Andrej Babiš

Tvrzení Andreje Babiše pochází z rozhovoru publikovaného na serveru Novinky.cz 18. ledna 2014.

Pavel Čihák je bývalý vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje a bývalý šéf krajské Správy a údržby silnic. Na základě informací, které přinesl server iHNED.cz existovala údajně silná vazba mezi Davidem Rathem a Pavlem Čihákem. Čihák s Rathem pak měli mít vliv na dopravní investice v kraji.

Tyto informace rozzlobily šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, který požaduje od Pavla Čiháka vysvětlení celé situace.

Je možné, že tyto informace hrály roli ve skutečnosti, že Pavel Čihák nebyl nominován na ministra dopravy, jak vyplývá z vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Nicméně nepodařilo se nám dohledat žádné další doklady o tom, že by tato skutečnost opravdu hrála roli v nenavržení Pavla Čiháka na post ministra dopravy. Rozhodnutí také mohlo být ovlivněno dalšími faktory a z tohoto důvodu tedy musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Výrok pochází z rozhovoru Andreje Babiše publikovaného na serveru Novinky.cz 18. ledna 2014.

Pavel Čihák je bývalý vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje a bývalý šéf krajské Správy a údržby silnic. Na základě informací, které přinesl server iHNED.cz, existovala údajně silná vazba mezi Davidem Rathem a Petrem Čihákem. Čihák s Rathem pak měli mít vliv na dopravní investice v kraji.

Tyto informace rozzlobily šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, který požadoval od Pavla Čiháka vysvětlení celé situace. Po jednání poslaneckého klubu hnutí ANO dne 14. 1. Faltýnek uvedl, že se Čiháka na vysvětlení ptal a je nyní právě na poslanci Čihákovi, aby se dokázal obhájit.

Nejsme však schopni posoudit, zda ke dni 18. 1., kdy vyšel rozhovor s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem a z kterého pochází hodnocený výrok, poslanec Čihák ke své obhajobě již dostal či nedostal prostor. Není totiž zřejmé, co je tímto prostorem míněno, zda časový prostor, tedy dostatek času k přípravě "obhajoby," či prostor ve smyslu tribuny (jakým může být třeba jednání poslaneckého klubu), kde může své vysvětlení přednést. Zároveň se neodvažujeme arbitrárně stanovit, kolik dní na přípravu či jaká příležitost jsou takovým adekvátním prostorem.

Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Tento výrok zazněl po schůzce Andreje Babiše s prezidentem Milošem Zemanem na Hradě, v období před jmenováním členů vlády.

Výrok hodnotíme v kontextu tvrzení Miloše Zemana, že služební zákon nevyžaduje lustrační osvědčení od ministrů.

Služební zákon 218/2002 z roku 2002 ani současná novela služebního zákona, projednávaná ve Sněmovně, otázku lustrační zákon skutečně sama o sobě neupravuje. Otázka lustrací je řešena až doprovodným zákonem č. 309/2002, který upravuje lustrační zákon tak, že z jeho působnosti vyjímá členy vlády (část 47.). Doprovodný zákon zde odkazuje na § 9 odst. 1 služebního zákona, který hovoří o „představených" pracovnících, v odst. 3 jsou pak vyjmenovány služební místa určená pro představené a ministerská pozice mezi nimi chybí. Samotný zákon o státní službě tedy skutečně žádný vliv na lustrační zákon nemá, tento vliv je zprostředkován až zákonem doprovodným.

Právě tento zákon skutečně Miroslav Kalousek celkem 2x (12. března a 13. června 2002) v hlasování podpořil.

Služební zákon byl v Poslanecké sněmovně projednáván poprvé 1. března 2001 a nikoli 12. března 2002, jak tvrdí Andrej Babiš (tehdy prošel třetím čtením ve Sněmovně). Kvůli této chybě a nepřímé souvislosti služebního zákona se zákonem lustračním hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Výrok byl Andrejem Babišem pronesen 22. ledna 2014 v relaci Interview Daniely Drtinové.

Protože se nám nepodařilo dohledat celoevropskou statistiku výběru DPH (patrně neexistuje), musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

V rámci Evropské unie jsme pak v roce 2011 podle studie (.pdf) Evropské komise obsadili 7. místo (viz tabulka na str. 29) ve statistice mezi státy, jejichž rozdíl mezi částkou, která se měla vybrat a částkou, která byla skutečně vybrána, byl v poměru k HDP nejvyšší. Jde však o poměrně komplexní problematiku (.pdf, s. 24) a nelze tedy jednoznačně říci, že by toto dělalo z České republiky "jednu z nejhorších zemi z hlediska výběru DPH." Jako kritérium posuzování systémů DPH totiž lze použít i jiné něž kvantitativní měřítko zohledněné ve studii, například kvalitativní nastavení systému plátců DPH či subjektů podléhajících tomuto typu zdanění (kdo je a kdo není považován za plátce DPH atp.).

Tuto otázku také zpracovává článek serveru Novinky.cz

Vláda Petra Nečase plánovala původně ve výhledu na roky 2015 a 2016 schodek státního rozpočtu 110 a 115 miliard korun, ale nakonec se rozhodla schodek na tyto roky udržet na hranici 105 miliard korun.

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka, ve které byl Jan Fischer ministrem financí, pak zpřesnila výhled na roky 2015 a 2016 se schodkem 120 miliard korun.

V obou případech se však jedná o rozpočtový výhled, nikoliv o rozpočet jako takový. Srovnávání těchto materiálů se skutečným rozpočtem hodnotíme jako zavádějící.

Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 z 19. posince 2013 hovoří v § 1 o schodku 112 mld. Kč. Rovněž Ministerstvo financí v informační příručce Státní rozpočet 2014 v kostce (.pdf, str. 27) udává, že deficit pro rok 2014 by měl při příjmech ve výši 1 099,3 mld. Kč a výdajích ve výši 1 211,3 mld. Kč dosáhnout 112 mld. Kč.

Zmíněné zablokování/zavázání výdajů ve výši 5 miliard vláda schválila 2. dubna na svém jednání.

Dokument Ministerstva financí Hospodaření veřejných rozpočtů (.pdf) uvádí na straně 1, že výše salda veřejných rozpočtů bude pro rok 2014 činit -107,6 mld. Kč. Zpráva na straně 7 uvádí následující: "Meziroční růst deficitu veřejných rozpočtů na 107,6 mld. Kč (2,8 % HDP) se projeví výhradně u státního rozpočtu."

Jedním z bodů programu hnutí ANO bylo nezvyšování daní, což se vládní koalici s výhledem např. na příští rok daří plnit. Ministr financí v rámci svého výroku ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2015 uvedl částku 63 mld. Kč. Dále je v rozhovoru s Miroslavem Kalouskem konkretizováno, že 44 mld. Kč z této částky odpovídá investičním výdajům (Státní fond dopravní infrastruktury).

Výdaje pro Státní fond dopravní infrastruktury jsou navrženy ve výši 43 mld. Kč, zbývajících 16 mld. Kč pak odpovídá vládou odsouhlasenému navýšení výdajových rámců pro příští rok o tuto částku (z původně odsouhlasených 1 153 mld. Kč).

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jedná se totiž o výhled do budoucna, který v tuto chvíli nemůžeme verifikovat. Tato prognóza však není nesplnitelná.

Státní dluh je součtem všech finančních pasiv státu (úvěrů, emitovaných dluhopisů, pokladničních poukázek apod.). Změna jeho výše není přímo navázaná na deficit (či přebytek) státního rozpočtu. Stát může své výdaje financovat z dalších zdrojů. Ministr Babiš dále v pořadu prohlásil, že nezvyšování nominální výše státního dluhu chce dosáhnout pomocí řízení likvidity státu prostřednictvím systému Státní pokladny. Díky sdílení volných finančních prostředků a plánování výdajů je pak možné volné prostředky použít pro financování státních výdajů. V této souvislosti je potřeba připomenout, že systém Státní pokladny spustil v roce 2013 již Miroslav Kalousek.

Za určitých podmínek je tak skutečně možné, aby současná výše dluhu zůstala zachována i při schodkových rozpočtech.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý v obou jeho částech: Miroslav Kalousek nezmrazil důchody ani platy státních zaměstnanců.

Nečasova vláda omezovala valorizaci penzí a pro rok 2014 důchody vzrostly o průměrných 45 korun. Vyhlášku o změně jejich výše ze září 2013 sice podepsal už ministr nového Rusnokova kabinetu František Koníček, ten však zároveň takové zvýšení důchodů považoval za nemravné a skoro by řekl, že stát by se za něj měl omluvit. Podle svých slovs tím ale nemohl nic dělat. Není pravdou, že by Kalousek zmrazil důchody: v letech, kdy byl ve funkci, penze narůstaly každoročně.

V roce 2010 vláda omezila objem mzdových prostředků ve státní a veřejné správě o 10 % (nezredukovala tedy plošně platy všem státním zaměstnancům); snížila například platové tarify u příslušníků bezpečnostních služeb. Všechny mzdy však nebyly zmražené, neboť i Andrej Babiš uvádí, že „učitelé dostali v roce 2011 o dvě miliardy korun navíc a v roce 2012 o čtyři miliardy korun.“

Sobotkova vláda skutečně v dubnu schválila zvýšení penzí průměrně o 205 Kč a v květnu navýšení platů zaměstnanců veřejného sektoru o 3,5 %. Dotace pro poskytovatele sociálních služeb zároveň od roku 2008 pravidelně (s výjimkou roku 2012, viz tabulka) klesaly. K navýšení došlo až loni díky pozměňovacímu návrhu ke státnímu rozpočtu. Koaliční strany, včetně Andreje Babiše, hlasovaly pro rozpočet se zvýšenými dotacemi, zatímco klub TOP 09 a Starostů byl v čele se svým předsedou Miroslavem Kalouskem proti.

RokDotace pro poskytovatele sociálních služeb20088,2 mld. Kč2009

7,4 mld. Kč2010 6,8 mld. Kč2011 6,2 mld. Kč2012 6,4 mld. Kč20136,1 mld. Kč20147,2 mld. Kč Zdroje: Česká televize, MPSV (data zaokrouhlená na desetiny)