Pavel Bělobrádek

Církve při restitucích skutečně nemusely požádat o vydání svého bývalého vlastnictví a stejně tak existují konkrétní případy, kdy tomu tak bylo. Výrok předsedy KDU-ČSL tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tzv. restituční zákon stanovuje mechanismus, kterým osoby oprávněné (např. církve) mohou z důvodů majetkové křivdy (např. zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů) požadovat po povinných osobách (např. Lesy ČR) vydání odejmuté věci. Oprávněná osoba označí věc restituce a uvede právní důvod nároku na její vydání, doloží původní vlastnictví k věci a vyzve povinnou osobu k vydání věci.

Takovýto postup se tak odehrává na základě výzvy církve. Pokud církev či jiná oprávněná osoba osobu povinnou k restituci nevyzve, není nikým nucena. V tomto má tedy předseda Bělobrádek pravdu.

Pavel Bělobrádek ve výpovědi zmiňuje farnost v Náchodě, kde se během Událostí, komentářů nacházel, jako případ, kdy k výzvě restituce tří metrů chodníku nedošlo, ačkoli dojít mohlo. Lakonická zpráva Českého rozhlasu informuje o počinu náchodského děkana věnovat tři pozemky městu, místo aby je pro svou církev požadoval zpět. Ze článku Deníku vyplývá, že by se mělo jednat o "cestu vedoucí na zámek hned vedle fary a pozemek u Hotelu u Beránka". Více konkrétních informací však k tomuto případu není k nalezení.

Podobně jako náchodský děkan se podle všeho zachovali premonstráti z Milevska, jenž se vzdali nároků na pozemky, které leží pod šatnami u tenisových kurtů v Milevsku, jak referuje server Novinky.cz či generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Ačkoli není možné dohledat žádný seznam věcí movitých a nemovitých, které bylo eventuálně možno restituovat, a z něhož by bylo možno určit, co navráceno bylo a co nikoli, příklady restitucí, o které církve nepožádaly, existují. Poznámku Pavla Bělobrádka "jim to nestálo za to" ponecháváme jako hodnotící soud, nikoli jako faktický výrok.

Výrok se vztahuje k tomu, zda KDU-ČSL byla ve sněmovně u toho, když se hlasovalo o církevních restitucích.

Jak ukazuje harmonogram schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (tzv. církevní restituce), Poslaneckou sněmovnou byl tento zákon schválen v červenci 2012. Návrh byl však vrácen Senátem a tak jej poslanci museli odsouhlasit ještě jednou v listopadu 2012. V dané době KDU-ČSL skutečně nebyla součástí Poslanecké sněmovny, ani součástí vlády.

Dodejme ještě, že lidovci v té době měli 6 svých zástupců v Senátu a všichni z nich církevní restituce podpořili.

Pavel Kováčik (KSČM) mluvil o této straně jako o radikálně levicové v roce 2011 v pořadu ČT Hyde Park (8:50), kdy řekl: „(...) dopouštíme se jedné věci: jsme tady jako ostře opoziční, radikálně levicová strana a to mnohým možná vadí (...)“

Dále mluvil Kováčik o KSČM jako o radikálně levicové straně v rozhovoru v lednu 2018 pro deník Haló noviny. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Většina restitucí pro Federaci židovských obcí má skutečně podobu finanční náhrady. Zdanění této většiny 19% daní by tedy výši odškodnění židovské komunity výrazně snížilo. Na tuto problematiku poukazuje i Jakub Kříž, právník zabývající se problematikou restitucí.

Zdanění finančních náhrad podle jeho slov zasáhne nekatolické církve, kterých naturální restituce jsou naprosto minimální. Mezi tyto náboženské instituce patří i Federace židovských obcí.

Federace židovských obcí uzavřela smlouvu o vypořádaní s Českou republikou v roce 2013 společně s dalšími církevními a náboženskými uskupeními působícími v České republice. Česká republika se zavázala vydat majetek, resp. zaplatit škody za majetek, který už navrátit nelze. Jedná se o majetek, který se stal předmětem majetkové křivdy v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (.doc, str. 30-31). Federaci židovských obcí má být celkově vyplacená finanční náhrada ve výši 272 064 153 korun z celkového balíku finančních náhrad ve výši 59 miliard korun.

Ve Výroční zprávě Federace židovských obcí za rok 2014 je uvedeno, že nárok na vydání majetku mohl být učiněn do konce roku 2014. V této lhůtě bylo vyhověno v případě jediného pozemkového nároku. Další dva pozemky, jmenovitě pozemek po synagoze v Českých Budějovicích a hřiště Makkabi v Brně, vydány nebyly, naopak o jejich vydání rozhoduje soud (.pdf, str. 8). Naturální restituce tak v případě Federace židovských obcí představuje zanedbatelní podíl v celkovém balíku 75 miliard, který se česká vláda předsevzala vydat náboženským institucím ve formě naturálních restitucí.

Součástí výpočtu kompenzace za pozemky, které nemohou být vydány, jsou kromě zemědělské a lesní půdy i ostatní pozemky a zastavěná plocha. Cena, která je použita ve výpočtu pro zastavěnou plochu je opravdu řádově vyšší, než je tomu u zemědělské a lesní půdy.