Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

Andrej Babiš

Standard & Poor’s, což je renomovaná ratingová agentura, nám dává nejlepší rating ve střední a východní Evropě. Sama říká, že si nemyslí, že by to (ukončení intervencí, pozn. Demagog.cz) mělo být nějaké ohrožení schopnosti financovat Českou republiku.
Otázky Václava Moravce, 12. února 2017
Pravda

Agentura Standard & Poor´s ohodnotila Českou republiku v roce 2016 investičním stupněm AA-. Rating AA znamená„velmi silnou kapacitu k naplnění finančních závazků“, přičemž minus zobrazuje postavení uvnitř skupiny.

ČR je na tomto stupni hodnocení spolu s Čínou, Estonskem, Tchaj-wanem a Chile. Je pravdou, že ze zemí střední a východní Evropy má Česká republika nejlepší hodnocení, pokud vycházíme z klasifikace, jakou používá OECD, či pokud to chápeme jako prvenství mezi postkomunistickými zeměmi.

V některých jiných rozděleních je do centrální Evropy řazeno také Rakousko, které je však v hodnocení Standard & Poor´s výše se známkou AA+, nebo Německo, jež je hodnoceno nejvyšším stupněm jako AAA. Například Slovensko je o stupeň pod námi, tedy hodnoceno jako A+.

Pokud jde o ukončení intervence, Standard & Poor´s podle webu Roklen24.cz již ve své zprávě z roku 2015 opravdu uváděla, že česká koruna „byla schopna obchodovat ve volně plovoucím kurzu a reagovat na externí šoky“.

Andrej Babiš

Já jsem odpovědný za to, abychom financovali náš dluh, a my jsme ho snížili, my jsme například v lednu vydali dluhopisy se záporným výnosem -1,033, my jsme si za moji éru ministra financí napůjčovali 300 miliard s negativním nebo nulovým úrokem, vydělali jsme na tom miliardu 750 milionů. V minulosti předchůdci spekulovali a nás to přišlo na 14 miliard.
Otázky Václava Moravce, 12. února 2017
Pravda

Výrok Andreje Babiše je hodnocen jako pravdivý, protože popisuje většinu zmíněných skutečností korektně. Údaj o vydaných dluhopisech se záporným výnosem však nelze ověřit.

Ačkoliv není povinnost ministerstva financí financovat státní dluh výslovně stanovena, dá se jistě podřadit pod působnost ministerstva financí jako ústředního orgánů pro státní rozpočet a pro státní pokladnu, což vyplývá ze zákona o zřízení ministerstev, konkrétně z § 4.

Co se týká části výroku o snižování státního dluhu, ta je také popisována pravdivě. Z údajů ministerstva financí vyplývá, že v roce 2013, tedy v roce nástupu Andreje Babiše jako ministra financí, byl státní dluh 1683,3 miliard Kč. Informace MF z 10. února o současné výši státního dluhu pak uvádějí, že se státní dluh v roce 2016 snížil na 1613,4 miliard Kč.

Údaj o vydání dluhopisů se zmíněným záporným výnosem -1,033 nelze na stránkách ministerstva financí o výsledcích aukcí dohledat. Přesto je však možno například zjistit, že v lednu byly prodány dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 12 706 600 000 Kč za průměrný výnos - 1,722.

Celkový počet napůjčovaných prostředků s nulovým nebo záporným úrokem bylo v roce 2015 (.pdf, str. 82) 105,4 miliard Kč a v roce 2016 (.pdf, str. 83) 145,7 miliard Kč, ve zprávě o řízení státního dluhu z roku 2014 není tato informace uvedena, celková částka z dostupných zdrojů tedy činí přibližně 250 miliard půjčených prostředků za nulový či záporný úrok.

Z takto půjčených peněz se záporným výrokem bylo (z roku 2014 znovu nejsou tyto informace dostupné) získáno do státního rozpočtu v roce 2015 (.pdf, str. 82) 524,9 mil. Kč a v roce 2016 (.pdf, str. 83) 935,3 mil. Kč. Celkem tedy přibližně 1 460 mil. Kč.

O spekulacích úředníků MF, respektive o výsledcích auditu, který ztrátu 14 miliard objevil, informoval mimo jiné zpravodajský server iDNES.cz na základě zjištění serveru Ihned.cz (článek je zde však dostupný pouze pro předplatitele). Mělo se jednat o riskantní zajišťovací operace spojené se státním dluhem, které úředníci ministerstva financí uzavírali v období 2004 až 2012

Až na informaci o vydáním dluhopisech s konkrétně zmíněným výnosem, který je dle webu ministerstva ještě nižší, jsou informace podané Andrejem Babišem korektní, proto je tak i hodnocen celý výrok.

Andrej Babiš

Já jsem se nikdy nezúčastnil bankovní rady, i když bych mohl.
Otázky Václava Moravce, 12. února 2017
Pravda

Podle § 6 odst. 1 zákona o České národní bance se může ministr financí účastnit jednání rady ČNB. Podle stejného předpisu jí může také předkládat návrhy k projednání.

ČNB zveřejňuje na svém webu záznamy z jednání bankovní rady. Babiš měl právo účastnit se těchto jednání od února 2014, kdy se stal ministrem financí. Podle těchto záznamů nebyl ani jednomu jednání přítomen. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Jiní investoři investují do našich dluhopisů, které kupují i se záporným úrokem, to znamená že nám platí za to, že nám půjčí, a jiní investoři jsou spekulanti na měnu, to jsou hedge fondy. (...) Těch rychlých dluhopisů se to netýká (spekulace, pozn. Demagog.cz) a my to samozřejmě kombinujeme, půjčujeme i desetileté dluhopisy i krátké a děláme to podle konjunktury a podle trhu.
Otázky Václava Moravce, 12. února 2017
Neověřitelné

Státní dluhopisy lze rozdělit podle těchto kritérií: dle typu instrumentu, dle typu držitele a dle doby splatnosti. Jen za rok 2017 byly vydány např. tyto krátkodobé dluhopisy se zápornou výnosovou mírou. Je samozřejmostí, že do různých typů dluhopisů vkládají své finanční prostředky různí investoři.

Z dat za prosinec 2016 vyplývá, že 97,30 % tvořily dluhopisy střednědobé a dlouhodobé. Dlouhodobé investice poskytují vyšší výnos, ale i vyšší míru rizika. Kdo jaké druhy dluhopisů drží ale ministerstvo financí nevykazuje.

Andrej Babiš

Dneska už máme víc jak 10 % dluhu půjčeno v negativních úrocích nebo nulových.
Otázky Václava Moravce, 12. února 2017
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože v současné době má Česká republika skutečně vydány dluhopisy, které činí více než 10 % celkového státního dluhu.

Konkrétně se jedná o 12 % z celkového státního dluhu, s nimiž nejsou a nebudou pro ČR spojeny žádné výdaje. To vyplývá ze zprávy o řízení státního dluhu (.pdf, str. 10) uveřejněné ministerstvem financí 10. února 2017.

Andrej Babiš

Růst je 2,6 %, nevím, kde jste přišel k 1,6 %, tak to odhaduje i ČNB.
Otázky Václava Moravce, 12. února 2017
Zavádějící

Andrej Babiš tímto reaguje na údaje Luďka Niedermayera, který používá data Eurostatu. Je v pořádku, že se odkazuje na data České národní banky (jež jsou trochu jiná), avšak pravděpodobně mluví pouze o prognóze růstu, kterou ČNB na první čtvrtletí 2017 odhaduje na 2,4 %. Reálná data jsou ovšem zatím pouze za třetí čtvrtinu 2016, kdy česká ekonomika rostla meziročně o 1,9 %.

Nejnovější zprávou ČNB s makroekonomickými ukazateli je Zpráva o inflaci I/2017 z 10. 2. 2017 (podrobné údaje v .xls „Tabulka klíčových makroekonomických ukazatelů“). Ta prognózuje růst za celý rok 2016 na 2,4 %.

Následující tabulka ukazuje čtvrtletní odhady ČNB a Eurostatu (jde o meziroční nárůst):

Zdroj: ČNB a Eurostat.

A v následujícím grafu je pro úplnost vidět vývoj dat podle ČNB i podle Eurostatu (data bez prognózovaných):

Dodejme, že ČNB prognózuje čtvrté čtvrtletí 2016 na 2,1 %. Prognózuje také první čtvrtletí 2017 (tedy současnost), a to na růst 2,4 %. Tato čísla pak více odpovídají údajům, kterými ministr argumentuje.

Andrej Babiš

U růstu je přímá vazba na evropské peníze, které jsme extrémně dobře čerpali, když jsme nastoupili, tam bylo riziko, že nevyčerpáme 90 miliard, to jsme změnili na 22 miliard, proto jsme měli extrémně vysoké investice v roce 2015. Teď to druhé programové období se nám moc nedaří, ministři nečerpají rychleji a já je stále uháním, protože tento rok dostaneme z EU o 80 miliard méně než minulý rok a bude to mít dopad na rozpočet.
Otázky Václava Moravce, 12. února 2017
Neověřitelné

Další významný faktor dosaženého přebytku představovaly prostředky přijaté z EU. Ty převýšily rozpočtovanou výši o 64,8 mld. Kč.

Od roku 2014, kdy se hnutí ANO podílí na tvorbě rozpočtu, skutečně došlo k navýšení investic v roce 2015 v důsledku dočerpání dotací z předchozích let. Ty byly v konečném důsledku sníženy o 26 miliard korun, v čemž má Babiš (ANO) s drobnou odchylkou pravdu. Stejně tak mu musíme dát za pravdu, že čerpání dotací se v posledním roce jednotlivým ministerstvům (zejména zdravotnictví) příliš nedaří.

Rozpočet na rok 2014 schválila úřednická vláda Jiřího Rusnoka. Andrej Babiš se tak začal podílet až na sestavování rozpočtu pro rok 2015. V něm byly zahrnuty i předpokládané příjmy z EU, které činily 86,7 mld. korun. Za rok 2014 nebylo dočerpáno asi 85 miliard, konečný stav ke konci roku 2015 byl asi 6,8 miliard.

Současně má ministr Babiš pravdu, že za jeho působení došlo při dočerpávání ke snížení alokace (.pdf, str. 15) o 26 miliard, tedy nedočerpané částky za rok 2013 (.pdf, str. 3) a 2014. Rok 2015 tak byl posledním, kdy bylo možné tyto dotace dočerpat.

Zdroj: ministerstvo pro místní rozvoj

To se skutečně podařilo, ovšem s pomocí zvýšení investic. Za rok 2015 se kapitálové výdaje oproti předešlému roku zvýšily o 64,7 mld. korun, přičemž investice do programů spolufinancovaných EU se zvedly o 57,5 mld. korun.

Vláda tak skutečně koncem roku 2015 investovala více.

Na meziročně nižší výdaje v samotném prosinci o 41,2 mld. Kč mělo vliv zejména mimořádně vysoké čerpání výdajů na společné programy EU a ČR v závěru roku 2015.- ministerstvo financí

Zdroj: Ondřej Kokeš

Od roku 2014 se tak rozjel nový dotační program, díky němuž obdrží Česká republika do roku 2020 asi 648,5 mld. korun.

V roce 2016 obdržel náš stát z Evropské unie 92,9 mld. korun (.pdf, str. 6), přičemž 88 mld. ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Z této částky vyčerpala země podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ČSSD) pouze 86,6 miliard.

Letošní (.pdf) rok je předpokládaný obnos z EU o 3,9 miliardy vyšší, předpokládá se 96,8 miliard. Současně má Babiš pravdu, že čerpání dotací je u některých ministerstev problematické a předpokládá se, že dojde v následujících letech k poklesům ekonomiky.

Jak vyplývá z výsledku rozpočtu 2016, který skončil přebytkem, kromě nižších kapitálových výdajů se na něm výrazně podílely právě evropské peníze. Jak uvádí zpráva ministerstva financí:

Další významný faktor dosaženého přebytku představovaly prostředky přijaté z EU. Ty převýšily rozpočtovanou výši o 64,8 mld. Kč.

Je tedy zjevné, že tento indikátor je pro státní rozpočet zásadní. Nicméně lze jen těžko predikovat v únoru 2017, jaká konkrétní výše peněz z EU do českého rozpočtu zasáhne. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

(pokračování předchozího) Evropská unie nám nadiktovala (v novém programovém období) hlavně měkké programy, čerpat peníze je extrémně těžké a je to stále byrokratičtější, EU dává striktnější pravidla, takže čerpat ty peníze je problém i pro malé podnikatele, obce, kraje, které nečerpají peníze na opravu silnic druhé a třetí třídy, takže je tam zpoždění.
Otázky Václava Moravce, 12. února 2017
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Je sice pravdou, že na tzv. „tvrdé projekty“ jde primárně v rámci Fondu pro regionální rozvoj větší část z přidělených finančních prostředků, nelze však jednoznačně určit, kolik peněz je vyčleněných na tvrdé a kolik na měkké projekty, protože ty se mohou v rámci pěti fondů, ze kterých lze finanční prostředky čerpat prolínat.

V programovém období 2014-2020 může Česká republika vyčerpat z evropských fondů částku pohybující se mezi 21 a 24 mld. € (Evropská komise uvádí částku 21,6 mld €, ministerstvo pro místní rozvoj pak částku 23,9 mld. €). Tento objem peněz je rozdělen mezi pět fondů: Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského námořního a rybářského fondu, Evropského sociálního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

Takřka polovina celkové částky (11,94 mld. €) připadá Evropskému fondu pro regionální rozvoj (EFRR/ERDF). Tento fond na úrovni 29 členských zemí alokuje 43 % financí, které jsou pro země Evropské unie v kohezních fondech vyčleněny.

Fond pro regionální rozvoj podporuje projekty v oblasti infrastruktury, tedy zejména tzv. „tvrdé“ projekty (stavby dopravní infrastruktury, rekonstrukce kulturních památek, výsadba zeleně nebo rozvoj elektronické veřejné správy apod.). Naopak tzv. „měkké projekty“ tedy neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty, které mají podporovat např. rozvoj vzdělávání, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny, nezaměstnané osoby nebo zvyšování kvalifikace úředníků veřejné správy apod. spadají pod Sociální fond, kterému bylo v programovém období vyčleněno 3,43 mld. €. Nelze však stoprocentně říci, že by Fond pro regionální rozvoj obsahoval výzvy pouze k tvrdým projektům, v rámci tohoto fondu mohou být vypsány i projekty měkké.

Babišem zmíněné opravy silnic spadají primárně pod Fond soudržnosti, ze kterého může během programového období Česká republika vyčerpat částku 6,25 mld. €.

Z čehož vyplývá, že na tzv. měkké projekty Evropská unie vyčlenila České republice zhruba sedminu/osminu celkové částky.

Hodnotit složitost a byrokratičnost zadávání a čerpání projektů je subjektivní, nicméně zjednodušení, centralizování a plná elektronizace celého procesu byla jedním z cílů, které si Unie pro programové období 2014–2020 předsevzala.

Mezi novinky také patří vyšší měřitelnost přínosu podpořených operací (důraz na plnění stanovených indikátorů), finanční závislost na rychlosti a kvalitě čerpání (výkonnostní rámec) a vyšší míra uplatnění finančních nástrojů na úkor dotací, což může v konečném důsledku působit, že čerpání peněz je pro uchazeče náročnějším úkolem než v minulém programovém období.

Webové stránky fondů ani ministerstva dopravy aktuálně nenabízejí přehled, jak se čerpání podnikatelským subjektům, obcím či krajům daří.

Andrej Babiš

Vyčerpali jsme kapacity, nikdy se tady tolik neinvestovalo a nestavělo, jako jsme to dělali my v roce 2015, ty stavby samozřejmě nebyly připravené a nebyly vykoupené pozemky, nebyly tam územní rozhodnutí…
Otázky Václava Moravce, 12. února 2017
Pravda

Míru investování před dvěma lety nejlépe charakterizuje výše kapitálových výdajů. Za ty vláda v roce 2015 utratila asi 176 miliard Kč, i s připočtením inflace skutečně nejvíce od roku 2000 (viz graf).

Zdroj: Ondřej Kokeš

Výše investic se často porovnává s výší hrubého domácího produktu, proto jsme podíl spočítali v tabulce níže. Avšak ani investice v letech 2009 a 2010, které svou výší také vyčnívaly nad průměr, nepřekonaly v tomto ohledu údaje z předminulého roku. Data pochází z ročenky ČSÚ a z přiloženého grafu.

RokKapitálové výdaje v mld. KčHDP v mld. KčPodíl investic na HDP2009134,233 921,82734,23 %2010134,913 953,65134,12 %2015176,254 554,61538,7 %První část výroku tedy považujeme za pravdivou.

K otálení s výkupem pozemků můžeme pouze uvést, že počátkem roku 2016 vstoupila v platnost novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která dle své důvodové zprávy napravuje četné chyby dřívější úpravy, kvůli nimž byl proces výkupu pozemků značně komplikovaný a zdlouhavý. Jde například o systém oceňování nemovitostí, umožnění vyvlastnění pozemků ve spoluvlastnictví nebo třeba usnadnění směny mezi subjekty. Je zjevné, že toto jsou důvody, kvůli kterým (také) docházelo před rokem 2015 k průtahům v řízení o odkupu pozemků.

Druhou část výroku necháváme tedy neověřenou. Jelikož hlavní informací ministrova výroku představuje zpráva o míře vládních investic, s touto výhradou výrok označujeme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Nejsme mezi třemi nejhoršími (v plánování projektů z fondů z EU, pozn. Demagog.cz). To je problém východní Evropy, Slováci mají podobný problém, Poláci i Maďaři.
Otázky Václava Moravce, 12. února 2017
Nepravda

V tomto výroku Andrej Babiš reaguje na slova Luďka Niedermayera, že je ČR mezi třemi zeměmi, které mají naplánovány projekty za méně než 10 % hodnoty celkové alokace. Má pravdu, že ČR mezi nimi opravdu není, je totiž na čtvrtém místě. Není však pravdou, že by východoevropské země obecně měly problém s plánováním čerpání: Maďarsko bylo v roce 2016 mezi trojicí nejúspěšnějších v rámci EU.

Podle souhrnných dat (.pdf, str. 21) dat Evropské komise jsou čtyři země, které zatím naplánovaly projekty za méně než 10 % svých přidělených prostředků: Kypr (5,1 %), Chorvatsko (9,1 %), Česká republika (9,6 %) a Rumunsko (7,2 %). Je tedy pravdou, že nejsme mezi třemi nejhoršími - tuto trojici tvoří Kypr, Rumunsko a Chorvatsko, ČR je čtvrtá.

Naopak nejefektivněji aktuálně čerpá Belgie (42 %), Finsko (40 %) a právě Maďarsko (39,1 %).

Problém s čerpáním se tedy netýká obecně východní Evropy, respektive vyjmenovaných zemí. Jak bylo zmíněno, Maďarsko je mezi trojicí nejlépe plánujících, i když se na tuto pozici vyšvihlo až v roce 2016. V předchozím roce (str. 20) naopak mělo problémy a naplánovalo pouze 5,8 % z peněz (ČR v roce 2015 vyčerpala 3 %).

Tabulka ukazuje, jak si v letech 2015 a 2016 vedly Babišem zmíněné země, hodnoty jsou v procentech:

Zdroj dat: Evropská komise

Jak je vidět, Maďarsko určitě s plánováním čerpání problém nemá. Ani Slovensko na tom není nijak špatně. Pobaltské státy si rovněž vedou poměrně dobře - Litva v roce 2016 naplánovala 23,9 %, Lotyšsko 22,6 %, Estonsko 13,3 %. Plánování čerpání je tedy problémem jen některých východoevropských zemí.

Výrazné problémy s čerpáním evropských dotací měla ČR především v programovém období 2007–2013. Fakt, že z hlediska čerpání dotací patřila ČR k nejhorším v EU, zmiňuje i zpráva EU Report 2015, kterou zveřejnil NKÚ. Podle něj byl na vině především velký počet programů a také složitost jejich implementační struktury (.pdf, str. 25).

V roce 2015 došlo ke zrychlení čerpání peněz z EU a čistá pozice za rok 2015 dosáhla rekordní výše (.pdf, str. 37). Následující rok 2016 z pohledu čerpání dotací nebyl tak úspěšný, což přiznává jak MMR, které je za čerpání evropských dotací zodpovědné, tak zpráva NKÚ, jež vytýká zpoždění s čerpáním dotací a absenci jasných cílů. Vyhodnocováním efektivního čerpání se však bude Evropská komise zabývat až příští rok.