Demagog.cz

Petr Fiala

Petr Fiala (ODS)

  • 204
  • 21
  • 25
  • 26

Výroky

Petr Fiala

Petr Fiala

(...) tady vzniká společná iniciativa SPD a Pirátů na to, abychom se těmi platy zabývali.
Týden v politice, 12. listopadu 2018

Piráti a SPD požádali, aby mimořádná schůze kvůli projednání novely zákona o platech politiků proběhla ještě do konce roku 2018.

skrýt celé odůvodnění

Piráti a SPD požádali o mimořádnou schůzi kvůli dalšímu projednání novely zákona o platech ústavních činitelů. Důvodem k mimořádné schůzi je časová tíseň, jelikož pokud by návrh nebyl projednán a schválen do konce roku, nastane skokové zvýšení platů politiků přibližně o 14 700 Kč. Vládní návrh zákona by takový růst měl zbrzdit.

Plat poslance je lapidárně řečeno navázán na ekonomickou situaci. Jeho výše se odvíjí od platové základny, který činí 2,75 násobek „průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Základna se dále násobí koeficienty dle dalších kritérií. Vládní novela (.pdf, str. 2) navrhuje snížení násobku 2,75 na 2,5 a upravení metodiky výpočtu (tedy jako základ použít průměrnou mzdu na přepočtené počty zaměstnanců v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu).

Na začátku listopadu Piráti a SPD sesbírali podpisy nutné ke svolání mimořádné schůze, která se má konat 15. listopadu 2018. Strany se však na konkrétním řešení skokového nárůstu platů neshodnou. Z pozměňovacího návrhu předsedy SPD Okamury vyplývá snaha platy zmrazit (.doc). Piráti naopak chtějí „pouze“ zabránit skokovému nárůstu platů, ale nezamezovat jejich pozvolnému růstu (.doc).

Petr Fiala

Petr Fiala

Budeme řešit platy politiků, které se týkají několika stovek lidí, a nezabýváme se třeba otázkou, jak zajistit, aby lidé měli něco víc z ekonomického růstu, jak snížit ekonomickou zátěž. Jak snížit byrokratickou zátěž, která na ně přichází, a jak třeba snížit daně. Takové debatě se vláda vyhýbá. Týden v politice, 12. listopadu 2018

Platy politiků se budou ve Sněmovně řešit v listopadu 2018. ODS se snaží svými návrhy zákonů snižovat daně a administrativní zátěž. Vláda se k těmto návrhům staví soustavně nesouhlasně, ale debatuje o nich a sama se jimi zabývá.

skrýt celé odůvodnění

Sněmovna bude v listopadu 2018 projednávat vládní návrh novely zákona o platech ústavních činitelů, který má podle svého zdůvodnění (.pdf, str. 2) zbrzdit zvyšující se rozdíl mezi platy představitelů státní moci a ostatních lidí placených z veřejných rozpočtů.

Zákon o platu politiků upravuje plat poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta republiky, soudců, ústavních soudců, poslanců Evropského parlamentu a dalších státních institucí. Dle tohoto zákona se řídí nejen samotná výplata, ale i náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné. Vláda navrhuje (.pdf, str. 1) změnit nárůst platové základny z 2,75 násobku na 2,5 násobek. Plánovaná změna by tak mohla ovlivnit plat několika stovek lidí, změna se však „týká výhradně představitelů státní moci a nikoliv představitelů moci soudní, kteří i v oblasti odměňování požívají zvýšené ochrany své nezávislosti“ (.pdf, str. 3).

Konkrétně se úprava platů podle navrhované novely a § 1 zákona o platech ústavních činitelů bude týkat poslanců (200), senátorů (81), ale i členů vlády (15), prezidenta republiky či představitelů Nejvyššího kontrolního úřadu (17), Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (12), Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (6), Národní rozpočtové rady (3), Rady Českého telekomunikačního úřadu (5) i soudců Ústavního soudu (15). Celkem tedy změna může zasáhnout plat 355 představitelů státní moci.

Pokud se podíváme na návrhy ODS směrem ke snížení byrokratizace nebo daňové zátěže, je pravdou, že je v tomto směru aktivní. Z oblasti daní se jedná například o návrh zákona, který plánoval zrušit (.pdf, str. 4) současnou 4 % daň z nabytí nemovitostí. Setkal se však s nesouhlasným stanoviskem vlády (zde se jednalo o první vládu Andreje Babiše). Vláda Andreje Babiše (a to jak první, tak i druhá) se staví stejným způsobem i k jiným návrhům ODS, které chtějí snižovat byrokratizaci. Příkladem může být novela školského zákona, novela stavebního zákona nebo zákon, kterým se ruší obsolentní („vyhaslé“) zákony z roku 1919.

Část výroku o neochotě vlády „debatovat“ o tématech lze vykládat dvěma způsoby: doslovně a přeneseně. Vezměme nejprve doslovný výklad. Například při projednávání návrhu novely zákona rušící daň z nabytí nemovitostí v prvním čtení vystoupili na plénu předkládající poslanci jedenáctkrát a čtyřikrát na ně reagovali poslanci vládních stran. Při projednávání návrhu (.pdf) novely školského zákona vystoupili v prvním a druhém čtení na plénu pětadvacetkrát předkládající poslanci z ODS a STAN, přičemž na ně v rozpravě reagovalo 29 vládních poslanců.

„Debatovat“ lze chápat i ve smyslu zabývat se těmito tématy a předkládat návrhy s cílem snížit ekonomickou zátěž či odstranit byrokracii, jak o nich mluví Petr Fiala. Příkladem je návrh novely zákona o investičních pobídkách, který vláda předložila 8. října Poslanecké sněmovně. Tento vládní návrh by měl „zlepšit podnikatelské a investiční prostředí v České republice (...) a zlepšit dostupnost investičních pobídek pro malé a střední podniky“ (.pdf, str. 30, 31). Dodejme, že přísliby snížení byrokracie v nejrůznějším oblastech najdeme též v programovém prohlášení vlády.

Zůstává faktem, že poslanci ODS jsou nesrovnatelně aktivnější, co se týče předkládání návrhů zákonů zaměřených na snížení byrokratické či ekonomické zátěže nebo snížení daní.

Petr Fiala

Petr Fiala

Když se budeme bavit o našem návrhu na snížení daní, tak to se týká milionů lidí, to se týká všech, kteří pracují. Týden v politice, 12. listopadu 2018

Návrh ODS na zrušení superhrubé mzdy by dle statistiky Českého statistického úřadu zasáhl zhruba 5 milionů osob.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecký návrh novely zákona o daních z příjmů z pera poslaneckého klubu ODS má za cíl zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. Takový krok ostatně odpovídá i volebnímu programu ODS před říjnovými sněmovními volbami.

Snížení daně z příjmu by se týkalo všech pracujících osob pobírajících příjem, dle Českého statistického úřadu se tak jedná ve druhém čtvrtletí 2018 o lehce přes čtyři miliony osob, živnostníků pak k poslednímu září 2018 rovněž lehce více než jeden milion osob.

Petr Fiala

Petr Fiala

Pominu senátní volby, kde jsme vyhráli. A nejenom, že jsme vyhráli jasně to druhé kolo, ale my jsme vyhráli už to první kolo. Týden v politice, 12. listopadu 2018

ODS získala v říjnových senátních volbách nejvíce mandátů, zároveň byla i nejúspěšnějším subjektem po prvním kole voleb.

skrýt celé odůvodnění

Ve druhém kole říjnových (2018) senátních voleb získala ODS celkem devět mandátů, tedy nejvíce ze všech politických subjektů.

Z prvního kola senátních voleb postoupilo do druhého kola 11 kandidátů navržených ODS. Následovalo deset kandidátů za hnutí ANO. ODS tedy byla v prvním kole senátních voleb rovněž nejúspěšnějším subjektem.

Aktuálně je v Senátu celkem 6 senátorských klubů, konkrétně:

Klub pro liberální demokracii - SENÁTOR 21 se 6 členy;

Klub Starostové a nezávislí s 18 členy;

Senátorský klub KDU-ČSL s 15 členy;

Senátorský klub ANO se 7 členy;

Senátorský klub České strany sociálně demokratické se 13 členy;

Senátorský klub Občanské demokratické strany s 18 členy.

Zbylí 4 senátoři nejsou zařazeni do žádného klubu. Spolu s Klubem Starostové a nezávislí je tedy Senátorský klub Občanské demokratické strany nejpočetnějším klubem. Jeho členem je rovněž nově zvolený předseda Senátu Jaroslav Kubera, který byl zvolen 14. listopadu.

Petr Fiala

Petr Fiala

Máme vyšší počet zastupitelů, než jsme měli. (...) My máme dnes 2959 zastupitelů, to je posílení. Týden v politice, 12. listopadu 2018

Počet zastupitelů, které můžeme přisoudit ODS, narostl z 2521 na 2705. Fialou uvedené číslo však zahrnuje i zastupitele koaličních stran.

skrýt celé odůvodnění

Pro ověření výroku jsme použili otevřená data z portálu volby.cz, konkrétně registr kandidátů (kvrk.xlsx) pro komunální volby 2018 a stejný registr (kvrk.xlsx) pro r. 2014.

Předně, za "zastupitele ODS" můžeme považovat tři kategorie kandidátů: stranické příslušníky ODS, kandidáty navržené ODS a nakonec kandidáty na kandidátní listině ODS. Třeba říci, že podle této definice může kandidát náležet k více stranám zároveň, když např. člen ODS kandiduje na listině TOP 09.

Pokud všechny uvedené kategorie zkombinujeme, dojdeme pro letošní komunální volby k číslu 2705 zvolených zastupitelů, kteří v nějaké formě přináleží k ODS. Pro volby z r. 2014 pak dojdeme k číslu 2521, ODS má tedy skutečně vyšší počet zastupitelů, než dříve měla.

Fiala však uvádí počet 2959 zastupitelů. Abychom se dopracovali k této hodnotě, museli bychom přičíst i zastupitele zvolené na koaličních listinách zahrnujících ODS, kteří však nebyli ODS navrženi, ani nejsou jejími příslušníky. Takových zastupitelů je pak 2956, přičemž drobný rozdíl oproti Fialově 2959 můžeme přehlédnout.

Fialovo číslo pak zřejmě zahrnuje kupříkladu zastupitele za Hnutí pro město Toužim 2018, na které letos není žádný člen ODS a ODS zde ani nikoho nenavrhla, ačkoli Český statistický úřad jej stále uvádí jako volební stranu s kódem 389 (lze vidět např. na konci url odkazu), dle číselníku tedy jakožto koalici ODS a nezávislých kandidátů.

Jelikož vazba těchto zastupitelů koaličních stran a nezávislých kandidátů na ODS je jen velmi malá, považujeme Fialou uvedený počet zastupitelů za zavádějící.

Petr Fiala

Petr Fiala

V Praze jsme vyhráli, ale připomněl bych třeba Brno nebo České Budějovice, kde ty nárůsty třeba o deset procentních bodů jsou velmi silné. Týden v politice, 12. listopadu 2018

ODS vyhrála komunální volby v Praze. V Brně a v Českých Budějovicích si oproti minulým komunálním volbám výrazně polepšila. V Brně činil nárůst přibližně 11 procentních bodů a v Českých Budějovicích téměř 9 procentních bodů.

skrýt celé odůvodnění

Občanská demokratická strana získala v letošních volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy 17,87 % hlasů a volby tak v Praze vyhrála před Piráty, hnutím Praha sobě, koalicí STAN a TOP 09 a kandidátkou ANO.

V Brně dosáhla letos ODS s podporou Svobodných na 18,55 % hlasů a získala tak v Zastupitelstvu města Brna druhý nejvyšší počet křesel po hnutí ANO. Před čtyřmi lety však získala ODS pouze 7,62 % hlasů; došlo tedy k nárůstu o téměř 11 procentních bodů.

Ve volbách do zastupitelstva města v Českých Budějovicích letos získalo Sdružení ODS a nezávislých kandidátů 14,20 % hlasů a skončilo tak na třetím místě za hnutím ANO a Občany pro Budějovice. V minulých volbách získala ODS 5,41 % hlasů, nárůst tedy činí 8,79 procentních bodů.

Byť nárůst procent hlasů v Českých Budějovicích nedosahuje deseti procentních bodů, výrok je hodnocen jako pravdivý vzhledem k tomu, že se Petr Fiala vyjádřil jen přibližně („třeba o deset procentních bodů“). K hodnocení výroku jako pravdivého tak postačuje to, že v Brně je nárůst alespoň deset procentních bodů a v Českých Budějovicích se k této hranici blíží.

Petr Fiala

Petr Fiala

V Brně se nám to třeba podařilo (utvořit koalici, pozn. Demagog.cz) a já jsem moc rád, že Markéta Vaňková bude v Brně primátorka. V Praze se vůbec nevedla jednání s vítězem voleb. Týden v politice, 12. listopadu 2018

V Brně je ODS členem vládní koalice a bude mít také primátorku. V případě Prahy se vedla jednání mezi Piráty, Spojenými silami pro Prahu a Prahou sobě, avšak s vítěznou ODS reálné jednání o koalici neproběhlo.

skrýt celé odůvodnění

Dne 5. listopadu 2018 došlo v Brně k podpisu koaliční smlouvy mezi ODS, KDU-ČSL, Piráty a ČSSD. Bývalého primátora Petra Vokřála (ANO) má nahradit Markéta Vaňková (ODS). Předpokládá se, že ustavující zastupitelstvo se bude konat 20. listopadu.

V případě Prahy byla koaliční smlouva podepsána 12. listopadu mezi Piráty, Prahou Sobě a Spojenými silami pro Prahu. Ačkoli ODS volby v Praze vyhrála, koaliční strany vyjádřily svou nevoli jít do koalice právě s ODS těsně po volbách, někteří i před nimi. Budoucí primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) se ke spolupráci s ODS (a hnutím ANO) vyjádřil např. takto:

„Budeme vyjednávat se všemi demokratickými stranami. Pochopitelně s některými budeme programový průnik spíše obtížněji. Mám tím na mysli zejména ODS a ANO, které nám blokují naše návrhy směřující například k transparenci i ve sněmovně.“

Proti spolupráci s ODS se vyjadřoval také lídr Prahy Sobě Jan Čižinský. Ten ještě při sčítání hlasů uvedl:

„Máme možnost vyrvat Prahu Andreji Babišovi a zbytkům ODS.“

Podle slov Čižinského nepřipadají jednání o programu s ODS a hnutím ANO v úvahu. Sice prý budou možná, ale až po ustavení koalice. Takto se vyjádřil např. v rozhovoru zde:

Novinky.cz: „Připadají v úvahu alespoň nějaká jednání, třeba o programu?“

„Nepřipadají. Teď probíhají jednání koaliční, a to mezi subjekty, které spolu hodlají uzavřít koalici. My bychom tak přijali jednání od někoho, s kým nechceme uzavřít koalici. Jednání s ODS a ANO jsou možná, ale až poté, kdy se ustaví koalice, které oni nebudou součástí.“

Také Jiří Pospíšil, který vedl Spojené síly pro Prahu, se vyjádřil pro variantu spolupráce právě s Prahou Sobě a Piráty, když řekl: „Pan Čižinský koalici s ODS odmítá. Jediná reálná varianta v tuto chvíli je s ním a Piráty. Je fér o takové koalici jednat, Praha si nesmí dovolit dlouhé bezvládí.“

Na této variantě se následně shodl i klub zastupitelů za Spojené síly pro Prahu. Pospíšil jako lídr Spojených sil sice předtím prohlásil, že Spojené síly respektují ODS jako vítěze voleb, a po volbách se s ODS sešli, dle Pospíšila však ODS nepřinesla žádný reálný návrh trojstranné koalice, o kterém by bylo možné jednat. Ani toto tedy nelze hodnotit jako jednání o koalici. S ODS nikdo o vládě v hlavním městě reálně nevyjednával.






Petr Fiala

Petr Fiala

Jsme zastoupeni v zastupitelstvech více než 800 obcí. Týden v politice, 12. listopadu 2018

ODS lze považovat za v nějaké formě zastoupenou v celkem 875 obcích a městských částech.

skrýt celé odůvodnění

Jedná se o údaj, který předseda Fiala již v médiích po komunálních volbách z října 2018 uvedl, například dne 4. listopadu 2018 pro Deník.cz.

Pro ověření výroku jsme použili otevřená data z portálu volby.cz, konkrétně registr kandidátů (kvrk.xlsx).

Předně, zastoupení lze chápat více způsoby: ODS jednak staví vlastní kandidátní listiny, jednak navrhuje kandidáty (např. na koaliční kandidátní listiny) a nakonec její členové mohou kandidovat, aniž by byli navrženi ODS, případně aniž by kandidovali na její listině.

ODS pak podle výše uvedeného registru získala mandáty pro vlastní kandidátní listiny v celkem 661 zastupitelstvech. Kandidáti navržení ODS získali mandáty v celkem 788 zastupitelstvech. Členové ODS pak získali mandáty v 704 zastupitelstvech.

Uvedená zastupitelstva se z valné většiny překrývají, celkem pak najdeme 875, ve kterých je ODS nějakým způsobem zastoupena. Je jich tedy více než 800, jak tvrdí Petr Fiala.

Dodejme, že 106 z těchto zastupitelstev náleží k městským obvodům a městským částem, nikoli k obcím (vč. měst, statut. měst a hl. m. Prahy) jako celku. Fiala se tedy vyjádřil nepřesně, byť klíčový obsah jeho sdělení odpovídá faktu.

Petr Fiala

Petr Fiala

Spolupráce s SPD nám vadí, a proto k ní (masivní spolupráci, pozn. Demagog.cz) nedochází. Proto existuje jediný případ, který jsem už veřejně opakovaně vysvětloval a kolegové z Kladna také, a to je Kladno, kde je ta situace specifická, kde šlo o to volit menší zlo za podmínek, které jsou jasně dány a které znamenají, že žádné extremistické názory nesmějí mít vliv na řízení Kladna, a je to opravdu výjimka. Týden v politice, 12. listopadu 2018

K masivní spolupráci ODS s SPD opravdu nedochází. Jediným případem, který vedení ODS toleruje, je koalice v Kladně.

skrýt celé odůvodnění

V Kladně po zisku 202 233 hlasů zvítězila, stejně jako v roce 2014, strana Volba pro Kladno. Získala tak 13 mandátů v zastupitelstvu, jež má celkem 33 členů. Strana přesto nakonec zamíří do opozice. Na spolupráci se dohodly strany ODS, SPD, ANO a hnutí Kladeňáci, přičemž primátorem má být dle koaliční dohody Dan Jiránek (ODS), který už město v minulosti vedl.

Petr Fiala prostřednictvím tiskové mluvčí uvedl, že situace v Kladně „není zcela standardní.“ A dále: „Pokud vím, kampaň na Kladně byla velmi vyhrocená, doprovázená masivními anonymními útoky na opozici.“ I místopředseda ODS Martin Kupka poukázal na vyhrocenost předvolební kampaně a ke spolupráci s SPD uvedl: „Je to koalice, kterou nepreferuji, ale rozumím argumentům, které kolegové (z kladenské ODS, pozn. Demagog.cz) ODS předložili.

Nicméně ne každé vedení strany je tak tolerantní vůči vzniku koalice s SPD jako vedení ODS. Petr Hašek, člen TOP 09 a zároveň člen hnutí Kladeňáci, byl postaven před volbu buď vystoupit z koalice, nebo ze strany. Nakonec se rozhodl pro druhou variantu.

Zmiňovanou vyhrocenost kampaně v Kladně lze doložit povolebním vývojem. Trestní oznámení podal jak staronový primátor Dan Jiránek z ODS, tak i zástupci bývalého primátora Milana Volfa (Volba pro Kladno). Konkrétní důkazy, které by ilustrovaly vyhrocenost kampaně, ani důvěryhodné informace o šiřitelích pomlouvačných zpráv, se nám však nalézt nepodařilo.

Kladno není jediným městem, kde došlo k odchýlení buňky ODS od preferované linie; v dalších případech ovšem jde primárně o spolupráci s KSČM. V Hranicích vznikla široká koalice (respektive „pracovní skupina, jejímž cílem je rozvoj města“) sedmi stran a hnutí, které se dostaly do zastupitelstva. Jde o ANO, sdružení Naše krásné Hranice, Hranice pro život, Hranice 2000, komunisty, ODS s podporou Svobodných a SPD. V reakci na kritiku (video, 4:41) spolupráce s KSČM rezignovala šestičlenná místní rada ODS v Hranicích a Oblastní rada navrhla odebrání licence místnímu sdružení ODS v Hranicích. Vzhledem k tomu, že ODS koalici v Hranicích řeší (i když spíše v souvislosti se spoluprací s KSČM, kterou mají oblastní buňky zakázanou), zůstává Kladno jediným tolerovaným městem s koalicí s SPD.

Petr Fiala

Petr Fiala

Zastupitel, zvolený jako nezávislý, není člen ODS na naší kandidátce, je v radě, kterou podporuje KSČM. Ale i v takovýchto případech my zasahujeme, protože pro ODS je spolupráce s KSČM i na komunální úrovni zakázána Kongresem z roku 2006. Týden v politice, 12. listopadu 2018

Kongres ODS v roce 2006 příslušné usnesení přijal. Výkonná rada se odebíráním licence zabývá i v případě, že do koalice s KSČM vstupují kandidáti, kteří byli za ODS nominováni jako nezávislí.

skrýt celé odůvodnění

Zákaz spolupráce ODS s KSČM na komunální úrovni byl přijat na 17. sjezdu strany v listopadu 2006. Usnesení z kongresu uvádí: „Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby místním sdružením, která na komunální úrovni koaličně spolupracují s KSČM, byla odebrána licence. (str. 120)

Například v roce 2011 na základě tohoto usnesení Výkonná rada ODS zrušila 18 místních sdružení.

V případě koaličního vyjednávání na komunální úrovni po volbách v říjnu 2018 je aktuální například situace v zastupitelstvu Hranic na Přerovsku. Zde se začala formovat koalice ANO, sdružení Naše krásné Hranice, Hranice pro život, Hranice 2000, KSČM, ODS s podporou Svobodných a SPD. Koalice tak čítá 18 zastupitelů z celkových 23 v dané obci.

Za ODS byla do zastupitelstva v Hranicích na Přerovsku zvolena Karla Vlasáková. Ta jako nezávislá zastávala pozici lídryně na kandidátce ODS. Vlasáková se hájí tím, že nebyla podepsána koaliční smlouva, ale byla vytvořena „pracovní skupina, jejímž cílem je rozvoj města.

Dle zjištění České televize členové místní stranické organizace složili funkce a očekávají odebrání licence.

Podobná situace po komunálních volbách 2018 vznikla i v Rychnově nad Kněžnou. Koalici zde utvořili Nezávislí za Rychnov, ODS, uskupení Nestraníci a KSČM. Lídryně kandidátky ODS Jana Drejslová je na rozdíl od Vlasákové členkou strany. Místní organizace byla vyzvána k odstoupení z koalice, jinak se bude dle slov Petra Fialy Výkonná rada zabývat odejmutím licence.