Andrej Babiš

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě prověrky NKÚ, na kterou odkazuje např. ČTK.

K problematice kterou popisuje Andrej Babiš je zde například uvedeno: " Jednotlivá ministerstva také nakupovala stejné zboží za značně rozdílné ceny. Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu loni pořídilo jednu kancelářskou židli v průměru za 1 950 korun, Ministerstvo pro místní rozvoj zaplatilo více než trojnásobek, konkrétně 6 232 korun."

Za posledních 23 let se na vládních koalicích podílely strany: Občanské fórum, ODS, KDS, KDU-ČSL, ODA, US, US-DEU, ČSSD, SZ, TOP 09, VV a LIDEM. Vládu nepřímo podporovala i KSČM, když se zdržela hlasování o důvěře Fischerovy vlády a nedůvěře Grossovy vlády. Komunisté navíc dali důvěru současné vládě Jiřího Rusnoka.

Strany, které vlády podporovaly, pokrývají velkou část politického spektra, a nedají se proto označit za „vlastně stejné“. Ve vládách se stran i premiérů vystřídalo více než deset.

V tomto výroku předpokládáme, že Andrej Babiš hovoří o veřejných zakázkách. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme nedohledali přehled veřejných zakázek bez výběrového řízení.

Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") má zadavatel veřejné zakázky povinnost tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona, avšak z této zásady existují mnohé výjimky. Za nejpodstatnější z nich je považována výjimka stanovená ustanovením § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, která vyjímá z působnosti zákona zakázky malého rozsahu, přičemž takovou zakázkou "se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty." (§ 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Zákon však v § 18 a 19 stanoví mnohé další výjimky.

Podle statistiky veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj (přehledné tabulky dostupné v Deníku veřejné správy) byly v roce 2012 zahájeny veřejné zakázky (v režimu zákona o veřejných zakázkách, tj. bez veřejných zakázek malého rozsahu) v celkové předběžné ceně 294 074 mil. Kč a v roce 2011 v celkové předběžné ceně 269 420 mil. Kč.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se shoduje s informacemi, které uvádí vícero serverů a které vycházejí ze statistiky České správy sociálního zabezpečení.

Je pravdou, že rozdíl mezi příjmy z důchodového pojištění a výdaji na důchody narůstá. Níže uvádíme tabulku ve kterém jsou srovnané důchodové schodky v jednotlivých letech.

201029,5 mld. Kč201139,5 mld. Kč201249,9 mld. Kč

Je tedy zřejmé, že od roku 2009 se tento rozdíl skutečně prohluboval zhruba o 10 mld. korun ročně.Tyto informace uvedené Českou správou sociálního zabezpečení jsou potom zprostředkovány např. servery: Investujeme.cz, Novinky.cz

Doplňujeme však, že dle vyjádření ministerstva financí je nepřesné hovořit o konkrétním důchodovém účtu (resp. jeho deficitu), neboť důchody i prostředky z pojistného jsou zahrnuty přímo v rámci státního rozpočtu, protože se jedná o mandatorní výdaj (tedy takový, na nějž je zákonný nárok).

Zvláštní "důchodový účet" je potom zakládán až v situaci, kdy jsou příjmy z pojistného vyšší než samotné výdaje na důchody a v takovém případě jsou tyto prostředky určené jakožto rezervy pro důchodovou reformu.

Základní rozdělení nemocnic dle vlastnické struktury je na veřejné a privátní, veřejné se dále dělí na krajské či městské, fakultní a specializované.

Počet zdravotních pojišťoven působících v České republice je roven sedmi. Dle výsledků ke konci minulého roku výnosy zdravotních pojišťoven (.pdf) dosáhly výše 231,8 mld. Kč.

Andrej Babiš uvádí ve svém výroku přibližný výnos 260 mld. Kč, což nás vede k označení výroku za pravdivý (ač je výnos za minulý rok nižší než řečená částka).

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ministerstva práce a sociálních věcí.

ČSSZ ve své tiskové zprávě z 27. září 2013 uvádí, že celkový počet osob, kterým byl vyplacen starobní důchod, dosahuje výše 2 340 234. Tuto informaci eviduje ČSSZ ke konci června roku 2013. Informace byla publikována rovněž v tiskové zprávě (.pdf) MPSV.

V tomto výroku předpokládáme, že Andrej Babiš hovoří o veřejných zakázkách. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme nedohledali přehled veřejných zakázek bez výběrového řízení.

Podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o veřejných zakázkách") má zadavatel veřejné zakázky povinnost tuto zakázku zadat v zadávacím řízení podle tohoto zákona, avšak z této zásady existují mnohé výjimky. Za nejpodstatnější z nich je považována výjimka stanovená ustanovením § 18 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách, která vyjímá z působnosti zákona zakázky malého rozsahu, přičemž takovou zakázkou "se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty." (§ 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách). Zákon však v § 18 a 19 stanoví mnohé další výjimky.

Podle statistiky veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj (přehledné tabulky dostupné v Deníku veřejné správy) byly v roce 2012 zahájeny veřejné zakázky (v režimu zákona o veřejných zakázkách, tj. bez veřejných zakázek malého rozsahu) v celkové předběžné ceně 294 074 mil. Kč a v roce 2011 v celkové předběžné ceně 269 420 mil. Kč.

Náklady ministerstev se v tomto směru opravdu velmi liší, vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, na kterou odkazuje zpravodajský server ČTK.

K problematice kterou popisuje Andrej Babiš se zde například uvádí:

"Jednotlivá ministerstva také nakupovala stejné zboží za značně rozdílné ceny. Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu loni pořídilo jednu kancelářskou židli v průměru za 1 950 korun, Ministerstvo pro místní rozvoj zaplatilo více než trojnásobek, konkrétně 6 232 korun."

Je ovšem potřeba dodat, že Ministerstvo pro místní rozvoj však argumentuje tím, že průměr navýšil nákup sedmi ředitelských židlí.

Podle dostupných informací z médií je Česká republika skutečně jedinou zemí EU, která doposud nepřijala zákon o státní službě, ačkoliv se k tomu ve vstupních dohodách zavázala. Návrhy zákona připravila v roce 2002 Zemanova vláda a také v letošním roce kabinet Petra Nečase. Zákon však dosud stále nenabyl účinnosti.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť není v našich silách dohledat všechna data, resp. každou konkrétní výměnu na úřednickém postu. Podle iHNed.cz došlo k 92 změnám na ministerstvech a ve státních podnicích.

Zpravodajský server iHNed.cz zpracoval změny na nejvyšších pozicích ministerstev (včetně Úřadu vlády) po pádu vlády Petra Nečase 10. července 2013. V tak zvané " Mapě moci " jsou zaznamenány také změny ve vedení ministerstev. Odečteme-li těchto 14 nově jmenovaných ministrů, dostaneme se na číslo 57.

Důležitý je fakt, že tabulka obsahuje veškeré změny na vedoucích pozicích a to nejen personální. Například v čele Legislativní rady vlády stojí předseda, který je členem vlády. Zpravidla tuto funkci vykonává ministr bez portfeje nebo ministr spravedlnosti. Marie Benešová se proto bezprostředně po jmenování ministryní stala také předsedkyní LRV.

Navíc se v tabulce objevují také nové pozice, které v předchozí vládě neexistovaly. Typicky se jedná o náměstky, protože nikde není stanoven jejich přesný počet a odborná působnost.

Otázkou zůstává zda se dá považovat člen představenstva nebo zaměstnanec státního podniku za úředníka. I v případě, že bychom započítali státní podniky zobrazené v Mapě moci, pak bychom se dostali k číslu 92.