Demagog.cz

Petr Fiala

Petr Fiala (ODS)

  • 205
  • 21
  • 25
  • 26

Výroky

Petr Fiala

Petr Fiala

A jenom vám připomenu, nebyl to pan Okamura a pan Filip, koho jste demonstrativně nezvolili. Byl to předseda ODS, který kandidoval na místopředsedu Poslanecké sněmovny, tedy já. Otázky Václava Moravce, 27. května 2018

Petr Fiala na rozdíl od Tomia Okamury a Vojtěcha Filipa skutečně nebyl v prvním ani druhém kole volby zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny.

První volba předsednictva Poslanecké sněmovny proběhla 24. listopadu 2017. Z celkem pěti kandidátů to byl právě jen předseda ODS Petra Fiala, který nebyl v tajné volbě místopředsedou Sněmovny zvolen. Hned v prvním kole uspěli všichni ostatní kandidáti: Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček, Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Pikal (Piráti).

Petr Fiala

Petr Fiala

Tady se ta první vláda sestavila bez pokusu vytvořit nějakou rozumnou většinu, která by se opírala o demokratické politické strany. Tak to prostě je. Otázky Václava Moravce, 27. května 2018

Většinovou podporu začalo hnutí ANO hledat až po jmenování své menšinové vlády. První vládu Andreje Babiše jmenoval prezident Zeman 13. prosince 2017. Tato vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, a v současnosti tak vládne v demisi.

Již týden po volbách předseda ANO avizoval, že se pokusí sestavit vládu menšinovou, protože ostatní strany nechtějí spolupracovat. Prezident Miloš Zeman navíc pověření o vyjednávání o nové vládě nepodmínil podporou alespoň 101 poslanců.

Andrej Babiš sice začal jednat s ostatními stranami hned po volbách, ale přímou podporu pro svou vládu v Poslanecké sněmovně začalo hnutí ANO hledat až týden po jejím jmenování.

Petr Fiala

Petr Fiala

My jme ještě nezačali formálně druhý pokus. Otázky Václava Moravce, 27. května 2018

Dle čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republikyjmenuje předsedu vlády prezident republiky a na jeho návrh schvaluje navržené ministry. V případě, že takto jmenovaná vláda nezíská důvěru, proces se opakuje. Pokud jmenovaná vláda nezíská důvěru ani na druhý pokus, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Od voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 20.–21. října 2017 byl premiér zatím jmenován pouze jednou.

Pokus o sestavení vlády de iure začíná ve chvíli, kdy prezident jmenuje předsedu vlády. V praxi je tento krok obcházen tzv. pověřením o vládním vyjednávání. Prezident danou osobu přímo nejmenuje premiérem, ale svěří jí do rukou odpovědnost za hledání vládní podpory ve Sněmovně a hledání vhodných ministrů. V případě, že tato osoba nebude schopna ve Sněmovně vládní podporu získat, může prezident pověřit jednáním dalšího člověka, aniž by vyplýtval jeden ze tří ústavou daných pokusů.

V současnosti jsme v situaci, kdy vláda pokračuje v demisi a premiér Andrej Babiš byl prezidentem pouze pověřen vládním vyjednáváním. Prozatím nebyl podruhé jmenován premiérem. Druhý formální pokus o sestavení vlády tedy nebyl dle Ústavy České republiky zahájen.

Petr Fiala

Petr Fiala

Tak, první věc, která je potřeba říct, u všech důležitých hlasování, kde vám o něco jde, tak vám ta většina prostě zafunguje. A to, rozumějme většina s SPD a KSČM. A máte to dobře spočítáno, není to žádná náhoda. To je první podstatná věc. Ta většina tu byla od počátku. Otázky Václava Moravce, 27. května 2018

Výrok Petra Fialy se týká hlasovací koalice hnutí ANO, SPD a KSČM. Tyto 3 kluby spolu hlasují v Poslanecké sněmovně nejčastěji. To je nepochybně pravdou. Jsou ovšem hlasování, která lze považovat za klíčová, kde spolu tyto 3 subjekty nehlasují. Např. na úrovni formování vlády to lze doložit na tom, že SPD a komunisté nehlasovali (pochopitelně narozdíl od hnutí ANO) pro vládu Andreje Babiše při hlasování o důvěře.

Dále pak se strany neshodly při hlasování o vydání poslanců Babiše a Faltýnka. V neposlední řadě pak subjekty hlasovaly rozdílně na úrovni předkládané legislativy, kdy komunisté chtěli měnit Ústavu tak, aby poslanci ztráceli mandát při pravomocném odsouzení, resp. po přeběhnutí mezi kluby. Proti tomu bylo hnutí ANO.

Analýzu toho, jak hlasují jednotliví poslanci a strany, vypracoval Michal Škop z projektu KohoVolit.eu a byla publikována ve spolupráci s datovým oddělením Českého rozhlasu. Obsahuje data k 12. dubnu 2018.

Analýza ve zkratce sleduje nakolik podobně hlasují poslanci a také to, jak často spolu hlasují celé strany. Na úrovni jednotlivých poslanců lze sledovat, že u zmíněných stran mají k sobě nejblíže ANO s KSČM. SPD pak stojí poměrně vzdáleně od ostatních stran, což vysvětluje Kamil Gregor (politolog a analytik sdružení KohoVolit) tak, že hnutí SPD hlasuje v některých případech zcela proti všem ostatním subjektům, což jej tlačí právě do okrajové pozice.

Tabulka, kterou Škop zveřejnil na svém facebookovém profilu a kterou přikládáme, sledovala nakolik jednotlivé strany hlasují spolu. Pro uznání „koalice“ (resp. pro společné hlasování) bylo v tomto případě třeba, aby byla přítomna alespoň polovina poslanců dané strany a aby více než 2/3 poslanců klubu hlasovalo stejně. Tato metrika měla pokrýt hlasování, která jsou důležitá (je na nich větší počet poslanců) a kdy se hlasuje stranicky.

Z tabulky plyne, že hnutí ANO, komunisté a SPD spolu hlasují nejčastěji. A to platí pro všechny tři strany. Nicméně výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť strany spolu nehlasují stále.

Dodejme, že autor výzkumu na svém Facebooku popisuje některé metodologické záležitosti, které jsou pro jeho výstup zásadní. Jako podstatné se jeví, že menší váha při hledání společné míry hlasování mezi stranami je přikládána hlasováním, kde je jednoznačná shoda (aby se omezila míra, např. hlasování o námitce, kde hlasují vlastně všichni stejně). Oproti tomu hlasování, která jsou vyrovnaná (a je zde tedy předpoklad, že je zde mezi stranami střet), mají pro výsledek větší váhu.

Data, která Škop uvádí, nezahrnují aktuálně probíhající schůzi, kde 3 zmíněné subjekty spolu podpořily vyřazení bodu o Novičoku.

Petr Fiala

Petr Fiala

Protože od počátku to bylo tak, že jste měli tuto většinu s SPD a KSČM (...) Tak to prostě je. Proto je Vojtěch Filip místopředsedou sněmovny, komunisti mají rozpočtový výbor. A tak bych mohl pokračovat. Poté, co komunisté měli nejhorší výsledek ve své historii vůbec. Otázky Václava Moravce, 27. května 2018

Kromě pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny pro předsedu KSČM Vojtěcha Filipa získal komunistický poslanecký klub i posty předsedů Mandátového a imunitního výboru pro Stanislava Grospiče a Rozpočtového výboru pro Miloslavu Vostrou. PředsedouStálé komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny je Pavel Kováčik. Podvýboru pro svobodu slova a média předsedá Leo Luzar a Podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy předsedá Jiří Dolejš. Předsedou Podvýboru pro Policii České republiky, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby se stal Zdeňek Ondráček. Podvýboru pro heraldiku a vexilologii předsedá Ivo Pojezný, Podvýbor pro lékovou politiku, racionální využití farmakoterapie a přístrojové techniky získal Daniel Pawlas a Podvýbor promyslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství má Pavel Kováčik.

KSČM získala ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2017 pouze 7,76 % hlasů a tím 15 poslaneckých mandátů. Pro komunisty to byl nejhorší výsledek nejenom v historii voleb do Poslanecké sněmovny ČR, ale i co se týče všech voleb do dolní komory parlamentu v historii Československa od založení KSČ v roce 1921.

Petr Fiala

Petr Fiala

Máme tu vládu, která řekla, ne, takto to nebylo, novičok se tady netestoval, nevyráběl a tak dál. Ta vládní strana pak ale nemá zájem, aby se tato věc probrala v Poslanecké sněmovně. Otázky Václava Moravce, 27. května 2018

Výrok Petra Fialy se vztahuje k výjádřením prezidenta a vlády k výrobě látky novičok na území ČR. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože vláda skutečně popřela Zemanova slova a konstatovala, že látka, kterou byl otráven Sergej Skripal, skutečně na území ČR nebyla ani vyráběna, ani testována. Stejně tak je pravdou, že hnutí ANO nemělo zájem na diskusi o Zemanových slovech o výrobě novičoku, když podpořilo neprojednávání tohoto bodu v Poslanecké sněmovně.

Na počátku května letošního roku došlo ke schůzce mezi premiérem Babišem a ředitely BIS a Vojenského zpravodajství. Na závěr schůzky bylo vydáno prohlášení v němž najdeme následující slova:

"V České republice nebyla nikdy vyráběna, vyvíjena ani skladována žádná látka typu novičok. Toto konstatovaly ve shodě obě zpravodajské služby ve svých zprávách. V České republice byl v roce 2017 zahájen program na ochranu vojsk a obyvatelstva a detekci zbraní hromadného ničení. V rámci tohoto programu měla být testována látka typu Novičok A-230.

V první fázi byla provedena mikrosyntéza látky Novičok A-230. V průběhu mikrosyntézy nebyla látka izolována a tento postup není dle metodiky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost považován za výrobu ani vývoj. Vzniklý produkt byl ihned zničen. Ke druhé fázi programu již nebylo přistoupeno. Látka typu Novičok A-230 je odlišná od látky A-234, která byla použita při otravě Sergeje Skripala ve Velké Británii. Obě látky jsou zcela odlišné a mají jasně rozdílnou chemickou strukturu."

Následně měla být slova prezidenta Zemana o výrobě novičoku v ČR projednávána Poslaneckou sněmovnou. Hnutí ANO, jak tvrdí Fiala, skutečně nemělo zájem projednávat tento bod ve sněmovně, protože podpořilo vyškrtnutí projednávání tohoto bodu z programu. Vyškrtnutí podpořili poslanci ANO, SPD, KSČM a Foldyna z ČSSD. Poslanci ostatních stran byli proti.

Petr Fiala

Petr Fiala

A byla tam ještě jedna věc, která je nesmírně závažná na tom. Vy jste to odsouhlasili. Já jsem ten návrh, aby nebyla mimořádná schůze, aby se to projednávalo řádně, jsem přednesl na organizačním výboru. Všichni souhlasili. Pak se to projednávalo na grémiu sněmovny, jenom komunisti řekli: ‚Nám se to nelíbí.' Pořád hnutí ANO se tvářilo: ‚Ano, takto je to správné.' A pak řekl Vojtěch Filip: ‚Ne' a hnutí ANO v rámci své koalice s SPD a komunisty to shodilo ze stolu. Otázky Václava Moravce, 27. května 2018

Mezi usneseními (konkrétně v 69. usnesení) z organizačního výboru Poslanecké sněmovny figuruje kauza Novičok pouze už jako zařazený bod řádné schůze Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 11). Není k dispozici zápis z tohoto výboru, který by slova Petra Fialy o podpoře poslanců ANO dokládal, anebo vyvracel.

Co se týče samotného grémia Sněmovny, návrh stáhnutí bodu Novičok z projednání prezentoval poslanec KSČM Leo Luzar. Poslanci ANO se k jeho návrhu slovně nevyjádřili. V následném hlasování o vyřazení bodu Novičok z programu schůze však členové ANO hlasovali v souladu se stranami KSČM a SPD a bod Novičok byl z programu schůze skutečně stažen.

Petr Fiala

Petr Fiala

Už při prvním pokusu prezident řekl, že Babiše pověří bez ohledu na to, zdali bude nebo nebude mít většinu. Právo, 26. května 2018

Na tiskové konferenci, při které Zeman Babiše pověřil jednáním o sestavení vlády, padly se Zemanových úst následující slova:

„Moji předchůdci, ať už to byl Václav Havel nebo Václav Klaus, svazovali toto pověření s tím, že kandidát na premiéra musí získat předem důvěru Poslanecké sněmovny. Rozhodl jsem se, že Andreje Babiše žádným takovým omezením svazovat nebudu.“ (video 00.59)

Zeman tedy v souladu se slovy Fialy skutečně pověřil Babiše předsedou vlády bez ohledu na to, zdali bude mít vyjednánu většinu v Poslanecké sněmovně. Dodejme ještě, že se Zeman vyjádřil i ke svému následujícímu postupu, pokud Babišova vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny. Prohlásil:

„V případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé.“ (video 13.23)

Petr Fiala

Petr Fiala

Jsou tu jiné strany, které před volbami říkaly, že nebýt trestně stíhaného člověka, tak by se s ANO bez problémů dohodly. Právo, 26. května 2018

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť vyjma stran, které s hnutím ANO jednají (ČSSD, KSČM, SPD), další strany před volbami nemluvily o tom, že by bez Andreje Babiše bezproblémově utvořily koalici s hnutím ANO. Lidovci podmínili možná jednání programem a zakotvením ČR, TOP 09 a STAN takové jednání odmítli a priori a Piráti měli další podmínky ve své povolební strategii.

Pro ověření výroku jsme prošli předvolební vyjádření lídrů stran k možné spolupráci s hnutím ANO. Začněme u KDU-ČSL. Ta odmítala spolupráci s trestně stíhanými politiky.

13. října předseda KDU-ČSLBělobrádek na dotaz, zda by jeho strana vstoupila do vlády s Babišem, odpověděl pro Echo24: „Ne, je trestně stíhaný.“

O 4 dny později v rozhovoru pro Novinky pak mluvil Bělobrádek přesně o tom, co popisuje Fiala ve svém výroku. Z daného vyjádření neplyne to, že by predikoval bezproblémovou dohodu či nějakou automatickou koalici.

„Pane vicepremiére, několikrát jste řekl, že je pro vás nepřijatelné, aby ve vládě seděl člověk, který je trestně stíhaný. Kdyby Andrej Babiš nebyl ve vládě, šel byste do koalice s hnutím ANO?“„To nelze ani potvrdit, ani vyvrátit. To záleží na dalších podmínkách, jestli bychom mohli realizovat náš program, jestli by ta vláda byla proevropská, prozápadní, která by nedementovala náš demokratický systém a ústavní pořádek. Takže je to věc programová a ideová, nelze to obecně říct, záleží to na mnoha podmínkách.“

TOP 09 a STAN před volbami odmítly jednat s hnutím ANO o vládě. Lídr STANuFarský se vyjádřil: „Pro Starosty je překážkou k vyjednávání o vládě s hnutím ANO především program a samotná podstata tohoto hnutí. O faktu, že vrcholný politik se nemá pokoušet zneužívat dotace, nemusíme přeci vůbec diskutovat.“

Miroslav Kalousek, tehdejší předseda TOP 09, vyloučil rovněž spolupráci s hnutím ANO jako takovým. 9. října pro Lidovky.cz uvedl:

Tři roky konzistentně říkáme, že s hnutím ANO nemůžeme jít do vlády, protože chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii. To je Čapí hnízdo sem, Čapí hnízdo tam. To není rozhodující. My prostě nemůžeme jít do vlády s hnutím ANO kvůli tomu, co chce udělat s naší zemí.

Předseda Pirátů Bartoš spolupráci s hnutím ANO po volbách nevyloučil, ale požadoval, aby případní koaliční partneři nominovali do vlády lidi bez problematické minulosti. Ve své povolební strategii k tomu Piráti říkají: „Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“

Pro Piráty tak byl problémem nejen Babiš, ale také lidé, kteří si dle jejich názoru nesou nějakou „korupční minulost“. Předseda Bartoš aktuálně takto popisuje např. nominanta na ministerstvo zahraničí Pocheho. Dále je pro ně problematické, pokud by v případné vládě mělo ANO většinu.

Lídr ČSSD Zaorálek vládu s ANO nevyloučil, ale zdůraznil problematičnost Babišova trestního stíhání slovy: „Já si myslím, že Česká republika si nemůže dovolit uvažovat o premiérovi jako o člověku, který je trestně stíhán. To je pro mě nemyslitelné.“

Podobnými slovy komentoval povolební vyjednávání šéf SPDOkamura: „Pro nás je problém být ve vládě, kterou by vedl trestně obviněný premiér, jelikož to bude nestabilní vláda.“

Nejsmířlivěji se k Babišovu stíhání vyjádřil šéf KSČMFilip, když pronesl: „Musíme ctít presumpci neviny. Samozřejmě to komplikuje situaci, ale i přes sdělení obvinění stále platí, že se na to má hledět jako kdyby nebyl vinen. Z právního hlediska to jistě žádná překážka není. Z politického hlediska to samozřejmě vyvolává další otázky.“

Nicméně dále Filip upozornil, že programy KSČM a ANO nejsou příliš kompatibilní.

Petr Fiala

Petr Fiala

Ta koalice (hnutí ANO, SPD a KSČM, pozn. Demagog.cz) ve Sněmovně existuje a projevuje se tím, že spolu hlasuje o zákonech. Právo, 26. května 2018

Výroky o tom, zda skutečně existuje a funguje tzv. koalice ANO, SPD a KSČM, už Demagog.cz ověřoval a to nejednou. Z přiložených dat jednoznačně vyplynulo, že tato politická uskupení skutečně hlasují velmi často jednotně. Nutno dodat, že spolu zároveň hlasují také nejčastěji.

Jeden z posledních příkladů jednoty při hlasování se odehrál na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května 2018. Poslanci hnutí ANO (kromě Radka Vondráčka), KSČM (kromě Jiřího Dolejše), SPD a jeden poslanec ČSSD tehdy hlasovali pro návrh Leo Luzara z KSČM na vyřazení projednávání kauzy Novičok z programu schůze. Stalo se tak i přesto, že návrh programu byl již předtím schválen organizačním výborem (kauza Novičok - bod 97).