Dohoda o partnerství, ke které měla Evropská komise 88 připomínek, skutečně není doposud schválena.

Dohoda o partnerství pro roky 2014−2020 byla vládou schválena 9. dubna 2014. Následně byla předložena Evropské komisi, která se k ní měla vyjádřit do tří měsíců.

Následně měla Evropská komise 88 připomínek k navrhovanému využití evropských dotací. Evropské komisi se například nelíbilo finanční začleňování Romů do společnosti nebo absence služebního zákona. Většinu těchto připomínek se zástupcům České republiky podařilo vyřešit. Finální schválení této dohody se předpokládá během letních měsíců, nejpozději v září, což je o měsíc dříve, než se původně předpokládalo.

Audit Ministerstva financí pozastavil fungování monitorovací systém pro čerpání dotací z EU spadající pod Ministerstvo místního rozvoje.

V souvislosti s Monitorovacím systémem strukturálních fondů (MSSF) uvádí web Ministerstva pro místní rozvoj: "Systém je využíván na všech úrovních implementace a spolufinancování projektů." Lze tedy předpokládat, že fungování systému je pro čerpaní evropských peněz z finančního rámce klíčové.

Přípravy na programové období 2014-2020 probíhají v ČR již od roku 2010, a i když bylo možné čerpat finanční prostředky již od začátku roku 2014, Česká republika bude moci s penězi z fondů EU operovat nejdříve na jaře 2015 (Euractiv.cz, Vlada.cz)

Možnost čerpat z víceletého finančního rámce 2014-2020 nebylo pro Českou republiku prozatím uvolněno zejména kvůli neexistenci služebního zákona.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Petr Fiala v něm pouze parafrázuje to, co premiér Sobotka řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny v pátek 17. 2. 2017, i to, co sdělil České televizi v reportáži Událostí též ze 17.2 (čas 1:50).

V rozhovoru pro Hospodářské noviny Sobotka skutečně hovoří o společném fungování ČSSD s KSČM na krajské úrovni, konkrétně uvádí: „Měli jsme jedno či dvě volební období řadu koalic s KSČM v krajích, spolupráce funguje na komunální úrovni.“ V reportáži ČT pak uvádí, že: „... Sociální demokracie spolupracovala s KSČM ve vedení celé řady krajů. Takže nemyslím si, že je potřeba, abychom se vraceli k bohumínskému usnesení, bylo přijato v nějakém historickém kontextu.“ Ve výše zmíněném rozhovoru pro Hospodářské noviny premiér Sobotka na otázku, zda koalice s komunisty ve vládě není problém, řekl: „Není to problém...“ Pokud premiér Sobotka zpochybňuje význam bohumínského usnesení v současnosti, nepovažuje za problém sestavit s KSČM koalici na celostátní úrovni. Zároveň připomíná spolupráci ČSSD a KSČM na krajské úrovni, lze tedy usuzovat, že otevírá dveře možnosti spolupráci ČSSD a KSČM na celostátní úrovni.

Na úvod je třeba upřiesnit, že předseda Fiala hovoří o zákonu č. 236/1995 Sb. (zkráceně o platu ústavních činitelů). Takřečený automat čili navázání platu ústavních činitelů na stav ekonomiky se projevuje ve stanovení určitého koeficientu, kterým se násobí tzv. platová základna. Ta činí 2,75 násobek „průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok“. Jinými slovy, pro rok 2019 je platová základna vypočítána 2,75 krát průměrná měsíční mzda za rok 2017 a určena sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí.

Samotný výše popsaný automat byl již součástí zákona č. 309/2002 Sb., o změnách zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech. Tehdy měla pro představitele určené zákonem činit platová základna trojnásobek průměrné měsíční mzdy za předminulý rok. Smyslem tohoto navázání bylo skutečně stanovení „stabilní vazby mezi platy ústavních činitelů a vývojem mezd v nepodnikatelské sféře“ (.doc, str. 36). Procesní historie tohoto ustanovení pak spočívala především v několikrát odložené účinnosti tohoto zákona či rušení jednotlivých ustanovení zákona o platu ústavních činitelů Ústavním soudem. Konečná novela zákona č. 359/2014 Sb. z roku 2014 pochází (.pdf) z pera Jana Hamáčka, tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny. Původní vládní návrh (vláda Bohuslava Sobotky) počítal (.pdf) s fixním stanovením platu 52 248 Kč na další čtyři roky a ve finále byl namísto něj byl přijat Hamáčkův pozměňovací návrh.

Nová platová sféra tak byla stanovena určením nového násobku pro poslance (2,75) a zvláštního násobku pro soudce (3,00). Vzhledem k rozdílu mezi fixní částkou za rok 2014 a částkou danou násobkem v roce 2015 stanovil Hamáčkův návrh postupné roční zvyšování násobku po čtyři léta. Platová základna by tak v roce 2018 měla dosáhnout na 2,5 násobek průměrné mzdy za předminulý rok.

Ani pro Hamáčkův pozměňovací návrh, ani pro konečné znění zákona Petr Fiala a celá ODS nehlasovala. Většina se zdržela, ve druhém hlasování byli dva poslanci proti. Proto je poněkud sporné vyjádření „domluvili jsme se“ použité předsedou Fialou ve výroku.

Co se týká smyslu prohlášení o „vytvoření řešení, ke kterému se nebudeme muset vracet“, může přímo z novely vyplývat snaha po roce 2018 (kdy se plat počítal násobkem 2,5) naskočit ihned na počítání s násobkem 2,75 v roce následujícím. Dle dat České televize (pozn. infobox) by však takovýto postup způsobil, že plat poslance a senátora skokově vzroste o 14 700 Kč. To si pravděpodobně uvědomuje i vláda, která navrhla novelu zákona o platech ústavních činitelů. Ta by měla (.pdf, str. 3) trvale snížit násobek pro výpočet opět na 2,5 a také pozměnit průměr, který bude násoben.

Byly to i hlasy ODS, které posunuly návrh z prvního čtení výborům, z čehož plyne, že se Sněmovna včetně ODS tímto návrhem bude zabývat a k řešení platů poslanců se i díky ODS vrátí.

Shrneme-li hodnocení, pak čas přijetí novely odpovídá, ale úmysl nevracet se k projednávání platů z dosavadního hlasování ODS, které se týká nového vládního návrhu novely (projednání proběhlo 15. listopadu 2018), nevyplývá.

Výrok předsedy ODS je hodnocen jako neověřitelný a to především s ohledem na Babišovu cestu po USA. Nejsme schopni autoritativně rozhodnout, nakolik cesta Babiše do USA byla oficiální záležitostí a nakolik šlo o PR cestu ministra financí. Necháváme toho rozhodnutí na každém čtenáři.

V úterý 31. března 2014 (na 26. schůzi) byl během jednání Poslanecké sněmovny ministr financí nepřítomen, byl omluven z rodinných důvodů, což uvedl jako důvod jeho nepřítomnosti předseda Sněmovny Hamáček. Jak vyšlo později najevo, rodinnými důvody byla v tomto případě dovolená na horách.

Sněmovna na návrh předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Faltýnka zařadila na jednání celkem 8 návrhů zákonů Andreje Babiše na 8. dubna. Tento návrh přišel z grémia Poslanecké sněmovny. Obecně lze konstatovat, že samotné přeřazení bodů na další týden není v PSP vůbec ničím neobvyklým.

Změny v programu schůze (což je naprosto obvyklá praxe) byly hlasovány jako jeden celek, proti čemuž nebylo námitek ani ze strany Fialovy ODS. Pro návrh, který zmíněné body odsunul o týden, hlasovali i všichni přítomní poslanci ODS včetně předsedy strany Petra Fialy (což je ovšem logické, opozice nemá důvod k projednávání důležitých zákonů bez přítomnosti Babiše).

Pro zajímavost přikládáme několik tweetů, které Babiš ze své dovolené zveřejnil.

Co se týká cesty do USA, tak Babiš si skutečně hradí tuhle cestu ze svého, stejně tak platil část nákladů pro členy delegace. Některé náklady platí pak pro delegaci česká ambasáda ve Washingtonu (ČTK). Petr Fiala narážkou na soukromou cestu cílí právě na fakt, že Babiš si cestu hradí sám a nejde tak přímo o oficiální návštěvu ministra financí. Babiš se jako ministr financí České republiky účastní zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, kde oficiálně zastupuje Českou republiku, nicméně prezentace cesty na sociálních sítích Babiše a hnutí ANO by spíše ukazovala na PR cestu.

Co se týče politiků, setkal se např. s Madelaine Albrightovou, Pan Ki-munem či Michaelem Bloombergem.

Je tedy pravdou, že Babiš svou cestu do USA hradí ze svého a také se setkává s řadou osobností mimo svůj program účasti na zasedání MMF a Světové banky, nicméně právě tato zasedání jsou součástí oficiálního programu, kdy Babiš zastupuje Českou republiku.

Zde je nutno dodat, že z této oficiální části (MMF) není dohledatelný žádný veřejný výstup, Babiš ani ANO tuto část cesty nijak nepropagovali na sociálních sítích (narozdíl např. od přetisknutí článku z Blesku, který se zabýval "partnerskými otázkami" mezi ministrem financí a jeho paní v Las Vegas).

Mluvit tedy zcela o soukromé cestě není v tomto případě zcela přesné, byť Babišova veřejná komunikace této jeho cesty na profilech na sociálních sítích (jeho a hnutí ANO) může působit jako by šlo o soukromou cestu. 22. dubna, tedy 3 dny po Otázkách Václava Moravce a 2 dny po návratu do České republiky, vyšla na webu Ministerstva financí zpráva o cestě Babiše, která uvádí i jeho oficální část.

Piráti a SPD požádali o mimořádnou schůzi kvůli dalšímu projednání novely zákona o platech ústavních činitelů. Důvodem k mimořádné schůzi je časová tíseň, jelikož pokud by návrh nebyl projednán a schválen do konce roku, nastane skokové zvýšení platů politiků přibližně o 14 700 Kč. Vládní návrh zákona by takový růst měl zbrzdit.

Plat poslance je lapidárně řečeno navázán na ekonomickou situaci. Jeho výše se odvíjí od platové základny, který činí 2,75 násobek „průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok“. Základna se dále násobí koeficienty dle dalších kritérií. Vládní novela (.pdf, str. 2) navrhuje snížení násobku 2,75 na 2,5 a upravení metodiky výpočtu (tedy jako základ použít průměrnou mzdu na přepočtené počty zaměstnanců v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu).

Na začátku listopadu Piráti a SPD sesbírali podpisy nutné ke svolání mimořádné schůze, která se má konat 15. listopadu 2018. Strany se však na konkrétním řešení skokového nárůstu platů neshodnou. Z pozměňovacího návrhu předsedy SPD Okamury vyplývá snaha platy zmrazit (.doc). Piráti naopak chtějí „pouze“ zabránit skokovému nárůstu platů, ale nezamezovat jejich pozvolnému růstu (.doc).

Tzv. služební zákon (č. 218/2002 Sb.) byl již přijat a vstoupil v platnost 28. května 2002 jako jedna z podmínek vstupu do Evropské unie. Datum vstupu v účinnost však bylo již pětkrát odloženo, naposledy na 1. ledna 2015.

V roce 2010 začal být vládou Petra Nečase vytvářen nový, alternativní zákon o státních úřednících, o kterém pravděpodobně Petr Fiala hovoří. Vládní návrh zákona o státních úřednících byl předložen sněmovně dne 13. června 2013 a jeho projednávání bylo skutečně ukončeno s koncem volebního období v srpnu 2013. Další vláda již pokračovala v novelizaci původního služebního zákona.

Bohuslav Sobotka se v listopadu 2014 účastnil spolu s předsedou Poslanecké sněmovny Hamáčkem odhalení busty Václava Havla v Kongresu USA. Při této příležitosti skutečně veřejně vzkázal náměstku Drulákovi, že musí respektovat politiku vlády.

Doslova premiér uvedl (web České televize, zpráva ČTK): " Především platí, že pan náměstek Drulák, stejně jako další zaměstnanci vlády, musí respektovat politiku vlády. "

Náměstek Drulák v květnu 2014 veřejně mluvil o tom, že "havlovská politika byla chybná a škodlivá". Podrobněji tento názor rozvíjí v rozhovoru s Kateřinou Šafaříkovou v Lidových novinách.

K Sobotkovému apelu z USA se vyjádřil i ministr Zaorálek, jak popisuje ČT, když uvedl: " Nelze než souhlasit s vyjádřením pana premiéra. Všichni úředníci ministerstva zahraničí respektují a budou respektovat zahraniční politiku vlády." Co se týče Martina Prose, tak jako první informovaly o jeho nominaci na post náměstka ministra financí Lidovky.cz. Jak popisují, premiér na adresu Prose uvedl: „J e to kvalifikovaný člověk, jazykově vybavený, se zahraničními zkušenostmi. Věřím, že novou pozici zvládne velmi dobře.“

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Fialova formulace v podstatě kopíruje vyjádření Bohuslava Sobotky ze 17. února 2014.

Spekulace o spolupráci mezi ODS a ANO se v médiích takřka nevyskytují, naposledy takovou úvahu nadnesl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v rozhovoru pro Aktuálně.cz: „Je to vidět třeba ze zdrženlivých postojů předsedy ODS Petra Fialy, který už panu Babišovi nadbíhá.“ Dodejme, že strana Milana Štěcha s ANO vládne na centrální úrovni tři roky. Naopak předseda ODS Petr Fiala považuje takové úvahy směšné. Když byl hostem Otázek Václava Moravce na začátku prosince, proti budoucí možné spolupráci se však jednoznačně nevymezil. Moderátorovi České televize na otázku, zda by na celostátní úrovni sestavoval vládu s Andrejem Babišem, odpověděl: „To je samozřejmě otázka do budoucnosti. My ještě ani nemáme takový mandát, abychom s někým sestavovali vládu. Já doufám, že my budeme tak silní, abychom vládu sestavovat mohli. Ale je to předčasná otázka. Já si to nedovedu představit. Já za sebe jako Petr Fiala teď říkám: toto si nedovedu představit.“

Stejné stanovisko v podstatě zopakoval v těchto Otázkách Václava Moravce, kdy podle něj nemá smysl o koalicích vůbec mluvit. Totéž uvedla v rozhovoru na Seznam zprávy (čas 10:00) i první místopředsedkyně strany Alexandra Udženija. Popsala, že se koalicemi bude ODS zabývat, až budou výsledky.

Zda někteří členové ODS vyjednávají budoucí vládní koalice mimo veřejná jednání, pochopitelně nevíme. Nicméně Fiala reaguje na výrok Valachové, která tvrdí, že takové informace jsou dostupné v médiích. Lze ovšem konstatovat, že takové zprávy uvádí zejména sociální demokraté, kteří s hnutím ANO sami tři roky vládnou.