Demagog.cz

Petr Fiala

Petr Fiala (ODS)

  • 201
  • 21
  • 24
  • 26

Výroky

Petr Fiala

Petr Fiala

Každý rok je to (stát a provoz státu, pozn. Demagog.cz) dražší a dražší, protože se stát zvětšuje včetně zaměstnanců. Týden v politice, 12. listopadu 2018

Petr Fiala konkrétně časově nevymezil, od kdy se podle něj stát zvětšuje. Nárůst byl však znatelný v období posledních dvou vlád. Od roku 2014 do současnosti roste jak počet státních zaměstnanců, tak výše výdajů na chod státu.

skrýt celé odůvodnění

O problematice zvyšujícího se počtu státních zaměstnanců a nepřetržitého růstu výdajů na chod státu informovala česká média v únoru 2018. Zmiňme například servery Aktuálně.cz nebo iHned.cz.

Podle serveru Aktuálně.cz roste počet státních zaměstnanců konstantně od roku 2014, konkrétně má jít o 30 000 lidí navíc. V roce 2017 činil dle serveru celkový počet státních zaměstnanců 445 000 osob. V rozmezí let 2009–2013 prý naopak docházelo ke snižování počtu státních zaměstnanců v důsledku světové hospodářské krize.

Podobně se vyjadřuje také server iHned. Uvádí, že mezi lety 2013–2017 došlo k nárůstu státních zaměstnanců o 30 000. Finanční náklady vzrostly o 50 miliard, a to na 186 miliard korun. Server zároveň upozorňuje, že největší nárůst lze pozorovat na pozicích učitelů, vojáků a policistů, nikoli úředníků.

Tyto údaje uváděné v médiích potvrzuje i oficiální návrh rozpočtu (.pdf) pro rok 2018, zveřejněný na stránkách Ministerstva financí ČR. Dané problematice se zde věnuje kapitola 4.5 (pdf., str. 141-153). Pro rok 2018 byly finanční prostředky na platy státních zaměstnanců navýšeny. Oproti roku 2017 došlo k nárůstu o 24,4 miliard korun na celkových 186,4 miliard korun. Množství finančních prostředků na platy státních zaměstnanců skutečně trvale roste od roku 2014, jak dokládá tento graf, převzatý z návrhu rozpočtu:

Zdroj: Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2018 - kompletní verze (.pdf, str. 148)

Návrh rozpočtu dále potvrzuje, že od roku 2014 neustále narůstá také počet státních zaměstnanců. Návrh pro rok 2018 počítá s 453 431 státními zaměstnanci. Dokládá to následující graf, převzatý opět od MF.

Zdroj: Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2018 - kompletní verze (.pdf, str. 152).

Dodejme, že výše použité grafy z produkce Ministerstva financí nejsou zcela korektní z hlediska vizualizace dat: osa y je „podseknutá“, čímž je zkresleno měřítko, a dochází tak ke zdůraznění rozdílů mezi roky. Více o manipulacích ve vizualizaci dat si můžete přečíst v našem komentáři.

Předseda Fiala ve výroku nespecifikoval přesnější časové ohraničení a řekl pouze, že výdaje jsou rok od roku vyšší, protože stát se neustále rozrůstá. Jak však uvedl server Aktuálně.cz, v letech 2009–2013 byl trend opačný a počet státních zaměstnanců se zmenšoval. Je ale také pravda, že situace za vlád Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše odpovídá výroku Petra Fialy, lze tedy hovořit o období dvou vlád následujících po vládě ODS.

Petr Fiala

Petr Fiala

Ten podíl kapitálových investic na celkovém čísle rozpočtu je nižší procentuálně, než býval třeba v době ekonomické krize. Týden v politice, 12. listopadu 2018

Návrh státního rozpočtu na rok 2019 zatím počítá s kapitálovými výdaji ve výši 122 mld. Kč. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích je 8,1 %. To je skutečně méně než v krizových letech.

skrýt celé odůvodnění

V kontextu výroku hovoří Petr Fiala o návrhu státního rozpočtu na rok 2019. Klesající podíl kapitálových investic na celkových výdajích v rámci státního rozpočtu byl patrný i v letech 2016 a 2017. Nižší je i v letošním roce, kdy schválený rozpočet počítá s kapitálovými výdaji ve výši 6,6 %. V době hospodářské krize, která vypukla v roce 2008 a v letech následujících, byl podíl kapitálových investic na celkových výdajích státního rozpočtu vyšší než ten, který je plánován na rok 2019. Oproti minulým třem letům se však jedná o nárůst.

S ohledem na předchozí roky lze pro úplnost poznamenat, že se návrh od reálných výdajů často silně liší (ať už jsou vyšší nebo nižší). Spolehlivou analýzu investic vlády Andreje Babiše tak bude možné provést až zpětně.

Zdrojem dat je MFČR - Monitor státní poklady, Návrh státního rozpočtu na rok 2019 (.pdf, str. 26). Pro roky 2008 a 2009 jsou zdroji dat státní závěrečné účty.

Petr Fiala

Petr Fiala

Z vládních řad, jediní, kdo ten rozpočet skutečně hájili, tedy kromě ministryně financí, byli komunisté. Týden v politice, 12. listopadu 2018

KCŠM není, i přes její vliv na vládu, vládní stranou. Hlasy podpory či hájení některých bodů návrhu rozpočtu zazněly i od poslankyně a poslance ČSSD, kteří ve svých vyjádření také uvedli, že návrh má sice jisté nedostatky, avšak jde o dobrý základ pro jednání v dalších čteních.

skrýt celé odůvodnění

První čtení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019 proběhlo na 20. schůzi Poslanecké sněmovny dne 24. října 2018.

K danému bodu se při rozpravě k předmětnému návrhu vyjádřilo několik poslanců napříč všemi poslaneckými kluby, jejich konkrétní výčet a přepis jejich vyjádření je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny.

Stenografický zápis ze schůze potvrzuje, že ministryně financí Alena Schillerová návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019 uvedla:

Vážené dámy, vážení pánové, státní rozpočet je nazýván zákonem roku a já jsem přesvědčena, že předkládaný materiál tomuto přívlastku v plném rozsahu dostojí. Při respektování závazných parametrů fiskálního pravidla s výsledky řadícími Českou republiku mezi evropskou špičku rekordně zvyšujeme životní úroveň seniorů, rekordně investujeme, zvyšujeme výdaje na sport, na vědu a výzkum, aktivně řídíme platovou politiku státu, valorizujeme samosprávám příspěvek na výkon státní správy a v neposlední řadě posilujeme obranyschopnost a bezpečnost naší země.

Dovolte mi, dámy a pánové, abych vám poděkovala za pozornost a požádala tímto Poslaneckou sněmovnu o podporu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2019. Děkuji vám.

Jak jsme již dříve ověřili v jednom z našich hodnocení z června 2018, Komunistická strana Čech a Moravy není přímým členem vládní koalice a žádný její člen není členem nové vlády. Přestože má na vládu jistý vliv, nelze ji správně označovat jako za stranu z „vládních řad“.

Ze stran, které působí ve vládě (ANO a ČSSD) se dále k návrhu státního rozpočtu vyjádřila i poslankyně za ČSSD Kateřina Valachová, a to konkrétně ke kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V rámci rozpravy vyslovila některé výtky či požadavky, avšak i přesto poděkovala ministryni financí za strukturu rozpočtu pro školy a také ocenila následující:

Oceňuji také, že už podruhé za sebou rostou v rozpočtu současně platy učitelů a učitelek a také mzdy nepedagogických pracovníků. Je to velmi důležité, protože do té doby, než se začne přistupovat k rozpočtu tímto způsobem, byli ředitelé a ředitelky škol nuceni při samozřejmě zajištění co nejlepších mezd a platů pro učitele i neučitele v rámci jedné školy – protože škola není jen tak nějaký barák, je to mechanismus a organismus, který musí fungovat jako celek – no tak museli sahat zkrátka do kapes těch či oněch. A je velmi důležité, abychom zajistili jako poslanci a poslankyně, pokud rostou mzdy a platy, tak aby rostly jak učitelům, tak neučitelům, a umožnili tak ředitelům škol a ředitelkám škol zdravé financování a plánování financování nikoli pouze na jeden rok, ale i přes další roky.

Slova díků týkající se struktury rozpočtu zazněla také od poslance za ČSSD Romana Onderky:

Já jsem velice vděčný paní ministryni, že struktura rozpočtu je taková, jaká je. Jsem s ní velmi spokojen. Dále jsem vděčný za to, že dokázala řešit problémy, které se vyskytly již při tom prvním čtení, tzn. v tom projednávání rozpočtu mezi Ministerstvem financí a jednotlivými resorty, a došlo k navýšení některých položek. Mám na mysli zachování matrik, Ministerstvo vnitra, mám na mysli navýšení financí do vodního, lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství, mám na mysli náležitosti týkající se Ministerstva kultury. Bezesporu i rozpočet je kompromisem mezi vládními stranami. (...) Já si myslím, že tak jak byl sestaven rozpočet, je to dobrý základ pro to, aby byl projednán ve výborech, je to dobrý základ pro to, abychom řešili pozměňovací návrhy a Poslanecká sněmovna ho schválila, protože je to rozpočet, který jasně se dívá nejen do budoucnosti, ale také do minulosti: splácíme dluhy těch, kteří ve vládě byli před námi, kteří seděli v těchto poslaneckých lavicích před námi. Proto bych chtěl paní ministryni poděkovat. Děkuji.

Ani v jeho vyjádření nechyběly jisté výtky či návrhy ke zlepšení. Vyjádřil však přesvědčení, že o těchto nedostatcích se bude jednat v dalších čteních a v rámci projednávání návrhu v jednotlivých výborech.

Petr Fiala

Petr Fiala

Nerezignujeme ani na naše návrhy zákonů, které neustále předkládáme, které lidem zlehčují život, snižují byrokracii, a snažíme se předkládat i zákony, které snižují daně, ať už je to daň z přijmu nebo daň z nabytí nemovitosti, která zdražuje a komplikuje zvlášť mladým lidem získání bydlení. Týden v politice, 12. listopadu 2018

ODS se v osmém volebním období snaží prostřednictvím předkládaných návrhů snížit státní byrokracii. Snížení administrativy je opakovaně zmiňováno jako cíl v důvodových zprávách zákonů, které předkládají.

skrýt celé odůvodnění

ODS předložila návrh novely zákona o daních z příjmů, který má za cíl (.pdf, str. 3) zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. Návrh se k 12. listopadu 2018 ještě nedostal do prvního čtení, vláda k němu v září vydala nesouhlasné stanovisko.

Zrušit daň z nabytí nemovitostí se ODS pokusila v lednu 2018. Návrh zákona, který chtěl zrušit (.pdf, str. 4) současnou 4% daň, však neprošel ani prvním čtením. Daň z nabytí nemovitosti komplikuje získání vlastního bydlení všem občanům, tedy nejenom mladým. Ceny nemovitostí totiž trvale rostou, například v Praze cena bytů za první pololetí 2018 vzrostla o 24 %, a to na 94 tisíc korun za metr čtverečný. Je pravda, že s nedostupným bydlením se potýká stále více mladých Čechů, zrušení daně z nabytí nemovitosti by jim tak mohlo být částečnou pomocí.

Nad rámec výše zmíněných zákonů se ODS konzistentně snaží prostřednictvím svých návrhů snižovat administrativní zátěž a byrokracii. Příkladem může být návrh novely stavebního zákona ze září 2018, který chtěl reagovat na zvýšenou agendu úřadů obcí s rozšířenou působností, která je spojena se zavedením závazného stanoviska orgánu územního plánování (.pdf, str. 4): „(...) tyto úřady začaly čelit obrovskému množství okrajových a z hlediska územního plánování nevýznamných podání, takže čas na odbornou činnost ve skutečnosti příslušným pracovníkům schází.“ Také je zde uvedeno, že „(...) se proces získávání stavebního povolení mohl v některých obcích s rozšířenou působností prodloužit až na osm měsíců, což je v přímém rozporu s celospolečenskou poptávkou po zjednodušování a zkracování různých řízení a snižování byrokracie“.

V podobném duchu se nese návrh novely školského zákona. V důvodové zprávě k tomuto zákonu, který byl úspěšně vyhlášen ve Sbírce zákonů v srpnu 2018, se dočteme (.pdf, str. 3): „Stávající stav navyšuje byrokracii ve školkách (omluvenky, agenda spojená s povinnou předškolní docházkou; nárokovost zajištění místa), přináší nemalé finanční náklady v rozsahu cca 1 mld korun ročně.“

Podobně lze nahlížet i na návrh zákona, který má za cíl zpřehlednit právní řád České republiky (.pdf, str. 5) tak, že se jím zrušují obsolentní zákony z roku 1919: „Navrhovatel považuje současný stav představující neustálý nárůst počtu platných právních předpisů za alarmující. Vedle dalších opatření, jakými je například snížení počtu nově přijímaných právních norem, omezení počtu novelizací jednotlivých právních předpisů, považuje navrhovatel za žádoucí zahájit proces očisty českého právního řádu, spočívající v postupném rušení obsoletních právních předpisů v českém právním řádě.“

Petr Fiala

Petr Fiala

Přišel jsem do Poslanecké sněmovny a musel jsem akceptovat situaci, že o svých platech nějak musíme rozhodovat sami. To není normální, většinou je to tak, že vždycky někdo jiný rozhoduje o Vašem platu. Týden v politice, 12. listopadu 2018

Situace, kdy si zaměstnanec může upravit výši svého vlastního platu, nastává doopravdy jen v případě poslanců. Ostatním státním zaměstnancům jsou platy určovány formou zákona či nařízením vlády.

skrýt celé odůvodnění

Platy, tedy peněžité ohodnocení státních zaměstnanců, jsou zpravidla určovány zákonem či nařízením vlády. Příkladem zákona může být zákon o platech ústavních činitelů, který určuje platy poslanců nebo prezidenta. Běžní státní zaměstnanci spadající pod zákon o státní službě pobírají plat ve výši určené nařízením vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Určení platu je obecně upraveno na úrovni zákoníku práce. Z paragrafu 122 jasně vyplývá, že plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel. V komentáři k zákoníku práce se dočteme (ROTHOVÁ, Eva. § 122 [Určení a sjednání platu]. Zákoník práce. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, s. 692. ISBN 978-80-7400-290-8.): „Výjimku z této úpravy představuje institut smluvního platu, který však není možné uplatnit obecně jako alternativu k jednostrannému určení platu zaměstnavatelem, ale pouze u stanoveného okruhu zaměstnanců, kteří vykonávají nejnáročnější práce v jednotlivých oblastech veřejných služeb a správy, a to za podmínek stanovených v § 122 odst. 2.“ I v tomto případě se však jedná o stanovení výše platu na základě institutu smluvního platu, tedy oboustranného ujednání. Nejedná se tak o samostatné určení vlastního platu.

Dle dikce odst. 1 § 122 ZPr však plat může být stanoven i jinak, a to za podmínek stanovených v odst. 2 § 122 ZPr. Slovy zákona: „Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele nebo který je vedoucím organizační složky státu nebo územního samosprávného celku, určuje plat, nebo ho s ním sjednává, orgán, který ho na pracovní místo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

K tomuto odstavci se „beckovský“ komentář vyjadřuje následovně: „Tato úprava eliminuje možnost, aby si vedoucí zaměstnanci mohli sami stanovit plat, případně v této souvislosti zneužít svého postavení.

V rámci platů tak situace, kdy si může zaměstnanec sám určit mzdu, nastává naprosto minimálně. V zásadě k tomu dochází pouze tehdy, pokud si poslanci sami upraví plat změnou zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, což se naposledy přihodilo v roce 2014.

V současnosti se diskutuje o zpomalení růstu platů politiků. Sněmovna bude v listopadu 2018 projednávat vládní návrh novely zákona o platech ústavních činitelů, který má podle svého zdůvodnění (.pdf, str. 2) zbrzdit zvyšující se rozdíl mezi platy představitelů státní moci a ostatních lidí placených z veřejných rozpočtů.

Petr Fiala

Petr Fiala

Tady jsme se domluvili tehdy, nevím, jestli je to 3 nebo 4 roky, na nějakém řešení, které spočívalo ve vytvoření automatu, dorovnání nějakých problémů, které vznikly v minulosti. A smyslem toho řešení bylo, že už nikdy se k tomu nebudeme muset vracet. Že prostě podle růstu ekonomiky ty platy půjdou buďto nahoru nebo dolů. Týden v politice, 12. listopadu 2018

Smyslem novely mohl být požadavek více se k jednání o platu nevracet. ODS Petra Fialy pro ni tehdy nehlasovala a nyní naopak svými hlasy jednání o nové vládní novele podpořila. Fialova strana má tak svůj podíl na vrácení tématu k projednávání.

skrýt celé odůvodnění

Na úvod je třeba upřiesnit, že předseda Fiala hovoří o zákonu č. 236/1995 Sb. (zkráceně o platu ústavních činitelů). Takřečený automat čili navázání platu ústavních činitelů na stav ekonomiky se projevuje ve stanovení určitého koeficientu, kterým se násobí tzv. platová základna. Ta činí 2,75 násobek „průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Jinými slovy, pro rok 2019 je platová základna vypočítána 2,75 krát průměrná měsíční mzda za rok 2017 a určena sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí.

Samotný výše popsaný automat byl již součástí zákona č. 309/2002 Sb., o změnách zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech. Tehdy měla pro představitele určené zákonem činit platová základna trojnásobek průměrné měsíční mzdy za předminulý rok. Smyslem tohoto navázání bylo skutečně stanovenístabilní vazby mezi platy ústavních činitelů a vývojem mezd v nepodnikatelské sféře“ (.doc, str. 36). Procesní historie tohoto ustanovení pak spočívala především v několikrát odložené účinnosti tohoto zákona či rušení jednotlivých ustanovení zákona o platu ústavních činitelů Ústavním soudem. Konečná novela zákona č. 359/2014 Sb. z roku 2014 pochází (.pdf) z pera Jana Hamáčka, tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny. Původní vládní návrh (vláda Bohuslava Sobotky) počítal (.pdf) s fixním stanovením platu 52 248 Kč na další čtyři roky a ve finále byl namísto něj byl přijat Hamáčkův pozměňovací návrh.

Nová platová sféra tak byla stanovena určením nového násobku pro poslance (2,75) a zvláštního násobku pro soudce (3,00). Vzhledem k rozdílu mezi fixní částkou za rok 2014 a částkou danou násobkem v roce 2015 stanovil Hamáčkův návrh postupné roční zvyšování násobku po čtyři léta. Platová základna by tak v roce 2018 měla dosáhnout na 2,5 násobek průměrné mzdy za předminulý rok.

Ani pro Hamáčkův pozměňovací návrh, ani pro konečné znění zákona Petr Fiala a celá ODS nehlasovala. Většina se zdržela, ve druhém hlasování byli dva poslanci proti. Proto je poněkud sporné vyjádření „domluvili jsme se“ použité předsedou Fialou ve výroku.

Co se týká smyslu prohlášení o „vytvoření řešení, ke kterému se nebudeme muset vracet“, může přímo z novely vyplývat snaha po roce 2018 (kdy se plat počítal násobkem 2,5) naskočit ihned na počítání s násobkem 2,75 v roce následujícím. Dle dat České televize (pozn. infobox) by však takovýto postup způsobil, že plat poslance a senátora skokově vzroste o 14 700 Kč. To si pravděpodobně uvědomuje i vláda, která navrhla novelu zákona o platech ústavních činitelů. Ta by měla (.pdf, str. 3) trvale snížit násobek pro výpočet opět na 2,5 a také pozměnit průměr, který bude násoben.

Byly to i hlasy ODS, které posunuly návrh z prvního čtení výborům, z čehož plyne, že se Sněmovna včetně ODS tímto návrhem bude zabývat a k řešení platů poslanců se i díky ODS vrátí.

Shrneme-li hodnocení, pak čas přijetí novely odpovídá, ale úmysl nevracet se k projednávání platů z dosavadního hlasování ODS, které se týká nového vládního návrhu novely (projednání proběhlo 15. listopadu 2018), nevyplývá.

Petr Fiala

Petr Fiala

(...) tady vzniká společná iniciativa SPD a Pirátů na to, abychom se těmi platy zabývali.
Týden v politice, 12. listopadu 2018

Piráti a SPD požádali, aby mimořádná schůze kvůli projednání novely zákona o platech politiků proběhla ještě do konce roku 2018.

skrýt celé odůvodnění

Piráti a SPD požádali o mimořádnou schůzi kvůli dalšímu projednání novely zákona o platech ústavních činitelů. Důvodem k mimořádné schůzi je časová tíseň, jelikož pokud by návrh nebyl projednán a schválen do konce roku, nastane skokové zvýšení platů politiků přibližně o 14 700 Kč. Vládní návrh zákona by takový růst měl zbrzdit.

Plat poslance je lapidárně řečeno navázán na ekonomickou situaci. Jeho výše se odvíjí od platové základny, který činí 2,75 násobek „průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Základna se dále násobí koeficienty dle dalších kritérií. Vládní novela (.pdf, str. 2) navrhuje snížení násobku 2,75 na 2,5 a upravení metodiky výpočtu (tedy jako základ použít průměrnou mzdu na přepočtené počty zaměstnanců v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu).

Na začátku listopadu Piráti a SPD sesbírali podpisy nutné ke svolání mimořádné schůze, která se má konat 15. listopadu 2018. Strany se však na konkrétním řešení skokového nárůstu platů neshodnou. Z pozměňovacího návrhu předsedy SPD Okamury vyplývá snaha platy zmrazit (.doc). Piráti naopak chtějí „pouze“ zabránit skokovému nárůstu platů, ale nezamezovat jejich pozvolnému růstu (.doc).

Petr Fiala

Petr Fiala

Budeme řešit platy politiků, které se týkají několika stovek lidí, a nezabýváme se třeba otázkou, jak zajistit, aby lidé měli něco víc z ekonomického růstu, jak snížit ekonomickou zátěž. Jak snížit byrokratickou zátěž, která na ně přichází, a jak třeba snížit daně. Takové debatě se vláda vyhýbá. Týden v politice, 12. listopadu 2018

Platy politiků se budou ve Sněmovně řešit v listopadu 2018. ODS se snaží svými návrhy zákonů snižovat daně a administrativní zátěž. Vláda se k těmto návrhům staví soustavně nesouhlasně, ale debatuje o nich a sama se jimi zabývá.

skrýt celé odůvodnění

Sněmovna bude v listopadu 2018 projednávat vládní návrh novely zákona o platech ústavních činitelů, který má podle svého zdůvodnění (.pdf, str. 2) zbrzdit zvyšující se rozdíl mezi platy představitelů státní moci a ostatních lidí placených z veřejných rozpočtů.

Zákon o platu politiků upravuje plat poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta republiky, soudců, ústavních soudců, poslanců Evropského parlamentu a dalších státních institucí. Dle tohoto zákona se řídí nejen samotná výplata, ale i náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné. Vláda navrhuje (.pdf, str. 1) změnit nárůst platové základny z 2,75 násobku na 2,5 násobek. Plánovaná změna by tak mohla ovlivnit plat několika stovek lidí, změna se však „týká výhradně představitelů státní moci a nikoliv představitelů moci soudní, kteří i v oblasti odměňování požívají zvýšené ochrany své nezávislosti“ (.pdf, str. 3).

Konkrétně se úprava platů podle navrhované novely a § 1 zákona o platech ústavních činitelů bude týkat poslanců (200), senátorů (81), ale i členů vlády (15), prezidenta republiky či představitelů Nejvyššího kontrolního úřadu (17), Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (12), Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (6), Národní rozpočtové rady (3), Rady Českého telekomunikačního úřadu (5) i soudců Ústavního soudu (15). Celkem tedy změna může zasáhnout plat 355 představitelů státní moci.

Pokud se podíváme na návrhy ODS směrem ke snížení byrokratizace nebo daňové zátěže, je pravdou, že je v tomto směru aktivní. Z oblasti daní se jedná například o návrh zákona, který plánoval zrušit (.pdf, str. 4) současnou 4 % daň z nabytí nemovitostí. Setkal se však s nesouhlasným stanoviskem vlády (zde se jednalo o první vládu Andreje Babiše). Vláda Andreje Babiše (a to jak první, tak i druhá) se staví stejným způsobem i k jiným návrhům ODS, které chtějí snižovat byrokratizaci. Příkladem může být novela školského zákona, novela stavebního zákona nebo zákon, kterým se ruší obsolentní („vyhaslé“) zákony z roku 1919.

Část výroku o neochotě vlády „debatovat“ o tématech lze vykládat dvěma způsoby: doslovně a přeneseně. Vezměme nejprve doslovný výklad. Například při projednávání návrhu novely zákona rušící daň z nabytí nemovitostí v prvním čtení vystoupili na plénu předkládající poslanci jedenáctkrát a čtyřikrát na ně reagovali poslanci vládních stran. Při projednávání návrhu (.pdf) novely školského zákona vystoupili v prvním a druhém čtení na plénu pětadvacetkrát předkládající poslanci z ODS a STAN, přičemž na ně v rozpravě reagovalo 29 vládních poslanců.

„Debatovat“ lze chápat i ve smyslu zabývat se těmito tématy a předkládat návrhy s cílem snížit ekonomickou zátěž či odstranit byrokracii, jak o nich mluví Petr Fiala. Příkladem je návrh novely zákona o investičních pobídkách, který vláda předložila 8. října Poslanecké sněmovně. Tento vládní návrh by měl „zlepšit podnikatelské a investiční prostředí v České republice (...) a zlepšit dostupnost investičních pobídek pro malé a střední podniky“ (.pdf, str. 30, 31). Dodejme, že přísliby snížení byrokracie v nejrůznějším oblastech najdeme též v programovém prohlášení vlády.

Zůstává faktem, že poslanci ODS jsou nesrovnatelně aktivnější, co se týče předkládání návrhů zákonů zaměřených na snížení byrokratické či ekonomické zátěže nebo snížení daní.

Petr Fiala

Petr Fiala

Když se budeme bavit o našem návrhu na snížení daní, tak to se týká milionů lidí, to se týká všech, kteří pracují. Týden v politice, 12. listopadu 2018

Návrh ODS na zrušení superhrubé mzdy by dle statistiky Českého statistického úřadu zasáhl zhruba 5 milionů osob.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecký návrh novely zákona o daních z příjmů z pera poslaneckého klubu ODS má za cíl zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. Takový krok ostatně odpovídá i volebnímu programu ODS před říjnovými sněmovními volbami.

Snížení daně z příjmu by se týkalo všech pracujících osob pobírajících příjem, dle Českého statistického úřadu se tak jedná ve druhém čtvrtletí 2018 o lehce přes čtyři miliony osob, živnostníků pak k poslednímu září 2018 rovněž lehce více než jeden milion osob.

Petr Fiala

Petr Fiala

Pominu senátní volby, kde jsme vyhráli. A nejenom, že jsme vyhráli jasně to druhé kolo, ale my jsme vyhráli už to první kolo. Týden v politice, 12. listopadu 2018

ODS získala v říjnových senátních volbách nejvíce mandátů, zároveň byla i nejúspěšnějším subjektem po prvním kole voleb.

skrýt celé odůvodnění

Ve druhém kole říjnových (2018) senátních voleb získala ODS celkem devět mandátů, tedy nejvíce ze všech politických subjektů.

Z prvního kola senátních voleb postoupilo do druhého kola 11 kandidátů navržených ODS. Následovalo deset kandidátů za hnutí ANO. ODS tedy byla v prvním kole senátních voleb rovněž nejúspěšnějším subjektem.

Aktuálně je v Senátu celkem 6 senátorských klubů, konkrétně:

Klub pro liberální demokracii - SENÁTOR 21 se 6 členy;

Klub Starostové a nezávislí s 18 členy;

Senátorský klub KDU-ČSL s 15 členy;

Senátorský klub ANO se 7 členy;

Senátorský klub České strany sociálně demokratické se 13 členy;

Senátorský klub Občanské demokratické strany s 18 členy.

Zbylí 4 senátoři nejsou zařazeni do žádného klubu. Spolu s Klubem Starostové a nezávislí je tedy Senátorský klub Občanské demokratické strany nejpočetnějším klubem. Jeho členem je rovněž nově zvolený předseda Senátu Jaroslav Kubera, který byl zvolen 14. listopadu.