Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

Andrej Babiš

Jeho zpravodajská zpráva (zpravodaje Kratochvíleho z ČSSD - pozn. Demagog.cz) pak vycházela plně z podkladů od Asociace provozovatelů mobilních sítí nebo jiných operátorských lobbistů.
Jiné, 8. února 2017
Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť nelze doložit, že by senátor Kratochvíle vycházel ve svém vystoupení z podkladů operátorů či jejich lobbistů. V každém případě zákon, který měl přinést větší ochranu spotřebitelů, podrobil kritice a přispěl k jeho nepřijetí.

Senátor Karel Kratochvíle, jenž byl zpravodajem senátní novely zákona o elektronických komunikacích, vystoupil 27. dubna 2016 se svou zprávou. Doslova uvedl:

Jenom bych doplnil, že jsem zpravodajem tohoto návrhu senátního návrhu zákona byl již v prvním čtení. Moje vystoupení se nesetkalo s příliš kladným ohlasem zástupkyně předkladatelů, paní senátorky Dernerové. A v mezidobí si na pomoc přizvala i média, aby obhajovala tento zákon.
Musím deklarovat, že nejsem proti ochraně spotřebitelů, v žádném případě. Nicméně největším problémem tohoto zákona je pro mě ustanovení bodu 3 v článku I, tedy jednoduše řečeno, aby bylo možné ze strany uživatelé služby v podstatě nikoli nerespektovat uzavřenou smlouvu a tuto bez následků zrušit jednoduchým požadavkem na odchod k jinému operátorovi.

Myslím si, že při tom, jak známe naše spotřebitele, může se to stát i čtyřikrát do měsíce, aniž by tento zákazník někomu zaplatil, vyrovnal se s operátorem apod. Je to velké nebezpečí.

V právním státě podle mne by měly být dodržovány veškeré smlouvy, a je to i precedent pro ostatní uzavírané smlouvy.

Další, co mohu doplnit, je, že vidím tento návrh zákona jako nedokonalý, že tam vůbec není řešeno přechodné období. To znamená, že ti, co už mají za nějakých podmínek dneska už uzavřené smlouvy, jak se budou vyrovnávat s tímto zákonem.

Další věc, a paní předkladatelka už nám to jednou říkala, že je připravován ministerstvem průmyslu a obchodu nový návrh zákona, kterým se otvírá tento zákon. Bude se řešit v podzimním období letošního roku, a myslím si, že to není zase tak daleko, tak dlouho. A tento by měl projít standardním způsobem, to znamená připomínkovými řízeními, a měl by být řádně projednán.

Proto deklaruji, že budu navrhovat zamítnutí senátní návrh zákona
.“

Neexistuje žádný veřejně dostupný zdroj, který by zprávu tohoto zpravodaje spojil s podklady operátorů a jejich lobbistů, není tak možné vyhodnotit Babišův výrok jinak, než jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Jsou tam formulace, které nejsou pravdivé (v dopise premiéra - pozn. Demagog.cz). Mluví tam o tom, jaký máme vliv na média. (...) Pan premiér říká, že ten neúspěch ČSSD v krajských volbách, že za to může hnusný oligarcha Babiš a hnutí ANO.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Sobotka ve svém dopise spolustraníkům sice píše i o vlivu ANO na volební výsledky, kromě nich ale popisuje také vlastní chyby sociální demokracie.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozeslal svým spolustraníkům v pátek 4. listopadu 2016 dopis, v němž zhodnotil volební neúspěch v krajských volbách, který mimo jiné přisoudil i Andreji Babišovi a jeho hnutí.

Vedle pochybení na všech stranických úrovních dává Sobotka vinu i nestandardnímu chování hnutí ANO a především kumulaci zájmů Andreje Babiše. Naráží na něj hned v několika bodech. Především v kontextu kumulace zájmů a funkcí.

  1. „Bojujeme na poli, kde vítězí především všehoschopný marketing a mediální i veřejná komunikace. Naším hlavním konkurentem není rovnocenná politická strana, ale mediálně průmyslový konglomerát s obrovskými penězi, oddanými zaměstnanci a nekonečným mediální vlivem,“ (viz Politický soupeř se změnil)
  2. „Politická konkurence, a především miliardář Andrej Babiš, čím dál agresivněji vykrádá a přivlastňuje si naše témata a své neúspěchy připisuje nám. Vede proti nám tvrdou dehonestující kampaň, za pomoci svých médií ji předkládá veřejnosti a devastuje obraz nejen sociální demokracie, ale celé politické kultury v naší zemi,“(viz Politická slušnost přestává fungovat)
  3. „Většina našich hejtmanů tak čelila dlouhodobým lživým útokům v duchu hesla ‚všichni kradou'. (...) Tyto útoky byly dlouhodobě vedeny přes média, jež ovládá předseda hnutí ANO...“( vizKonfrontační a lživá kampaň hnutí ANO)

Neúspěch v letošních volbách Sobotka hledá ovšem i ve vlastních řadách. Zvláště na straně selhání vedení a jednotlivých místních organizací a regionů.

Dalšími faktory vedoucí k volební prohře jsou absence mobilizačního prvku ze strany ČSSD, nedostatečné zapojení členů do kampaně a únava z vládnutí, kde jsou strany, potažmo ČSSD plně odpovědny za nedostatečnou prezentaci pracovních výsledků.

Jak je ale zmíněno výše, argumentuje i neslušnými a dehonestujícími postupy, které proti ČSSD měla vyvíjet média vlastněná Babišem. Souboj mezi dvěma vládními stranami tak Sobotka nevnímá jako rovnocenný.

Babiš má tedy v zásadě pravdu, nicméně Sobotka sebekriticky dává vinu za neúspěch i vlastní straně a její akceschopnosti.

Pokud jde o „hnusného oligarchu“, Sobotka pracuje s termínem miliardář. Výrok se však soustředí primárně na označení Babiše za původce prohraných voleb ČSSD, což není vzhledem k sebekritické argumentaci Sobotky do vlastních řad zcela pravdivé.

Výrok proto hodnotíme jako zavádějící a současně dodáváme, že nehodnotíme obsahové sdělení dopisu, ale výrok Babiše.

Andrej Babiš

My jsme nelhali, že budeme něco privatizovat na krajích.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Před krajskými volbami zejména ČSSD sdělovala veřejně obavu, že Babišovo hnutí má v úmyslu privatizovat krajská zařízení (zejména zdravotnická). To ANO prostřednictvím programu i vyjádření Babiše odmítalo.

Téma privatizace je v krajích nejčastěji zmiňováno v souvislosti se zdravotnictvím. Jako popud k diskuzi sloužil dopis premiéra Sobotky jeho spolustraníkům, ve kterém naráží na skupování zdravotnických zařízení Andrejem Babišem těmito slovy: „Vliv peněz a soukromníků ve zdravotnictví každý rok roste. Ne vždy je to ku prospěchu. Naši občané se právem začínají obávat, že bez známostí či úplatků se jim nedostane kvalitní a včasná zdravotní péče. Sociální demokraté tu musí být od toho, aby je této obavy zbavili. Je potřeba, aby stát naprosto garantoval dostupnost zdravotní péče. Je potřeba zarazit vzmáhající se kšeftování se zdravím tak, jak se o to v posledních letech pokoušejí finanční dravci. Včetně toho, jenž ovládá hnutí ANO.

Hnutí se ovšem ve svém programu k letošním krajským volbám vyslovilo proti plošné privatizaci krajských nemocnic a poliklinik. Dodává však, že není proti privátním zdravotnickým zařízením. Před volbami se podobně v předvolební superdebatě vyjadřoval (114. minuta záznamu) i sám lídr strany.

Hnutí ANO celou předvolební kampaň skutečně odmítalo privatizaci krajských zdravotnických zařízení, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

I ten slogan „všichni kradou“, to jsem nikdy neřekl, nebo možná jsem to řekl na nějakém mítinku…
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Ministr Babiš zřejmě nikdy nepoužil slogan v přesném znění „všichni kradou“. Přesto podle Andreje Babiše kradou politici. To byl jeden z důvodů, kvůli kterému podle svých slov vstoupil do politiky. Uvedl to už v březnu 2014.

Ministr Babiš kritizuje konkrétně. Babiš řekl, že kradla předchozí vláda. Uvedl to při jednání rozpočtového výboru v roce 2014. V ní působil ministr financí Kalousek, který podle ministra Babiše též krade. „Pan Kalousek kradl 20 let. On má tradici,“ řekl vicepremiér. Babiš oznámil, že v i v současné sněmovně jsou někteří poslanci, kteří kradou. Odmítl však oznámit, o koho se jedná. Ve svém blogu, který se primárně věnuje střetu zájmů, vykresluje jako zloděje i tradiční strany, ODS, Topolánka a další. V souvislosti s kauzou Čapí hnízdo pak ve svém projevu obvinil z tunelování a krádeží Mirka Topolánka nebo Marka Bendu.

Ministr Babiš nikde nepoužívá přímo slova „všichni kradou“, z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. Svou kritiku věnuje adresně několika vybraným skupinám, či jednotlivcům, neobviňuje ale všechny.

Andrej Babiš

Já jsem velice adresně kritizoval hejtmany, kolem kterých šla ta korupce: v Moravskoslezském kraji, pan Hašek a Jihomoravský kraj, ale chválil jsem pana Zimolu, protože skutečně ty jihočeské nemocnice fungují. Kritizoval jsem nemocnici v Zlíně, chválil nemocnici v Uherském Hradišti. Chválil jsem dokonce pana hejtmana Bubeníčka.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Andrej Babiš v roce 2015 kritizoval hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka v souvislosti s přípravou průmyslové zóny v Karviné. Babišovi se nelíbilo, jakým způsobem kraj vybral pozemky pro tuto zónu. Babiš označil hejtmana Nováka za nedůvěryhodnou osobu. Za tyto výroky se dokonce měl omluvit.

Zkorumpovaný je podle vicepremiéra i Jihomoravský hejtman Michal Hašek. Ten by podle Babiše neměl dávat miliony neexistující mluvčí Mrencové.

Ke stavu nemocnic se Babiš v srpnu vyjádřil na svém blogu. Tam jako dobrý příklad fungování uvádí holding jihočeských nemocnic, naopak kritiku věnuje Zlínskému kraji. Vedení kraje podle něj mělo vyměnit management zlínské nemocnice, neboť ta je ve ztrátě. Poslední zmíněnou nemocnici v Uherském Hradišti navštívil ministr Babiš v květnu 2016 a pochválil zde dlouhodobě dobré výsledky hospodaření a kvalitní péči o pacienty.

O hejtmanu Ústeckého kraje Oldřichu Bubeníčkovi po volbách při vyjednávání krajské koalice prohlásil, že neví, že by měl Bubeníček nějaký skandál, že by něco ukradl. Podpořil Bubeníčka s tím, že za sebou nemá skandály a kraj dobře řídil.

Andrej Babiš

My máme dva ministry, kteří nejsou členy hnutí.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Tento výrok můžeme označit za pravdivý. Skutečně jsou ve vládě 2 členové, kteří nejsou členy hnutí ANO, a to Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj, a Dan Ťok, ministr dopravy.

JménoMinisterstvo

Strana

Karla Šlechtovámin. pro místní rozvojnestranička za ANODan Ťokmin. dopravynestraník za ANO Bohuslav Sobotka

předseda vlády

ČSSD

Andrej Babiš

1. místopředseda vlády pro ekonomiku

ANO

Jiří Dientsbier

min. pro lidská práva

ČSSD

Kateřina Valachová

min. školství, mládeže a tělovýchovy

ČSSD

Daniel Herman

min. kultury

KDU - ČSL

Kateřina Marksová

min. práce a sociálních věcí

ČSSD

Svatopluk Němeček

min. zdravotnictví

ČSSD

Lubomír Zaorálek

min. zahraničí

ČSSD

Marian Jurečka

min. zemědělství

KDU-ČSL

Richard Brabec

min. životního prostředí

ANO

Jan Mládek

min. průmyslu a obchodu

ČSSD

Martin Stropnický

min. obrany

ANO

Robert Pelikán

min. spravedlnosti

ANO

Milan Chovanec

min. vnitra

ČSSD

Pavel Bělobrádek

místopředseda pro vědu a výzkum

KDU-ČSL

Andrej Babiš

Dozvěděl jsem se, že dva ministři z vlády - nebo několik - jich vůbec nevědělo, že pan premiér chce měnit ministry.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Neověřitelné

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) informoval o svém záměru „změny svého týmu“ v dopise svým spolustraníkům z pátku 4. listopadu 2016.

Potřebujeme novou krev. (...) Proto jsem se rozhodl, že obměním svůj tým. A to jak na úrovni vlády, tak ve strukturách strany.

Všichni členové ČSSD tak byli o tomto kroku v dopise informování. Přestože je Sobotka předsedou vlády a podle ústavy může navrhnout k odvolání libovolného člena vlády, dohoda mezi stranami mu toto umožňuje pouze u členů jeho strany. Toto vychází z koaliční smlouvy (.pfd - str. 31, bod 4).

Marksová pro iDNES.cz uvedla, že se o něm dozvěděla zprostředkovaně. Ostatní ministři za ČSSD se nikde nezmiňují, že by o něm nevěděli.

zdroj: Twitter Svatopluka Němečka

Sociální demokraté mají ve vládě 8 ze 17 členů. Podle ČT měl Sobotka společně s dopisem vyzvat Andreje Babiše (ANO) a Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) ke zvážení o změně postů pro zbylých 8 ministrů.

Výrok musíme ohodnotit jako neověřitelný, jelikož žádný ze sociálně demokratických ministrů veřejně neprohlásil, že by o uvažované obměně ministrů nevěděl. Zároveň je to vzhledem k rozeslaném dopisu vysoce nepravděpodobné.

Stejně tak nejsme schopni ověřit, jakým způsobem se Babiš o neinformovanosti některých ministrů dozvěděl.

Andrej Babiš

Nejdřív nás pan Jančura podporoval a potom prohlásil, že nás už nepodporuje, protože držíme České dráhy.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Radim Jančura přestal hnutí ANO podporovat nikoliv kvůli Českým drahám, ale proto, že podle něj Andrej Babiš jako ministr financí zbytečně rozhazuje peníze.

Radim Jančura v roce 2013 hnutí ANO oficiálně podpořil. V březnu 2016 však uvedl, že ztratil důvěru v ministra Babiše jako politika. „Co se týče Čapího hnízda, v tomto důvěru neztratil. Ztratil jsem ale v něj důvěru jako v politika, který má ambici naši zemi změnit. Je nedůrazný a nemá vizi. Vybere na daních sice víc peněz, ale stejné množství zbytečně rozhází,“ vysvětlil Jančura.

Ve vyjádření pro server Podnikatel.cz se Radim Jančura v březnu 2016 také ohradil proti tomu, že by útočil na ministra Babiše a ministra Ťoka kvůli Českým drahám.

V červnu 2016 pak pro Aktuálně.cz promluvil o svém vztahu k předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi: „Když vstupoval do politiky, podpořil jsem ho. Pak jsme se trochu chytli a pohádali kvůli vybírání daní a rozhazování peněz. Teď si někdo proto může myslet, že to (oblepení autobusů portrétem ministra Chovance v reakci na reorganizaci policie – pozn. Demagog.cz) dělám pro něj, ale to není pravda. Sice jsem rád, že Babiš v politice je, už ho ale nepodporuji, což se však může změnit,“ uvedl Radim Jančura.

Andrej Babiš

Tady se bavíme o trati Praha–Brno, kde jezdí 18 vlaků Českých drah, a teď budou jezdit dva vlaky pana Jančury.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož nelze konkrétně uvést, jak bude vypadat jednotlivé rozložení spojů na uvedené trase po vstupu Radima Jančury. Podle Správy železniční dopravní cesty také není oficiální, že RegioJet opravdu spoje získá.

Andrej Babiš hovoří o plánovaném přidělení tří párů spojů na trase Praha–Brno, kde prozatím jezdí pouze České dráhy. O tyto spoje měl kromě Českých drah zájem právě také RegioJet Radima Jančury.

Vzhledem k tomu, že oficiální stanovisko Správy železniční dopravní cesty ještě není známo, jsou k dispozici jen tiskové informace. Jak již bylo zmíněno, podle nich dostal RegioJet přiděleny ne dva, ale tři páry spojů, a to konkrétně dva z Prahy přes Brno do Bratislavy, a jeden, který bude z Brna pokračovat do Starého Města u Uherského Hradiště. Pouze o dva z nich se však podle tisku vedly spory.

Jedná se ale o Správou železniční dopravní cesty zatím nepotvrzené informace, resp. o skutečnosti, o kterých podle mluvčí SŽDC ještě nebylo oficiálně rozhodnuto.

Co se týče celkového počtu vlaků vypravovaných na této trase, oficiální informace v tomto směru není dostupná. Zároveň není veřejně dohledatelné, o kterou konkrétní trať s konkrétními zastávkami se v případě zmiňované trati a soutěže o ní jedná (např. zda o trať, která zastavuje v Kolíně, či nikoliv, atd.). Není proto možné spočítat, kolik vlaků Českých drah je na předmětné trase v současnosti vypravováno.

Na základě uvedeného odůvodnění a nemožnosti zjistit počet vlaků na konkrétních trasách Praha–Brno, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Andrej Babiš

(pokr. předchozího) A my podle zákona, pokud ta trať není dotovaná, mu musíme umožnit, aby ty vlaky vypravil.
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to především na základě informací, které nám poskytlo ministerstvo dopravy a které situaci kolem výroku Andreje Babiše vyjasňují.

Zákon o drahách stanovuje povinnost vydání tzv. Prohlášení (.pdf) o dráze celostátní a regionální. Jedná se o dokument, podle kterého platí, že v souladu s § 34b odst. 2 zákona o dráhách kapacitu dráhy na celostátních a regionálních dráhách přiděluje přídělce. Tím je u drah v majetku státu Správce železniční dopravní cesty. Na základě toho SŽDC přiděluje kapacitu dráhy za cenu sjednanou podle platných cenových předpisů.

Podle tohoto dokumentu platí, že „povinností SŽDC je zajistit při procesu přidělování kapacity dráhy a určení jízdního řádu vlaku nediskriminační přístup dopravců na dráhu s cílem maximálního využití kapacity dráhy.

Prohlášení o dráze celostátní a regionální pak stanovuje podmínky pro přidělování kapacity dráhy, a to jak obecné přístupové podmínky (.pdf, str. 24) a obecné obchodní podmínky (.pdf, str. 26), tak specifické požadavky na pravidla provozu, drážní vozidla či personál.

Zároveň je výslovně stanoveno, že SŽDC přidělí kapacitu dráhy, pokud jsou splněny vyjmenované podmínky (.pdf, str. 55).

Kvůli nejasnosti, zda lze výrok Andreje Babiše označit jako pravdivý, jsme požádali o stanovisko příslušný orgán, jímž je ministerstvo dopravy. Za něj nám vyčerpávajícím způsobem odpověděl tiskový mluvčí Tomáš Neřold:

Režim zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících upravuje především nařízení (ES) č. 1370/2007 a následně zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změnách dalších zákonů.

Obecně je řečeno, že závazek veřejné služby by měl vstupovat tam, kde nepostačí fungování tržních sil (čl. 2 písm. e) nařízení) – závazkem veřejné služby je požadavek, který vymezí nebo stanoví příslušný orgán k zajištění veřejné služby v přepravě cestujících v obecném zájmu, který by provozovatel na základě svých obchodních zájmů bez odměny nepřevzal nebo nepřevzal ve stejném rozsahu nebo za stejných podmínek.

Vzhledem k tomu, že MD objednává mezi Prahou a Brnem vlaky, pokračující střídavě na Slovensko a do Rakouska, v hodinovém taktu, a také tomu, že spor mezi ČD a RegioJet se týká několika párů vložených vlaků, u nichž ani MD v Plánu dopravní obsluhy území pro roky 2012 – 2016 nepředpokládalo dlouhodobý režim závazkové dopravy, je zjevné, že se spor týká komerčního vedení vlaků obou dopravců.

MD si je vědomo znění výše uvedeného článku. To znamená, že neuvažujeme o tom, že by s ohledem na ochotu dvou dopravců provozovat vložené vlaky na komerčním základě některou z tras těchto vložených vlaků objednávalo.

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve stávajícím znění pak neobsahuje žádné ustanovení, které by bránilo dopravci vypravit vlaky v komerčním režimu. Jediným regulativem může být pouze vyčerpaná kapacita dopravní cesty. Avšak v případě sporu ČD a RegioJet je zjevné, že alespoň jedna trasa je ze strany SŽDC v návrhu jízdního řádu vytvořena.

Tvrzení pana vícepremiéra Babiše je v zásadě pravdivé. Pokud není vyčerpaná kapacita dopravní cesty, musí být dopravci umožněno, aby na trať vlaky v komerčním režimu vypravil. Přístup na železniční infrastrukturu je v podmínkách ČR otevřen. V daném případě se nejedná o přístup k veřejných službám.