Andrej Babiš

Petr Žaluda byl generálním ředitelem Českých drah od 1. 2. 2008 do 30. 7. 2013, kdy byl odvolán představenstvem ČD. Podle údajů z výročních zpráv Českých drah vzrostlo zadlužení společnosti (poměr cizích zdrojů k aktivům v %) během Žaludova působení z 36 % (VZ 2008, .pdf, str. 9) na 52,3 % ke konci roku 2012 (.pdf, str. 4). Rok 2013 není použit, Žaluda byl v půlce roku odvolán, zadlužení by ještě stouplo, nejsme ho však schopni zcela přesně kvantifikovat. Za éry Petra Žaludy tedy zadluženost stoupla, byť byla poměrně vysoká již předtím. Z celkové zadluženosti Českých drah by šlo Žaludovi teoreticky přisoudit zhruba třetinový objem.

Musíme vzít v potaz i to, že ačkoliv když byl Petr Žaluda generálním ředitelem podniku, nebyl monokratickým orgánem. České dráhy jsou akciovou společností, která je plně ve vlastnictví státu, a to podle zákona 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy (.pdf). § 3 pak výslovně uvádí, že za stát jedná v případě ČD Ministerstvo dopravy. V podniku funguje dozorčí rada, představenstvo a řídící výbor (členové nominováni jednotlivými resorty). Zákon (díl 5) upravuje pravomoce jednotlivých orgánů.

Z výroku není přesně patrné, o jakém nákupu vagonů ministr financí mluví. Například letos v dubnu nakoupily ČD vozové soupravy (celkem 25 ks) za více než čtvrt miliardy korun.

Pravdivost závěrečné části výroku o pronájmu lokomotiv za 430 milionů korun se nám nepodařilo dohledat, je ovšem pravdou, že si Dráhy některé lokomotivy pronajímají, např. rakouské lokomotivy Taurus, jež jsou ovšem v současné době předmětem sporu mezi ČD a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který v červnu letošního roku udělil ČD pokutu a zákaz plnění smluv kvůli porušení zákona při zadávání zakázky. V říjnu ÚOHS pokutu i zákaz potvrdil.

Pokud tedy budeme hovořit o konkrétní vině za zadlužení (či v podstatě jakýkoli stav v Českých drahách), je nutné hledat odpovědnost jak na generálním řediteli, tak i na politické reprezentaci, která pod sebou má orgány ČD, jež mohou ředitele odvolat. Výklad Andreje Babiše je značně zjednodušující, neboť pomíjí, že generální ředitel Českých drah není nekontrolovatelnou postavou. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Ministr Babiš mluví o zprávě Evropské komise (.pdf), která vyčísluje daňové úniky v Evropské unii v roce 2012.

Potenciální neodvedené DPH (VAT gap, str. 16) činí celkově 177,22 miliard eur za všech 28 zemí EU. V České republice je to 3,267 miliard eur, což činí 22 % z celkového potenciálu.

Jak se však uvádí i přímo v reportu, tento výpadek může být způsoben jak daňovými podvody, tak také bankroty, insolvencemi a jinými příčinami. V reportu zároveň autoři poznamenávají, že zvýšení DPH může krátkodobě ovlivnit výši tohoto "gapu", rozdílu mezi potenciálem a skutečně odvedeným DPH. Jmenovitě Česká republika je uvedena jako příklad země, kde se v měřeném roce DPH zvýšilo a dopad na vypočtený nedoplatek tak může nastat.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící. Andrej Babiš správně uvádí čísla uvedená ve zprávě, špatně ale interpretuje význam těchto čísel.

Mluví-li Andrej Babiš o "pouštění investic", je nutné je porovnat s předchozími roky. Výše proinvestovaných částek je podle Tabulkové přílohy Návrhu SR pro rok 2015 (.xls, List T-6) bilancující kapitálové výdaje (položka, pod kterou jsou ve SR investice rozpočtovány) za uplynulé roky roky:

201320142015102,3 mld Kč74,3 mld Kč75,6 mld Kč

Dá se tedy konstatovat, že investice meziročně rostou, i když velmi mírně. Zároveň ale zdaleka nedosahují úrovně roku 2013, tedy kritizovaného Kalouskova rozpočtu. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Pokud jde o druhou část výroku zaměřenou na rozvoj škol, poslankyně Věra Kovářová (TOP 09) k tomuto řekla: "Přesvědčovala jsem středočeské poslance, že investice do rozšíření základních škol v okolí Prahy jsou naprosto nezbytné".

Ve schváleném státním rozpočtu byl opravdu v dubnu 2014 tento program nově zařazen a označen jako podprogram 298213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Prostředky na tento program jsou vyčleněny ve výši 300 mil. Kč a jsou v první etapě účelově určeny na pomoc obcím v okresech Praha-západ, Praha-východ. Podat žádost o poskytnutí dotace v této první fázi šlo v termínu nejpozději do 11. června 2014. Více o první etapě podprogramu zde (.pdf).

Informaci, kolik obcí a s jakým požadavkem se na program přihlásilo, se z veřejných zdrojů zjistit nepodařilo.

Výrok je zavádějící, protože na dohodě ohledně sporných pozemků se stát dohodl již v roce 2011 a ministr Babiš ani současná vláda tak neměl na současném vyřešení situace žádný podíl.

Spor o pozemky Ludmily Havránkové nutné k dokončení dálnice D11 skutečně definitivně skončil 26. listopadu (tedy týden, nikoliv dva po Babišově vystoupení ve Sněmovně) jejich odkupem prostřednictvím Státního pozemkového fondu. Tento spor trval bezmála 20 let. Prostřednictvím ČTK o tom informovaly Lidovky či Ihned.

Podle informací mluvčí pozemkového úřadu stát potřebný pozemek pro dostavbu dálnice získal již na základě dřívější dohody mezi Havránkovou a Ředitelstvím silnic a dálnic. Podle ní byla podmínkou Havránkové pro předání poloviny pozemku nutného pro výstavbu dálnice právě dnešní dohoda o směně zemědělské půdy.

Jak shrnuje vývoj kauzy níže, k této dohodě došlo již v roce 2011, tedy v době, kdy Andrej Babiš nezastával žádnou exekutivní funkci, a tudíž ani nemůže mít na uzavření smlouvy podíl. Česká televize k tomu v té době uvedla: " Farmářka Ludmila Havránková prodala státu 11 hektarů za celkem 90 milionů korun. Ředitelství silnic a dálnic tak může dostavět hradeckou dálnici D11, čemuž farmářčino odmítání prodat část pozemku doposud bránilo. Další pozemky má Havránková směnit s Pozemkovým fondem (tedy současná situace, za kterou si Babiš přiznává zásluhy)". Připomeňme ještě, že spor se dál vlekl se sestrou Havránkové Štrosovou. Ta se ale ale nakonec v roce 2012 rozhodla své pozemky státu darovat.

Vývoj sporů o pozemky Ludmily Havránkové (zdroj: Deník).

Výrok je hodnocen jako zavádějící na základě slov Andreje Babiše z Otázek Václava Moravce z 29. června 2014. Ministr financí sice neuvedl přímo, že rozpočet v roce 2017 bude koncipován jako vyrovnaný, ale fakticky řekl, že pokud budou splněny některé konkrétní kroky, tak by vyrovnaný měl být.

Celé vyjádření k vyrovnanému státnímu rozpočtu se točí kolem vystoupení Andreje Babiše v Otázkách Václava Moravce z 29. června 2014. Diskutoval zde s Miroslavem Kalouskem a mluvil o vyrovnaném rozpočtu v roce 2017. Nicméně jej podmínil přijetím a prosazením některých konkrétních kroků a kategoricky tedy neprohlásil, že rozpočet v roce 2017 bude vyrovnaný. Přikládáme část přepisu zmíněné diskuze, která se právě této otázky týká.

V Událostech, komentářích dne 22. září 2014 pak Babiš na dotaz moderátora Lukáše Dolanského stran vyrovnaného rozpočtu uvedl, že šlo o jeho přání.

Odvod loterijních společností do ČOV byl prosazen v první polovině roku 2013. Jednalo se o návrh novely zákona o loteriích (celý návrh - .pdf) a jiných podobných hrách z dílny skupiny poslanců. Spojitost s Rusnokovou vládou (Babiš zaměňuje za Fischerovu vládu) je fakticky nulová, zákon pouze finálně podepsal premiér Rusnok, nicméně na samotné projednávání neměl žádný vliv, zmíněná novela prošla Parlamentem v době vlády Petra Nečase.

Návrh je podrobně popsán v důvodové zprávě (viz. celý návrh - str. 4), konkrétně jde o snížení odvodů loterijním firmám s tím, že ty se zavázaly posílat finanční prostředky (ve výši snížení odvodu) přímo Českému olympijskému výboru, což jinak podle zákona na nich nebylo vymahatelné.

Web Českého olympijského výboru přehledně ukazuje plánované příjmy z tohoto odvodu. Pro letošní rok jde o 430,5 milionu korun, zde je Babiš tedy velmi přesný. Co se týká těchto peněz, jejich distribuce jednotlivým sporovním svazům je transparentní. Jde také vidět, že peníze neputují pouze do několika málo sportů, ale i do neolympijských sportů.

Co se týká dalšího financování sportu, podívejme se na stav roku 2014, který vychází ze schváleného rozpočtu.

Schválený zákon o státním rozpočtu (.pdf) na rok 2014 uvádí výdaje na sport ve 3 kapitolách – Ministerstvo vnitra (výdaje na sportovní reprezentaci), obrany (zajištění státní sportovní reprezentace) a školství, mládeže a tělovýchovy (sportovní reprezentace/všeobecná sportovní činnost).

Reprezentace OstatníVnitro (str. 20) 48 mil.

Obrana (str. 13) 129 mil.

Školství (str. 30) 1065 mil. 1918 mil. Celkem 1242 mil. reprezentace plus ostatní — 3160 mil.

Co se týká investic, tak Ministerstvo školství má program133510 Podpora rozvoje materiálně technické základny sportu a tělovýchovy pro rok 2014, skrz který jsou podporovány menší sportovní oddíly po celé České republice. Prostřednictvím tohoto programu mělo být aktuálně proinvestováno (.pdf) cca 810 milionů a to do řady malých projektů.

Babiš tedy pojmenovává korektně výši odvodu do ČOV, nicméně se mýlí v tom, kdy byla tato praxe zavedena. To by nebyl fakticky problém, jde spíše o detail. Problematickou částí jeho výroku je to, že uvádí, že zdroje proudí většinou do "stejných firem". Vyjdeme-li z veřejně dostupných dat podpory sportu, tak přes složku ČOV je podporována řada svazů a i také neolympijských sportů, přes MŠMT zase probíhají investiční akce a to i na sportovně amatérské úrovni. Není tedy pravdou, že by peníze, které jsou na sport v ČR alokovány, končily výhradně u několika málo subjektů, byť samozřejmě větší částky získávají svazy, které jsou personálně větší či dlouhodobě výsledkově úspěšnější. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Vláda Petra Nečase plánovala původně ve výhledu na roky 2015 a 2016 schodek státního rozpočtu 110 a 115 miliard korun, ale nakonec se rozhodla schodek na tyto roky udržet na hranici 105 miliard korun.

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka, ve které byl Jan Fischer ministrem financí, pak zpřesnila výhled na roky 2015 a 2016 se schodkem 120 miliard korun.

V obou případech se však jedná o rozpočtový výhled, nikoliv o rozpočet jako takový. Srovnávání těchto materiálů se skutečným rozpočtem hodnotíme jako zavádějící.

Výrok ministra financí Andreje Babiše hodnotíme na základě informací ze stránek Ministerstva financí ČR jako zavádějící. V roce 2009 byl schodek státního rozpočtu skutečně téměř 200 miliard. Nicméně od té doby se jej až do roku 2013 dařilo postupně snižovat až na částku 81,3 mld. Kč. Navrhované schodky pro rok 2014 i pro nadcházející léta 2015–2017 se pohybují ve vyšších částkách. Nejedná se tedy navíc o kontinuální snižování. Andrej Babiš zmiňuje u schodku státního rozpočtu pro rok 2009 číslo " skoro 200 miliard ". Ministerstvo financí ve svých statistikách eviduje schodek rozpočtu ve výši 192,4 mld. Kč, což skutečně odpovídá zmiňovanému údaji. Podle závěrečného účtu pro rok 2009 (kapitola I. Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu) byl původně schodek státního rozpočtu plánován na výši 38,1 mld. Kč a později schváleno navýšení na 52,2 mld. Kč. Do takové situace však zasáhla světová ekonomická krize, jak také uvádí zmíněný závěrečný účet: " Nepříznivý výsledek hospodaření státního rozpočtu vychází především z neplnění inkasa daní z příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, kde se projevil velký rozdíl mezi schváleným rozpočtem, který byl postaven na růstu HDP o 4,8 % a současnou ekonomickou realitou (způsobenou celosvětovou krizí), která představuje v České republice poměrně výrazný pokles HDP za celý rok 2009." Vývoj schodku státního rozpočtu je patrný v následující tabulce:

Rok 200920102011201220132014201520162017 Saldo v mld. Kč -192,394*-156,416*-142,771*-101*-81,264*-112**-100***-100***-95***Zdroje: * Tisková zpráva Ministerstva financí ČR ze dne 7. ledna 2014 ** Podle zákona 475/2013 o státním rozpočtu ČR (.pdf, str. 2, §1) *** Návrhy podle informací ze stránek Vlády ČR Přehlednou tabulku se zdroji od roku 1990 uvádí také Wikipedie. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že ačkoliv se skutečně jedná v letech 2015–2017 o nižší schodek státního rozpočtu oproti uvedenému roku 2009, patrné je jeho snižování již za předchozích let. Přestože navrhované schodky státního rozpočtu na roky 2015–2017 jsou nižší než v roce 2009, nejedná se o kontinuální snižování. Nejnižší výše od roku 2009 schodek prozatím dosáhl v roce 2013. Výrok na základě výše zmíněných údajů hodnotíme jako zavádějící. Na závěr připojujeme funkční období jednotlivých ministrů financí od roku 2007:1. Miroslav Kalousek: 9. ledna 2007 – 8. května 2009 (II. vláda Mirka Topolánka)2. Eduard Janota: 8. května 2009 – 13. července 2010 (vláda Jana Fischera)3. Miroslav Kalousek: 13. července 2010 – 10. července 2013 (vláda Petra Nečase)4. Jan Fischer: 10. července 2013 – 29. ledna 2014 (vláda Jiřího Rusnoka)5. Andrej Babiš: 29. ledna 2014 – současnost (vláda Bohuslava Sobotky)

Podobný výrok Andreje Babiše jsme již hodnotili v předchozích diskusích, např. zde. Již tehdy jsme Babišův výrok hodnotili jako zavádějící z důvodu směšování dvou odlišných věcí: úniků DPH obecně a tzv. karuselových obchodů. Na tomto hodnocení setrváváme i v tomto případě.

Je pravdou, že celý problém s dolem Paskov vznikl dříve, než nastoupila vláda Buhuslava Sobotky, nicméně konkrétní dojednání pomoci státu bylo podepsáno až za současné vlády. Výrok je hodnocen jako zavádějící.

Předmětem výroku je situace týkající se plánovaného uzavření dolu Paskov patřícího těžební společnosti OKD. Konkrétně vedení OKD plán na uzavření dolu oznámilo 17. září 2013 s tím, že za předpokladu finanční účasti státu bude moci být těžba provozována do roku 2018. Bez přispění státu pak měl být důl uzavřen již v závěru roku 2014.

Hledáním řešení nastalé situace byl pověřen tehdejší ministr průmyslu Jiří Cienciala, který spolu s Dalem Ekmarkem, výkonným ředitelem OKD podepsal 6. ledna 2014 memorandum, v němž firma deklarovala ochotu k jednání o podmínkách prodloužení těžby.

Po skončení mandátu Rusnokovy vlády Cienciala nadále působil v pozici vládního zmocněnce pro danou problematiku. Výstupem z jednání byl navržený kompromis zahrnující zachování těžby do roku 2016 za předpokladu finanční spoluúčasti státu na pokrytí nákladů spojených s útlumem těžby. V této souvislosti byla současným ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem explicitně zmíněna částka 1,1 mld. Kč.

Výslednou konkrétní dohodu tedy Sobotkův kabinet nezdědil, dojednána a podepsána byla až za jeho působení, vláda tak měla prostor dohodu podepsat, vyjednat jinak, či zcela odmítnout.