Demagog.cz

Petr Fiala

Petr Fiala (ODS)

  • 201
  • 21
  • 24
  • 26

Výroky

Petr Fiala

Petr Fiala

Ten podíl kapitálových investic na celkovém čísle rozpočtu je nižší procentuálně, než býval třeba v době ekonomické krize. Týden v politice, 12. listopadu 2018

Návrh státního rozpočtu na rok 2019 zatím počítá s kapitálovými výdaji ve výši 122 mld. Kč. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích je 8,1 %. To je skutečně méně než v krizových letech.

skrýt celé odůvodnění

V kontextu výroku hovoří Petr Fiala o návrhu státního rozpočtu na rok 2019. Klesající podíl kapitálových investic na celkových výdajích v rámci státního rozpočtu byl patrný i v letech 2016 a 2017. Nižší je i v letošním roce, kdy schválený rozpočet počítá s kapitálovými výdaji ve výši 6,6 %. V době hospodářské krize, která vypukla v roce 2008 a v letech následujících, byl podíl kapitálových investic na celkových výdajích státního rozpočtu vyšší než ten, který je plánován na rok 2019. Oproti minulým třem letům se však jedná o nárůst.

S ohledem na předchozí roky lze pro úplnost poznamenat, že se návrh od reálných výdajů často silně liší (ať už jsou vyšší nebo nižší). Spolehlivou analýzu investic vlády Andreje Babiše tak bude možné provést až zpětně.

Zdrojem dat je MFČR - Monitor státní poklady, Návrh státního rozpočtu na rok 2019 (.pdf, str. 26). Pro roky 2008 a 2009 jsou zdroji dat státní závěrečné účty.

Petr Fiala

Petr Fiala

A ještě si vezměme ten způsob. Je to pozměňovací návrh. To první čtení proběhlo někdy v lednu. Je to úplně jiný vlastně zákon, který s tím, co bylo předloženo v prvním čtení, souvisí jenom velmi málo (...) Ale není to shoda v těch podstatných věcech, které tam jsou a které zavádějí některé novinky, které v podstatě významným způsobem podobu a způsob fungování státní správy změní. Otázky Václava Moravce, 13. července 2014

Původní poslanecký návrh novely služebního zákona se skutečně výrazně změnil. První čtení proběhlo 22. ledna 2014, aktuální verze projednávaná v Poslanecké sněmovně je skutečně pozměňovacím návrhem.

To, zda-li je aktuální pozměňovací návrh "úplně jiný zákon", nejsme schopni posoudit. Faktem je, že oproti původnímu návrhu nedošlo ke shodě například v penalizaci za kárné provinění (novela zachovává 15 % oproti navrhovaným 25 %, bod 46) či v podmínkách pro funkci generálního ředitele (návrh v bodě 35 žádá šest let praxe, novele postačuje věk a zkušenost s nižšími pozicemi ve státní službě). Návrh dále v bodech 40 a 43 žádá přiznání podílů na právnických osobách a cenných papírů uchazeči o místo ve státní službě či skončení pracovního poměru za určitých podmínek již při spáchání přestupku, což ale novela zcela vypustila. Texty se notně rozcházejí také v otázce vzdělávání státních zaměstnanců, příplatků a odměn obecně.

Dáváme tedy ke srovnání původní návrh, aktuální pozměňovací návrh a nynější znění služebního zákona a ohledně pravdivostní hodnoty označujeme výrok jako neověřitelný.

Petr Fiala

Petr Fiala

Proč není zajištěno dostatečné a trvalé financování dříve, než se něco „spouští“? (Právo, 26. 2., s. 7) Jiné, 15. března 2016

Vyhláška, která zavádí změny v inkluzivním vzdělávání, nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016. Kateřina Valachová prohlásila 19. 6. 2015 v Interview ČT 24 (čas 1:20), tedy krátce po svém jmenování, že na realizování změn nebude stačit slíbené navýšení rozpočtu o 3 miliardy (které mají jít na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků), ale bude na ministrovi financí žádat alespoň další 1,5 miliardy.

V rozpočtu na rok 2016 došlo podle tiskové zprávy MŠMT k navýšení financování regionálního školství o 1,5 miliardy (plus posílení platů na pedagogické a nepedagogické pracovníky). Financování škol ministerstvem podle Zpravodaje MŠMT probíhá právě přes rozpočty krajů, které prostředky dále rozdělují (.pdf, s. 4).

Další finance navíc poskytuje Operační program Výzkum, věda, vzdělávání, v rámci něhož budou školám od dubna 2016 poskytována podpůrná opatření. Na to je podle Zpravodaje vyčleněno 4,5 miliardy korun (.pdf, s. 5).

Už za rok 2015, tedy před platností vyhlášky, stojí vzdělávání žáky se vzdělávacími potřebami odhadem 3,8 mld. korun (.pdf, str. 115). Oproti tomu náklady by měly dále vzrůst důsledkem přijetí zákona:

Ministerstvo školství pro deník Právo 1. března uvedlo v textu "Inkluze v otázkách a odpovědích" ke společnému vzdělávání následující:

* Jsou na to peníze?
Žádosti o peníze na platy asistentů posílají školy krajům. Devět procent těchto žádostí nebylo v minulosti vyslyšeno vůbec a ředitel sháněl peníze z jiných zdrojů, například z balíčku určeného na odměny pro učitele, což budilo ve školách zlou krev. Někdy si musel asistenta zaplatit rodič. V mnoha případech dostaly školy jen část požadovaných peněz. Nyní budou mít kraje povinnost splnit kompletní požadavky na prostředky pro asistenta. Peníze dodá ministerstvo. Kraje však hlásí, že netuší, kolik požadavků se jim sejde. Ani ministerstvo nedokáže odhadnout, jak se budou rodiče rozhodovat, ale peníze pro kraje vypočítává podle toho, kolik žádostí bylo posíláno v minulosti. Kompletní údaje o záměrech rodičů má mít ministerstvo do konce května.

* Budou peníze i v budoucnu?

Peníze na asistenty pedagoga a další podpory pro nadané a handicapované žáky jsou nárokové. Letos už je ve státním rozpočtu pro tyto účely vyčleněno zhruba půl miliardy korun. Ministerstvo počítá s tím, že v roce 2017 bude potřebovat miliardu korun navíc, o rok později miliardu a půl. Že se s těmito penězi ve výhledu nepočítá, je spíše administrativní chyba, protože s danými penězi se musí počítat automaticky, stejně jako s penězi na tarifní platy kantorů. Vyjednávat o tom ještě bude ministryně školství s ministrem financí."
Podle těchto vyjádření je zřejmé, že zcela jasné finanční vymezení na následující léta není ještě zajištěno. MŠMT, jak uvádíme výše, predikuje konkrétní požadavky na státní rozpočet, o jejich alokaci ale plánuje ministryně Valachová dále jednat s ministrem financí. Fialův výrok, že není zajištěno trvalé financování, je tedy korektní.

Petr Fiala

Petr Fiala

Z vládních řad, jediní, kdo ten rozpočet skutečně hájili, tedy kromě ministryně financí, byli komunisté. Týden v politice, 12. listopadu 2018

KCŠM není, i přes její vliv na vládu, vládní stranou. Hlasy podpory či hájení některých bodů návrhu rozpočtu zazněly i od poslankyně a poslance ČSSD, kteří ve svých vyjádření také uvedli, že návrh má sice jisté nedostatky, avšak jde o dobrý základ pro jednání v dalších čteních.

skrýt celé odůvodnění

První čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019 proběhlo na 20. schůzi Poslanecké sněmovny dne 24. října 2018.

K danému bodu se při rozpravě k předmětnému návrhu vyjádřilo několik poslanců napříč všemi poslaneckými kluby, jejich konkrétní výčet a přepis jejich vyjádření je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny.

Stenografický zápis ze schůze potvrzuje, že ministryně financí Alena Schillerová návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019 uvedla:

Vážené dámy, vážení pánové, státní rozpočet je nazýván zákonem roku a já jsem přesvědčena, že předkládaný materiál tomuto přívlastku v plném rozsahu dostojí. Při respektování závazných parametrů fiskálního pravidla s výsledky řadícími Českou republiku mezi evropskou špičku rekordně zvyšujeme životní úroveň seniorů, rekordně investujeme, zvyšujeme výdaje na sport, na vědu a výzkum, aktivně řídíme platovou politiku státu, valorizujeme samosprávám příspěvek na výkon státní správy a v neposlední řadě posilujeme obranyschopnost a bezpečnost naší země.

Dovolte mi, dámy a pánové, abych vám poděkovala za pozornost a požádala tímto Poslaneckou sněmovnu o podporu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019. Děkuji vám.

Jak jsme již dříve ověřili v jednom z našich hodnocení z června 2018, Komunistická strana Čech a Moravy není přímým členem vládní koalice a žádný její člen není členem nové vlády. Přestože má na vládu jistý vliv, nelze ji správně označovat jako za stranu z „vládních řad“.

Ze stran, které působí ve vládě (ANO a ČSSD) se dále k návrhu státního rozpočtu vyjádřila i poslankyně za ČSSD Kateřina Valachová, a to konkrétně ke kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V rámci rozpravy vyslovila některé výtky či požadavky, avšak i přesto poděkovala ministryni financí za strukturu rozpočtu pro školy a také ocenila následující:

Oceňuji také, že už podruhé za sebou rostou v rozpočtu současně platy učitelů a učitelek a také mzdy nepedagogických pracovníků. Je to velmi důležité, protože do té doby, než se začne přistupovat k rozpočtu tímto způsobem, byli ředitelé a ředitelky škol nuceni při samozřejmě zajištění co nejlepších mezd a platů pro učitele i neučitele v rámci jedné školy – protože škola není jen tak nějaký barák, je to mechanismus a organismus, který musí fungovat jako celek – no tak museli sahat zkrátka do kapes těch či oněch. A je velmi důležité, abychom zajistili jako poslanci a poslankyně, pokud rostou mzdy a platy, tak aby rostly jak učitelům, tak neučitelům, a umožnili tak ředitelům škol a ředitelkám škol zdravé financování a plánování financování nikoli pouze na jeden rok, ale i přes další roky.

Slova díků týkající se struktury rozpočtu zazněla také od poslance za ČSSD Romana Onderky:

Já jsem velice vděčný paní ministryni, že struktura rozpočtu je taková, jaká je. Jsem s ní velmi spokojen. Dále jsem vděčný za to, že dokázala řešit problémy, které se vyskytly již při tom prvním čtení, tzn. v tom projednávání rozpočtu mezi Ministerstvem financí a jednotlivými resorty, a došlo k navýšení některých položek. Mám na mysli zachování matrik, Ministerstvo vnitra, mám na mysli navýšení financí do vodního, lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství, mám na mysli náležitosti týkající se Ministerstva kultury. Bezesporu i rozpočet je kompromisem mezi vládními stranami. (...) Já si myslím, že tak jak byl sestaven rozpočet, je to dobrý základ pro to, aby byl projednán ve výborech, je to dobrý základ pro to, abychom řešili pozměňovací návrhy a Poslanecká sněmovna ho schválila, protože je to rozpočet, který jasně se dívá nejen do budoucnosti, ale také do minulosti: splácíme dluhy těch, kteří ve vládě byli před námi, kteří seděli v těchto poslaneckých lavicích před námi. Proto bych chtěl paní ministryni poděkovat. Děkuji.

Ani v jeho vyjádření nechyběly jisté výtky či návrhy ke zlepšení. Vyjádřil však přesvědčení, že o těchto nedostatcích se bude jednat v dalších čteních a v rámci projednávání návrhu v jednotlivých výborech.

Petr Fiala

Petr Fiala

A ještě se vrátím jednou větou k tomu argumentu, že to po nás chce Evropská unie (přijetí služebního zákona - pozn. Demagog.cz). To je dobrý argument, ale není to ex ante kondicionalita, není to nutná podmínka pro to, abychom mohli čerpat evropské fondy. Je to jakási politická, je to nějaký politický požadavek. Otázky Václava Moravce, 13. července 2014

Petr Fiala reaguje na vyjádření premiéra, který v pořadu tvrdil, že nepřijetí služebního zákona by znamenalo zastavení evropských dotací od 1. ledna příštího roku.

Dle Dohody o partnerství (.pdf) odeslané dne 17. dubna 2014 na Evropskou komisi spadá přijetí zákona o státní službě do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále). Zmiňovaná dohoda však neobsahuje žádný závazný termín plnění.

Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

"The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected."

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí". Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Ačkoliv je tedy daná kondicionalita v Dohodě o partnerství uvedena, fakticky se skutečně nejedná o nutnou podmínku pro čerpání evropských fondů. Výrok je tedy pravdivý.

Petr Fiala

Petr Fiala

Já jsem řekl, a to pořád platí, že zvažujeme dvě strategie, které jsou pro nás v tuto chvíli rovnocenné. Jedna strategie je postavit vlastního kandidáta a druhá je postavit se za nějakou osobnost, která bude kandidovat proti Miloši Zemanovi a bude mít šanci Miloše Zemana porazit. Otázky Václava Moravce, 19. února 2017

ODS pro příští prezidentské volby zvažuje dvě alternativy – postavit vlastního kandidáta, nebo podpořit jinou osobnost. Primárním cílem občanských demokratů je porazit současnou hlavu státu. Fiala to uvedl v rozhovoru pro ČTK na počátku února.

Vyššího cíle prezidentské volby, která proběhne na začátku roku 2018, chce ODS dosáhnout i za cenu vzdání se vlastního kandidáta, pokud by se ukázalo, že není s to prezidenta Zemana porazit. V tom případě by pak podpořila kandidáta jiného. Zatím ale počítá s oběma variantami.

„Jsem připraven jednu z nich preferovat podle toho, co bude mít větší šanci na úspěch. Politický cíl je, aby nepokračoval Miloš Zeman ve funkci prezidenta, abychom měli prezidenta, který společnost sjednocuje, nikoli rozděluje, nezpochybňuje naši zahraničněpolitickou orientaci včetně euroatlantické vazby a chová se důstojně a nedělá alternativního premiéra na Hradě,“ řekl Fiala. Avizoval však, že adeptem na prezidentský post by měl být někdo, kdo má zkušenosti s veřejným prostorem.

Petr Fiala

Petr Fiala

Nerezignujeme ani na naše návrhy zákonů, které neustále předkládáme, které lidem zlehčují život, snižují byrokracii, a snažíme se předkládat i zákony, které snižují daně, ať už je to daň z přijmu nebo daň z nabytí nemovitosti, která zdražuje a komplikuje zvlášť mladým lidem získání bydlení. Týden v politice, 12. listopadu 2018

ODS se v osmém volebním období snaží prostřednictvím předkládaných návrhů snížit státní byrokracii. Snížení administrativy je opakovaně zmiňováno jako cíl v důvodových zprávách zákonů, které předkládají.

skrýt celé odůvodnění

ODS předložila návrh novely zákona o daních z příjmů, který má za cíl (.pdf, str. 3) zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. Návrh se k 12. listopadu 2018 ještě nedostal do prvního čtení, vláda k němu v září vydala nesouhlasné stanovisko.

Zrušit daň z nabytí nemovitostí se ODS pokusila v lednu 2018. Návrh zákona, který chtěl zrušit (.pdf, str. 4) současnou 4% daň, však neprošel ani prvním čtením. Daň z nabytí nemovitosti komplikuje získání vlastního bydlení všem občanům, tedy nejenom mladým. Ceny nemovitostí totiž trvale rostou, například v Praze cena bytů za první pololetí 2018 vzrostla o 24 %, a to na 94 tisíc korun za metr čtverečný. Je pravda, že s nedostupným bydlením se potýká stále více mladých Čechů, zrušení daně z nabytí nemovitosti by jim tak mohlo být částečnou pomocí.

Nad rámec výše zmíněných zákonů se ODS konzistentně snaží prostřednictvím svých návrhů snižovat administrativní zátěž a byrokracii. Příkladem může být návrh novely stavebního zákona ze září 2018, který chtěl reagovat na zvýšenou agendu úřadů obcí s rozšířenou působností, která je spojena se zavedením závazného stanoviska orgánu územního plánování (.pdf, str. 4): „(...) tyto úřady začaly čelit obrovskému množství okrajových a z hlediska územního plánování nevýznamných podání, takže čas na odbornou činnost ve skutečnosti příslušným pracovníkům schází.“ Také je zde uvedeno, že „(...) se proces získávání stavebního povolení mohl v některých obcích s rozšířenou působností prodloužit až na osm měsíců, což je v přímém rozporu s celospolečenskou poptávkou po zjednodušování a zkracování různých řízení a snižování byrokracie“.

V podobném duchu se nese návrh novely školského zákona. V důvodové zprávě k tomuto zákonu, který byl úspěšně vyhlášen ve Sbírce zákonů v srpnu 2018, se dočteme (.pdf, str. 3): „Stávající stav navyšuje byrokracii ve školkách (omluvenky, agenda spojená s povinnou předškolní docházkou; nárokovost zajištění místa), přináší nemalé finanční náklady v rozsahu cca 1 mld korun ročně.“

Podobně lze nahlížet i na návrh zákona, který má za cíl zpřehlednit právní řád České republiky (.pdf, str. 5) tak, že se jím zrušují obsolentní zákony z roku 1919: „Navrhovatel považuje současný stav představující neustálý nárůst počtu platných právních předpisů za alarmující. Vedle dalších opatření, jakými je například snížení počtu nově přijímaných právních norem, omezení počtu novelizací jednotlivých právních předpisů, považuje navrhovatel za žádoucí zahájit proces očisty českého právního řádu, spočívající v postupném rušení obsoletních právních předpisů v českém právním řádě.“

Petr Fiala

Petr Fiala

A ta obehraná písnička pana předsedy, sedm let jste vládli a my to teď napravujeme (...) Ale prosím vás, mezitím tu byla Rusnokova vláda, kterou jste vy podporovali a vy už jste půl roku u vlády. Otázky Václava Moravce, 13. července 2014

Petr Fiala mluví o "obehrané písničce". Tedy o tom, že vládli 7 let, je tím míněna první a druhá vláda Mirka Topolánka a vláda Petra Nečase, které ovšem trvali dohromady necelých šest let.

Vlády s účastí ODS od roku 2006 (vyjma Fischerovy vlády, kterou ODS podporovala také):

První vláda Mirka Topolánka: 4.9.2006 − 9.1.2007 Druhá vláda Mirka Topolánka: 9.1.2007 − 8.5.2009 Vláda Petra Nečase: 13.7. 2010 − 10.7.2013

ČSSD skutečně podporovala úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, o čemž svědčí i fakt, že tato strana hlasovala pro důvěru vládě.

Současná vláda Bohuslava Sobotky je u moci od 29. ledna 2014. 29. července to bude půl roku.

Znění výroku tedy odpovídá realitě a výrok je hodnocen jako pravdivý.

Petr Fiala

Petr Fiala

Když už nevěříme politologům a historické zkušenosti, podívejme se do zahraničí. Kolik bylo těch prezidentských kandidátů, kteří "100 % ty volby vyhrají" a jak je nakonec nevyhráli a porazili je úplně neznámí lidé. Můžeme se podívat od Slovenska po Polsko. Otázky Václava Moravce, 19. února 2017

Prvním našim sousedem, kde dopadla přímá prezidentská volba prohrou předvolebního favorita, bylo Slovensko v roce 2014. A to konkrétně prohrou předvolebního Roberta Fica v druhém kole.

V prezidentských volbách, které probíhaly v březnu 2014, byl jasným favoritem na výhru v prvním kole předseda strany SMER a premiér Robert Fico s náskokem skoro devíti procent na druhého kandidáta Andreje Kisku (nezávislý kandidát).

Slovensko - preference (únor 2014)

Zdroj: EUROPP

První kolo sice vyhrál Robert Fico, ale následně výrazně podlehl Kiskovi v kole druhém počtem 59,38 % ku 40,61 %.

Podobně i v Polsku, kde v květnu 2015 v prvním a druhém kole prohrál úřadující prezident a do té doby suverén předvolebních výzkumů Bronislaw Komorowsky (kandidát Občanské platformy) se současným prezidentem Andrzejem Dudou (kandidát Právo a Spravedlnost). Šlo v té době o jednoho z polských europoslanců a ne o tak známou politickou figuru. V druhém kole však získal vítěz Duda 51,55% hlasů proti 48,15%.

Polsko - preference

Zdroj: EUROPP

I poslední volby v Rakousku je možné považovat jako vítězství outsiderů, když přes původně vyrovnané předvolební průzkumy, vyhrál v prvním kole 24. dubna 2016 kandidát Svobodných Norbert Hopfer (FPÖ) a z druhého místa postoupil kandidát strany Zelených Alexander Van der Bellen. První kolo bylo považováno za překvapivé vzhledem k debaklu kandidátu obou vládních stran, lidovců (ÖVP) a sociální demokracie (SPÖ).

Rakousko - preference

Zdroj: EUROPP

Ani druhé kolo nebylo zcela jasné, když sice vyhrál Van der Bellen těsným vítězstvím 50,3 % hlasů, ale tento výsledek byl napaden stranou FPO a kandidátem Hopferem u rakouského Ústavního soudu. Ten dal napadené straně za pravdu a výsledky druhého kola zrušil. Druhé kolo se tedy opakovalo 4. prosince 2016. Vítězem se stal již více přesvědčivě staronový vítěz kola předchozího Van der Bellen se ziskem 53,8 %.

Pokud tedy budeme brát poslední prezidentské volby u našich sousedů, je možné tvrdit, že v případě systémů s přímou volbou prezidenta minimálně v Polsku a na Slovensku prohráli předvolební lídři na prezidentskou pozici. S trochou nadsázky je možné to samé tvrdit i v případě Rakouska, kde sice postoupili do prvního kola předvolební lídři, ale nakonec i zde vyhrál ten (Alexander Van der Bellen), který v předvolebních průzkumech byl až druhý. Vítězové nebyli vyloženě neznámí, ovšem přeci jen lze těžko srovnávat populárního premiéra Fica s podnikatelem Kiskou nebo europoslance Dudu s prezidentem Komorowskim. V tomto ohledu popisuje Fiala i tento faktor korektně.

Petr Fiala

Petr Fiala

Přišel jsem do Poslanecké sněmovny a musel jsem akceptovat situaci, že o svých platech nějak musíme rozhodovat sami. To není normální, většinou je to tak, že vždycky někdo jiný rozhoduje o Vašem platu. Týden v politice, 12. listopadu 2018

Situace, kdy si zaměstnanec může upravit výši svého vlastního platu, nastává doopravdy jen v případě poslanců. Ostatním státním zaměstnancům jsou platy určovány formou zákona či nařízením vlády.

skrýt celé odůvodnění

Platy, tedy peněžité ohodnocení státních zaměstnanců, jsou zpravidla určovány zákonem či nařízením vlády. Příkladem zákona může být zákon o platech ústavních činitelů, který určuje platy poslanců nebo prezidenta. Běžní státní zaměstnanci spadající pod zákon o státní službě pobírají plat ve výši určené nařízením vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Určení platu je obecně upraveno na úrovni zákoníku práce. Z paragrafu 122 jasně vyplývá, že plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel. V komentáři k zákoníku práce se dočteme (ROTHOVÁ, Eva. § 122 [Určení a sjednání platu]. Zákoník práce. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, s. 692. ISBN 978-80-7400-290-8.): „Výjimku z této úpravy představuje institut smluvního platu, který však není možné uplatnit obecně jako alternativu k jednostrannému určení platu zaměstnavatelem, ale pouze u stanoveného okruhu zaměstnanců, kteří vykonávají nejnáročnější práce v jednotlivých oblastech veřejných služeb a správy, a to za podmínek stanovených v § 122 odst. 2.“ I v tomto případě se však jedná o stanovení výše platu na základě institutu smluvního platu, tedy oboustranného ujednání. Nejedná se tak o samostatné určení vlastního platu.

Dle dikce odst. 1 § 122 ZPr však plat může být stanoven i jinak, a to za podmínek stanovených v odst. 2 § 122 ZPr. Slovy zákona: „Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo který je vedoucím organizační složky státu nebo územního samosprávného celku, určuje plat, nebo ho s ním sjednává, orgán, který ho na pracovní místo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

K tomuto odstavci se „beckovský“ komentář vyjadřuje následovně: „Tato úprava eliminuje možnost, aby si vedoucí zaměstnanci mohli sami stanovit plat, případně v této souvislosti zneužít svého postavení.

V rámci platů tak situace, kdy si může zaměstnanec sám určit mzdu, nastává naprosto minimálně. V zásadě k tomu dochází pouze tehdy, pokud si poslanci sami upraví plat změnou zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, což se naposledy přihodilo v roce 2014.

V současnosti se diskutuje o zpomalení růstu platů politiků. Sněmovna bude v listopadu 2018 projednávat vládní návrh novely zákona o platech ústavních činitelů, který má podle svého zdůvodnění (.pdf, str. 2) zbrzdit zvyšující se rozdíl mezi platy představitelů státní moci a ostatních lidí placených z veřejných rozpočtů.