Z kontextu výroku vyplývá, že předseda Fiala (ODS) se vyjadřuje k volebním obdobím, ve kterých ODS působila na straně opozice. Přesnější časové vymezení od Fialy v rozhovoru nezazní, proto musíme v analýze zohlednit všechny vlády, kdy ODS byla v opozici (video, čas 11:57–12:36). Jedná se tedy o následující vlády:

• úřednická vláda Josefa Tošovského (2. 1. 1998 – 17. 7. 1998)
• vláda Miloše Zemana (22. 7. 1998 – 12. 7. 2002)
• vláda Vladimíra Špidly (15. 7. 2002 – 4. 8. 2004)
• vláda Stanislava Grosse (4. 8. 2004 – 25. 4. 2005)
• vláda Jiřího Paroubka (25. 4. 2005 – 4. 9. 2006)
• úřednická vláda Jana Fischera (8. 5. 2009 – 13. 7. 2010)
• úřednická vláda Jiřího Rusnoka (10. 7. 2013 – 29. 1. 2014)
• vláda Bohuslava Sobotky (29. 1. 2014 – 13. 12. 2017)
• I. vláda Andreje Babiše (13. 12. 2017 – 27. 6. 2018)
• II. vláda Andreje Babiše (27. 6. 2018 – ?)

Pro období úřednické vlády Josefa Tošovského byl státní rozpočet schválen ještě v předešlém volebním období 12. prosince 1997, kdy ODS nebyla v opozici.

Předložení pozměňovacího návrhu poslanci ODS ve 2. čtení platí pro období vlády Miloše Zemana, tedy roky 1999 (.pdf, str. 10), 2000 (rozpočet na rok 2000; .pdf, str. 30), 2000 (rozpočet na rok 2001) a 2001.

V případě vlády Vladimíra Špidly předložila ODS pozměňovací návrhy ve 2. čtení v letech 2002 (.pdf, str. 66) a 2003 (.pdf, str. 4).

Za vlády Stanislava Grosse předložila ODS pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2004 (.xls, buňka 560).

Ani vláda Jiřího Paroubka nebyla v tomto ohledu výjimkou, když ODS předložila pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2005 (.xls, buňka 199).

V případě úřednické vlády Jana Fischera předložil poslanec ODS pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2009 (.xls, buňka 97).

Za úřednické vlády Jiřího Rusnoka pak ODS předložila pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2013 (.pdf, str. 15).

Fiala byl předsedou ODS zvolen 18. ledna 2014. Pod jeho vedením tak byla ODS prozatím vždy v opozici. Poslanci ODS předložili za Fialova předsednictví ve 2. čtení pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu vždy, tedy během vlád Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky v letech 2017 (.docx), 2016 (.pdf), 2015 (.pdf) a 2014 (.pdf).

Ohledně „ukázání vládě, jak vést vyrovnaný rozpočet“ uvádíme srovnání plánovaného deficitu původních vládních návrhů a pozměňovacích návrhů ODS za poslední čtyři roky:

• Návrh pro rok 2015: vládní návrh – deficit 100 000 000 000,- korun (.pdf, str. 5); pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury za ODS – zvýšení výdajů o 355 000 000,- korun pro kapitolu Ministerstva dopravy výdajů pro vědu, výzkum a inovace. Zároveň navrhl snížení o stejnou částku pro kapitolu Všeobecní pokladní správy ve dvou variantách, buď se sníží výdaje pro ukazatel Podpory exportu, majetkové újmy, státní záruky a investiční pobídky nebo pro ukazatel Odvodů do rozpočtu EU (.pdf). Další pozměňovací návrhy ODS rovněž přesouvaly peníze mezi kapitolami (.pdf). K vytvoření vyrovnaného rozpočtu tak návrhy ODS v roce 2015 nevedly.
• Návrh pro rok 2016: vládní návrh – deficit 70 000 000 000,- korun (.pdf, str. 5); pozměňovací návrhy ODS vedly k přesunu financí mezi jednotlivými kapitolami a také k přesunu prostředků z jednotlivých kapitol ve prospěch Vládní rozpočtové rezervy, ale nevedly ke snížení deficitu nebo vyrovnanému rozpočtu (.pdf, str. 11–24). Pro přehlednost doplňme, že ODS navrhla zvýšení Vládní rozpočtové rezervy o 24,385 mld. korun (.pdf).
• Návrh pro rok 2017: vládní návrh – deficit 60 000 000 000,- korun (.pdf, str. 6); pozměňovací návrhy ODS neměnily hodnotu deficitu, protože pouze přesouvaly finance mezi jednotlivými kapitolami (.pdf). Vladislav Vilímec ve svém pozměňovacím návrhu uvedl hned dvě varianty přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu. Ve prospěch kapitoly Výdaje pokladní správy (Výdaje vedené v Isprofin) by vyčlenil 200 000 000,- korun navíc, které by rovnoměrně odebral z kapitoly Všeobecní pokladní správy u ukazatele Podpory exportu a kapitoly Státní dluh. Ve druhé variantě by celou částku odebral jenom z kapitoly Státní dluh (.pdf). Pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury a Petra Fialy zase navrhoval přesun prostředků z několika kapitol státního rozpočtu ve prospěch kapitoly Státní dluh (.xlsx). Jednalo se o návrh snížení státního dluhu o 30 mld. korun.
• Návrh pro rok 2018: vládní návrh – deficit 50 000 000 000,- korun (.pdf, str. 6;) pozměňovací návrhy ODS vedly opět jen k přesunu financí mezi jednotlivými kapitolami, ale ne ke snížení rozpočtového deficitu (.pdf). Pozměňovací návrh, který předložili Zbyněk Stanjura, Petr Fiala a další, rovněž jako v roce 2017 obsahoval přesun financí z několika kapitol státního rozpočtu ve prospěch kapitoly Státní dluh (.xlsx). Jednalo se o návrh snížení státního dluhu o 28,2 mld. korun.

Je tedy pravda, že pokud je ODS v opozici, vždy předkládá k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu pozměňovací návrhy. Není ovšem pravda, že by uvedené pozměňovací návrhy vedly k vyrovnanému státnímu rozpočtu, jak dokládá seznam návrhů ODS za poslední čtyři státní rozpočty. ODS sice předložila v posledních letech pozměňovací návrhy snižující státní dluh, což by se dalo určitým způsobem považovat za korigování schodku rozpočtu, návrhy však nedosahují na vyrovnání deficitu, pouze jej zmírňují, nejvíce o polovinu.

Poslanecký návrh novely zákona o daních z příjmů z pera poslaneckého klubu ODS má za cíl zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. Takový krok ostatně odpovídá i volebnímu programu ODS před říjnovými sněmovními volbami.

Návrh zákona ve své důvodové zprávě (.pdf, str. 3) uvádí stejné hodnoty jako v předmětném výroku či ve volebním programu. Tedy počítá se zavedením jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %, což by ve výsledku dle ODS mělo vést k růstu čistých mezd všech zaměstnanců o zhruba 7 %.

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku (.pdf) kritizuje zejména následující: „Předložený návrh zákona však řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy, které by tyto finanční dopady kompenzovaly.“ Argumentuje tak zejména nepříznivým dopadem na rozpočet, kdy „očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů Ministerstva financí byl cca 75 mld. Kč.“

Vláda tak nesouhlasí s tím, že by pokles peněžité částky vybírané na daních nebyl dostatečně kompenzován jiným zdrojem. Výrok: „(...) nejsou na to peníze,“ parafrázující stanovisko vlády tak lze považovat za pravdivý.

Neinvestiční dotace (neinvestiční transfery) jsou finanční prostředky určené obvykle na provozní a spotřební výdaje.
Pozměňovací návrhy, které se týkají snížení neinvestičních dotací, byly poslanci ODS podány například:

• k rozpočtu na rok 2018 (.xlsx) - „Neinvestiční transfery nefinančním podnik. subjektům-právnickým osobám“ z původního návrhu 29 630 665 242 na 23 830 665 242 Kč (rozdíl 5 800 000 000 Kč)

• k rozpočtu na rok 2017 (.xlsx) - „Neinvestiční transfery nefinančním podnik. subjektům-právnickým osobám“ z původního návrhu 29 630 665 242 Kč na 19 630 665 242 Kč (rozdíl 10 000 000 000 Kč )

• k rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 2) - „Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům“ z původního průřezu 122 300 000 000 Kč na 118 631 000 000 Kč (rozdíl 3 669 000 000 Kč)

S ohledem na tyto pozměňovací návrhy tak lze vypozorovat jistý utvářející se trend, který odpovídá tvrzení ve výroku Petra Fialy.

Dodejme, že nehodnotíme, jestli neinvestiční dotace pomáhají konkurenceschopnosti a růstu ekonomiky, nebo nepomáhají. Nehodnotíme ani, jaký dopad by měly předkládané návrhy.

Zmiňované snížení daní je spjato s návrhem novely zákona o daních z příjmů z pera poslaneckého klubu ODS. Ten má za cíl zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. 

Návrh zákona ve své důvodové zprávě (.pdf, str. 3) počítá se zavedením jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %, což by ve výsledku dle ODS mělo vést k růstu čistých mezd všech zaměstnanců o zhruba 7 %. V analýze, která je součástí důvodové zprávy, ODS uvádí předpokládaný celkový pokles výběru daně z příjmů ve výši 55 miliard korun (.pdf, str. 4): „(...) (z toho 37 mld Kč snížení příjmů státního rozpočtu; 13,5 mld Kč snížení příjmů obcí a 4,5 mld snížení příjmů krajů). Pokles příjmů bude částečně kompenzován zvýšeným výběrem DPH, spotřebních daní a částečně i daně z příjmů ve výši 20 mld Kč.“

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku k tomuto návrhu zákona však zastává jiný názor (.pdf): „Předložený návrh zákona však řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy, které by tyto finanční dopady kompenzovaly.“ Ve své kritice tak argumentuje zejména nepříznivým dopadem na rozpočet, kdy „očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů Ministerstva financí byl cca 75 mld. Kč.“

Nestranná analýza však není z veřejných zdrojů k dispozici. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

O problematice zvyšujícího se počtu státních zaměstnanců a nepřetržitého růstu výdajů na chod státu informovala česká média v únoru 2018. Zmiňme například servery Aktuálně.cz nebo iHned.cz.

Podle serveru Aktuálně.cz roste počet státních zaměstnanců konstantně od roku 2014, konkrétně má jít o 30 000 lidí navíc. V roce 2017 činil dle serveru celkový počet státních zaměstnanců 445 000 osob. V rozmezí let 2009–2013 prý naopak docházelo ke snižování počtu státních zaměstnanců v důsledku světové hospodářské krize.

Podobně se vyjadřuje také server iHned. Uvádí, že mezi lety 2013–2017 došlo k nárůstu státních zaměstnanců o 30 000. Finanční náklady vzrostly o 50 miliard, a to na 186 miliard korun. Server zároveň upozorňuje, že největší nárůst lze pozorovat na pozicích učitelů, vojáků a policistů, nikoli úředníků.

Tyto údaje uváděné v médiích potvrzuje i oficiální návrh rozpočtu (.pdf) pro rok 2018, zveřejněný na stránkách Ministerstva financí ČR. Dané problematice se zde věnuje kapitola 4.5 (pdf., str. 141-153). Pro rok 2018 byly finanční prostředky na platy státních zaměstnanců navýšeny. Oproti roku 2017 došlo k nárůstu o 24,4 miliard korun na celkových 186,4 miliard korun. Množství finančních prostředků na platy státních zaměstnanců skutečně trvale roste od roku 2014, jak dokládá tento graf, převzatý z návrhu rozpočtu:

Zdroj: Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2018 - kompletní verze (.pdf, str. 148)

Návrh rozpočtu dále potvrzuje, že od roku 2014 neustále narůstá také počet státních zaměstnanců. Návrh pro rok 2018 počítá s 453 431 státními zaměstnanci. Dokládá to následující graf, převzatý opět od MF.

Zdroj: Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2018 - kompletní verze (.pdf, str. 152).

Dodejme, že výše použité grafy z produkce Ministerstva financí nejsou zcela korektní z hlediska vizualizace dat: osa y je „podseknutá“, čímž je zkresleno měřítko, a dochází tak ke zdůraznění rozdílů mezi roky. Více o manipulacích ve vizualizaci dat si můžete přečíst v našem komentáři.

Předseda Fiala ve výroku nespecifikoval přesnější časové ohraničení a řekl pouze, že výdaje jsou rok od roku vyšší, protože stát se neustále rozrůstá. Jak však uvedl server Aktuálně.cz, v letech 2009–2013 byl trend opačný a počet státních zaměstnanců se zmenšoval. Je ale také pravda, že situace za vlád Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše odpovídá výroku Petra Fialy, lze tedy hovořit o období dvou vlád následujících po vládě ODS.

V kontextu výroku hovoří Petr Fiala o návrhu státního rozpočtu na rok 2019. Klesající podíl kapitálových investic na celkových výdajích v rámci státního rozpočtu byl patrný i v letech 2016 a 2017. Nižší je i v letošním roce, kdy schválený rozpočet počítá s kapitálovými výdaji ve výši 6,6 %. V době hospodářské krize, která vypukla v roce 2008 a v letech následujících, byl podíl kapitálových investic na celkových výdajích státního rozpočtu vyšší než ten, který je plánován na rok 2019. Oproti minulým třem letům se však jedná o nárůst.

S ohledem na předchozí roky lze pro úplnost poznamenat, že se návrh od reálných výdajů často silně liší (ať už jsou vyšší nebo nižší). Spolehlivou analýzu investic vlády Andreje Babiše tak bude možné provést až zpětně.

Zdrojem dat je MFČR - Monitor státní poklady, Návrh státního rozpočtu na rok 2019 (.pdf, str. 26). Pro roky 2008 a 2009 jsou zdroji dat státní závěrečné účty.

První čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019 proběhlo na 20. schůzi Poslanecké sněmovny dne 24. října 2018.

K danému bodu se při rozpravě k předmětnému návrhu vyjádřilo několik poslanců napříč všemi poslaneckými kluby, jejich konkrétní výčet a přepis jejich vyjádření je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny.

Stenografický zápis ze schůze potvrzuje, že ministryně financí Alena Schillerová návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019 uvedla:

„Vážené dámy, vážení pánové, státní rozpočet je nazýván zákonem roku a já jsem přesvědčena, že předkládaný materiál tomuto přívlastku v plném rozsahu dostojí. Při respektování závazných parametrů fiskálního pravidla s výsledky řadícími Českou republiku mezi evropskou špičku rekordně zvyšujeme životní úroveň seniorů, rekordně investujeme, zvyšujeme výdaje na sport, na vědu a výzkum, aktivně řídíme platovou politiku státu, valorizujeme samosprávám příspěvek na výkon státní správy a v neposlední řadě posilujeme obranyschopnost a bezpečnost naší země.

Dovolte mi, dámy a pánové, abych vám poděkovala za pozornost a požádala tímto Poslaneckou sněmovnu o podporu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019. Děkuji vám.“

Jak jsme již dříve ověřili v jednom z našich hodnocení z června 2018, Komunistická strana Čech a Moravy není přímým členem vládní koalice a žádný její člen není členem nové vlády. Přestože má na vládu jistý vliv, nelze ji správně označovat jako za stranu z „vládních řad“.

Ze stran, které působí ve vládě (ANO a ČSSD) se dále k návrhu státního rozpočtu vyjádřila i poslankyně za ČSSD Kateřina Valachová, a to konkrétně ke kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V rámci rozpravy vyslovila některé výtky či požadavky, avšak i přesto poděkovala ministryni financí za strukturu rozpočtu pro školy a také ocenila následující:

„Oceňuji také, že už podruhé za sebou rostou v rozpočtu současně platy učitelů a učitelek a také mzdy nepedagogických pracovníků. Je to velmi důležité, protože do té doby, než se začne přistupovat k rozpočtu tímto způsobem, byli ředitelé a ředitelky škol nuceni při samozřejmě zajištění co nejlepších mezd a platů pro učitele i neučitele v rámci jedné školy – protože škola není jen tak nějaký barák, je to mechanismus a organismus, který musí fungovat jako celek – no tak museli sahat zkrátka do kapes těch či oněch. A je velmi důležité, abychom zajistili jako poslanci a poslankyně, pokud rostou mzdy a platy, tak aby rostly jak učitelům, tak neučitelům, a umožnili tak ředitelům škol a ředitelkám škol zdravé financování a plánování financování nikoli pouze na jeden rok, ale i přes další roky.“

Slova díků týkající se struktury rozpočtu zazněla také od poslance za ČSSD Romana Onderky:

„Já jsem velice vděčný paní ministryni, že struktura rozpočtu je taková, jaká je. Jsem s ní velmi spokojen. Dále jsem vděčný za to, že dokázala řešit problémy, které se vyskytly již při tom prvním čtení, tzn. v tom projednávání rozpočtu mezi Ministerstvem financí a jednotlivými resorty, a došlo k navýšení některých položek. Mám na mysli zachování matrik, Ministerstvo vnitra, mám na mysli navýšení financí do vodního, lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství, mám na mysli náležitosti týkající se Ministerstva kultury. Bezesporu i rozpočet je kompromisem mezi vládními stranami. (...) Já si myslím, že tak jak byl sestaven rozpočet, je to dobrý základ pro to, aby byl projednán ve výborech, je to dobrý základ pro to, abychom řešili pozměňovací návrhy a Poslanecká sněmovna ho schválila, protože je to rozpočet, který jasně se dívá nejen do budoucnosti, ale také do minulosti: splácíme dluhy těch, kteří ve vládě byli před námi, kteří seděli v těchto poslaneckých lavicích před námi. Proto bych chtěl paní ministryni poděkovat. Děkuji.“

Ani v jeho vyjádření nechyběly jisté výtky či návrhy ke zlepšení. Vyjádřil však přesvědčení, že o těchto nedostatcích se bude jednat v dalších čteních a v rámci projednávání návrhu v jednotlivých výborech.

ODS předložila návrh novely zákona o daních z příjmů, který má za cíl (.pdf, str. 3) zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. Návrh se k 12. listopadu 2018 ještě nedostal do prvního čtení, vláda k němu v září vydala nesouhlasné stanovisko.

Zrušit daň z nabytí nemovitostí se ODS pokusila v lednu 2018. Návrh zákona, který chtěl zrušit (.pdf, str. 4) současnou 4% daň, však neprošel ani prvním čtením. Daň z nabytí nemovitosti komplikuje získání vlastního bydlení všem občanům, tedy nejenom mladým. Ceny nemovitostí totiž trvale rostou, například v Praze cena bytů za první pololetí 2018 vzrostla o 24 %, a to na 94 tisíc korun za metr čtverečný. Je pravda, že s nedostupným bydlením se potýká stále více mladých Čechů, zrušení daně z nabytí nemovitosti by jim tak mohlo být částečnou pomocí.

Nad rámec výše zmíněných zákonů se ODS konzistentně snaží prostřednictvím svých návrhů snižovat administrativní zátěž a byrokracii. Příkladem může být návrh novely stavebního zákona ze září 2018, který chtěl reagovat na zvýšenou agendu úřadů obcí s rozšířenou působností, která je spojena se zavedením závazného stanoviska orgánu územního plánování (.pdf, str. 4): „(...) tyto úřady začaly čelit obrovskému množství okrajových a z hlediska územního plánování nevýznamných podání, takže čas na odbornou činnost ve skutečnosti příslušným pracovníkům schází.“ Také je zde uvedeno, že „(...) se proces získávání stavebního povolení mohl v některých obcích s rozšířenou působností prodloužit až na osm měsíců, což je v přímém rozporu s celospolečenskou poptávkou po zjednodušování a zkracování různých řízení a snižování byrokracie“.

V podobném duchu se nese návrh novely školského zákona. V důvodové zprávě k tomuto zákonu, který byl úspěšně vyhlášen ve Sbírce zákonů v srpnu 2018, se dočteme (.pdf, str. 3): „Stávající stav navyšuje byrokracii ve školkách (omluvenky, agenda spojená s povinnou předškolní docházkou; nárokovost zajištění místa), přináší nemalé finanční náklady v rozsahu cca 1 mld korun ročně.“

Podobně lze nahlížet i na návrh zákona, který má za cíl zpřehlednit právní řád České republiky (.pdf, str. 5) tak, že se jím zrušují obsolentní zákony z roku 1919: „Navrhovatel považuje současný stav představující neustálý nárůst počtu platných právních předpisů za alarmující. Vedle dalších opatření, jakými je například snížení počtu nově přijímaných právních norem, omezení počtu novelizací jednotlivých právních předpisů, považuje navrhovatel za žádoucí zahájit proces očisty českého právního řádu, spočívající v postupném rušení obsoletních právních předpisů v českém právním řádě.“

Platy, tedy peněžité ohodnocení státních zaměstnanců, jsou zpravidla určovány zákonem či nařízením vlády. Příkladem zákona může být zákon o platech ústavních činitelů, který určuje platy poslanců nebo prezidenta. Běžní státní zaměstnanci spadající pod zákon o státní službě pobírají plat ve výši určené nařízením vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Určení platu je obecně upraveno na úrovni zákoníku práce. Z paragrafu 122 jasně vyplývá, že plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel. V komentáři k zákoníku práce se dočteme (ROTHOVÁ, Eva. § 122 [Určení a sjednání platu]. Zákoník práce. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, s. 692. ISBN 978-80-7400-290-8.): „Výjimku z této úpravy představuje institut smluvního platu, který však není možné uplatnit obecně jako alternativu k jednostrannému určení platu zaměstnavatelem, ale pouze u stanoveného okruhu zaměstnanců, kteří vykonávají nejnáročnější práce v jednotlivých oblastech veřejných služeb a správy, a to za podmínek stanovených v § 122 odst. 2.“ I v tomto případě se však jedná o stanovení výše platu na základě institutu smluvního platu, tedy oboustranného ujednání. Nejedná se tak o samostatné určení vlastního platu.

Dle dikce odst. 1 § 122 ZPr však plat může být stanoven i jinak, a to za podmínek stanovených v odst. 2 § 122 ZPr. Slovy zákona: „Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo který je vedoucím organizační složky státu nebo územního samosprávného celku, určuje plat, nebo ho s ním sjednává, orgán, který ho na pracovní místo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“

K tomuto odstavci se „beckovský“ komentář vyjadřuje následovně: „Tato úprava eliminuje možnost, aby si vedoucí zaměstnanci mohli sami stanovit plat, případně v této souvislosti zneužít svého postavení.“

V rámci platů tak situace, kdy si může zaměstnanec sám určit mzdu, nastává naprosto minimálně. V zásadě k tomu dochází pouze tehdy, pokud si poslanci sami upraví plat změnou zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, což se naposledy přihodilo v roce 2014.

V současnosti se diskutuje o zpomalení růstu platů politiků. Sněmovna bude v listopadu 2018 projednávat vládní návrh novely zákona o platech ústavních činitelů, který má podle svého zdůvodnění (.pdf, str. 2) zbrzdit zvyšující se rozdíl mezi platy představitelů státní moci a ostatních lidí placených z veřejných rozpočtů.

Na úvod je třeba upřiesnit, že předseda Fiala hovoří o zákonu č. 236/1995 Sb. (zkráceně o platu ústavních činitelů). Takřečený automat čili navázání platu ústavních činitelů na stav ekonomiky se projevuje ve stanovení určitého koeficientu, kterým se násobí tzv. platová základna. Ta činí 2,75 násobek „průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok“. Jinými slovy, pro rok 2019 je platová základna vypočítána 2,75 krát průměrná měsíční mzda za rok 2017 a určena sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí.

Samotný výše popsaný automat byl již součástí zákona č. 309/2002 Sb., o změnách zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech. Tehdy měla pro představitele určené zákonem činit platová základna trojnásobek průměrné měsíční mzdy za předminulý rok. Smyslem tohoto navázání bylo skutečně stanovení „stabilní vazby mezi platy ústavních činitelů a vývojem mezd v nepodnikatelské sféře“ (.doc, str. 36). Procesní historie tohoto ustanovení pak spočívala především v několikrát odložené účinnosti tohoto zákona či rušení jednotlivých ustanovení zákona o platu ústavních činitelů Ústavním soudem. Konečná novela zákona č. 359/2014 Sb. z roku 2014 pochází (.pdf) z pera Jana Hamáčka, tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny. Původní vládní návrh (vláda Bohuslava Sobotky) počítal (.pdf) s fixním stanovením platu 52 248 Kč na další čtyři roky a ve finále byl namísto něj byl přijat Hamáčkův pozměňovací návrh.

Nová platová sféra tak byla stanovena určením nového násobku pro poslance (2,75) a zvláštního násobku pro soudce (3,00). Vzhledem k rozdílu mezi fixní částkou za rok 2014 a částkou danou násobkem v roce 2015 stanovil Hamáčkův návrh postupné roční zvyšování násobku po čtyři léta. Platová základna by tak v roce 2018 měla dosáhnout na 2,5 násobek průměrné mzdy za předminulý rok.

Ani pro Hamáčkův pozměňovací návrh, ani pro konečné znění zákona Petr Fiala a celá ODS nehlasovala. Většina se zdržela, ve druhém hlasování byli dva poslanci proti. Proto je poněkud sporné vyjádření „domluvili jsme se“ použité předsedou Fialou ve výroku.

Co se týká smyslu prohlášení o „vytvoření řešení, ke kterému se nebudeme muset vracet“, může přímo z novely vyplývat snaha po roce 2018 (kdy se plat počítal násobkem 2,5) naskočit ihned na počítání s násobkem 2,75 v roce následujícím. Dle dat České televize (pozn. infobox) by však takovýto postup způsobil, že plat poslance a senátora skokově vzroste o 14 700 Kč. To si pravděpodobně uvědomuje i vláda, která navrhla novelu zákona o platech ústavních činitelů. Ta by měla (.pdf, str. 3) trvale snížit násobek pro výpočet opět na 2,5 a také pozměnit průměr, který bude násoben.

Byly to i hlasy ODS, které posunuly návrh z prvního čtení výborům, z čehož plyne, že se Sněmovna včetně ODS tímto návrhem bude zabývat a k řešení platů poslanců se i díky ODS vrátí.

Shrneme-li hodnocení, pak čas přijetí novely odpovídá, ale úmysl nevracet se k projednávání platů z dosavadního hlasování ODS, které se týká nového vládního návrhu novely (projednání proběhlo 15. listopadu 2018), nevyplývá.