Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

Andrej Babiš

My ho máme teď 2014–2020, ten sedmiletý rozpočet je 1082 mld. euro. A z toho ČR dostane téměř 32 mld. euro, co je 860 mld. korun.
Facebook, 31. května 2020
Pravda
Víceletý finanční rámec EU pro období 2014–2020 je 1 083 mld. EUR. Pro ČR bylo z tohoto plánu vyhrazeno 31,33 mld. EUR neboli 843 mld. korun.

Výdaje Evropské unie určuje každých 7 let víceletý finanční rámec (od roku 1993). Na základě těchto finančních plánů se vytváří každoroční rozpočet, který musí splňovat přijaté limity.

Současný víceletý finanční plán byl sestaven pro období 2014–2020 a byl schválen v roce 2013. Celkové prostředky na závazky byly schváleny ve výši 960 mld. EUR a celkové prostředky na platby ve výši 908 mld. EUR (v cenách roku 2011). V běžných cenách jsou tyto částky podle Ministerstva financí ve výši 1083 mld. EUR na závazky a 1024 mld. EUR na platby.

Pro Českou republiku bylo v rámci tohoto finančního plánu vyhrazeno 31,33 mld. EUR (v běžných cenách). To v převodu na Kč činí přibližně 843 mld. Kč (kurz: 1 euro = 26,9 Kč).

Příští finanční rámec na období 2021–2027 je stále v jednání. Návrh předsednictva Rady EU z únoru 2020 činí 1095 mld. EUR. V tomto období by se příjmy ČR měly snížit o 180 mld. Kč.

Údaje uváděné Andrejem Babišem se tedy jen nepatrně odlišují od námi dohledaných hodnot.

Na závěr uvádíme tabulku, kterou ve svém videu ukazuje Andrej Babiš.

Andrej Babiš

A to dostáváme hlavně na základě kritérií HDP (sumu peněz, kterou ČR získává z finančního rámce EU, pozn. Demagog.cz).
Facebook, 31. května 2020
Pravda
Největší část peněz z víceletého finančního rámce EU dostávají země, jejichž HDP je pod průměrem EU, a státy, které těží ze společné zemědělské politiky. Základním kritériem pro rozdělení této sumy jednotlivým zemím je relativní velikost HDP.

Víceletý finanční rámec představuje dlouhodobý rozpočet EU. Stanoví limity pro výdaje EU – celkově i pro různé oblasti činnosti – na období nejméně pěti let. Poslední víceleté finanční rámce obvykle pokrývaly období sedmi let. O výdajích rozpočtu rozhodují Rada EU a Evropský parlament na základě návrhu Evropské komise.

Výdaje finančního rámce jsou rozděleny do následujících okruhů:

  • Inteligentní růst podporující začlenění
    - Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
    - Hospodářská, sociální a územní soudržnost,
  • Udržitelný růst: Přírodní zdroje,
  • Bezpečnost a občanství,
  • Globální Evropa,
  • Správa,
  • jiné zvláštní nástroje.

Z rozpočtu čerpá každý stát jiný objem financí. Obecně lze však říci, že větší sumu dostávají země, jejichž HDP je pod průměrem EU, a státy, které těží ze společné zemědělské politiky. Základním kritériem pro přidělování financí je právě velikost HDP ve vztahu k průměru EU. Podle návrhu nového finančního rámce EU by toto kritérium mělo být i nadále zachováno, zohledněny by však měly být i další faktory, jako je nezaměstnanost, změna klimatu a přijímání a integrace migrantů.

Andrej Babiš

Na příští období na 2021–2027 ten návrh je 1100 mld. euro a my máme dostat méně, protože jsme zbohatli. Ono se to určuje jako poměr vůči HDP. My máme z těch sto, devadesát jedna.
Facebook, 31. května 2020
Pravda
Na období let 2021–2027 je navrhován víceletý finanční rámec ve výši 1 100 miliard eur. České HDP v roce 2018 překonalo hranici 90 % průměru HDP všech států EU. HDP zůstává hlavním kritériem pro předělování prostředků z unijního rozpočtu. Celkem pak obdržíme o 5,75 mld. eur méně.
Zdroj:  Facebook Andreje Babiše

Kohezní politika politika EU je politika, která se snaží snižovat rozdílnost úrovně rozvoje různých regionů a snižovat zaostalost znevýhodněných regionů. Kvůli této politice od EU dostávala Česká republika víc, než do ní odváděla. Česko získalo od EU 1,31 bilionu korun a odvedlo prozatím EU 565 miliard korun, Česko tedy dostalo o 745 miliard více, než odvedlo. Podle dat Ministerstva financí je to pak dokonce 809 miliard.

U nového víceletého finančního rámce se obnovila i metoda (.pdf, str. 2) přerozdělení financí pro regionální rozvoj (kohezní politika). Kritéria jsou: 

  • HDP na obyvatele
  • přijímání a integrace migrantů
  • nezaměstnanost, zejm. u mladých lidí
  • nízká úroveň vzdělání
  • změna klimatu
Zdroj: Evropská komise (.pdf, s. 1)

Nejdůležitější kritérium k získávání prostředků (.pdf, str. 1) je HDP na obyvatele – pokud je u státu nižší než 90 %, má zaručený prospěch ze speciální podpory Kohezního fondu. V minulých letech byla Česká republika pod hranicí 90 % HDP, ale v roce 2018 dokázala tuto hranici překonat a dostat se na 91 %.

Pokud budeme počítat příspěvek v cenách z roku 2018, tak podle návrhu Evropské komise (.pdf, str. 166) v oblasti regionálního rozvoje a soudržnosti by měla Česká republika obdržet 17,85 miliard eur. Podle návrhu Evropské komise (.pdf, zejm. str. 17 a 25) v oblasti zemědělské a námořní politiky pak v současných cenách budou prostředky pro Českou republiku činit 7,73 miliard. Celkem tak 25,58 miliard eur na sedmileté období 2021–2027. Oproti období 2014–2020 (.pdf), kdy Česká republika obdržela 31,33 miliard eur, tedy dostaneme o 5,75 mld. eur méně.

Víceletý finanční rámec neboli dlouhodobý rozpočet EU se vydává pro usnadnění schválení ročních rozpočtů EU. Ve víceletém finančním rámci je určena maximální výše závazku v každém sektoru – maximální míra je úměrná politické priority sektorů. Na léta 2021–2027 je pak jeho navrhovaná výše skutečně přibližně 1 100 miliard eur, neboli 29 bilionů korun.

Andrej Babiš

Nechci teď polemizovat o tom, že je to nespravedlivé, protože HDP nezahrnuje odliv dividend.
Facebook, 31. května 2020
Pravda
Hrubý domácí produkt nezohledňuje odliv zisků, tedy ani odliv dividend.

HDP, tedy hrubý domácí produkt, „je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území.“ Do HDP České republiky se počítá i to, co na jejím území vytvoří zahraniční výrobní faktory.

HDP je možné počítat třemi metodami:

  1. produkční metoda – „HDP se počítá jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty (které nejsou rozvrženy do sektorů a odvětví). Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, kde se straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách, je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na výrobky."
    • „HDP = produkce - mezispotřeba + daně z produktů - dotace na produkty“
  2. výdajová metoda – „HDP se počítá jako součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu a dovozu výrobků a služeb. Skutečná konečná spotřeba je odvozena prostřednictvím naturálních sociálních transferů od výdajů na konečnou spotřebu domácností, vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Tvorba hrubého kapitálu se člení na tvorba hrubého fixního kapitálu, změnu zásob a na čisté pořízení cenností.
    • „HDP = výdaje na konečnou spotřebu + tvorba hrubého kapitálu + vývoz výrobků a služeb - dovoz výrobků a služeb“
  3. důchodová metoda – „HDP se počítá jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem: náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu (resp. čistého provozního přebytku a smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu).
    • „HDP = náhrady zaměstnancům + daně z výroby a z dovozu - dotace + čistý přebytek + čistý smíšený důchod + spotřeba fixního kapitálu“

V Akademickém slovníku cizích slov je dividenda definována jako „podíl z čistého zisku akciových společností vyplácený akcionářům.“ Odliv dividend je součástí odlivu zisků, neboli odlivu kapitálů, což je „částka peněz, která opouští ekonomiku země a která je během konkrétního období ponechána nebo investována v jiných zemích.“ HDP nezahrnuje odliv zisků, tedy ani odliv dividend.

Na závěr bychom ještě rádi uvedli, že u tohoto výroku nehodnotíme to, zda to je, či není spravedlivé, to je čistě subjektivním hodnocením. Je však pravdou, že HDP odliv dividend skutečně nezohledňuje.

Andrej Babiš

My máme čisté saldo toho, co jsme zaplatili a co jsme dostali za celou existenci EU plus 809 miliard.
Facebook, 31. května 2020
Pravda
Peníze od Evropské unie začala Česká republika získávat okamžikem svého vstupu do Unie. Celkem tak dostala již o 809 miliard více, než sama do unijního rozpočtu přispěla.

Premiér Babiš hovoří o celkové bilanci mezi sumou, kterou ČR do rozpočtů EU zaslala, a sumou, kterou z rozpočtů EU získala. Mezi 1. květnem 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie, a 31. prosincem 2019 přispěla do evropského rozpočtu částkou 616,8 mld. Kč, získala pak částku 1,43 bil. Kč. Celkem tedy Česká republika obdržela z unijního rozpočtu o 809,2 mld. Kč více, než do něj přispěla. 

Andrej Babiš

Dostaneme o 165 miliard méně (oproti předchozímu výdajovému rámci – pozn. Demagog.cz).
Facebook, 31. května 2020
Pravda
Dle námi vyhledaných projekcí tato částka odpovídá tomu, o kolik korun by měla ČR dostat ze zemědělských a kohezních programů méně v rozpočtovém období 2021–2027 vůči období 2014–2020. Vzhledem k povaze vyjednávání tato suma nemusí být finální.

Pro rozpočtové období 2014–2020 bylo pro Českou republiku prealokováno (.pdf) v rámci kohezní a zemědělské politiky 31,33 mld. EUR, tedy cca 840 miliard korun. Z toho zatím Česko vyčerpalo (.xls) za roky 2014–2018 dohromady 24,160 mld. EUR, tedy asi 650 miliard korun. V roce 2019 pak bylo vyčerpáno dalších 120 miliard. Celkem tedy Česko z evropských fondů načerpalo od roku 2014 již 770 miliard korun.

Z prozatímního návrhu evropského rozpočtu, jak byl uveden v roce 2018, by ČR z kohezní politiky mělo připadnout (dle tehdejších projekcí a cen) 17,85 mld. EUR a ze zemědělských dotací by ČR měla dostat 7,73 mld. EUR. To dohromady dělá 25,58 mld. EUR pro ČR z pohledu roku 2018, tedy asi 680 miliard korun.

Oba tyto údaje přibližně odpovídají tomu, co ukazuje (čas 2:44) premiér Babiš v tabulce na videu, tedy 31,9 mld. EUR na období 2014–2020 a 25,7 mld. EUR na období 2021–2027 pro ČR.

Rozdíl za tyto dvě období je, dle námi doložených údajů, tedy optikou roku 2018, 5,75 mld. EUR. To je dle kurzu ke dni 31. května 2020 (29. května 2020) 154,76 mld. Kč. Tato hodnota sedí v rámci desetiprocentního intervalu s tou, kterou uvádí premiér Babiš ve výroku.

Protože ale víceletý finanční rámec prozatím nebyl schválen, nemusí být tato částka finální.

Andrej Babiš

Ti investoři, kteří jsou převážně z těch členských zemí, které nám platí, dostali 3 227 miliard za celé to období.
Facebook, 31. května 2020
Zavádějící
Výše dividend vyplacených do zahraničí je za roky 2004–2019 3 154 mld. Je však zavádějící dávat tuto částku do souvislosti s výší příspěvků, které Česká republika získává z rozpočtu EU.

Nejdříve je důležité uvést kontext, ve kterém byl tento výrok vyřčen. V prvních několika minutách svého videa Andrej Babiš hovořil o rozpočtech EU a o penězích, které jsme od Evropské unie obdrželi. Zmínil zároveň, že výše příspěvků do a z evropského rozpočtu, které poskytují, resp. dostávají jednotlivé členské státy, je vypočítávána na základě HDP těchto států (toto tvrzení je předmětem samostatné analýzy). Dále pak zmiňuje, že tento přístup je dle jeho názoru nespravedlivý, neboť nezohledňuje odliv dividend vyplácených zahraničním mateřským společnostem. Zatímco tedy podle premiéra Babiše ČR z EU obdržela již o 809 miliard více, než do jejího rozpočtu poskytla, investoři prostřednictvím dividend „vyvedli“ z České republiky zmíněných 3 227 miliard. Tito investoři přitom dle slov Andreje Babiše pocházejí především ze zemí, „které nám platí“, tedy ze zemí, které přispívají do unijního rozpočtu více, než z něj dostávají (tzv. „čistí plátci“).

Co se týče dividend vyplácených do zahraničí, jejich výši sleduje Česká národní banka. Údaje pro rok 2019 jsou však pouze předběžné.

Pokud se podíváme na strukturu zahraničních investorů v Česku, zjistíme, že většina investorů (.pdf, str. 7) pochází především z Rakouska, Německa, Nizozemska, Lucemburska či Francie, což skutečně jsou čistí plátci do rozpočtu Evropské unie (zde zde). V tomto ohledu má tedy premiér Babiš pravdu.

Celkově však výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť příspěvky z a do unijního rozpočtu a vyplacené dividendy jsou na sobě nezávislé veličiny, které spolu nesouvisí. Dividendy by byly do zahraničí vypláceny i v případě, že by Česká republika nebyla členem EU. Je možné, že pokud by algoritmus, na základě kterého se určuje výše příspěvků z a do unijního rozpočtu, zohledňoval výši vyvedených dividend, mohlo by to na Českou republiku dopadnout kladně. V tomto případě by ale bylo potřeba do výpočtu zahrnout i dividendy, které naopak putují z ostatních členských států do České republiky a také zohlednit bilanci příchozích a odchozích dividend ostatních členských států. Bilance ostatních států totiž může být horší než bilance České republiky. Navíc, i řada českých podnikatelů má své mateřské firmy usídlené v zahraničí, jmenovitě Petr Kellner, Marek Dospiva či Daniel Křetínský. Dividendy, které dceřiné firmy z České republiky posílají svým mateřským firmám, tedy budou vedeny jako dividendy vyplacené zahraničním investorům, i když jsou vlastněny českými podnikateli.

Andrej Babiš

Minulý rok odešlo 283 miliard dividend.
Facebook, 31. května 2020
Pravda
Dle dat České národní banky bylo v roce 2019 zahraničním investorům vyplaceno 283,6 miliard na dividendách. Dalších 180 miliard zde pak bylo reinvestováno.

Dividendy, tedy finanční plnění podílu na zisku akciové společnosti, odcházejí z České republiky do zahraničí každý rok, a to v řádech stovek miliard korun.

V roce 2019 si zahraniční vlastníci podle dat Českého statistického úřadu rozdělili ve formě dividend 319 miliard korun. Reinvestováno zde pak bylo dalších 82 miliard.

Lehce odlišná data pak poskytuje Česká národní banka. Dle jejích předběžných dat za rok 2019 si zahraniční investoři rozdělili celkem 283,6 miliard dividend, tedy přesně tolik, kolik premiér Babiš tvrdí. Reinvestováno zde pak bylo až 180 miliard. Starší data ČNB jsou k dispozici zde.

V následujícím grafu jde vidět vývoj odlivu dividend na základě dat Českého statistického úřadu za poslední čtyři roky.

Zdroje dat v grafu: 2016, 2017, 2018, 2019

V minulosti jsme již jiný výrok Andreje Babiše o dividendách hodnotili zde.

Andrej Babiš

A navíc ty zahraniční investice jsou pro investory výhodné, protože oni platí lidi asi tak jednou třetinou (ve srovnání se svojí zemí - pozn. Demagog.cz).
Facebook, 31. května 2020
Pravda
Ve státech, odkud pochází nejvíce zahraničních investorů, musí tyto společnosti počítat zhruba se třikrát většími mzdovými náklady, než jaké jsou v České republice.

Podle posledních statistik o přímých zahraničních investicích, které jsou uvedeny na webu ČNB, v roce 2018 pocházelo 94,2 % celkového objemu zahraničních investic v ČR z evropských zemí. Z těch mimoevropských pak převažují investice z Jižní Koreje, Japonska a Spojených států amerických. 

Teritoriální struktura přímých zahraničních investic v ČR k 31. 12. 2018 (tamtéž, str. 7)

Zdroj: ČNB

Největší investice v České republice tak přišly z Nizozemí, Lucemburska, Německa, Rakouska a Francie. Tyto údaje můžeme srovnat s hodinovými náklady mzdy v jednotlivých evropských zemích, které na svém webu uvádí Eurostat (str. 3, údaje pro rok 2018).

Hodinové náklady na mzdy (viz graf níže) v jednotlivých státech Evropské unie v České republice opravdu vycházejí na přibližně třetinu nákladů oproti státům, ze kterých k nám proudí nejvíce investic. Zatímco v Česku jsou hodinové náklady na mzdy 12,6 euro, tedy asi 334 korun, v Německu, Rakousku, Lucembursku či Nizozemí je to skutečně přibližně 3x více.

Náklady na mzdy se samozřejmě liší podle odvětví a ne ve všech domovských státech investorů odpovídají trojnásobku – v Lucembursku jsou o něco vyšší, v Rakousku naopak nižší. Při určitém zjednodušení se však skutečně dá říci, že většina zahraničních investorů v České republice musí počítat asi se třetinovými náklady na mzdy oproti své zemi. 

 

 

Andrej Babiš

Ono se to jmenuje Next Generation EU. (...) To znamená, že tady si někdo vezme 750 miliard euro, z toho ještě skandálně na půjčky a 500 miliard na dotace.
Facebook, 31. května 2020
Pravda
V rámci nástroje Next Generation EU, který je součástí plánu Evropské unie na nastartování hospodářského oživení, mají být uvolněny prostředky až ve výši 750 mld. €. Z toho 500 mld. € má být státům EU skutečně poskytnuto ve formě dotací, 250 mld. € pak v podobě půjček.

Dne 27. května 2020 zveřejnila Evropská komise návrh víceletého finančního rámce na roky 2021–2027 a s ním související dokumenty, ve kterých představuje plán hospodářského oživení ve státech EU. Jednou ze součástí tohoto plánu je také nástroj nazvaný Next Generation EU, jenž by měl „pomoci napravit bezprostřední ekonomické a sociální škody způsobené pandemií koronaviru“.

Dočasný nástroj Next Generation EU se, tak jak ho představila Evropská komise, skládá ze tří pilířů (.pdf, str. 2):

  1. „Podpora oživení v členských státech“ (např. posílené programy rozvoje venkova)
  2. „Nastartování ekonomiky a podpora soukromých investic" (např. posílený Program InvestEU)
  3. „Poučení se z krize" (např. posílené programy pro výzkum, inovace a vnější činnost nebo nový program Zdraví)

V rámci nástroje Next Generation EU mají být členským státům poskytnuty finanční prostředky v celkové výši až 750 miliard eur (.pdf, str. 2). Tuto částku si Evropská komise jménem Evropské unie plánuje vypůjčit na finančních trzích, a to vydáním dluhopisů (.pdf, str. 4). Takto získané finanční prostředky se pak „budou splácet z budoucích rozpočtů EU po roce 2027 a nejpozději do roku 2058“ (.pdf, str. 2).

Dle Evropské komise by těchto 750 miliard eur mělo být investováno do zmiňovaných tří pilířů prostřednictvím dotací a půjček jednotlivým členským zemím EU. Na dotace by skutečně mělo být vyčleněno (.pdf, str. 4) 500 miliard eur, jak ve výroku uvádí předseda vlády Andrej Babiš. Částka určená na půjčky by pak měla dosahovat 250 miliard eur.

Zda je vynaložení finančních prostředků na půjčky „skandální“, jak uvádí Babiš, nehodnotíme.