Petr Fiala

Petr Fiala reaguje na otázku, jaký význam má poslední rozhodnutí soudu v případě kauzy Čapí hnízdo. V odpovědi nejdříve zmiňuje, že podle něj jde čistě o soudní záležitost a že se už v minulosti zdráhal záležitost komentovat. To poté ilustruje právě na tom, že vždy říkal, že je Andreje Babiše třeba porazit politicky prostřednictvím voleb. Podíváme se tedy na to, jestli premiér Fiala skutečně zdůrazňoval politická řešení a jak se v souvislosti s Čapím hnízdem vyjadřoval.

Kauza Čapí hnízdo

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění z dotačního podvodu ve věci výstavby farmy Čapí hnízdo. V září 2019 ale státní zástupce Šaroch, který případu dozoroval, rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu opět pokračovalo.

První verdikt přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu ale o několik měsíců později zrušil Vrchní soud v Praze a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Ten k druhému rozsudku dospěl 14. února 2024, tedy v den, kdy se vysílal námi ověřovaný rozhovor s premiérem Fialou. Pražský městský soud se i napodruhé vyslovil pro zproštění obžaloby.

Petr Fiala se ke kauze vyjadřoval jak v souvislosti se zastavením trestního stíhání, tak i v reakci na verdikty soudu. V září roku 2019 například zmínil, že „odmítání Andreje Babiše nikdy nestavěli (ODS, pozn. Demagog.cz) na Čapím hnízdě“ a předsedu hnutí ANO tehdy zkritizoval za jeho „neodpovědnou politiku“. Na následné zastavení trestního stíhání reagoval slovy:

K prvnímu rozhodnutí soudu z ledna 2023, kterým byl Andrej Babiš zproštěn obžaloby, napsal: „Rozsudek nezávislého soudu je třeba respektovat. Na mnoho let probíhající případ, který veřejnost sledovala, si každý vytvořil nějaký názor.“ K tomu doplnil:

Druhé rozhodnutí soudu ze 14. února 2024, kdy byl Babiš znovu zproštěn obžaloby, premiér Fiala komentoval obdobně. Pro ČTK uvedl, že je podle něj nutné předsedu hnutí ANO porazit ve volbách.

Další vyjádření Petra Fialy

Předseda vlády se podobně vyjadřoval i v rozhovoru pro server Echo24 v červenci 2019, kdy tvrdil, že jeho strana není „Antibabiš“. „Mohu ujistit, že Babiše neporazí žádná národní fronta ani antibabišovská koalice, Babiše porazí program změny a o to já se snažím,“ řekl tehdy premiér Fiala s tím, že pracovat chce zejména na reformách.

Kritičtější byl Petr Fiala v situaci, kdy v roce 2018 požadoval rezignaci Andreje Babiše z postu premiéra kvůli cestě na Krym Andreje Babiše mladšího. V roce 2019, kdy Evropská komise dokončila audit ohledně Babišova střetu zájmů, Fiala zmiňoval, že by koncern Agrofert měl vrátit neoprávněně získané dotace. Zároveň vyzýval hnutí ANO, aby Babiše na postu premiéra vyměnilo za někoho jiného. „Premiér, který je trestně stíhaný, jehož firmy neoprávněně čerpají finanční prostředky, je člověk, který nemůže vykonávat svoji funkci ve prospěch občanů České republiky,“ řekl tehdy Fiala poslancům ve Sněmovně.

Závěr

Premiér Petr Fiala v reakci na klíčová rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo opakoval, že respektuje rozhodnutí soudu, a že je Andreje Babiše třeba porazit politickou cestou. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Premiér Petr Fiala v kontextu výroku mluví o zařazení látky HHC na seznam návykových látek, což bude znamenat zákaz jejího používání. Uveďme, že HHC (hexahydrokanabinol) je polosyntentická droga, která se vyrábí chemickou úpravou hlavní psychoaktivní látky v konopí (THC) nebo kanabidiolu (CBD), jenž je v konopí druhou nejvíce zastoupenou látkou. Na evropském trhu byla droga poprvé identifikována v květnu 2022 (.pdf, str. 10).

V prosinci téhož roku uspořádalo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) konferenci, která se zaměřila na výměnu informací o HHC a jeho výskytu na evropském trhu. Jedním ze závěrů setkání bylo, že HHC má podobné účinky jako psychoaktivní THC. V té době bylo HHC identifikováno v nejméně 13 členských státech Evropské unie (EU).

Po konferenci EMCDDA nastaly legislativní úpravy prodeje HHC v mnoha evropských zemích. První plošný zákaz v EU zavedlo Estonsko v únoru 2023, v červnu ho pak následovala Francie. Nedlouho poté HHC zakázalo i Rakousko, Belgie a Dánsko. K tomuto kroku přistoupilo také Maďarsko, Itálie, Slovinsko (.pdf), Švédsko, Finsko, Litva, Polsko (.pdf, str. 2), nebo Řecko.

Zakázat HHC se kromě České republiky chystá také Bulharsko nebo Slovensko. Dodejme, že v Česku bude HHC zakázáno od 1. března 2024. V některých členských státech ale HHC zůstává legální. Podle dostupných informací se jeho omezení nechystá v Holandsku, Španělsku nebo Irsku.

Petr Fiala tedy správně uvádí, že HHC není ilegální ve všech zemích EU. V několika státech je naopak zakázané a některé další státy zákaz této polosyntentické drogy chystají. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala mluví o nedávném rozhodnutí vlády zařadit látku HHC na seznam návykových látek, což bude znamenat zákaz jejího používání, a to od 1. března letošního roku. Premiér odpovídá na dotaz moderátorky, zda tento zákaz neměl vstoupit v účinnost okamžitě po jeho schválení (.pdf). Tvrdí, že se tak stane v nejdřívějším možném termínu, jelikož ho bude muset ještě notifikovat Evropská komise (EK).

Nejprve uveďme, že se v právních předpisech rozlišuje platnost a účinnost. Platnost znamená, že se daný předpis stává součástí právního řádu. Vstupem v účinnost, o které Fiala mluví, je pak předpis závazný a normy, jež jsou jeho součástí, jsou právně vynutitelné.

Členské státy Evropské unie mají povinnost Evropské komisi oznamovat změny vnitrostátních technických předpisů a důvody, proč k nim přistoupily (.pdf, str. 6). Toto pravidlo se přitom vztahuje právě i na změny v českém nařízení o seznamu návykových látek (.docx, str. 6, 9), jehož úpravy tak Česká republika Komisi nahlašovala už v minulosti. EK pak tato nová opatření oznámí ostatním zemím, přičemž jak samotná EK, tak i ostatní členské státy mohou k návrhu podat připomínky (.pdf, str. 6).

Podle směrnice, ze které tato povinnost vyplývá, členský stát musí za standardních okolností odložit „přijetí návrhu technického předpisu o tři měsíce“ ode dne, kdy Komise jeho oznámení obdržela (.pdf, str. 7). To zajišťuje, že mají ostatní státy a EK dostatečný čas na podávání připomínek (.pdf, str. 14–15).

Ze zmíněného tříměsíčního pravidla ale existuje výjimka v případě, že stát navrhuje předpis z naléhavých důvodů ve spojitosti s ochranou veřejného zdraví (.pdf, str. 8). Unijní stát ovšem musí Evropské komisi naléhavost přijetí předpisu řádně odůvodnit. EK se potom podle směrnice k dané věci „vyjádří co nejdříve“ a kromě jiného posuzuje, jestli je použití tohoto výjimečného postupu oprávněné.

Právě ochranou veřejného zdraví odůvodňuje Fialův kabinet zařazení HHC na seznam zakázaných látek (.docx, str. 7). Podle dokumentů, které vláda zveřejnila, byl návrh předpisu nahrán do unijního Informačního systému technických předpisů (TRIS) 7. února 2024 (.docx, str. 6). Ministr zemědělství Marek Výborný k tomu později řekl, že dle jeho odhadu by notifikace ze strany EK měla trvat 10 až 20 dní. Podle plánu vlády tak zákaz HHC bude účinný nejpozději od 1. března. Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru obdrželo souhlas ze strany EK a nabytí účinnosti zákazu je dle něj očekáváno právě na začátku března.

Účinnost zákazu prodeje HHC tedy závisí na notifikaci ze strany Evropské komise, které Česká republika změnu v seznamu návykových látek musí oznámit. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, co si myslí o možném pokračování platnosti daně z neočekávaných či mimořádných zisků (tzv. windfall tax), a zdali by ji kromě bank a energetických společnosti neměly platit také další firmy, které ze zvyšování cen profitovaly. Předseda vlády poté upřesňuje, že se tato daň neodvíjí od inflace, ale je spíše reakcí na válku na Ukrajině a na její dopady.

Windfall tax

Daň z nadměrných zisků neboli tzv. windfall tax (někdy také válečná daň) je mimořádná daň dočasného charakteru, která je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v říjnu 2022. Ministerstvo se tehdy rozhodlo nepodat zcela nový návrh zákona, ale pouze předložit pozměňovací návrh (.docx) k projednávanému daňovému balíčku.

Podle zmíněného návrhu se windfall tax vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. V případě společností z bankovního sektoru se daň týká jen těch, u nichž byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. V případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč (.pdf, str. 2).

Zdanění funguje (.docx, str. 9) jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk. Podle schváleného daňového balíčku platí v letech 2023 až 2025 (.pdf, str. 3).

Daň z nadměrných zisků a válka na Ukrajině

V odůvodnění zmíněného pozměňovacího návrhu stojí, že nadměrný zisk představuje „nestandardní nebo nespravedlivý zisk, který nevzniká z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, nýbrž např. v důsledku rychlého růstu úrokových sazeb nebo cen energií, které byly vyvolány mimořádnou okolností“ (.docx, str. 9). Jako jednu z těchto mimořádných okolností návrh označuje právě válečný konflikt.

Pozměňovací návrh se poté odvolává na pracovní materiál Národní ekonomické rady vlády (NERV), kde jsou uvedeny principy windfall tax (.pdf). V něm se píše, že mimořádnou situací byl prudký růst cen energií, který byl zesílený ruskou invazí na Ukrajině. Růst inflace byl pak považován za jeden z dopadů této války (str. 1). Dokument rovněž uvádí, že v českém prostředí je daň z nadměrných zisků obdobou daně z válečných zisků (str. 3).

Podle Ministerstva financí bylo zavedení této daně reakcí vlády na potřebu dodatečných příjmů pro státní rozpočet, které by pokryly vyplácení mimořádných výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií. V prezentaci k zavedení daně pak resort uvedl, že se jedná o dočasný zdroj příjmů pro řešení energetické krize a dopadů ruské agrese (.pdf, str. 2). Zbyněk Stanjura windfall tax okomentoval následovně: „Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících dopadů hlavně v oblasti cen energií, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu.“

Dodejme, že např. server iRozhlas o windfall tax mluví jako o dani, která má firmám „odčerpat mimořádné zisky vyvolané válkou Ruska na Ukrajině.“ Podle srpnového vyjádření resortu financí by měl stát letos díky této dani vybrat 64,5 miliardy korun. Ministerstvo tak zlepšilo svůj odhad z dubna, podle kterého mělo do státního rozpočtu přitéct o 20 mld. Kč méně.

Závěr

Upřesněme, že ačkoliv růst cen energií nastal již před začátkem invaze na Ukrajinu, jejich vysoká cena je zároveň jedním z dopadů této války. Z vládních materiálů nicméně vyplývá, že daň z nadměrných zisků reaguje primárně na dopady konfliktu na Ukrajině. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, co si myslí ohledně možného pokračování platnosti daně z neočekávaných či mimořádných zisků (tzv. windfall tax). Odpovídá, že vláda nastavila dobu jejího trvání na tři roky, a že změnu této doby kabinet neplánuje. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zdali je platnost této daně skutečně určena na tři roky.

Windfall tax

Připomeňme, že daň z nadměrných zisků neboli tzv. windfall tax (někdy také válečná daň) je mimořádná daň dočasného charakteru, která je v platnosti od ledna 2023. Podrobnosti o návrhu na její zavedení v České republice představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v říjnu 2022. Ministerstvo se tehdy rozhodlo nepodat zcela nový návrh zákona, ale pouze předložit pozměňovací návrh (.docx) k projednávanému daňovému balíčku.

Daň funguje jako 60% přirážka ke stávající 19% dani z příjmů právnických osob, a jak český název daně napovídá, aplikuje se na nadměrný zisk (.docx, str. 9). Ministerstvo financí si jejím zavedením slibovalo získat nový zdroj příjmů pro řešení energetické krize a dopadů ruské agrese na Ukrajině (.pdf, str. 2).

Windfall tax je poté uvalena na oblasti ekonomiky a firmy, které generují „neočekávaně vysoké zisky bez vlastního přičinění“ (.pdf, str. 2). Konkrétně se daň vztahuje na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. Co se týče bank, povinnost zaplatit daň z neočekávaných zisků vzniká v případě, že u nich byly čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč. U energetických podniků pak jejich čistý obrat v roce 2021 musel být vyšší než 2 miliardy korun (.pdf, str. 2).

Platnost daně

Podle schváleného daňového balíčku windfall tax skutečně platí po dobu tří let, a to konkrétně od roku 2023 až do roku 2025 (.pdf, str. 13). Resort financí ve své prezentaci k zavedení opatření zdůrazňoval, že daň nebude platit retroaktivně pro rok 2022 (.pdf, str. 4) – o této možnosti totiž vláda také uvažovala. Pro období let 2023 až 2025 se Fialův kabinet rozhodl i přes to, že EU doporučovala uplatnit windfall tax během let 2022 a 2023.

Dodejme, že ministr financí Zbyněk Stanjura v letošním srpnu uvedl, že vláda zváží, zdali bude daň z mimořádných zisků platit i v příštích dvou letech. Nejpozději do konce roku má totiž skončit zastropování cen energií, a podle Stanjury už tak příjmy z windfall tax nebudou potřeba. Proti tomuto návrhu se ale vymezili vládní Piráti. V září poté Česká televize zjistila, že bude s největší pravděpodobností dodržena původní platnost daně, tedy i na následující dva roky, jelikož se proti záměru postavila koaliční KDU-ČSL a také hnutí STAN.

Závěr

Vláda tedy na podzim 2022 nastavila platnost tzv. windfall tax na tři roky, a to konkrétně na období let 2023–2025. Možnost zkrátit působení tohoto opatření navrhoval pouze ministr financí Stanjura, nicméně i přes jeho záměr bude daň zřejmě platit až do konce zmíněného období. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Burzovní ceny elektřiny a plynu se začaly zvedat v roce 2021 především v důsledku pandemie covidu-19, respektive z důvodu nedostatečných zásob plynu a vysoké poptávky elektřiny, která byla způsobena oživením ekonomik po pandemii covid-19. K výraznému růstu cen pak následně došlo také v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ve zdražování však hrají roli i další faktory jako například růst cen emisních povolenek, které se promítají do nákladů dodavatelů nebo klimatické podmínky. Rekordní výše dosáhly ceny energií v létě 2022 kvůli zvýšené poptávce energie k chlazení. Zároveň se podle místopředsedy České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS) Svatopluka Vnoučka snížila výroba energie ve vodních elektrárnách, což bylo zapříčiněno extrémním suchem.

Od ledna 2023 se nicméně ceny energií na burze začaly snižovat. Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu byl tento trend způsoben především nahrazováním ruského plynu zkapalněným zemním plynem (LNG), snižováním spotřeby energií a také spouštěním provozu jaderných elektráren ve Francii. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) však na začátku letošního roku uvedl, že „vzhledem k dlouhodobým nákupním strategiím obchodníků s energiemi se klesající ceny budou v cenících obchodníků projevovat postupně.“ Zástupce vrchního ředitele energetiky a jaderných zdrojů René Neděla pak přiblížil, že se ceny energií nemění tak rychle, protože obchodníci nakupují energie dopředu.

Podle odborníků klesající ceny naznačují, že energetická krize končí. Už v únoru letošního roku se odborníci na konferenci s názvem Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a ve světě shodli na tom, že ceny elektřiny a plynu budou i nadále klesat. Pražská energetická burza PXE poté odhadla, že ceny energií na velkoobchodním trhu v roce 2024 klesnou o 25 % a v roce 2025 o dalších 20 %. Dodejme, že někteří dodavatelé v nedávné době skutečně začali zlevňovat.

V únoru sestupný trend burzovní ceny elektřiny na příští rok odhadla také Česká národní banka (ČNB). Jako důvody snížených cen uvedla energetické úspory, dodávky plynu zajištěné z alternativních zdrojů nebo zvýšené zapojení obnovitelných zdrojů energie.

Ekonomický deník však v září upozornil na to, že vláda zvažuje snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie a přenést část zátěže zpět na spotřebitele. Výsledné náklady na elektřinu by proto nemusely výrazně klesnout. U plynu ale na základě prognózy firmy Centropol Energy odhaduje zlevnění až o 25 %.

Podle srpnových vyjádření analytiků by nicméně ceny energií v těchto týdnech měly prozatím stále klesat. Např. výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor uvedl, že ceny neovlivní ani nedávné výkyvy na trhu, jelikož je dodavatelé určují na základě dlouhodobé vývoje dodávky na příští rok. Ten přitom podle něj zůstává příznivý.

Z dostupných zdrojů tedy vyplývá, že by velkoobchodní ceny energií na burze měly postupně klesat. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala odpovídá na otázku, zdali jeho kabinet bude i v příštím roce nějakým způsobem pomáhat domácnostem a firmám s cenami energií. Uvádí, že vláda bude nadále podporovat domácnosti prostřednictvím příspěvku na bydlení a tvrdí, že se ceny energií v současnosti nacházejí pod vládním stropem.

Cenový strop

Burzovní ceny elektřiny a plynu se začaly zvedat v roce 2021 především v důsledku pandemie covidu-19 a následně v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ve zdražování však hrají roli i další faktory jako například růst cen emisních povolenek, které se promítají do nákladů dodavatelů nebo klimatické podmínky. Rekordní výše dosáhly ceny energií v létě 2022 kvůli zvýšené poptávce energie k chlazení. Zároveň se podle místopředsedy ČEPS kvůli extrémnímu suchu snížila výroba energie ve vodních elektrárnách. 

Vláda tak v září 2022 představila pravidla pro zastropování cen elektřiny a plynu pro maloodběratele. To mělo platit po celý letošní rok, ovšem je možné, že skončí dříve. Hladina tohoto stropu byla pro nákup elektřiny určena na 6 000 Kč za megawatthodinu (MWh), pro nákup plynu pak na 3 000 Kč za MWh. K této cenové hladině je ovšem nutné připočítat také distribuční poplatky, u elektřiny se tak cena může pohybovat od 7 do 9 tisíc korun za MWh a u plynu pak okolo 4 000 Kč. Doplňme, že tématu zavádění cenového stropu jsme se loni na podzim několikrát věnovali.

Současné ceny energií

Od ledna 2023 se však ceny energií na burze začaly snižovat. Podle vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu byl tento trend způsoben především nahrazováním ruského plynu zkapalněným zemním plynem (LNG), snižováním spotřeby energií a také spouštěním provozu jaderných elektráren ve Francii. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) však na začátku letošního roku uvedl, že „vzhledem k dlouhodobým nákupním strategiím obchodníků s energiemi se klesající ceny budou v cenících obchodníků projevovat postupně.“

V den vydání námi ověřovaného rozhovoru činila cena elektřiny 3 222 Kč za MWh, a nacházela se tedy pod vládním stropem, stejně jako po celé září. Jak můžeme vidět na následujícím grafu, cena elektřiny se pod strop dostala dokonce již na začátku letošního roku. Dodejme, že ačkoliv je pokles oproti konci roku 2022 poměrně výrazný, oproti roku 2021 jsou ceny stále zhruba dvojnásobné.

Plyn se poté prodával za 1 349 korun za MWh. Stejně jako elektřina se i plyn pod cenovým stropem pohybuje od začátku roku 2023. O tom, že současný vládní strop už neplní svou funkci, hovořili např. ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor, který už v srpnu v České televizi řekl, že „tento strop ztrácí smysl, řada dodavatelů už nabízí ceny významně pod stropem.“

Fixace cen

Před představením vládního stropu, a tedy v době ještě vyšších cen energií, řada lidí uzavřela smlouvy s fixací cen. Po skončení zastropování se tedy může stát, že takovým odběratelům energie výrazně zdraží. Jejich přesný počet není znám, web Peníze.cz nicméně uvedl, že Energetický regulační úřad (ERÚ) zjišťuje, kolik takových smluv bude platných i po konci letošního roku. Ředitel marketingu MND Jan Sýkora pak situaci komentoval tak, že podle něj platí 1,5 milionu zákazníků zbytečně vysokou cenu.

Řešení situace těchto osob a domácností se může mezi společnostmi lišit. Například Centropol na svém webu napsal, že čeká na finální vyjádření vlády ohledně ukončení cenových stropů. Dále však uvádí, že u zákazníků se smlouvou končící v roce 2024 připravují řešení, které společnosti umožní dostat ceny také pod cenový strop. ČEZ pak i přes platnou fixovanou smlouvu svým klientům nabídne možnost přejít na levnější produkt s tříletou fixací a postupně klesající cenou. 

Závěr

Jak ceny elektřiny, tak ceny plynu jsou tedy v současné době nabízeny pod vládním stropem, který nepřesáhly dokonce po celý letošní rok. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vláda Petra Fialy v červnu 2023 přijala usnesení (.pdf), kterým schválila předběžný návrh Ministerstva financí na výši příjmů a výdajů státního rozpočtu pro rok 2024. Nejednalo se o hotový vládní návrh rozpočtu, ale pouze o předběžný plán, který neobsahoval detailní vytyčení jednotlivých složek na straně příjmů a výdajů. Tento návrh počítal se schodkem ve výši 235 mld. Kč. Premiér Petr Fiala k návrhu doplnil, že finální deficit rozpočtu nepřesáhne 270 mld. Kč, které vláda již před přijetím usnesení stanovila jako deficitní strop rozpočtu.

Na konci srpna pak Ministerstvo financí vládě předložilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá s celkovými příjmy ve výši 1 921,2 mld. Kč a výdaji ve výši 2 173,2 mld. Kč. Schodek rozpočtu je tak naplánován na 252 mld. Kč (.docx, str. 1).

Shrňme tedy, že Ministerstvo financí navrhovalo schodek státního rozpočtu na příští rok ve výši 235 miliard korun. Skutečně se nejednalo o návrh vlády, ale pouze o předběžný plán resortu. Ještě před schválením tohoto návrhu představitelé kabinetu uvedli, že deficit nepřekročí 270 mld. Kč. Definitivní návrh rozpočtu na rok 2024 pak počítá se schodkem 252 miliard. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Předseda vlády Petr Fiala mluví o důchodové reformě, kterou vláda představila v květnu letošního roku. Její součástí je mj. návrh na dřívější odchod do penze pro osoby pracující v náročných profesích či zvýšení věku odchodu do důchodu. Premiér v rozhovoru odpovídá na otázku, zdali si je vláda vědoma toho, že lidé odvádějící fyzicky náročnou práci své zaměstnání už v pozdějším věku nemusí zvládat. Fiala odpovídá, že ano, a zmiňuje, že některé profese budou mít nastavená jiná pravidla. Dále uvádí, že na těchto pravidlech pracuje skupina na resortu práce a sociálních věcí.

Upřesněme, že v současné době mají nárok na dřívější odchod do penze zdravotničtí záchranáři, členové jednotek podnikových hasičských sborů a osoby zaměstnané v hlubinném hornictví.

Výhodné předčasné penze pro některé profese

Právě v květnu 2023 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky u náročných profesí stanoví odborná komise spadající pod jeho resort. Na konci července pak uvedl, že se na konkrétním seznamu stále pracuje. Již předtím Jurečka, stejně jako Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), zmínili, že se snížení důchodového věku za dobu odpracovanou v náročné profesi bude týkat osob ze třetí a čtvrté kategorie, podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Ten stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí profese s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví a do druhé kategorie pak spadá práce s výjimečným nepříznivým vlivem na zdraví.

Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie, zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. Uveďme, že o zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice.

Zmíněná odborná komise má vyhodnocovat dopady všech 13 rizikových faktorů jako je například hluk, prach nebo fyzická zátěž na zdraví zaměstnanců. Podle Jurečky by tak měla být schopna jasně určit profese z kategorie tři a čtyři, „kde není o čem diskutovat a je jednoznačně jasné, že do tohoto výčtu budou patřit, pak také ty, u nichž bude jasné, že určitě mezi ně patřit nebudou.“ Připravovaná důchodová reforma, kterou má MPSV v plánu předložit začátkem října, úpravu dřívějších důchodů pro náročné profese však obsahovat nebude. Už podle srpnového vyjádření Mariana Jurečky se totiž přesný seznam profesí do té doby nestihne dokončit kvůli chybějící přesné definici náročných profesí.

Shrnutí

Odborná komise na MPSV podle ministra Jurečky pracuje na seznamu náročných profesí, které budou mít nárok na dřívější odchod do důchodu bez krácení pobírané částky. Komise konkrétně vyhodnocuje dopady rizikových faktorů na zdraví zaměstnanců, podle čehož se tento seznam bude odvíjet. Lidé zaměstnáni na takových pozicích tedy budou mít odlišná pravidla odchodu do penze, jak správně uvádí premiér Petr Fiala. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala v této části rozhovoru reagoval na otázku, která se týkala vládního plánu na zvýšení důchodového věku nad 65 let. Redakce se konkrétně ptala, jestli si předseda vlády dokáže představit, že např. v 66 letech budou lidé schopní vykonávat fyzicky náročná povolání. Fiala následně ve své odpovědi argumentoval tím, že zvyšování věku odchodu do penze je jedna z mála možností, kterou stát při reformě důchodového systému může využít. Právě v této souvislosti dodává, že stejnou cestou jako jeho vláda „jdou prakticky všechny země v Evropě“.

Na úvod je vhodné upřesnit, že v Česku se nyní důchodový věk pro mladší ročníky postupně zvyšuje, podle současného znění zákona by se ale toto navyšování mělo zastavit na hranici 65 let. Tento stávající systém má v plánu Fialova vláda změnit, a to tak, aby důchodový věk rostl v závislosti na zvyšující se střední délce života, neboli průměrné délce dožití lidí v ČR. Kabinet přitom počítá s tím, že k překročení hranice 65 let dojde v roce 2031.

Evropské srovnání

Srovnání situace v jednotlivých evropských zemích se věnuje například přehled Finského centra pro důchody z roku 2023. Dlouhodobější vývoj zachycuje např. i starší zpráva britského parlamentu z března 2022 (.pdf, str. 22).

Tyto přehledy skutečně ukazují, že velká část evropských zemí skutečně v minulosti zavedla postupné navyšování důchodového věku. Přesněji jde o 22 ze 27 členských států EU. S nárůstem nepočítá jen pět států, a to Irsko, kde lidé odcházejí do penze v 66 letech, a dále Lucembursko (.pdf, str. 22), Maďarsko (.pdf), Polsko a Slovinsko, kde je penzijní věk 65 let či méně.

Zároveň je ale nutné dodat, že v osmi dalších státech EU podle současných pravidel penzijní věk nemá přesáhnout 65 let. Vlády těchto zemí přitom takové navýšení zavést ani neplánují.

Například v Lotyšsku a v Litvě je systém nastavený podobně jako nyní v Česku a růst důchodového věku se má zastavit na 65 letech. Dle dostupných vyjádření zástupců tamních vlád ani jedna z těchto dvou zemí v brzké době hranici zvyšovat nechce.

Systém v Bulharsku, Rumunsku, ale i v Rakousku počítá pouze s tím, že se penzijní věk žen dorovná na hranici 65 let platnou pro muže. Podobně je tomu i v Chorvatsku. Doplňme, že zde zákon dříve stanovoval, že důchodový věk v budoucnu postupně naroste až na 67 let (.pdf, str. 2), v roce 2020 ale došlo ke změně legislativy a zastropování na 65 letech (.pdf, str. 3, 9). Důchodový věk nad 65 let nemá v plánu posunout ani Malta.

Pravděpodobně největší mediální pozornost si v poslední době získala reforma penzí ve Francii, kde tamní změny vyvolaly vlnu protestů. Nově prosazený zákon stanovuje, že se důchodový věk postupně navýší ze 62 let na 64 let, pro získání nároku na důchod přitom budou muset Francouzi do penzijního systému přispívat celkem 43 let. Pro srovnání doplňme, že v Česku musí člověk pro získání nároku na řádný důchod přispívat do důchodového systému nejméně 35 let. Pokud tuto podmínku nesplňuje, ale přispíval alespoň 20 let, může do důchodu odejít přibližně o pět let později, než je standardní důchodový věk pro muže. Podobně je tomu i ve zmíněné Francii, kde při nesplnění podmínky doby pojištění může občan odejít do řádného důchodu v 67 letech.

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že ve čtyřech státech EU je nyní důchodový věk neměnný a nepřesahuje hranici 65 let. V dalších osmi státech se pak penzijní věk postupně navyšuje (stejně dle stávajících pravidel v ČR), ale dle platných pravidel nemá být vyšší než 65 let.

Růst nad 65 let

Dodejme, že s růstem nad 65 let počítají důchodové systémy ve 13 zemích EU. Některé z nich přitom zvyšování věku navazují na naději dožití, což chce v rámci představené důchodové reformy provést i vláda Petra Fialy. Dle dostupných informací se pro využití naděje na dožití zatím rozhodlo celkem 10 zemí EU – konkrétně Kypr, Finsko, Dánsko (.pdf, str. 3), Estonsko, Řecko, Itálie (.pdf), Nizozemsko (.pdf), Portugalsko, Švédsko a nově i Slovensko.

K nárůstu důchodového věku nad 65 let došlo, případně dle zákona v budoucnu dojde, také v Belgii, Německu a Španělsku (.pdf). Stejně je tomu např. i ve Velké Británii, která již není členem EU. V Norsku, které také stojí mimo EU, je pak situace obdobná jako v Irsku, jelikož je zde důchodový věk také neměnný a přesahuje 65 let.

Závěr

K postupnému navyšování důchodového věku tedy skutečně přistoupily téměř všechny země EU, přesněji 22 z 27 členských států. Petr Fiala nicméně v rozhovoru mluvil o plánu vlády na navýšení penzijního věku nad 65 let a svůj výrok použil jako jeden z argumentů, proč se vláda tento krok rozhodla učinit. „Stejnou cestou“ jako jeho kabinet se ovšem nevydaly „prakticky všechny země“ v EU, ale pouze 12 členských států. Z uvedených důvodů tak výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící.