Demagog.cz

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL)

  • 116
  • 11
  • 10
  • 26

Výroky

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Minule před 2 lety byla snaha některých senátorů, aby pan Štěch nebyl předsedou Senátu, protože dalo se to zvolit i jinak. KDU-ČSL držela tu to nepsané pravidlo, ale je to nepsané. 20 minut Radiožurnálu, 10. října 2018

Přestože KDU-ČSL deklarovala v roce 2016 uznání nepsaného pravidla, podle něhož má ČSSD jakožto nejpočetnější senátorský klub nárok na předsedu Senátu, Milana Štěcha (ČSSD) na post předsedy nepodpořila. Staví-li se výrokem do opozice k této „snaze některých senátorů“, pak zavádí.

skrýt celé odůvodnění

Milan Štěch byl podruhé zvolen předsedou Senátu v listopadu roku 2016 tajným hlasováním, kdy získal 56 hlasů ze 78 odevzdaných. Jako jediný kandidát byl zvolen v prvním kole tajné volby.

Štěcha se na post předsedy Senátu rozhodly nepodpořit kluby senátorů za KDU-ČSL a STAN. Důvodem pro výhrady klubů vůči Štěchovi byl ten, že se podepsal pod prohlášení o respektu k Číně a její územní celistvosti. Text vznikl po setkání některých českých politiků s tibetským duchovním vůdcem Dalajlamou, který navštívil Českou republiku téhož roku v říjnu.

Oba senátorské kluby podle mediálních zpráv uznávaly nepsané pravidlo, podle něhož má ČSSD jakožto nejsilnější strana v Senátu nárok na předsedu. Výhrady ale měly k osobě Milana Štecha. Jak vyplývá i ze stenozáznamu rozpravy před volbou předsedy, tyto otázky se řešily na zasedání klubů; v rozpravě se k nim pak zástupci KDU-ČSL ani STAN nevyjadřovali. Naproti tomu ODS Štecha podpořila s tím, že nechce ČSSD diktovat, koho má na post nominovat.

Informace o alternativách, které se v roce 2016 nabízely a o nichž Pavel Bělobrádek hovoří, se nepodařilo dohledat. Je možné, že se objevovaly během zákulisního vyjednávání.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Děje se to tak i ve Sněmovně (že je člen nejsilnější strany či klubu předseda komory, pozn. Demagog.cz). Výjimkou byla myslím jen koaliční smlouva, kdy došlo k rozdělení té pseudokoalice na základě dohody Miloše Zemana a Václava Klause, tedy ČSSD a ODS. 20 minut Radiožurnálu, 10. října 2018

Mimo případ opoziční smlouvy k tomuto stavu došlo ještě dvakrát, a to v roce 2006 a v roce 2010.

skrýt celé odůvodnění

Nestandardní situace předcházející opoziční smlouvě nastala už v roce 1996, kdy zvítězila ODS, přesto s ODA a KDU-ČSL měly pouhých 99 křesel, což jim k získání důvěry nestačilo. Dohodou s ČSSD, druhou ve volbách, vyměnily důvěru vládě za křeslo předsedy Poslanecké sněmovny, kam tedy usedl opoziční Miloš Zeman. Už v roce 1998 se odehrály předčasné volby, a to po rozpuštění Sněmovny ústavním zákonem. Ve volbách 1998 zvítězila ČSSD s Milošem Zemanem v čele, avšak nepodařilo se jí sestavit koaliční vládu. S opoziční ODS pod vedením Václava Klause tak nakonec uzavřely Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice (.pdf), častěji označovanou jako Opoziční smlouvu. Tou de facto obrátily fungování z předchozího období: předsedou Sněmovny byl Klaus za ODS, strana za to podpořila vznikající vládu, když měla menšinu.

O právu opoziční strany na post předsedů obou komor Parlamentu, tedy Sněmovny i Senátu, se v Opoziční smlouvě hovoří v článku 3: „Výše jmenované strany (ODS a ČSSD, pozn. Demagog.cz) se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany obsadit místa předsedů obou komor Parlamentu České republiky, a vyjádří respektování tohoto práva hlasováním pro kandidáty navržené opoziční stranou.

Nejsilnější poslanecký klub měla s 75 členy ČSSD. ODS, která měla v osobě Václava Klause funkci předsedy Poslanecké sněmovny, byla ve velikosti poslaneckého klubu až na druhém místě s 65 členy.

Co se týče běžné praxe udělení postu předsedy Sněmovny nejsilnějšímu poslaneckému klubu či vítězi voleb, k tomu uvádíme následující data z jednotlivých funkčních období od roku 1993 do roku 2018:


Kromě dvou zmíněných případů jsou zde ještě dva, a to roky 2006, kdy přes vítězství ODS stanul v čele Sněmovny sociální demokrat Vlček, a rok 2010, kdy v čele Sněmovny stanula Miroslava Němcová, přestože nejsilnějším poslaneckým klubem byla ČSSD.

V roce 2006 kvůli zablokované Sněmovně v jejím čele stanul Miloslav Vlček za ČSSD, přestože vítězem voleb byla ODS. Neměla však dostatečný počet křesel k většinové vládě. Přes původní záměr obsadit křeslo předsedy jen dočasně nakonec však zůstal až do roku 2010.

V roce 2010, kdy vznikla koalice ODS, TOP 09 a VV a obešla tak vítěze voleb ČSSD, byla předsedkyní Sněmovny zvolena Miroslava Němcová (ODS). Tehdejší předseda strany s nejsilnějším poslaneckým klubem, Bohuslav Sobotka (ČSSD), pro server iDNES.cz dne 9. června 2010 k volbě předsedkyně Sněmovny uvedl: „ODS, Věci veřejné a TOP 09 popírají svá původní prohlášení a nerespektují fakt, že volby vyhrála sociální demokracie a má i největší klub ve Sněmovně. Předseda strany s nejsilnějším poslaneckým klubem tedy tento krok za standardní nepovažoval. Vznikající vládní koalice ale argumentovala tím, že funkci předsedy Sněmovny má plnit zástupce sněmovní většiny, tedy někdo z koalice ODS, TOP 09 a VV.







Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

U nás jako u demokratické strany je systém výročních členských schůzí na místní úrovni, potom okresních a krajských konferencí, a pak vrcholným orgánem je sjezd. (…) Nominace jsou už od místních buněk. 20 minut Radiožurnálu, 10. října 2018

Stanovy KDU-ČSL potvrzují zmíněnou organizační strukturu a systém nominací delegátů na sjezd, který je vrcholným orgánem strany.

skrýt celé odůvodnění

Jak uvádí § 9 stranických stanov – Organizační struktury a orgánů KDU-ČSL, strukturu strany tvoří:

a) celostátní organizace

b) krajské organizace

c) okresní organizace

d) místní nebo městské organizace

Systém výročních členských schůzí se koná na místní úrovni. Dle § 10 čl. 4: „Orgány místní organizace KDU-ČSL jsou výroční členská schůze, členská schůze, výbor místní organizace.“ K tomu § 21 Stanov, čl. 1 říká: „Výroční členská schůze je nejvyšším orgánem místní organizace. Schází se nejméně jedenkrát do roka a vždy před uplynutím funkčního období nebo požádá-li o to nejméně 1/3 členů místní organizace.

Dle § 10 odst. 2–3:

  1. Orgány krajské organizace KDU-ČSL jsou krajská konference, krajský výbor, krajské předsednictvo, krajská revizní komise.
  2. Orgány okresní organizace KDU-ČSL jsou okresní konference, okresní výbor, okresní předsednictvo, okresní revizní komise.

Vrcholným orgánem strany je pak sjezd, který podle § 15 Stanov, čl. 5, bodu a): „,volí a odvolává předsedu strany, prvního místopředsedu a až čtyři další místopředsedy strany. Proces volby delegátů na sjezd pak začíná právě na výroční členské schůzi místní organizační úrovně strany, kde se volí delegáti na okresní konferenci a podávají návrhy na delegáty krajské konference, jak uvádí § 21 Stanov, čl. 2, body e) a f). Volba delegátů sjezdu pak pokračuje na okresní konferenci strany, dle § 20 Stanov, čl. 5, bodu c): „,Okresní konference dále (...) volí a odvolává delegáty a náhradníky na krajskou konferenci a delegáty a náhradníky na sjezd strany.











,,



Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

V krajských volbách jsem ze všech kandidátů dostal nejvíc preferenčních hlasů z kandidátů v kraji. 20 minut Radiožurnálu, 10. října 2018

Bělobrádek opravdu dostal s přehledem největší počet preferenčních hlasů v kraji, a to při volbách do krajského zastupitelstva v roce 2016.

skrýt celé odůvodnění

Poslední volby do zastupitelstva Královéhradeckého kraje proběhly v roce 2016. Pokud se podíváme na výsledky všech kandidátů, Bělobrádek má mezi nimi opravdu největší počet preferenčních hlasů, a to konkrétně 3 689. Druhá na pásce skončila současná ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová s 2 909 hlasy. Třetí místo obsadil bývalý senátor Miroslav Antl s 2 656 preferenčními hlasy.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Třetím obdobím jsem byl zvolen městským zastupitelem a druhým obdobím krajským zastupitelem. 20 minut Radiožurnálu, 10. října 2018

Pavel Bělobrádek byl opravdu třikrát zvolen městským a dvakrát krajským zastupitelem.

skrýt celé odůvodnění

Pavel Bělobrádek byl zvolen členem náchodského zastupitelstva ve volbách 2010, 2014 a 2018.

V případě krajského zastupitelstva pak Pavel Bělobrádek byl zvolen v roce 2012 a 2016 jako krajský zastupitel za KDU-ČSL.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Tak my jsme určitě neudělali, protože ve sněmovně jsme (...) v té době nebyli. To schvalovala jiná vláda. Události, komentáře, 4. června 2018

Výrok se vztahuje k tomu, zda KDU-ČSL byla ve sněmovně u toho, když se hlasovalo o církevních restitucích.

Jak ukazuje harmonogram schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (tzv. církevní restituce), Poslaneckou sněmovnou byl tento zákon schválen v červenci 2012. Návrh byl však vrácen Senátem a tak jej poslanci museli odsouhlasit ještě jednou v listopadu 2012. V dané době KDU-ČSL skutečně nebyla součástí Poslanecké sněmovny, ani součástí vlády.

Dodejme ještě, že lidovci v té době měli 6 svých zástupců v Senátu a všichni z nich církevní restituce podpořili.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

No, protože to je otázka nejenom zákona, ale i toho, že jsou smlouvy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a týká se to samozřejmě i Federace židovských obcí a ta samozřejmě by na tom byla bita velmi výrazně, protože ta má dostávat peníze především formou náhrad, nikoliv majetku, protože ten byl částečně zničen nebo už vydat nešel. Události, komentáře, 4. června 2018

Většina restitucí pro Federaci židovských obcí má skutečně podobu finanční náhrady. Zdanění této většiny 19% daní by tedy výši odškodnění židovské komunity výrazně snížilo. Na tuto problematiku poukazuje i Jakub Kříž, právník zabývající se problematikou restitucí.

Zdanění finančních náhrad podle jeho slov zasáhne nekatolické církve, kterých naturální restituce jsou naprosto minimální. Mezi tyto náboženské instituce patří i Federace židovských obcí.

Federace židovských obcí uzavřela smlouvu o vypořádaní s Českou republikou v roce 2013 společně s dalšími církevními a náboženskými uskupeními působícími v České republice. Česká republika se zavázala vydat majetek, resp. zaplatit škody za majetek, který už navrátit nelze. Jedná se o majetek, který se stal předmětem majetkové křivdy v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (.doc, str. 30-31). Federaci židovských obcí má být celkově vyplacená finanční náhrada ve výši 272 064 153 korun z celkového balíku finančních náhrad ve výši 59 miliard korun.

Ve Výroční zprávě Federace židovských obcí za rok 2014 je uvedeno, že nárok na vydání majetku mohl být učiněn do konce roku 2014. V této lhůtě bylo vyhověno v případě jediného pozemkového nároku. Další dva pozemky, jmenovitě pozemek po synagoze v Českých Budějovicích a hřiště Makkabi v Brně, vydány nebyly, naopak o jejich vydání rozhoduje soud (.pdf, str. 8). Naturální restituce tak v případě Federace židovských obcí představuje zanedbatelní podíl v celkovém balíku 75 miliard, který se česká vláda předsevzala vydat náboženským institucím ve formě naturálních restitucí.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

No, protože pan Faltýnek taktně a takticky zamlčel, že se nejedná pouze o zemědělskou nebo lesní půdu. Tam se samozřejmě jedná i o ostatní plochy a také se jedná o parcely třeba uprostřed Prahy nebo v intravilánu Prahy a tam, kdo jste někdy kupoval nějaké pozemky uprostřed Prahy, a já jsem to tedy nebyl, protože na to nemám, protože tam za metr čtvereční se dá utratit nejenom tisíce, ale možná i řádově desetitisíce korun, tak to jsou samozřejmě ceny, které jsou úplně jiné. Události, komentáře, 4. června 2018

Součástí výpočtu kompenzace za pozemky, které nemohou být vydány, jsou kromě zemědělské a lesní půdy i ostatní pozemky a zastavěná plocha. Cena, která je použita ve výpočtu pro zastavěnou plochu je opravdu řádově vyšší, než je tomu u zemědělské a lesní půdy.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

Dosud státní rozpočet vyplácel církvím a náboženským společnostem peníze a to přestane. Události, komentáře, 4. června 2018

Do konce roku 2012 bylo financování církví a náboženských společností upraveno zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Na základě tohoto zákona byly státem vypláceny církvím a náboženským společnostem peníze na úhradu nákladů duchovních.

Tento zákon byl zrušen zákonem č. 428/2012 Sb., který vycházel(.pdf, str. 29) také z úsilí postupně nastolit ekonomickou odluku církví a náboženských společností od státu. Aby se jejich samostatného financování dosáhlo (.pdf, str. 40) co možná nejplynuleji, došlo ke zřízení tzv. přechodného období, ve kterém jim budou státem vypláceny příspěvky podle § 17 zákona č. 428/2012 Sb.

Tyto příspěvky budou vypláceny po dobu 17 let od 1. ledna 2013. Kdy v prvních třech letech přechodného období bude jejich výše totožná s financováním podle zákona č. 218/1949 Sb. V letech následujících se však bude podle § 17 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb., tato částka každoročně snižovat o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období.

Celkem by tak měl stát podle důvodové zprávy (.pdf, str. 48) vyplatit církvím a náboženským společnostem v tomto přechodném období necelých 17 miliard Kč.

Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek

A dokonce si církve a náboženské společnosti o některé majetky, které pozitivně jejich byly, ani nepožádaly, protože to udělat nemusely. Prostě jim nestálo za to, jako to nestálo třeba tady ve farnosti, žádat o tři metry, o tři metry chodníku, který sice byl psán na ně, ale jim to nestálo za to. Události, komentáře, 4. června 2018

Církve při restitucích skutečně nemusely požádat o vydání svého bývalého vlastnictví a stejně tak existují konkrétní případy, kdy tomu tak bylo. Výrok předsedy KDU-ČSL tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tzv. restituční zákon stanovuje mechanismus, kterým osoby oprávněné (např. církve) mohou z důvodů majetkové křivdy (např. zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů) požadovat po povinných osobách (např. Lesy ČR) vydání odejmuté věci. Oprávněná osoba označí věc restituce a uvede právní důvod nároku na její vydání, doloží původní vlastnictví k věci a vyzve povinnou osobu k vydání věci.

Takovýto postup se tak odehrává na základě výzvy církve. Pokud církev či jiná oprávněná osoba osobu povinnou k restituci nevyzve, není nikým nucena. V tomto má tedy předseda Bělobrádek pravdu.

Pavel Bělobrádek ve výpovědi zmiňuje farnost v Náchodě, kde se během Událostí, komentářů nacházel, jako případ, kdy k výzvě restituce tří metrů chodníku nedošlo, ačkoli dojít mohlo. Lakonická zpráva Českého rozhlasu informuje o počinu náchodského děkana věnovat tři pozemky městu, místo aby je pro svou církev požadoval zpět. Ze článku Deníku vyplývá, že by se mělo jednat o "cestu vedoucí na zámek hned vedle fary a pozemek u Hotelu u Beránka". Více konkrétních informací však k tomuto případu není k nalezení.

Podobně jako náchodský děkan se podle všeho zachovali premonstráti z Milevska, jenž se vzdali nároků na pozemky, které leží pod šatnami u tenisových kurtů v Milevsku, jak referuje server Novinky.cz či generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Ačkoli není možné dohledat žádný seznam věcí movitých a nemovitých, které bylo eventuálně možno restituovat, a z něhož by bylo možno určit, co navráceno bylo a co nikoli, příklady restitucí, o které církve nepožádaly, existují. Poznámku Pavla Bělobrádka "jim to nestálo za to" ponecháváme jako hodnotící soud, nikoli jako faktický výrok.