Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

Andrej Babiš

Někdo řekl, že má rakovinu (myšlen prezident, pozn. Demagog.cz). To jsou fakt jako věci, byly nějaké polemiky, jestli zemře, nezemře, že zemře 500 tisíc jeho voličů.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Pravda

Takovou zprávu veřejně uvedl radní městské části Brno-střed Svatopluk Bartík. Ten s odkazem na nejmenované zdroje na svém Facebooku napsal, že prezident Zeman skutečně trpí touto nemocí. Hrad zprávu odmítl a Bartíka chtěl zažalovat za pomluvu.

Co se týče zmíněné polemiky, Babiš naráží na rozhovor Jiřího Pehe pro Respekt, kde Pehe na otázku redaktora, zda polarizace společnosti skončí s druhým Zemanovým mandátem, odpovídá nastíněním budoucího vývoje – podle něj hraje roli i odcházení jisté části voličstva.

Pehe v rozhovoru řekl: „Navíc je tu zmíněný demografický vývoj, který se projevil už od minulé volby. Před pěti lety vyhrál Zeman nad Schwarzenbergem o 800 tisíc hlasů, tentokrát je to o 150 tisíc hlasů. Zemanovi voliči odcházejí a do volebního cyklu přicházejí mladí lidé. Za pět let půl milionu starých odejde a půl milionu přijde. Situace není pro postkomunistický tábor příznivá.“ Babiš popisuje narozdíl od prezidenta Zemana pouze fakt, že se daná věc vyskytla ve veřejném prostoru a uvádí, že je to podle něj již přes čáru. Jde tedy o jeho pohled na danou věc, který nehodnotíme.

Andrej Babiš

Já jsem vlastně v pátek vystoupil po delší době, abych připomněl ODS, jak se oni chovali v demisi, prodávali Aero Vodochody, odpustili Nomuře 100 miliard, Tlustý volal státním zástupcům, chtěl od prezidenta odpustit trestní stíhání a tyhle věci neuvěřitelně skandální.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Zavádějící

Výrok premiéra v demisi Babiše hodnotíme jako zavádějící. Přestože má Babiš pravdu s prodejem Aero Vodochody a žádostí o zastavení trestního stíhání pro manažery v kauze Nomura, tvrzení o odpuštění sta miliard Nomuře je podáno jednostranně a značně zjednodušeně. Šlo totiž o částku v arbitráži, kterou Česká republika měla požadovat, naopak Nomura požadovala po České republice 40 miliard. Situace nebyla postavena tak, že by se Česká republika automaticky vzdala 100 miliard korun, věc byla součástí dohod mezi oběma aktéry a také rozhodnutí v arbitráži.

Andrej Babiš vystoupil ve Sněmovně na osmé schůzi 9. března poprvé od žádosti o vyslovení důvěry jeho vládě 16. ledna 2018, nepočítáme-li interpelace. Schůze se týkala personálních změn, které provádí vláda bez důvěry. Babiš na jejím začátku vypočítával ODS její prohřešky za vlády Mirka Topolánka v demisi, která vykonávala svou funkci od 4. září 2006 do 9. ledna 2007, v demisi od 11. října.

Babiš kritizuje prodej české zbrojovky a výrobce letadel Aero Vodochody v říjnu 2006. V tendru zvítězila slovenská společnost Penta, která Aero Vodochody odkoupila za 2,91 miliard korun. Je na místě zmínit, že podle Aktuálně.cz v problematice prodeje zbrojovky Pentě nenastal výrazný spor mezi ODS a sociálními demokraty, kteří privatizaci připravili.

Druhým skandálem, na který Babiš ukazuje, je kauza Nomura. V červnu 2000 uvalila ČNB na Investiční a poštovní banku nucenou správu a kontrolu nad IPB přebrala ČSOB. Japonská investiční banka Nomura se jakožto akcionář IPB jala Českou republiku žalovat za údajnou zmařenou investici.

ČR následnou arbitráž s Nomurou v březnu 2006 prohrála a Nomura se domáhala odškodného ve výši 40 miliard korun. Ve stejné době se však začala rozbíhat tzv. curyšská arbitráž, ve které Česká republika požadovala po Nomuře 111 miliard korun jako náhradu výdajů spojených s nucenou správou IPB.

Na podzim 2006 tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý oznámil dohodu, které se s Nomurou podařilo dosáhnout, a Česká republika tak ukončila veškeré spory s japonskou investiční bankou týkající se IPB. Česko následně Nomuře vyplatilo kompromisně 3,6 mld. korun. Ministerstvo financí posléze požádalo o zastavení trestního stíhání manažerů Nomury a IPB, prezident Klaus však abolici neudělil. O osvobození většiny manažerů IPB se postaral o rok později Městský soud v Praze.

Andrej Babiš

Ne, já to říkám teďka, protože já jsem to četl, a dokonce i vaše televize to někde získala, nevím kde teda. A ten bezpečnostní výbor samozřejmě, jsou tam pozváni státní zástupci a oni mají problém. (...) Oni mají problém s panem Murínem, oni mají problém.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože podle dostupných informací skutečně státní zástupci z Olomouce vznesli některé otázky stran šéfa GIBS. Dodejme, že nehodnotíme jejich závažnost, jejich přiměřenost v případném Murínově odvolávání či to, zda může být tento fakt součástí politického boje nebo snah Murína odvolat. V rámci výroku se zaměřujeme toliko na fakt, že zmíněné výtky jsou veřejně medializovány.

Výrok Andreje Babiše se týká situace okolo Michala Murína, ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, kdy vyšlo najevo, že na něj Babiš tlačí, aby odstoupil z funkce z důvodu nedůvěry ze strany Babiše a kvůli jeho pochybám nad hospodařením úřadu. Murín však odstoupit odmítl.

Babiš poté uvedl, že na Úřad vlády v roce 2017 přišel dopis z olomouckého státního zastupitelství ve věci prověření možného kázeňského přestupku Michala Murína. Česká televize údajně získala k tomuto dokumentu přístup, jak uvádí v článkuvěnujícímu se této kauze:

Šéf inspekce podle něj brzdil vyšetřování úniku informací – a to tím, že odmítal přesně vysvětlit, od koho se dozvěděl, že inspekce prověřovala někdejšího náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho.

… svým jednáním bránil tomu, aby prověřování této trestní věci bylo provedeno bez zbytečných průtahů, čímž současně porušil své povinnosti vyplývající z jeho postavení ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů…

V případu se jednalo o sporné vyšetřování údajného zneužívání funkce náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho v roce 2016. Murín o tomto vyšetřování vědět neměl, svému podřízenému však sdělil, že o kauze ví, dále pak však odmítal sdělit náměstkovi státní zástupkyně Adamu Bašnému, od koho tuto informaci má. Podle dokumentu státního zástupce Murín bránil urychlenému prověření této věci.

Podle státního zástupce existují vážné pochybnosti o věrohodnosti Murínovy výpovědi, jeho tvrzení o zdroji informací o vyšetřování Laubeho však nebylo možné dokázat, ale ani vyvrátit.

V prvé řadě lze stěží uvěřit tomu, že osoba v pozici ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, tedy osoba, jejímž prvořadým úkolem je řešit profesní a lidská selhání příslušníků ostatních bezpečnostních sborů, se nechá pozvat od známého, kterého vlastně ani nezná, do společnosti jemu neznámých osob, které prý nezná ani ten známý, co ho tam pozval, aby tam poseděli. Shodou okolností pak právě v tomto prostředí vyslechne skutečnosti svědčící o zřejmém úniku informací…

Podle dokumentu státního zástupce tedy opravdu existují pochybnosti týkající se osoby Michala Murína. Bezpečnostní rada státu svolaná Andrejem Babišem vyslýchalaMurína ve čtvrtek 8. 3. 2018, další zasedání by mělo proběhnout o týden později.

Andrej Babiš

A já jsem byl ministr, který navrhl přece nominační zákon do dozorčích rad a byl zamítnut.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Pravda

Takzvaný nominační zákon (zákon o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a změnu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů) navrhlo ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem v roce 2017. Tento návrh obsahoval formulaci o tom, že senátoři a poslanci nesmějí po dobu čtyř let od skončení mandátu zasedat v kontrolních orgánech podniků s účastí státu (. docx, str. 8).

Návrh se ovšem nepodařilo vůbec protlačit vládou, v redukované podobě byl předložen opět formou poslaneckého návrhu. Ten také nebyl projednán v Poslanecké sněmovně.

Andrej Babiš

Pan Ondráček je ve Sněmovně už druhé volební období a on byl vlastně členem komise BIS, to znamená Bezpečnostní informační služba...
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Pravda

Zdeněk Ondráček byl zvolen poslancem v období 2013–2017 a v období od roku 2017 do současnosti.

V předchozím volebním období byl členem Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.

Andrej Babiš

Vlastně všichni, který ho volili do komise, a já tady mám vlastně sjetinu, on byl zvolen 12. prosince 2017 do komise GIBS, dostal 173 hlasů, celá ta komise. A kdo ho volil? Pan Fiala, Černochová, Benda, Bartoš, Michálek, Bartošek, Bělobrádek, Feri, Kalousek, Pekarová Adamová, Farský, Rakušan, Gazdík, všichni ti, který vlastně na to poukazují a oni věděli, že v rámci rozdělení výborů ve Sněmovně byla jasná dohoda, že šéf komise GIBS bude z KSČM. Takže vlastně oni už tehdy nepřímo ho zvolili.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Babišem zmíněné hlasování nebylo hlasováním o členství výhradně Ondráčka v dané komisi – šlo o hlasování o všech členech komise, kdy se nehlasovalo o jednotlivých poslancích postupně. Babišovu zmínku o dohodě ohledně vedení komise navíc popírají veřejná prohlášení různých představitelů, což znamená, že poslanci Ondráčka nepřímo nezvolili. Ondráček byl předsedou zvolen v samostatném hlasování, které nemělo s tímto nic společného.

Po loňských volbách do Poslanecké sněmovny došlo mezi politickými stranami k sérii jednání o rozdělení funkcí v Poslanecké sněmovně. Dlouho ale nemohlo dojít k dohodě o funkci předsedy komise pro kontrolu GIBS. O tento post měli zájem zástupci ČSSD a KSČM. Neexistuje společný výstup zástupců politických stran o tom, že by k nějaké dohodě došlo, pouze výpovědi jednotlivých politiků k průběhu daného jednání.

Na jednání Poslanecké sněmovny dne 6. března se k tomuto tématu vyjádřili někteří poslanci.

Zbyněk Stanjura (ODS): „O tuto komisi projevili zájem sociální demokraté. Ti v tomto nároku byli na tom jednání podpořeni zástupci pěti dalších stran. Proti se postavilo hnutí ANO, SPD. A bylo nám oznámeno, že tak prostě bude. To jednání bylo nakonec poměrně emocionálně vyhrocené. Kdo si vzpomínáte, já jsem se po dvou hodinách zvedl a řekl jsem, že o tom se s komunisty dohadovat nebudu. Odešel jsem a se mnou odešli někteří další předsedové klubů. Takže neříkejte tady, že jsme se na tom všichni dohodli a že to místo patří komunistické straně. Není to pravda. Dohodly se na tom pouze tři kluby.“

Jaroslav Faltýnek (ANO): „Částečně dávám za pravdu panu předsedovi Stanjurovi, že to nebyla jednoduchá debata - nebyla - a že v určitých věcech zvítězil názor nějaké většiny a že tam byl spor mezi sociální demokracií, která měla zájem o tuto komisi, a KSČM. … 12. prosince jsme volili členy komisí, mimo jiné tedy i komise GIBS, kde kandidovali za každou stranu jeden, kolegové - omlouvám se, bez titulů - Bartoš, Majerová Zahradníková, Mašek, Ondráček, Řehounek, Schiller, Španěl, Válková a Výborný. A pro ty lidi hlasovalo 173 přítomných poslanců ze 181. Zajímavé je, že nikdo v diskusi nevystoupil a nenavrhl třeba hlasování po jménech, anebo že když tedy je ta většinová dohoda na tom, že by zástupce KSČM měl být předsedou, tak to nikdo nezpochybnil.“

Jan Chvojka (ČSSD): „V podstatě jsme se domluvili opravdu na všem - opravdu na všem - až na jednu jedinou zásadní základní věc a to je právě to, kdo má právo na to, aby měl post předsedy komise pro kontrolu GIBS. ČSSD měla tehdy svého nominanta. Chtěli jsme, usilovali jsme o tento post. A měli jsme kvalitního nominanta. A komunisté ho měli taky. Já jsem se snažil o to, a upozorňoval jsem tehdy na přelomu listopadu a prosince na to, že za prvé, když toto připadne komunistům, tak to není úplně šťastné, a za druhé, že když to připadne komunistům a ještě k tomu bude předsedat pan kolega Ondráček, že to není vůbec šťastné a že to ani není mediálně šťastné a že se to prostě obrátí proti těm, kteří s tím návrhem přišli. Bohužel, bohužel mi bylo sděleno tehdy tou ďábelskou koalicí, jak my říkáme s kolegou Birkem hnutí ANO, SPD a KSČM, že případně kdyby to došlo k tomu, že budeme hlasovat na plénu mezi kandidátem ČSSD a kandidátem KSČM a budeme rozhodovat, že prostě ta mašina těch tří stran prohlasuje pana kolegu Ondráčka.“

Zástupci ODS, ČSSD i ANO tedy zpětně popisují jednání stejně. Neexistovala dohoda všech stran Sněmovny o tom, že předsedou komise pro kontrolu GIBS bude komunista. Dohodly se na tom pouze některé ze stran. Tento scénář přitom potvrdil i Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu hnutí ANO.

O návrhu na ustavení Stálé komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů hlasovali poslanci 12. prosince 2017 na 4. schůzi Poslanecké sněmovny. Pro návrh hlasovalo 173 poslanců ze 181 přítomných. Proti hlasoval pouze poslanec za ČSSD Petr Dolínek. Jelikož ale zmiňovaná dohoda neexistovala, jak uvádějí předsedové klubů ODS a ČSSD a jak navíc fakticky potvrzuje i Faltýnek, je Babišův výrok hodnocen jako zavádějící.

Andrej Babiš

Václav MORAVEC: Vy jste nechtěl, aby Zdeněk Ondráček byl v čele komise pro kontrolu? Andrej BABIŠ: Nechtěl. Já jsem byl i vyzván jedním z kandidátů. Václav MORAVEC: Michalem Horáčkem, ano. Andrej BABIŠ: A my jsme ho vlastně třikrát nezvolili a žádali jsme KSČM, aby nominovali jiného kandidáta.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Neověřitelné

Proti zvolení Zdeňka Ondráčka do čela komise GIBS vystupoval Michal Horáček v otevřeném dopisu Andreji Babišovi z prosince 2017. Hnutí ANO několikrát žádalo KSČM o návrh jiného kandidáta. Zdeněk Ondráček opravdu třikrát nebyl zvolen předsedou komise GIBS. Volba je však tajná, proto nelze přímo ověřit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny je dvoukolová. První kolo první volby předsedů proběhlo 15. prosince 2017 (Ondráček získal 85 hlasů, potřeboval 94), druhé kolo první volby se konalo následující týden (19. prosince) a bylo zpochybněno kvůli špatně určenému kvóru. Ve třetí volbě, dne 17. ledna 2018 (tedy v opakovaném druhém kole první volby) získal Ondráček 83 hlasů, pro zvolení bylo třeba 94 hlasů. Při čtvrtém pokusu (při prvním kole druhé volby, s návrhy nových kandidátů na funkci) byl Ondráček zvolen (získal 79 ze 78 nutných hlasů), avšak následně z funkce odstoupil.

Volba probíhá tajně, není tedy možné zjistit, kdo z poslanců jakého kandidáta podpořil. Stejně tak nelze říci, zda za Ondráčkovým nezvolením stáli poslanci hnutí ANO. Je však pravdou, že se Babiš několikrát nechal slyšet, že by uvítal jiného kandidáta KSČM na tuto funkci (podle iDNES.cz ještě před první volbou), a to právě v reakci na výzvu Michala Horáčka, jak uvádí ČTK. Vzhledem k tomu, že však nelze hnutí ANO jasně přiřknout, že by právě jeho poslanci stáli za nezvolením Ondráčka do funkce, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Kdyby teda ty oponenti, ta opozice tolik chtěla, aby nebyl zvolen (Ondráček, pozn. Demagog.cz), tak tam chybělo jejich 23 poslanců...
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Pravda

Celkem při volbě předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBS chybělo 45 poslanců, z toho 3 poslanci za TOP 09, 9 za ČSSD, 5 za Piráty, 1 za STAN, 2 za KDU-ČSL, 3 za ODS, 3 za SPD, 4 za KSČM a 15 za ANO.

Protože SPD a KSČM jednají s ANO o vládě, budou jako opozice chápány strany TOP 09, ČSSD, Piráti, STAN, KDU-ČSL a ODS – za ty na hlasování chybělo celkem 23 poslanců. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Údajně ty demonstrace byly objednané čtyři dny dopředu, já to nevím, ale samozřejmě demonstrovalo se i proti mně.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože demonstrace proti zvolení Ondráčka byly svolávány v reakci na hlasování, v němž byl zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS. Lidé se na jednotlivé akce nahlašovali spontánně prostřednictvím Facebooku.

Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela komise GIBS 2. března 2018, demonstrace proti jeho působení v této funkci se konala 5. března, nahlášena na Magistrátu hlavního města Prahy byla 3. března (aktuální přehled shromáždění na území hlavního města Prahy, .doc, str. 1).

Andrej Babiš ve výroku naznačuje, že demonstrace byla objednána dopředu. Demonstraci přes facebookovou akci svolala pětice lidí, kteří zároveň organizovali podepisování petice za Ondráčkovu rezignaci (Vojtěch Otevřel, Lucie Kohoutová, Oskar Rejchrt, Františka Blažková a Lukáš Otevřel). V reportáži pro iDNES.cz jeden z organizátorů popírá spojení s jakoukoli stranou a tvrdí, že svolání demonstrace a zveřejnění petice bylo čistě občanskou iniciativou. Tak tomu nebylo všude. Např. v Olomouci byla akce spoluorganizována i politickými uskupeními. Konkrétně Piráty, KDU-ČSL, TOP 09, Zelenými nebo hnutím ProOlomouc.

V dalších městech se lidé svolávali rovněž přes Facebook. To dokládají namátkou akce z Brna, Ostravy nebo Českých Budějovic. Není jasné, kým měly být demonstrace objednány, jak Babiš tvrdí.

Andrej Babiš má nicméně pravdu, že protestující se vyjadřovali nespokojeně i na jeho adresu. To uvádí např. Česká televize (5. března):

Tisíce lidí se v pondělí večer sešly v centrech čtrnácti českých a moravských měst, aby vyjádřily nesouhlas se jmenováním poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Protesty mířily i proti premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO).“

Andrej Babiš

Já jsem od prosince žádal pana Ondráčka, aby se omluvil, aby projevil nějakou lítost, ano, ale bohužel jsem nebyl vyslyšen.
Otázky Václava Moravce, 11. března 2018
Nepravda

Andrej Babiš požádal po Zdeňku Ondráčkovi omluvu až 4. března 2018. V prosinci pouze vyjádřil nesouhlas s jeho nominací na post šéfa komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a prostřednictvím Jaroslava Faltýnka komunistickou stranu „požádal o zvážení jeho nominace“.

V prosinci 2017 apeloval na Babiše Michal Horáček tím, že mu zaslal otevřený dopis kritizující nominaci Zdeňka Ondráčka, a ve kterém ho požádal, aby nedopustil jeho zvolení. Babiš v té souvislosti ČTK napsal:

Dopis pana Horáčka jsem předal panu (šéfovi sněmovního klubu ANO Jaroslavu) Faltýnkovi a požádal jsem ho, aby se sešel s vyjednávači KSČM a požádal je o zvážení nominace jiného jejich zástupce do čela této sněmovní komise.

Ve stejném duchu se Babiš vyjádřil na svém Facebooku. Ve statusu uvedl, že s nominací Ondráčka nesouhlasí a že žádali (hnutí ANO), aby KSČM nominovala někoho jiného. O lítosti nebo omluvě Babiš nepsal.

Na začátku března 2018 pak Babiš na své facebookové stránce vyjádřil nesouhlas se zvolením Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti GIBS, a zde ho již požádal o omluvu.

Rád bych vyzval pana Ondráčka, ať se omluví, nebo ať rezignuje. Bylo by to namístě.”

Babiš ve stejném vyjádření uvedl, že „když jsme to ráno na klubu debatovali, bylo vidět, že zhruba polovina našich pro Ondráčka hlasovat nebude. Polovina znamená 33 poslanců.