Přijetím Lisabonské smlouvy v roce 2007 došlo k vyvrcholení procesu (.pdf, str. 3–4, anglicky), ve kterém si Evropský parlament (EP) zajistil silnou pozici při volbě výkonného tělesa EU – Evropské komise a jejího předsedy. Smlouva nicméně neurčuje specifický způsob, jakým se EP dohodne na podpoře svých vedoucích kandidátů, přičemž zůstalo podstatné, že představitele může vybrat jen ten, kdo získá potřebnou podporu a dostatek hlasů v parlamentu. Tak se zrodil tzv. Spitzenkandidaten proces (.pdf, str. 1, anglicky). V něm před volbami jednotlivé nadnárodní strany EP volí své spitzenkandidáty, kteří představují lídra celoevropské kandidátky politické frakce Evropského parlamentu a současně kandidáta této frakce na post předsedy Evropské komise.

Ze států Visegrádské čtyřky (V4), tedy z České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska, byli nominováni následující spitzenkandidáti (.pdf, str. 2–3):

– Aliance konzervativců a reformistů v Evropě (ACRE) nominovala Jana Zahradila z České Republiky

– Aliance liberálů a demokratů v Evropě (ALDE) zvolila více osob, tzv. tým Evropa, mezi nimiž byla i představitelka Maďarska Katalin Cseh.

Ani jeden z těchto kandidátů však neuspěl. Kandidátem vítězné Evropské lidové strany (EPP) byl Manfred Weber, člen německé Křesťansko-sociální unie (CSU) v Bavorsku. Webera však odmítli podpořit jak socialisté, tak liberálové, a posléze také i lídři zemí EU, kteří mu vytýkali zejména nedostatečné zkušenosti. Jako další kandidát tak připadal v úvahu Nizozemec Frans Timmermans, spitzenkandidát sociálních demokratů, tedy druhé největší frakce. Toho odmítaly země V4, které se nakonec vyslovily proti zvolení jakéhokoli spitzenkandidáta.

Na přelomu června a července 2019 pak proběhlo mimořádné zasedání Evropské rady, na kterém se hlavy členských států EU dohodly na obsazení nejvyšších postů v Evropské unii. Lídři členských států nominovali německou ministryni obrany Ursulu von der Leyen na post předsedkyně Evropské komise, jako předseda Evropské rady byl vybrán belgický premiér Charles Michel, jako Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku byl nominován španělský ministr zahraničí Josep Borrell a do čela Evropské centrální banky byla vybrána ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde z Francie. Z těchto nominací tedy nikdo nepocházel ze států Visegrádské skupiny. Až na Německo také nikdo z 28 lídrů nehlasoval proti balíčku nominací. Nominace tedy podpořily i státy V4. Nominaci von der Leyen na post předsedkyně komise schválil Evropský parlament dne 16. července 2019. O nominaci Josepa Borrella na post Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se v parlamentu teprve bude hlasovat.

Země Visegrádské skupiny se před jednáním všech lídrů zemí EU neshodly na jméně jednoho kandidáta na předsedu Evropské komise či jiné unijní posty, který by zastupoval země V4. Například maďarský premiér se prostřednictvím svého mluvčího nechal slyšet, že podpoří kandidáty, kteří „berou země našeho regionu vážně.“ Ačkoli se na konci května 2019 hovořilo o Marošovi Šefčovičovi ze Slovenska jako o možném kandidátovi na předsedu EK, nebyl ze strany zemí V4 potvrzen jako oficiální kandidát.

Žádný představitel států Visegrádské čtyřky sice neobsadil žádnou z vysokých funkcí v Evropské unii, na druhou stranu státy V4 před zasedáním Evropské rady žádného kandidáta ani nenominovaly. Země V4 navíc podpořily balíček nominací, který vzešel z tohoto jednání. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Setkání Petra Fialy s britským velvyslancem v ČR Nickem Archerem mělo údajně proběhnout 29. srpna 2019. Ve stejný den o setkání hovořil Fiala v ověřovaném rozhovoru a Archer zveřejnil tweet, který by se měl ke schůzce vztahovat. Zmiňuje v něm jedno z probíraných témat.

Z tohoto tweetu však nelze s jistotou vyvodit, kdy setkání proběhlo. Velvyslanec ohledně času schůzky uvádí pouze neurčité dříve.

Na sociálních sítích ani webu Petra Fialy nejsou o schůzce žádné informace. Na naši e-mailem zaslanou žádost Fiala odpověděl, že výše zmíněný tweet se opravdu týká proběhlého setkání. Velvyslanectví Spojeného království na e-mailovou žádost Demagog.cz o potvrzení setkání neodpovědělo.

Jelikož nemůžeme ověřit řečníkova slova jen jeho vlastním potvrzením jejich pravdivosti, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Předseda ODS Petr Fiala se k situaci kolem vyjednávání odchodu Velké Británie z Evropské unie vyjadřuje dlouhodobě. Z řady rozhovorů vybíráme například následující:

Ve speciálu 90' na stanici ČT 24 ze dne 17. ledna 2017 věnovanému brexitu se Petr Fiala o odchodu Británie vyjádřil následovně: „Pro nás je důležitý, nejenom pro Českou republiku, ale pro celou Evropskou unii je důležitá nějaká dohoda s Británií, protože Británie zůstává, je a bude, musí být důležitým spojencem pro evropské země. Podle mě je potřeba, (…), souběžně vyjednávat dvě věci, jednak dohodu o odchodu Velké Británie, (…), a souběžně s tím vyjednávat dohody o tom, jak bude vypadat vztah Velké Británie po odchodu z Evropské unie.” (video, čas 17:51)

Během rozhovoru s Petrem Fialou dne 6. března 2019 v Českém rozhlase Plus došlo i na téma brexitu. Zde Fiala opět zdůraznil svůj názor na odchod Velké Británie s dohodou: „My máme zájem na tom, (…), aby tato země odešla na základě dohody. Pro nás je důležité, aby EU dosáhla dohody s Británií. A varianta toho britského odchodu bez dohody, to je úplně špatná varianta.“ (audio, 18:26)

V pořadu Interview ČT 24 dne 4. dubna 2019 se Fiala o brexitové dohodě vyjádřil takto: „My prostě potřebujeme co nejlepší vztahy s Británií. Takže já pořád doufám, že dojde k nějaké dohodě, vyzývám taky českou vládu, aby při jednáních v Bruselu, při jednáních v rámci Evropské unie prosazovala co nejvstřícnější vztah Unie k Británii a jejím třeba novým požadavkům na jednání, abychom se někam dostali.” (video, 22:29)

Během debaty lídrů stran před volbami do Evropského parlamentu 23. května 2019 Fiala zopakoval svůj postoj k brexitu s dohodou: „(...) a mně by přišlo škoda, kdyby Británie odešla bez dohody, bylo by to především nevýhodné pro Českou republiku, takže já jsem pro co nejdelší jednání.” (video, 18:50)

V ověřovaném rozhovoru Fiala zájmy vysvětluje silnou ekonomickou spoluprací, v dalších rozhovorech (video, 24:10) zmiňuje bezpečnostní zájmy a nakonec zájmy českých občanů žijících ve Velké Británii.

V době ověřování výroku se má brexit provést 31. října 2019. Dohoda o vystoupení však ještě nebyla schválena britským parlamentem, který přijetí dohody blokoval a na druhé straně se Evropská rada na svém zasedání ve dnech 20.–21. června 2019 usnesla, že vyjednaná dohoda již není otevřena k opětovnému vyjednání. Jestliže tak britský parlament o dohodě nerozhodne včas, hrozí brexit bez dohody.

Export je především pro malé otevřené ekonomiky důležitým faktorem hospodářského výkonu země. Saldo vývozu a dovozu je jedním z komponentů pro výpočet HDP tzv. výdajovou metodou. V České republice se hodnota vyvezeného zboží a služeb momentálně blíží hodnotě 80 % HDP. Na níže přiloženém grafu vidíme, že i ve vzájemném porovnání v rámci zemí EU se Česká republika řadí k zemím s významným poměrem exportu k HDP.

Zdroj: Eurostat

ČR má "exportní" ekonomiku i při pohledu na bilanci vývozu a dovozu. Podle údajů Českého statistického úřadu je obchodní bilance zahraničního obchodu dlouhodobě kladná (export je tedy vyšší oproti importu) a přebytky obchodní bilance od roku 2011 nepřetržitě stoupaly. Od roku 2018 už nicméně dochází k poklesu.

Zdroj: Český statistický úřad

Spojené království a Česká republika jsou významnými obchodními partnery. Podle Analýzy zahraničního obchodu České republiky od UniCredit Bank (.pdf, str. 5) měla s Velkou Británií Česká republika v roce 2017 třetí největší přebytek v bilanci zahraničního obchodu (108,7 mld. Kč). Bilance zahraničního obchodu ČR s Velkou Británií je dlouhodobě kladná, celkovou hodnotu obchodní výměny tvoří zhruba ze dvou třetin export a ze třetiny import.

Zdroj: Český statistický úřad

Data uvedená ve výše přiložené tabulce ukazují rostoucí trend ve vývozu i v dovozu. V roce 2017 dle dat ČSÚ (.pdf) čísla ještě narostla a hodnota exportu byla 210,7 mld. Kč. V roce 2018 v návaznosti na nejistou situaci obchodu s Velkou Británií ve spojitosti s brexitem hodnota exportu klesla na 205,6 mld. Kč.

Podíl českého vývozu do Velké Británie se dle ČSÚ (.pdf, str. 2) na celkovém vývozu ČR v letech 2005–2016 pohyboval v rozmezí 4,5 % až 5,3 % (v roce 2016 5,2 %). V průběhu let 2017 a 2018 se pak podíl propadl (.pdf, str. 2) na 4,7 %. Ve srovnání s dalšími státy se z hlediska českého exportu Velká Británie v posledních deseti letech umisťuje (.pdf) na 4. až 6. místě. Největším obchodním partnerem České republiky je Německo, podíl českého vývozu do Německa na celkovém exportu ČR byl v roce 2018 (.pdf, str. 2) 32,4 %. Dále Česká republika významně vyváží na Slovensko (7,6 %), do Polska (6,0 %) a do Francie (5,1 %).

Ve zbožové struktuře českého exportu do Velké Británie dlouhodobě dominují stroje a dopravní prostředky (představují cca dvě třetiny celkového českého vývozu do VB). Poptávka po autech a autodílech v Británii se podílí 0,63 % na HDP Česka, což je nejvyšší podíl ze všech zemí EU.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí z 24. října tohoto roku prošel Sněmovnou v prvním čtení návrh, který počítá se zvýšením příjmů o 150,8 mld. korun. V porovnání se schváleným návrhem státního rozpočtu na rok 2018 (.pdf, str.6) by skutečně mělo k nárůstu příjmů dojít. Největší navýšení má proběhnout v oblasti příjmů z pojistného a sociálního zabezpečení (59,5 mld. korun) a příjmů daňových (46,6 mld. korun).

Zatím se však jedná pouze o návrh. Plánované příjmy z návrhů rozpočtu se obvykle odlišují od těch skutečných, které se vykazují až ve státních závěrečných účtech. Rozpočet totiž reaguje na aktuální situaci. Srovnejme například plánované a skutečné příjmy pro rok 2017. Schválený rozpočet počítal s 1 250 212 mil. Kč, skutečné příjmy pak tvořily 1 273 644 mil. Kč. Pro rok 2018 se zatím počítá s příjmy ve výši 1 323 mld. Kč, průběžné pokladní plnění vykazuje k říjnu 1 132,8 mld. Kč.

Snížení daní pro příští rok vláda vskutku neplánuje, jelikož taková informace z návrhu daňového balíčku pro rok 2019 pocházejícího od Ministerstva financí neplyne. Návrh zákona se k 13. listopadu 2018 nachází v garančním Rozpočtovém výboru a dosud probíhá (.pdf, str. 2) podávání pozměňovacích návrhů.

Ve volebním programu (.pdf, str. 10) do sněmovních voleb v roce 2017 se ANO 2011 zavazuje, že: „V dalším volebním období budeme pokračovat v této strategii a usilovat o vyrovnaný rozpočet v závislosti na investičních možnostech a současně stabilizovat dluh na jedné z nejnižších úrovní v EU.“

Dále uvádí (str. 11): „V ojedinělých případech může státní rozpočet skončit v deficitu, ale jen ve výši investic – potřebujeme stavět, investice nebudeme nikdy škrtat.“

V programovém prohlášení vlády Andreje Babiše z 27. června 2018 je v kapitole „Preambule a zásadní priority vlády“ explicitně zmíněn vyrovnaný státní rozpočet v pátém hlavním strategickém směru: „Chceme začít s reformou státu. To znamená vyrovnaný státní rozpočet a nový zákon o příjmových daních.“

Vládní návrh zákona (.pdf, str. 4) o státním rozpočtu České republiky na rok 2019 navrhuje deficitní rozpočet se schodkem 40 000 000 000 Kč. Pro srovnání, vládní návrh zákona (.pdf, str. 4) o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 navrhoval schodek 50 000 000 000 Kč.

Z kontextu výroku vyplývá, že předseda Fiala (ODS) se vyjadřuje k volebním obdobím, ve kterých ODS působila na straně opozice. Přesnější časové vymezení od Fialy v rozhovoru nezazní, proto musíme v analýze zohlednit všechny vlády, kdy ODS byla v opozici (video, čas 11:57–12:36). Jedná se tedy o následující vlády:

• úřednická vláda Josefa Tošovského (2. 1. 1998 – 17. 7. 1998)
• vláda Miloše Zemana (22. 7. 1998 – 12. 7. 2002)
• vláda Vladimíra Špidly (15. 7. 2002 – 4. 8. 2004)
• vláda Stanislava Grosse (4. 8. 2004 – 25. 4. 2005)
• vláda Jiřího Paroubka (25. 4. 2005 – 4. 9. 2006)
• úřednická vláda Jana Fischera (8. 5. 2009 – 13. 7. 2010)
• úřednická vláda Jiřího Rusnoka (10. 7. 2013 – 29. 1. 2014)
• vláda Bohuslava Sobotky (29. 1. 2014 – 13. 12. 2017)
• I. vláda Andreje Babiše (13. 12. 2017 – 27. 6. 2018)
• II. vláda Andreje Babiše (27. 6. 2018 – ?)

Pro období úřednické vlády Josefa Tošovského byl státní rozpočet schválen ještě v předešlém volebním období 12. prosince 1997, kdy ODS nebyla v opozici.

Předložení pozměňovacího návrhu poslanci ODS ve 2. čtení platí pro období vlády Miloše Zemana, tedy roky 1999 (.pdf, str. 10), 2000 (rozpočet na rok 2000; .pdf, str. 30), 2000 (rozpočet na rok 2001) a 2001.

V případě vlády Vladimíra Špidly předložila ODS pozměňovací návrhy ve 2. čtení v letech 2002 (.pdf, str. 66) a 2003 (.pdf, str. 4).

Za vlády Stanislava Grosse předložila ODS pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2004 (.xls, buňka 560).

Ani vláda Jiřího Paroubka nebyla v tomto ohledu výjimkou, když ODS předložila pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2005 (.xls, buňka 199).

V případě úřednické vlády Jana Fischera předložil poslanec ODS pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2009 (.xls, buňka 97).

Za úřednické vlády Jiřího Rusnoka pak ODS předložila pozměňovací návrh ve 2. čtení v roce 2013 (.pdf, str. 15).

Fiala byl předsedou ODS zvolen 18. ledna 2014. Pod jeho vedením tak byla ODS prozatím vždy v opozici. Poslanci ODS předložili za Fialova předsednictví ve 2. čtení pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu vždy, tedy během vlád Andreje Babiše a Bohuslava Sobotky v letech 2017 (.docx), 2016 (.pdf), 2015 (.pdf) a 2014 (.pdf).

Ohledně „ukázání vládě, jak vést vyrovnaný rozpočet“ uvádíme srovnání plánovaného deficitu původních vládních návrhů a pozměňovacích návrhů ODS za poslední čtyři roky:

• Návrh pro rok 2015: vládní návrh – deficit 100 000 000 000,- korun (.pdf, str. 5); pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury za ODS – zvýšení výdajů o 355 000 000,- korun pro kapitolu Ministerstva dopravy výdajů pro vědu, výzkum a inovace. Zároveň navrhl snížení o stejnou částku pro kapitolu Všeobecní pokladní správy ve dvou variantách, buď se sníží výdaje pro ukazatel Podpory exportu, majetkové újmy, státní záruky a investiční pobídky nebo pro ukazatel Odvodů do rozpočtu EU (.pdf). Další pozměňovací návrhy ODS rovněž přesouvaly peníze mezi kapitolami (.pdf). K vytvoření vyrovnaného rozpočtu tak návrhy ODS v roce 2015 nevedly.
• Návrh pro rok 2016: vládní návrh – deficit 70 000 000 000,- korun (.pdf, str. 5); pozměňovací návrhy ODS vedly k přesunu financí mezi jednotlivými kapitolami a také k přesunu prostředků z jednotlivých kapitol ve prospěch Vládní rozpočtové rezervy, ale nevedly ke snížení deficitu nebo vyrovnanému rozpočtu (.pdf, str. 11–24). Pro přehlednost doplňme, že ODS navrhla zvýšení Vládní rozpočtové rezervy o 24,385 mld. korun (.pdf).
• Návrh pro rok 2017: vládní návrh – deficit 60 000 000 000,- korun (.pdf, str. 6); pozměňovací návrhy ODS neměnily hodnotu deficitu, protože pouze přesouvaly finance mezi jednotlivými kapitolami (.pdf). Vladislav Vilímec ve svém pozměňovacím návrhu uvedl hned dvě varianty přesunu prostředků mezi kapitolami státního rozpočtu. Ve prospěch kapitoly Výdaje pokladní správy (Výdaje vedené v Isprofin) by vyčlenil 200 000 000,- korun navíc, které by rovnoměrně odebral z kapitoly Všeobecní pokladní správy u ukazatele Podpory exportu a kapitoly Státní dluh. Ve druhé variantě by celou částku odebral jenom z kapitoly Státní dluh (.pdf). Pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury a Petra Fialy zase navrhoval přesun prostředků z několika kapitol státního rozpočtu ve prospěch kapitoly Státní dluh (.xlsx). Jednalo se o návrh snížení státního dluhu o 30 mld. korun.
• Návrh pro rok 2018: vládní návrh – deficit 50 000 000 000,- korun (.pdf, str. 6;) pozměňovací návrhy ODS vedly opět jen k přesunu financí mezi jednotlivými kapitolami, ale ne ke snížení rozpočtového deficitu (.pdf). Pozměňovací návrh, který předložili Zbyněk Stanjura, Petr Fiala a další, rovněž jako v roce 2017 obsahoval přesun financí z několika kapitol státního rozpočtu ve prospěch kapitoly Státní dluh (.xlsx). Jednalo se o návrh snížení státního dluhu o 28,2 mld. korun.

Je tedy pravda, že pokud je ODS v opozici, vždy předkládá k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu pozměňovací návrhy. Není ovšem pravda, že by uvedené pozměňovací návrhy vedly k vyrovnanému státnímu rozpočtu, jak dokládá seznam návrhů ODS za poslední čtyři státní rozpočty. ODS sice předložila v posledních letech pozměňovací návrhy snižující státní dluh, což by se dalo určitým způsobem považovat za korigování schodku rozpočtu, návrhy však nedosahují na vyrovnání deficitu, pouze jej zmírňují, nejvíce o polovinu.

Poslanecký návrh novely zákona o daních z příjmů z pera poslaneckého klubu ODS má za cíl zrušit superhrubou mzdu, a tím snížit administrativní zátěž a navýšit měsíční mzdu občanů. Takový krok ostatně odpovídá i volebnímu programu ODS před říjnovými sněmovními volbami.

Návrh zákona ve své důvodové zprávě (.pdf, str. 3) uvádí stejné hodnoty jako v předmětném výroku či ve volebním programu. Tedy počítá se zavedením jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %, což by ve výsledku dle ODS mělo vést k růstu čistých mezd všech zaměstnanců o zhruba 7 %.

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku (.pdf) kritizuje zejména následující: „Předložený návrh zákona však řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy, které by tyto finanční dopady kompenzovaly.“ Argumentuje tak zejména nepříznivým dopadem na rozpočet, kdy „očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů Ministerstva financí byl cca 75 mld. Kč.“

Vláda tak nesouhlasí s tím, že by pokles peněžité částky vybírané na daních nebyl dostatečně kompenzován jiným zdrojem. Výrok: „(...) nejsou na to peníze,“ parafrázující stanovisko vlády tak lze považovat za pravdivý.

Neinvestiční dotace (neinvestiční transfery) jsou finanční prostředky určené obvykle na provozní a spotřební výdaje.
Pozměňovací návrhy, které se týkají snížení neinvestičních dotací, byly poslanci ODS podány například:

• k rozpočtu na rok 2018 (.xlsx) - „Neinvestiční transfery nefinančním podnik. subjektům-právnickým osobám“ z původního návrhu 29 630 665 242 na 23 830 665 242 Kč (rozdíl 5 800 000 000 Kč)

• k rozpočtu na rok 2017 (.xlsx) - „Neinvestiční transfery nefinančním podnik. subjektům-právnickým osobám“ z původního návrhu 29 630 665 242 Kč na 19 630 665 242 Kč (rozdíl 10 000 000 000 Kč )

• k rozpočtu na rok 2016 (.pdf, str. 2) - „Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům“ z původního průřezu 122 300 000 000 Kč na 118 631 000 000 Kč (rozdíl 3 669 000 000 Kč)

S ohledem na tyto pozměňovací návrhy tak lze vypozorovat jistý utvářející se trend, který odpovídá tvrzení ve výroku Petra Fialy.

Dodejme, že nehodnotíme, jestli neinvestiční dotace pomáhají konkurenceschopnosti a růstu ekonomiky, nebo nepomáhají. Nehodnotíme ani, jaký dopad by měly předkládané návrhy.