75 miliard korun. Nezávislý posudek však není veřejně k dispozici.

skrýt celé odůvodnění

Zmiňované snížení daní je spjato s návrhem novely zákona o daních z příjmů z pera poslaneckého klubu ODS. Ten má za cíl zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. 

Návrh zákona ve své důvodové zprávě (.pdf, str. 3) počítá se zavedením jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %, což by ve výsledku dle ODS mělo vést k růstu čistých mezd všech zaměstnanců o zhruba 7 %. V analýze, která je součástí důvodové zprávy, ODS uvádí předpokládaný celkový pokles výběru daně z příjmů ve výši 55 miliard korun (.pdf, str. 4): „(...) (z toho 37 mld Kč snížení příjmů státního rozpočtu; 13,5 mld Kč snížení příjmů obcí a 4,5 mld snížení příjmů krajů). Pokles příjmů bude částečně kompenzován zvýšeným výběrem DPH, spotřebních daní a částečně i daně z příjmů ve výši 20 mld Kč.

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku k tomuto návrhu zákona však zastává jiný názor (.pdf): „Předložený návrh zákona však řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy, které by tyto finanční dopady kompenzovaly.“ Ve své kritice tak argumentuje zejména nepříznivým dopadem na rozpočet, kdy „očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů Ministerstva financí byl cca 75 mld. Kč.“

Nestranná analýza však není z veřejných zdrojů k dispozici. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Fiala

Petr Fiala

27. června prohlasovala koalice komplexní pozměňující návrh v ústavně právním výboru. Poslancům byl doručen 3. července. 7. července byla svolána mimořádná schůze sněmovny. My máme dvanáct dní na to, abychom tuto změnu projednali. Abychom se s ní seznámili. Otázky Václava Moravce, 13. července 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data uváděná Petrem Fialou odpovídají skutečnosti.

Ústavně právní výbor Sněmovny se novelou služebního zákona zabýval hned několikrát, naposled na své 13. schůzi (.doc) 27. června 2014, kde byl hlasy koalice schválen komplexní pozměňující návrh. Ten byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 71/8 3. července 2014. O čtyři dny později, 7. července, pak předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček svolal (.pdf) mimořádnou schůzi na 15. července, na kterou je novela služebního zákona zařazena jako bod 6. Poslanci tak mají 12 dní (od 3. do 15. července) na to, aby se s návrhem, který má 83 stran, seznámili.

Petr Fiala

Petr Fiala

Každý rok je to (stát a provoz státu, pozn. Demagog.cz) dražší a dražší, protože se stát zvětšuje včetně zaměstnanců. Týden v politice, 12. listopadu 2018

Petr Fiala konkrétně časově nevymezil, od kdy se podle něj stát zvětšuje. Nárůst byl však znatelný v období posledních dvou vlád. Od roku 2014 do současnosti roste jak počet státních zaměstnanců, tak výše výdajů na chod státu.

skrýt celé odůvodnění

O problematice zvyšujícího se počtu státních zaměstnanců a nepřetržitého růstu výdajů na chod státu informovala česká média v únoru 2018. Zmiňme například servery Aktuálně.cz nebo iHned.cz.

Podle serveru Aktuálně.cz roste počet státních zaměstnanců konstantně od roku 2014, konkrétně má jít o 30 000 lidí navíc. V roce 2017 činil dle serveru celkový počet státních zaměstnanců 445 000 osob. V rozmezí let 2009–2013 prý naopak docházelo ke snižování počtu státních zaměstnanců v důsledku světové hospodářské krize.

Podobně se vyjadřuje také server iHned. Uvádí, že mezi lety 2013–2017 došlo k nárůstu státních zaměstnanců o 30 000. Finanční náklady vzrostly o 50 miliard, a to na 186 miliard korun. Server zároveň upozorňuje, že největší nárůst lze pozorovat na pozicích učitelů, vojáků a policistů, nikoli úředníků.

Tyto údaje uváděné v médiích potvrzuje i oficiální návrh rozpočtu (.pdf) pro rok 2018, zveřejněný na stránkách Ministerstva financí ČR. Dané problematice se zde věnuje kapitola 4.5 (pdf., str. 141-153). Pro rok 2018 byly finanční prostředky na platy státních zaměstnanců navýšeny. Oproti roku 2017 došlo k nárůstu o 24,4 miliard korun na celkových 186,4 miliard korun. Množství finančních prostředků na platy státních zaměstnanců skutečně trvale roste od roku 2014, jak dokládá tento graf, převzatý z návrhu rozpočtu:

Zdroj: Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2018 - kompletní verze (.pdf, str. 148)

Návrh rozpočtu dále potvrzuje, že od roku 2014 neustále narůstá také počet státních zaměstnanců. Návrh pro rok 2018 počítá s 453 431 státními zaměstnanci. Dokládá to následující graf, převzatý opět od MF.

Zdroj: Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2018 - kompletní verze (.pdf, str. 152).

Dodejme, že výše použité grafy z produkce Ministerstva financí nejsou zcela korektní z hlediska vizualizace dat: osa y je „podseknutá“, čímž je zkresleno měřítko, a dochází tak ke zdůraznění rozdílů mezi roky. Více o manipulacích ve vizualizaci dat si můžete přečíst v našem komentáři.

Předseda Fiala ve výroku nespecifikoval přesnější časové ohraničení a řekl pouze, že výdaje jsou rok od roku vyšší, protože stát se neustále rozrůstá. Jak však uvedl server Aktuálně.cz, v letech 2009–2013 byl trend opačný a počet státních zaměstnanců se zmenšoval. Je ale také pravda, že situace za vlád Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše odpovídá výroku Petra Fialy, lze tedy hovořit o období dvou vlád následujících po vládě ODS.

Petr Fiala

Petr Fiala

Ten návrh ústavně právního výboru má 84 stran, 201 paragrafů, to přece za dvanáct dní nelze úplně dobře jednat. Otázky Václava Moravce, 13. července 2014

Zmíněný pozměňující návrh služebího zákona (.pdf) má skutečně 201 paragrafů a 83 stran. Z tohoto pohledu je výrok předsedy ODS pravdivý. Zda jej lze za 12 dnů dobře nastudovat, necháme na posouzení čtenáře, soustředíme se pouze na rozsáhlost zmíněného návrhu.

Petr Fiala

Petr Fiala

Mluvíte o snižování nezaměstnanosti (k Sobotkovi - pozn. Demagog.cz), samozřejmě dochází k určitému sezónnímu snížení nezaměstanosti jako každý rok. Otázky Václava Moravce, 19. dubna 2015 !

Předseda ODS Fiala reaguje na Sobotkovo tvrzení o tom, že od loňského roku ubylo 83 tisíc lidí bez práce. Tento premiérův výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť v březnu meziročněklesl počet nezaměstnaných o 83 tisíc lidí. Nejde tedy o sezónní záležitost. Pro přehlednost dodáváme tabulku s meziročními výsledky za leden-březen 2015.

20142015 RozdílLeden639 274556 191 - 83 083 Únor625 390548 117 - 77 273 Březen608 315525 315 - 83 000