Andrej Babiš

V době vlády Mirka Topolánka došlo k zatím nejdelšímu „bezvládí“ na ministerstvu ČR, když byl bývalý lídr KDU-ČSL Jiří Čunek 13. listopadu 2007 odvolán. Ministerstvo pro místní rozvoj bylo až do 2. dubna 2008, kdy se Čunek svého úřadu znovu ujal, spravováno náměstky, nejprve Milanem Půčkem a následně Jiřím Vačkářem.

Dalším případem, kdy některé z ministerstev řídila pověřená osoba nedisponující jiným ministerským postem, byla situace ohledně Zdeňka Nováka (24. 7. 2005 - 17. 8. 2005), která se shodou okolností týkala rovněž ministerstva kultury. Na rozdíl od dění okolo Jiřího Čunka a Antonína Staňka byl však nástup Zdeňka Nováka zapříčiněn úmrtím ministra Pavla Dostála.

Je tedy pravda, že situace, kdy ministerstvo nebylo řízeno ministrem, v minulosti nastala vícekrát, konkrétně dvakrát.

Veřejně dostupné podklady k vládním jednáním nikde jmenovitě neuvádějí účast členů vlády. Ve sledovaných třech posledních jednáních vlády je u jednotlivých předkládaných bodů projednávaného programu vždy zmíněn jen ministr kultury, ne jeho zástup (pro příklad bod 13 strana 3 programu schůze vlády).

O zástupu ministra Staňka při jednáních vlády, který měla zastat Kateřina Kalistová, mluvil jen premiér Andrej Babiš. Dne 31. července při svém odstoupení jmenoval ministr Antonín Staněk dočasným zástupcem svého ekonomického náměstka Reného Schreiera.

Vláda ČR oficiálně explicitně neuvádí, že bude mít od 1. srpna 2019 dovolenou. Vyplývá to však z vyjádření premiéra, vicepremiérky i šéfky komunikace Úřadu vlády; kabinet skutečně zasedne znovu až 26. srpna 2019. Z tiskové zprávy vyplývá, že 30. července 2019 proběhla poslední schůze před prázdninami. Podle vyjádření předsedy vlády Andreje Babiše se tak stane, což potvrzují i slova vicepremiérky Aleny Schillerové z tiskové konference po jednání vlády 30. července 2019. Ministři mají volno až do 15. srpna, vláda se však opět sejde až 26. srpna 2019, jak potvrdila i Vanesa Šandová z odboru komunikace Úřadu vlády. Premiéra bude po dobu jeho nepřítomnosti zastupovat vicepremiérka Alena Schillerová.

Dne 31. července se v dopoledních hodinách setkali dle plánu na ministerstvu kultury odstupující ministr Antonín Staněk a premiér Andrej Babiš. Po poradě na tiskové konferenci potvrdil ministr Staněk svůj odchod z čela ministerstva a informoval, že do vyřešení jeho řádného zástupu bude vedením úřadu dočasně pověřen náměstek René Schreier.

Premiér Andrej Babiš ve svém výroku mluví o kauze odvolání ministra kultury Staňka. Jeho odvolání navrhl Babiš již 31. května 2019. Prezident Zeman nedávno prohlásil, že ministra Staňka odvolá ke konci července 2019, tedy dva měsíce od obdržení návrhu premiéra.

Dle čl. 74 Ústavy platí, že „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ Je tedy pravda, že Ústava v tomto případě nezmiňuje žádnou exaktní lhůtu, kterou je nutno dodržet v případě odvolání člena vlády na žádost premiéra.

Ústavní právníci se však shodují, že absence explicitně vyjádřené lhůty neznamená, že by prezident žádnou lhůtou vázán nebyl. Prezident by prý měl jednat bez zbytečného odkladu, tzn. že „cokoli přesahuje odklad, který je nezbytný pro provedení toho úkonu, je odklad zbytečný, a to jest nepřijatelný.“ Jan Wintr označil počínání prezidenta za „protiústavní a bezprecedentní (...) hrubé porušování Ústavy“. Profesor Kysela pak uvádí, že prezidentovým konáním byly jasně naplněny podmínky pro podání žaloby pro hrubé porušení Ústavy.

Obdobný názor sdílí i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, podle něhož „absolutním pánem vlády je premiér a premiér má, dá se říci, neomezenou kompetenci, koho si prostřednictvím prezidenta do vlády nominuje a koho prostřednictvím prezidenta z vlády odstraní". Dle něj pak prezidentova nečinnost „není v souladu s ústavním pořádkem“.

Za zbytečné označuje (čas 2:50) toto dvouměsíční prodlení také ústavní právník Aleš Gerloch, který se v jiných případech za prezidentův výklad Ústavy postavil. (Podpořil například názor, že prezident nemusí jmenovat člena vlády, pokud své rozhodnutí zdůvodní.)

Že má prezident jednat v případě chybějící lhůty bez zbytečného odkladu, judikoval ve svém nálezu Pl.ÚS 29/09 (body 116 - 119) i Ústavní soud, a to v souvislosti s (nevyřčenou) lhůtou pro podepsání („ratifikaci“) mezinárodní smlouvy prezidentem republiky.

Otálení s odvoláním ministra Staňka je dokonce součástí ústavní žaloby na prezidenta republiky, která byla nedávno schválena Senátem.

Ověřovaný rozhovor byl publikován dne 26. července 2019, tedy ještě předtím než prezident odvolal ministra kultury Staňka k 31. červenci. Na tiskové konferenci dne 27. června 2019 byl Miloš Zeman dotázán, zda bude odvolán ministr Staněk a zda se na schůzce s prezidentem ministr Hamáček dozví jméno nového ministra kultury. Na to Miloš Zeman uvedl (4:00 - 5:21): „Za třicet let, co jsem v politice, jsem neakceptoval jediné ultimátum, jediné vydírání, vždy jsem je pokládal za drzost.“ O dva dny dříve (25. června) se přitom prezident s Michalem Šmardou setkal na Vysočině, schůzku ale ani jeden z nich neokomentoval. Pro Právo pak 26. června řekl zdroj blízký špičkám ČSSD: „Prezident nesouhlasí se jmenováním Šmardy. Na postu by chtěl ponechat Staňka.“

K situaci se Miloš Zeman vyjádřil také v pořadu Týden s prezidentem (16:54 - 18:31) publikovaném dne 27. června 2019: „Ano, byl mně předložen návrh na výměnu docenta Staňka, ministra kultury, panem Šmardou za ministra kultury. Nu, i když formálně tento návrh předkládá premiér, tak všichni víme, že ho inicioval Jan Hamáček, jako kdyby neměl jiné starosti, ale dobře. Nu, a jak víte, Václav Havel říkával, že prezident není automat na podpisy. To znamená, i já mám právo se zamyslet a vyjádřit i případné pochybnosti, o kterých budu s Janem Hamáčkem ještě mluvit. Těch pochybností je několik. Celkem ta nejmenší z nich je, že Antonín Staněk je vysokoškolský docent, zatímco pan Šmarda má gymnázium, ale prosím, i středoškoláci mohou dělat ministra kultury. Silnější důvod už je, že zatímco pan Staněk byl primátorem Olomouce, a tedy protože Olomouc je velmi kulturní město, zná dobře kulturní problematiku, no tak pan Šmarda se kulturou v životě nezabýval (...)“

Andrej Babiš a Miloš Zeman se 11. července setkali na Hradě. „Vysvětlil jsem panu prezidentovi, že máme koaliční smlouvu, podle které jsem postupoval. Pan prezident má svůj názor na roli pana Staňka a má svůj názor na pana Šmardu, kterého nepovažuje za ideálního kandidáta na tento post,” popsal jednání Babiš.

Po schůzce v Lánech 24. července Andrej Babiš na svém Twitteru publikoval tento tweet:

Prezident vyjádřil své pochybnosti o jmenování Michala Šmardy ministrem kultury, definitivně ale neřekl, že Michala Šmardu nejmenuje. O tom, kdo nastoupí po Antonínu Staňkovi, by měl promluvit v polovině srpna.

Situace, v níž prezident Zeman odmítá odvolat ministra, popřípadě jmenovat jeho nástupce, zde není poprvé. Podobný případ zažíval premiér Sobotka, když prezident Zeman odmítal odvolat Andreje Babiše z postu ministerstva financí a jmenovat místo něj Ivana Pilného. Bohuslav Sobotka tak z tohoto důvodu připravil kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, na základě které by Ústavní soud mohl potvrdit povinnost prezidenta jmenovat ministra na návrh předsedy vlády.

Možnost podání kompetenční žaloby v případě, že by se personální výměna ministra kultury neuskutečnila, pak podpořil i ústavní právník Jan Kysela i další významní akademici. Je však pravdou, že vzhledem k faktu, že doposud taková žaloba nebyla podána, existují pochybnosti o její přípustnosti, a to i u již zmiňovaného profesora Kysely. Na rozdíl od klasických kompetenčních sporů, jako byl například spor prezidenta Havla a tehdejšího premiéra Miloše Zemana o nutnost kontrasignace jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky, zde totiž chybí charakteristický spor o to, kdo má kompetenci vykonat. Nikdo totiž nerozporuje kompetenci prezidenta Zemana jmenovat či odvolat ministra, kontroverzní je zde pouze lhůta, ve které tak musí udělat, což běžně není podstatou kompetenčního sporu.

Další z možností je podat ústavní žalobu na prezidenta republiky pro hrubé porušení ústavy, tuto možnost opět připouští ústavní právníci. Takovou žalobu musí nejprve schválit Senát 3/5 většinou přítomných a následně Poslanecká sněmovna alespoň 120 hlasy.

Premiér Babiš však možnost podat kompetenční žalobu vyloučil, ústavní žalobu na prezidenta nedávno schválenou Senátem pak v námi ověřovaném rozhovoru označil za „zcela absurdní“.

Předně uveďme, že neověřujeme, zda je Andrej Babiš ochoten poslouchat kritiku. Naše ověření se týká pouze výskytu kritiky samotné.

Ověřovaný rozhovor byl publikován dne 26. července 2019. Až poté prezident odvolal ke 31. červenci ministra kultury Staňka, tj. po dvou měsících od podání návrhu na odvolání. Během této doby byl Babiš kritizován opozicí, ČSSD i komentátory médií či experty.

Místopředseda ČSSD Roman Onderka pro Deník N 4. července řekl: „Zda je slabý, či není… On tvrdí, že není. Ale člověk, který se bojí sporů, je slabý.“ Místopředsedkyně Jana Maláčová podle svých slov očekávala, že Andrej Babiš bude razantnější. Další z místopředsedů Tomáš Petříček pak pro Český rozhlas Plus uvedl: „Předseda vlády měl možnost prezidenta přesvědčit, jak slíbil, ale to se nestalo.“

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan označil premiéra za slabocha. Šéf ODS Petr Fiala pronesl: „Miloš Zeman se ocitl mimo ústavní rámec, premiér mu nedokáže nebo nechce čelit, ČSSD znovu odkládá řešení. Neposunuli jsme se nikam, doplácí na to ČR.“ Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného Andrej Babiš ujel jako malý kluk.

Za slabého premiéra označil 5. července Andreje Babiše i Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Karlovy univerzity: „Podle mého názoru jsou ale pravidla nastavena dobře a je spíš na aktérech, aby jejich dodržování vynutili. Tady se ukazuje, že předseda vlády je slabým článkem. Je to úkolem Andreje Babiše, aby prezident respektoval jeho návrh. Bohužel Andrej Babiš dělá také medvědí službu i dalším předsedům vlády, protože podrývá autoritu úřadu premiéra České republiky a prezident toho využívá.“

K situaci se vyjádřil i komentátor Martin Fendrych, který 8. července napsal:„Zarážející podívaná, skoro tomu ani nechcete věřit. Suverén Andrej Babiš (ANO) se náhle scvrkl, je ho půlka, čtvrtka, po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem vyhlížel jak spráskaný pes, muž bez sebevědomí. Jeho sdělení "prezident se nevyjádřil definitivně" (o tom, zda odvolá ministra kultury Antonína Staňka za ČSSD a jmenuje místo něj Michala Šmardu) bylo ukázkou totální rezignace, prohry. Suverenita fuč, viděli jsme tvář člověka, který dostal výprask a musel držet.“

Naopak komentátor Petr Holub 28. července napsal: „Není slabý ani nechce tolerovat plíživé prosazování prezidentského systému, jenom nechce přijít o voliče.“ Podpory se premiérovy dostalo i z jeho vlastní strany, konkrétně od poslance Jana Volného.

Předně uveďme, že první část výroku o pomáhání předsedovi ČSSD Hamáčkovi je značně názorové tvrzení, a jako takové ho tedy neověřujeme.

Premiér Babiš pak postupuje v rámci řešení vládní krize v souladu s koaliční smlouvou, uvedl to o předsedovi vlády i sám předseda ČSSD Hamáček v červnovém rozhovoru pro Radiožurnál: „Postupuje přesně podle koaliční smlouvy, ale samozřejmě snaží se z toho nějakým způsobem vyvázat.  Ale to je jeho vlak, nemůže to delegovat na mě. Pan premiér by to nejraději vyřešil s nějakými nulovými náklady, ale to prostě nepůjde.“

O koaliční smlouvě jako o platném dokumentu se premiér Babiš veřejně vyjádřil i po koordinační schůzce s předsedou koaliční ČSSD Hamáčkem: „Můžu potvrdit, že určitě platí koaliční smlouva. Udělám maximum pro to, aby koalice pokračovala a fungovala. Stojí před námi mnoho úkolů.“

Je také pravdou, že podle dostupných informací Andrej Babiš prozatím vždy jednal v souladu s koaliční smlouvou. I v kauze jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, kde Jan Hamáček mluvil o potenciálním porušení koaliční smlouvy, vyšlo najevo, že jeho jmenování prezidentu republiky navrhl a koaliční smlouvu tedy neporušil.

Andrej Babiš se současně dostavil i na zasedání předsednictva ČSSD 15. července. Během své krátké návštěvy podpořil vládní projekt: „Chci jim říct, že naše vláda je úspěšná a že by byla škoda tento projekt opustit. Myslím, že máme jasný program, plníme ho, máme mnoho úkolů a není důvod ho teď zbourat.“

Jednání bylo pravděpodobně neveřejné, jelikož jsme o údajné schůzce nenašli žádné mediální ani jiné zmínky. První zprávu týkající se odvolání Fajta rozeslalo do médií samotné ministerstvo kultury. Mimořádná zpráva informovala o tom, že ministr Staněk ve čtvrtek ráno rozhodl o personálních změnách ve vedení obou institucí na základě výsledků „aktuálně skončených a probíhajících veřejnosprávních kontrol obou institucí".

Ministr kultury Staněk odvolal ředitele Národní galerie Fajta 18. dubna 2019, tedy tři dny po údajné schůzce 15. dubna. Důvodem odvolání podle ministra Staňka byly problémy zjištěné při kontrolách institucí a ztráta důvěry v oba ředitele. Ministr Staněk na Fajta skutečně podal (čas 1:25) dvě trestní oznámení. Zároveň ministr Staněk na tiskové konferenci řekl (4:30): "Co se týče konzultací, tak bych chtěl upozornit, že jsem ministrem kultury České republiky. Jsem zodpovědný za řízení svých příspěvkových organizací, kterých mám pod sebou 28, a nejsem povinen personální otázky konzultovat ani s prezidentem republiky ani s nikým dalším."