Andrej Babiš

I tato čísla vycházejí z výše uvedené zprávy Evropské komise (.pdf, str. 16). Podle ní byl podíl nezaplacené daně z přidané hodnoty (VAT gap) na celkovém potenciálu (VAT Total Tax Liability, VTTL) v Rumunsku 44 %, v Německu a Finsku 5 %. Jedná se o krajní hodnoty v rámci evropské osmadvacítky, v České republice je to 22 %.

Jak se můžeme dozvědět ze stránek MF: " Cílem a smyslem kontrolního hlášení je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci a ve spojení s dalšími údaji identifikovat riziková spojení osob (řetězce, karusely) odčerpávající neoprávněně finanční prostředky". Třetí čtení zákona obsahujícího tuto úpravu pak proběhlo 7. 11. 2014 na 20. schůzi a tento návrh byl schválen.

Úpravu má ve svých zákonech Slovensko a právě s jeho výsledky je zavedení zákona obhajováno. Zavedení kontrolního výkazu na Slovensku mělo zvýšit riziko nárůstu daňových podvodů v České republice, protože se jejich organizátoři zaměřují na státy, kde jim hrozí menší rizika odhalení a vyřešení. Jak píše na základě dat z března 2014 slovenská Pravda, jen během ledna 2014 se podařilo identifikovat přes stovky nových rizikových řetězců firem, které dohromady tvoří více než 800 společností. Na druhou stranu samotné zavedení kontrolního výkazu potenciální pachatele zřejmě úplně nevystrašilo. Z celkového počtu 14 mil. transakcí se totiž jako rizikových ukázalo až 1,7 milionů. Taktéž je nutné dodat, že všechna výše uvedená data jsou zatím pouze prvotními zprávami, neboť první kontroly na základě kontrolních výkazů z března a dubna (výše) zatím nebyly k říjnu uzavřeny. Na druhou stranu se měla zlepšit daňová disciplína podnikatelů a klesl i nadměrný odpočet DPH. V září 2014 pak kontrolní výkazy přinesly další pomoc daňové kontrole, když pomohly odhalit podvody s fakturami (SME, Pravda). Současná efektivity je pak poněkud narušována faktem, že i v říjnu 2014 stále 1/4 výkazů chodila chybně vyplněná.

Srovnávat oba zákony a mluvit o stejné efektivitě však úplně nelze. Příkladem je třeba to, že na Slovensku platí sankce za porušení povinností v souvislosti s kontrolním výkazem ve výši až 10 000 € (při opakovaném 100 000 €). V současné verzi zákona budou sankce spíše symbolické – až 1 000 Kč (při opakovaném 50 000 Kč). Oproti slovenskému příkladu taktéž česká verze vyžaduje sběr jen základních údajů v hodně omezeném rozsahu.

Zda má vlastní variantu "kontrolního výkazu" zavedeno Rakousko, Polsko či Německo, se zjistit nepodařilo.

Otázka nevyvážené periodicity rezonovala v médiích opakovaně. Praha 2 se opakovaně objevuje na prvních příčkách nejméně častých daňových kontrol opakovaně (2009, 2010, 2011, 2012,2013) a potvrzuje to i nejnovější analýza společnosti Terrinvest (.pdf) z roku 2014, podle níž kontrolu v Praze 2 lze čekat jednou za 284 let a ve Voticích každých 19/20 let. Zmínku o 320 letech přinesl server aktualne.cz: " Pokud by kontroly zůstaly stejně časté jako vloni, tedy bez zohlednění dlouhodobějších trendů, čekala by firmy spadající pod Finanční úřad pro Prahu 2 kontrola pouze jednou za 320 let". Jedná se ale jen o odhad pro rok 2013 vycházející ze souhrnné studie Terrinvest za období 2005–2012.

Stěhování sídla firmy do Prahy při zachování regionální provozu není žádný nový trend, dnes v Praze podle Generálního finančního ředitelství sídlí na virtuálních adresách až 43 tisíc firem. Výrok hodnotíme jako pravdivý, navzdory ilustrování nepřesnými údaji.

Mluví-li Andrej Babiš o "pouštění investic", je nutné je porovnat s předchozími roky. Výše proinvestovaných částek je podle Tabulkové přílohy Návrhu SR pro rok 2015 (.xls, List T-6) bilancující kapitálové výdaje (položka, pod kterou jsou ve SR investice rozpočtovány) za uplynulé roky roky:

201320142015102,3 mld Kč74,3 mld Kč75,6 mld Kč

Dá se tedy konstatovat, že investice meziročně rostou, i když velmi mírně. Zároveň ale zdaleka nedosahují úrovně roku 2013, tedy kritizovaného Kalouskova rozpočtu. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Pokud jde o druhou část výroku zaměřenou na rozvoj škol, poslankyně Věra Kovářová (TOP 09) k tomuto řekla: "Přesvědčovala jsem středočeské poslance, že investice do rozšíření základních škol v okolí Prahy jsou naprosto nezbytné".

Ve schváleném státním rozpočtu byl opravdu v dubnu 2014 tento program nově zařazen a označen jako podprogram 298213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Prostředky na tento program jsou vyčleněny ve výši 300 mil. Kč a jsou v první etapě účelově určeny na pomoc obcím v okresech Praha-západ, Praha-východ. Podat žádost o poskytnutí dotace v této první fázi šlo v termínu nejpozději do 11. června 2014. Více o první etapě podprogramu zde (.pdf).

Informaci, kolik obcí a s jakým požadavkem se na program přihlásilo, se z veřejných zdrojů zjistit nepodařilo.

Andrej Babiš může mluvit o dvou programech financování:

Vzhledem k tomu, že v předchozích větách své řeči mluvil o podprogramu 298 213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst, může se jednat o druhou fázi, která oproti té první (zaměřená na okolí Prahy) směřuje tentokrát (.pdf) " na ostatní obce České republiky, kde v souvislosti se suburbanizačním rozvojem vzniká potřeba neodkladně řešit zabezpečení potřebných kapacit v základním školství ".

Vzhledem k tomu, že byl termín pro podávání žádostí o poskytnutí dotace prodloužen nejpozději do 31. 12. 2014, nelze se k datům k dnešnímu dni skoro měsíc před ukončením termínu veřejně dostat. Dotaz směřovaný na MF zatím nebyl odpovězen.

A. Babiš ve svém projevu mluví i o školkách, tento program však není podporován skrze MF (Babiš: " tak ten program realizovalo Ministerstvo financí "), ale skrze MŠMT. Jak nám potvrdil Odbor vnějších vztahů a komunikace MŠMT, může se jednat pravděpodobně i o program Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky s číslem 133 310, kde bylo podáno celkem 553 žádostí v objemu 7,971 mld. Kč. Jednalo by se tedy dokonce o skoro 1 miliardu rozdílu.

Výrok hodnotíme jak pravdivý. Podle ČT vedla Evropská komise s ČR řízení ohledně sporu týkajícího se EIA od roku 2007. Post ministra životního prostředí od počátku sporu Drobil, Chalupa i Bursík zastávali. Je také pravda, že podle Hospodářské komory České republiky "proti České republice zahájila Evropská komise v dubnu 2013 řízení pro porušení smlouvy o fungování EU (tzv. infringement) kvůli nedostatečné transpozici směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA)".To znamená, že z výše zmíněných ministrů se žádnému nepodařilo v tomto problému učinit výraznější kroky směřující k vyřešení problému (poslední z nich – Chalupa – skončil svůj úřad 10. července 2013).

Je pravdou, že jsme byli donedávna jediným státem EU, který neměl přijatý zákon o státní službě, jak píší média.

V roce 2010 pak ČR prohrála soudní spor s EU, neboť porušila právo Unie, když pozdě převedla do svého práva směrnici EU o penzijním pojištění zaměstnanců. Novela zákona týkající se tohoto druhu důchodového pojištění vstoupila v platnost podle iDNES.cz v srpnu 2011. Přesto musela ČR zaplatit sankci ve výši 250 tisíc eur (necelých 6,5 milionu korun).

Je pravda, že dochází k zastavování programů v rámci zastavení financování z EU. Jak píše Ministerstvo financí České republiky v roce 2013 došlo k pozastavení proplácení pěti programů, z toho dvou ministerských a tří krajských.

V tomto roce se také jedná o novele zákona týkající se posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Novela zákona prošla přes odpor pravicové opozice. Podle ministra životního prostředí, Richarda Brabce, jak zmiňují média, by tato pravidla "měla být přijata do konce roku, jinak hrozí problémy s čerpáním evropských dotací ve výši 100 miliard korun".

Andrej Babiš zde v souvislosti s podporou veřejných investic hovoří o novele zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která byla schválena 20. června letošního roku. Zákon je účinný od 13. září tohoto roku. Její přijetím se zvýšila maximální výkupní cena pozemků z dvojnásobku až na šestnáctinásobek. Ministerstvo dopravy tento krok odůvodňuje nutností motivovat majitele pozemků k bezproblémovému prodeji a usnadnění investic do infrastruktury.

Mezi klíčové dopravní stavby patří v současné době např. čtyřpruhová silnice mezi Brnem a Vídní, obchvat města Znojma nebo rychlostní silnice R35, jejíž výstavbu komplikují právě výkupy pozemků. Podle náměstka ministra dopravy Kamila Rudoleckého má právě tato novela napomoci procesu výstavby.

Bližší informace o konkrétních úspěšných výkupech díky novele zákona nemáme, přesto výrok hodnotíme jako pravdivý. Vyšší maximální cena výkupu pozemků by měla skutečně vést k usnadnění investic do dopravní infrastruktury.

Výrok je zavádějící, protože na dohodě ohledně sporných pozemků se stát dohodl již v roce 2011 a ministr Babiš ani současná vláda tak neměl na současném vyřešení situace žádný podíl.

Spor o pozemky Ludmily Havránkové nutné k dokončení dálnice D11 skutečně definitivně skončil 26. listopadu (tedy týden, nikoliv dva po Babišově vystoupení ve Sněmovně) jejich odkupem prostřednictvím Státního pozemkového fondu. Tento spor trval bezmála 20 let. Prostřednictvím ČTK o tom informovaly Lidovky či Ihned.

Podle informací mluvčí pozemkového úřadu stát potřebný pozemek pro dostavbu dálnice získal již na základě dřívější dohody mezi Havránkovou a Ředitelstvím silnic a dálnic. Podle ní byla podmínkou Havránkové pro předání poloviny pozemku nutného pro výstavbu dálnice právě dnešní dohoda o směně zemědělské půdy.

Jak shrnuje vývoj kauzy níže, k této dohodě došlo již v roce 2011, tedy v době, kdy Andrej Babiš nezastával žádnou exekutivní funkci, a tudíž ani nemůže mít na uzavření smlouvy podíl. Česká televize k tomu v té době uvedla: " Farmářka Ludmila Havránková prodala státu 11 hektarů za celkem 90 milionů korun. Ředitelství silnic a dálnic tak může dostavět hradeckou dálnici D11, čemuž farmářčino odmítání prodat část pozemku doposud bránilo. Další pozemky má Havránková směnit s Pozemkovým fondem (tedy současná situace, za kterou si Babiš přiznává zásluhy)". Připomeňme ještě, že spor se dál vlekl se sestrou Havránkové Štrosovou. Ta se ale ale nakonec v roce 2012 rozhodla své pozemky státu darovat.

Vývoj sporů o pozemky Ludmily Havránkové (zdroj: Deník).

Andrej Babiš sice uvádí jiná data dokončení prací než média, ale jedná se o přípustnou odchylku. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

K sesuvu půdy na dálnici D8 došlo 7. června 2013. Odstraňování závalu bylo zahájeno 19. listopadu 2014 a zúčastnil se ho spolu s budoucím ministrem dopravy Danem Ťokem také Andrej Babiš, o čemž informovala např. Česká televize či iDnes.cz. Andrej Babiš však uvádí jiný termín dokončení prací než oba zdroje, které shodně uvedly duben 2015. Odklízení půdy tedy bude trvat téměř dva roky.

Je nutno podotknout, že trvalo 17 měsíců, než začala být zemina vůbec odstraňována, z toho 9 měsíců vládne kabinet, jehož místopředsedou je Andrej Babiš. Až do dnešního dne (4. prosince 2014) byl ministrem dopravy tohoto kabinetu Antonín Prachař z hnutí ANO.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože neznáme celkové náklady na výstavbu dálnice D8.

Podle aktuálních plánů by měla být dálnice D8 dokončena na konci roku 2016, ačkoliv např. hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček nepředpokládá, že by se podařilo tento termín dodržet.

Andrej Babiš neuvádí zcela přesné údaje týkající se historie stavby. Výstavba dálnice D8 byla zahájena o šest let dříve, a to v dubnu 1984. Letos tak oslavila kulatých třicet let. Podrobný průběh výstavby dálnice je popsán např. na české Wikipedii. V letech 84–90 se ovšem postavil pouze krátký úsek dálnice.

V letech 1990 až 2001 bylo vybudováno 48,276 km dálnice. V letech 2002 až 2006 dalších 23,344 km. Za posledních 24 let také nebylo postaveno oněch 76 kilometrů, ale pouze 71,62 km.

Výroky Andreje Babiše k tématu dálnice D8 obsahují konstantně kontradiktorní údaje týkající se délky její výstavby. Před dvěma týdny pro iDnes.cz řekl, že se 76 km postavilo za posledních 21 let.

Neznáme ovšem celkovou výslednou cenu díla, neboť aktuálně stavěný úsek se důsledkem sesuvu svahu prodražuje. Aktuální čísla tak nejsou dostupná. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

1984–19904,175 km1,032 miliardy Kčs1990–200148,276 km6,461 miliardy Kč úsek 0801, jehož cenu se nám nedaří dohledat.2002–200623,344 km22,334 miliardy Kč2007–2016 (ve výstavbě)16,4 km(Dle Deníku bude stát cca 15 miliard Kč.)