Pavel Bělobrádek
KDU-ČSL

Pavel Bělobrádek

KDU-ČSL

Bez tématu 162 výroků
Pravda 116 výroků
Nepravda 11 výroků
Zavádějící 9 výroků
Neověřitelné 26 výroků
Rok 2018 28 výroků
Rok 2017 44 výroků
Rok 2016 26 výroků
Rok 2015 12 výroků
Rok 2014 10 výroků
Rok 2013 28 výroků
Rok 2012 14 výroků

Pavel Bělobrádek

Nastavili jsme světově srovnatelné hodnocení vědy, aby se hodnotilo, jaká je výkonnost té vědecké instituce, ne jen kolik se napublikuje článků.
20 minut Radiožurnálu, 10. října 2018
Pravda
Bělobrádkem navržená metodika z roku 2017 přináší nová kritéria pro hodnocení vědeckých institucí, čímž se upouští od systému, kdy byly jakékoliv výsledky pouze přepočítávány na body a na základě toho následně přidělovány finance.

Nový způsob hodnocení výzkumných organizací schválila (.pdf) vláda v únoru 2017. Jak vyplývá z bodu II. usnesení vlády, metodiku navrhl ve spolupráci s dalšími ministry a institucemi Pavel Bělobrádek, tehdejší místopředseda vlády a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Téměř padesátistránková metodika (.pdf) vznikla v roce 2018.

Původně se přitom uplatňoval systém známý jako „kafemlejnek“, kdy byl každý výsledek přepočítáván na body a na základě toho byly instituci přidělovány finance. Podrobně se přechodem mezi systémy zabývala např. ČT24:

[Dřívější] systém hodnocení výzkumu [byl] postaven hlavně na četnosti vědeckých výsledků, nově by se ale měla posuzovat hlavně kvalita výsledku a jeho přínos pro praxi. Výzkumné organizace budou rozděleny do čtyř kvalitativních kategorií také s přihlédnutím k vybavení a intenzitě mezinárodní spolupráce. Pro větší jistotu financování budou současné rozpočty výzkumných organizací zafixovány. S přihlédnutím k výsledkům hodnocení se budou rozdělovat jen peníze, které na vědu půjdou navíc."

Změnou je například hodnocení výzkumných organizací ve třech různých úrovních (národní, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení oné výzkumné organizace). Dále pak rozdělení těchto organizací na tři skupiny: vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a rezortní výzkumné organizace. Hodnocení je realizováno v několika modulech, jejichž součástí je hodnocení aplikovatelnosti v praxi, ale také společenská relevance a produktivita.

Dodejme, že hodnocení akademických výsledků je velkým a dlouhodobým tématem (eng) celosvětově, též kvůli financování výzkumu vládami. Přehled možností hodnocení a jeho vývoje lze vidět například v této studii (.pdf, eng). Je patrné, že se hodnocení přesouvá z pouhého počítání citací článků k složitějším metodám, které berou v potaz význam práce pro další rozvoj oboru, vliv na konkrétní změny nebo upozorňování na důležité téma (s. 6–7).



Pavel Bělobrádek

Co se týká legislativy, připravili jsme nový zákon, který měl parametry, abychom přestali být montovnou a abychom dokázali zvýšit platy tím, že bude vysoká přidaná hodnota a že tu bude vysoká produktivita práce, která souvisí s inovacemi a s přesunem těch výsledků vědeckých do konkrétní praxe potom do byznysu.
20 minut Radiožurnálu, 10. října 2018
Pravda
Pavel Bělobrádek má zřejmě na mysli návrh nového zákona o podpoře výzkumu, který by dle zprávy RIA mohl mít Bělobrádkem zmiňované pozitivní dopady.

Pavel Bělobrádek má zřejmě na mysli návrh nového zákona (.pdf) o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Věcný záměr tohoto zákona byl schválen 24. srpna 2016, paragrafové znění zákona bylo sice vytvořeno, ale zatím nebylo vládou projednáno, a tudíž nemohlo být ani předloženo Poslanecké sněmovně.

Dle zprávy RIA (.pdf, str. 52–53) (Regulatory Impact Assessment, hodnocení dopadů regulace) k věcnému návrhu zákona je cílem návrhu zjednodušení poskytování podpory výzkumu či podpora transformace českého hospodářství založeného na výrobě meziproduktů, což dle zprávy není dlouhodobě udržitelné. Návrh toho chce dosáhnout mimo jiné i vytvořením (.pdf, str. 76) Ministerstva pro výzkum a vývoj, pod které by byla podřazená stávající Grantová agentura ČR i Technologická agentura ČR.

Vláda, ve které byl Pavel Bělobrádek místopředsedou pro vědu, výzkum a inovace, se pak kvalitní vědeckou činnost a její přenos do praxe snažila podpořit i vytvořením nové Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016–2020. Podle opatření 10 (.pdf, str. 40) této politiky je jejím cílem nové hodnocení výzkumu, které „bude zároveň stimulovat výzkumné organizace ke zlepšení strategického řízení organizací, rozvoji mezinárodní spolupráce a vytváření vazeb s aplikační sférou.“

Nová metodika hodnocení výzkumných organizací pak byla schválena v únoru 2017. Dle této metodiky (.pdf, str. 11–12) je výzkum nově hodnocen a financován na základě např. jeho výkonnosti, kvality výsledků, relevance pro společnost či mezinárodní spolupráce, což má podpořit právě spolupráci výzkumných organizací s aplikační sférou.

Pavel Bělobrádek

Jsem rád, že už teď Ministerstvo pro místní rozvoj čerpá z konceptu dostupného bydlení.
20 minut Radiožurnálu, 10. října 2018
Pravda
Dostupnost bydlení prezentuje KDU-ČSL jako jedno ze svých stěžejních témat, zároveň bylo bodem předvolebního programu v r. 2017. Konkrétní návrhy však v programech nepřináší. MMR úspěšně plní některé cíle vládní Koncepce bydlení do roku 2020, z tohoto hlediska z konceptu čerpá.

KDU-ČSL klade důraz na dostupnost bydlení zejména pro mladé rodiny, které si i přes běžné příjmy nemohou dovolit bydlení za tržní cenu. V rámci prezentace svých stěžejních témat podporuje "vytvoření nabídky všeobecně dostupných bytů vytvořených revitalizací zbytného majetku státu, krajů a měst." Ve volebním programu 2017 (str. 4) dále vyzdvihují: "Podpoříme obce a města v budování finančně dostupného bydlení pro mladé rodiny a seniory s regulovaným nájmem." Žádné konkrétní body, které by podle Bělobrádkových slov byly teď realizovány MMR, nejsou v těchto materiálech zřetelné.

Pokud tedy přistoupíme k existujícím strategickým dokumentům, klíčovým koncepčním dokumentem vlády, potažmo ministerstev, pro oblast dostupného bydlení je revidovaní Koncepce (.pdf) bydlení České republiky do roku 2020, kterou dne 27. července 2016 schválila vláda usnesením. Předvídá mimo jiné vytvoření zákona o sociálním bydlení, ale počítá také s podpůrnými dotacemi. Ministerstvo pro místní rozvoj je v současné době proti schválení zákona o sociálním bydlení, protože se domnívá, že takové řešení je příliš pomalé, a dostupnost bydlení se snaží řešit právě pomocí dotačních programů.

Na str. 38 a následujících koncepce uvádí některé kroky, které směrem k dostupnosti bydlení chce učinit. Jedním z kroků je bod č. 1.2 "analýza potřebnosti podpory stabilizace pracovních sil v rozvojových regionech formou zvýšené nabídky nájemního bydlení (obecní, podniková nebo družstevní výstavba)." Tato analýza opravdu byla zadána, o čemž svědčí smlouva mezi MMR a Univerzitou Palackého v Olomouci ze dne 20. 4. 2017. Ještě v roce 2017 byla i zpracována (.pdf). Rovněž plánovaný bod 1.3 "analýza potřebnosti podpory výstavby nájemních bytů pro mladé domácnosti v rozvojových regionech a malých a středních městech ležících v jejich území" vznikl (.pdf) ve spolupráci s Univerzitou Palackého. Mladým domácnostem byl v roce 2016 také otevřen nový program (.pdf, str. 14) Státního fondu pro rozvoj bydlení zvaný "Program 600." Ten je určen na pořízení bydlení osobami mladšími 36 let pečujícími o dítě do 6 let. V koncepci je tento program zmíněn jako připravený pro spuštění v roce 2016 (str. 28).

Pavel Bělobrádek

Je to zákonem, což se podařilo ve Sněmovně prosadit, aby některé stavby byly prioritní ze zákona. Zákon schvaluje Sněmovna i Senát. Už jsme ho ve Sněmovně měli. Je to otázka i státního rozpočtu a dalších zákonných norem, které ovlivňují, jak rychle postupovat: od zákona o liniových stavbách přes stavební zákon i správní řád.
20 minut Radiožurnálu, 10. října 2018
Pravda
Zákon, o kterém se Bělobrádek zmiňuje, určuje, u kterých dopravních staveb se uplatní zvláštní režim, který má dopomoci k urychlení jejich výstavby. Postupy a jejich rychlost ovlivňují i další zmíněné zákony. Senátor má však na podobu zákonů menší vliv než poslanec.

Zákon, o kterém Pavel Bělobrádek mluví, je novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, schvalovaná v letošním roce (v médiích je tento zákon označován také jako zákon o liniových stavbách). V srpnu 2018 byl pak vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 169/2018 Sb. Pro dopravní stavby zahrnuté nově v příloze (.pdf, str. 6) tohoto zákona mohou být použita speciální opatření, která by měla urychlit jejich výstavbu. Jedním z takových opatření (.pdf, str. 4) je institut předběžného uvedení v držbu. V rámci tohoto institutu by stavba mohla být započata i na pozemku, který ještě není zcela vyvlastněn.

Rychlost výstavby pak ovlivňují i další zákony zmíněné Pavlem Bělobrádkem. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), upravuje mj. povolovací řízení pro stavby. Ministerstvo dopravy chce zřídit specializované stavební úřady, které by měly na starosti pouze stavby dopravního charakteru. Ministerstvo pro místní rozvoj pak připravuje návrh zcela nového stavebního zákona. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, pak upravuje samotné řízení před správními úřady a ovlivňuje tak např. délku a komplikovanost procesu při schvalování i dopravních staveb.

Senát se na přijímání těchto zákonů podílí, dle čl. 45–47 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, je návrh zákona nejprve schválen Poslaneckou sněmovnou. Následně se návrh postoupí Senátu, který ve lhůtě třiceti dnů může návrh přijmout. Pak je zákon postoupen prezidentovi republiky k podepsání. Ten může návrh zákona zamítnout či vrátit návrh Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Dle čl. 48 Ústavy České republiky může Senát také vyjádřit vůli nezabývat se návrhem zákona, i v tomto případě je zákon přijat a postoupen prezidentovi k podpisu.

Pokud Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s připomínkami, mohou poslanci buď většinou přítomných pozměněný návrh přijmout, nebo 101 hlasy přijmout zákon v původním znění, tj. ve znění bez senátních pozměňovacích návrhů. V obou případech pak návrh putuje k podpisu prezidentovi. V případě, že Poslanecká sněmovna návrh neschválí, legislativní proces končí.

Poslanecká sněmovna pak může i přehlasovat negativní postoj Senátu k návrhu zákona, a to opět minimálně 101 hlasy. Zákon o státním rozpočtu, který určuje, kolik peněz půjde na rozvoj dopravní infrastruktury, pak projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna bez účasti Senátu.

Dále uveďme, že vlastníkem dálnic a silnic prvních tříd je stát, který tyto silnice spravuje prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic, což je příspěvková organizace Ministerstva dopravy. Vláda, včetně ministra dopravy, je však dle čl. 68 Ústavy odpovědná pouze Poslanecké sněmovně, jako senátor by tedy poslanec Bělobrádek neměl např. možnost interpelovat ministry a jeho možnost ovlivnit správu a výstavbu těchto silnic by poklesla. Vlastníkem a správcem silnic II. a III. tříd jsou pak kraje a Senát nemá na způsob, jakým kraje silnice spravují, žádný vliv (vyjma schvalovaných zákonů).

Pavel Bělobrádek

Třetím obdobím jsem byl zvolen městským zastupitelem a druhým obdobím krajským zastupitelem.
20 minut Radiožurnálu, 10. října 2018
Pravda
Pavel Bělobrádek byl opravdu třikrát zvolen městským a dvakrát krajským zastupitelem.

Pavel Bělobrádek byl zvolen členem náchodského zastupitelstva ve volbách 2010, 2014 a 2018.

V případě krajského zastupitelstva pak Pavel Bělobrádek byl zvolen v roce 2012 a 2016 jako krajský zastupitel za KDU-ČSL.

Pavel Bělobrádek

Tak my jsme určitě neudělali, protože ve sněmovně jsme (...) v té době nebyli. To schvalovala jiná vláda.
Události, komentáře, 4. června 2018
Pravda

Výrok se vztahuje k tomu, zda KDU-ČSL byla ve sněmovně u toho, když se hlasovalo o církevních restitucích.

Jak ukazuje harmonogram schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (tzv. církevní restituce), Poslaneckou sněmovnou byl tento zákon schválen v červenci 2012. Návrh byl však vrácen Senátem a tak jej poslanci museli odsouhlasit ještě jednou v listopadu 2012. V dané době KDU-ČSL skutečně nebyla součástí Poslanecké sněmovny, ani součástí vlády.

Dodejme ještě, že lidovci v té době měli 6 svých zástupců v Senátu a všichni z nich církevní restituce podpořili.

Pavel Bělobrádek

No, protože to je otázka nejenom zákona, ale i toho, že jsou smlouvy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi a týká se to samozřejmě i Federace židovských obcí a ta samozřejmě by na tom byla bita velmi výrazně, protože ta má dostávat peníze především formou náhrad, nikoliv majetku, protože ten byl částečně zničen nebo už vydat nešel.
Události, komentáře, 4. června 2018
Pravda

Většina restitucí pro Federaci židovských obcí má skutečně podobu finanční náhrady. Zdanění této většiny 19% daní by tedy výši odškodnění židovské komunity výrazně snížilo. Na tuto problematiku poukazuje i Jakub Kříž, právník zabývající se problematikou restitucí.

Zdanění finančních náhrad podle jeho slov zasáhne nekatolické církve, kterých naturální restituce jsou naprosto minimální. Mezi tyto náboženské instituce patří i Federace židovských obcí.

Federace židovských obcí uzavřela smlouvu o vypořádaní s Českou republikou v roce 2013 společně s dalšími církevními a náboženskými uskupeními působícími v České republice. Česká republika se zavázala vydat majetek, resp. zaplatit škody za majetek, který už navrátit nelze. Jedná se o majetek, který se stal předmětem majetkové křivdy v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (.doc, str. 30-31). Federaci židovských obcí má být celkově vyplacená finanční náhrada ve výši 272 064 153 korun z celkového balíku finančních náhrad ve výši 59 miliard korun.

Ve Výroční zprávě Federace židovských obcí za rok 2014 je uvedeno, že nárok na vydání majetku mohl být učiněn do konce roku 2014. V této lhůtě bylo vyhověno v případě jediného pozemkového nároku. Další dva pozemky, jmenovitě pozemek po synagoze v Českých Budějovicích a hřiště Makkabi v Brně, vydány nebyly, naopak o jejich vydání rozhoduje soud (.pdf, str. 8). Naturální restituce tak v případě Federace židovských obcí představuje zanedbatelní podíl v celkovém balíku 75 miliard, který se česká vláda předsevzala vydat náboženským institucím ve formě naturálních restitucí.

Pavel Bělobrádek

No, protože pan Faltýnek taktně a takticky zamlčel, že se nejedná pouze o zemědělskou nebo lesní půdu. Tam se samozřejmě jedná i o ostatní plochy a také se jedná o parcely třeba uprostřed Prahy nebo v intravilánu Prahy a tam, kdo jste někdy kupoval nějaké pozemky uprostřed Prahy, a já jsem to tedy nebyl, protože na to nemám, protože tam za metr čtvereční se dá utratit nejenom tisíce, ale možná i řádově desetitisíce korun, tak to jsou samozřejmě ceny, které jsou úplně jiné.
Události, komentáře, 4. června 2018
Pravda

Součástí výpočtu kompenzace za pozemky, které nemohou být vydány, jsou kromě zemědělské a lesní půdy i ostatní pozemky a zastavěná plocha. Cena, která je použita ve výpočtu pro zastavěnou plochu je opravdu řádově vyšší, než je tomu u zemědělské a lesní půdy.

Pavel Bělobrádek

Dosud státní rozpočet vyplácel církvím a náboženským společnostem peníze a to přestane.
Události, komentáře, 4. června 2018
Pravda

Do konce roku 2012 bylo financování církví a náboženských společností upraveno zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Na základě tohoto zákona byly státem vypláceny církvím a náboženským společnostem peníze na úhradu nákladů duchovních.

Tento zákon byl zrušen zákonem č. 428/2012 Sb., který vycházel(.pdf, str. 29) také z úsilí postupně nastolit ekonomickou odluku církví a náboženských společností od státu. Aby se jejich samostatného financování dosáhlo (.pdf, str. 40) co možná nejplynuleji, došlo ke zřízení tzv. přechodného období, ve kterém jim budou státem vypláceny příspěvky podle § 17 zákona č. 428/2012 Sb.

Tyto příspěvky budou vypláceny po dobu 17 let od 1. ledna 2013. Kdy v prvních třech letech přechodného období bude jejich výše totožná s financováním podle zákona č. 218/1949 Sb. V letech následujících se však bude podle § 17 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb., tato částka každoročně snižovat o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období.

Celkem by tak měl stát podle důvodové zprávy (.pdf, str. 48) vyplatit církvím a náboženským společnostem v tomto přechodném období necelých 17 miliard Kč.

Pavel Bělobrádek

A dokonce si církve a náboženské společnosti o některé majetky, které pozitivně jejich byly, ani nepožádaly, protože to udělat nemusely. Prostě jim nestálo za to, jako to nestálo třeba tady ve farnosti, žádat o tři metry, o tři metry chodníku, který sice byl psán na ně, ale jim to nestálo za to.
Události, komentáře, 4. června 2018
Pravda

Církve při restitucích skutečně nemusely požádat o vydání svého bývalého vlastnictví a stejně tak existují konkrétní případy, kdy tomu tak bylo. Výrok předsedy KDU-ČSL tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tzv. restituční zákon stanovuje mechanismus, kterým osoby oprávněné (např. církve) mohou z důvodů majetkové křivdy (např. zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů) požadovat po povinných osobách (např. Lesy ČR) vydání odejmuté věci. Oprávněná osoba označí věc restituce a uvede právní důvod nároku na její vydání, doloží původní vlastnictví k věci a vyzve povinnou osobu k vydání věci.

Takovýto postup se tak odehrává na základě výzvy církve. Pokud církev či jiná oprávněná osoba osobu povinnou k restituci nevyzve, není nikým nucena. V tomto má tedy předseda Bělobrádek pravdu.

Pavel Bělobrádek ve výpovědi zmiňuje farnost v Náchodě, kde se během Událostí, komentářů nacházel, jako případ, kdy k výzvě restituce tří metrů chodníku nedošlo, ačkoli dojít mohlo. Lakonická zpráva Českého rozhlasu informuje o počinu náchodského děkana věnovat tři pozemky městu, místo aby je pro svou církev požadoval zpět. Ze článku Deníku vyplývá, že by se mělo jednat o "cestu vedoucí na zámek hned vedle fary a pozemek u Hotelu u Beránka". Více konkrétních informací však k tomuto případu není k nalezení.

Podobně jako náchodský děkan se podle všeho zachovali premonstráti z Milevska, jenž se vzdali nároků na pozemky, které leží pod šatnami u tenisových kurtů v Milevsku, jak referuje server Novinky.cz či generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Ačkoli není možné dohledat žádný seznam věcí movitých a nemovitých, které bylo eventuálně možno restituovat, a z něhož by bylo možno určit, co navráceno bylo a co nikoli, příklady restitucí, o které církve nepožádaly, existují. Poznámku Pavla Bělobrádka "jim to nestálo za to" ponecháváme jako hodnotící soud, nikoli jako faktický výrok.