Andrej Babiš

Babiš porovnává 30 hodin rozpravy v rámci celého legislativního procesu s omezením délky rozpravy pouze ve třetím čtení návrhu.

Andrej Babiš vychází ve svém výroku z komparativní studie (.pdf) Parlamentního institutu z r. 2012. Ta zmiňuje, že v německém Bundestagu je délka rozpravy pro jednotlivé body vč. třetího čtení stanovena předem a rozdělena proporčně dle zastoupení jednotlivých parlamentních frakcí. Často přitom činí méně než Babišem uvedených 90 minut.

Babiš pak zavádí tím, že toto omezení rozpravy k jednomu bodu srovnává s hodnotou 30 hodin, což je celková délka rozpravy ve všech dosavadních krocích projednávání Elektronické evidence tržeb (EET). I v Bundestagu přitom projednávání věci může trvat déle, zvláště když započítáme délku tzv. velkých rozprav (web parlamentu, něm.), které nejsou časově omezené a mohou se danému tématu věnovat řadu hodin (srov. debatu k eutanázii, něm.).

Třetí čtení EET (tisky 513 a 514) trvalo k datu pořadu 8,5 hodiny, ke kterým můžeme přičíst i 5 hodin, po které se projednával program schůze zahrnující pouze EET. Z tohoto času přitom celkem 3, nikoli 4 hodiny hovořil Miroslav Kalousek vesměs o skladu ve Vrběticích. Spolu s délkou rozpravy k prvnímu čtení (7 hodin) a druhému čtení (7,5 hodiny) pak dojdeme k úctyhodným 28 hodinám, po které se EET ve Sněmovně zatím projednává.

Andrej Babiš ve svém výroku zaokrouhluje a mýlí se v delce projevu Miroslava Kalouska, nicméně skutečným zaváděním je, že srovnává hodnoty, které nejsou ekvivalentní: 1) hodinu a půl rozpravy pouze ve třetím čtení z německého Bundestagu a 2) 30 hodin, které zatím Poslanecké sněmovně zabralo projednávání EET ve třech čteních.

Amnestie Václava Klause (.pdf) z roku 2013 se skutečně mohla dotknout i některých skutků, které spadají do období kupónové privatizace, jelikož nařizovala zastavit stíhání trvající déle než 8 let u trestných činů se sazbou do 10 let vězení. Řadu z těchto případů řešil následně soud, kdy bylo rozhodováno, zda se na daný případ amnestie skutečně vztahuje.

V souvislosti s tímto pak bylo skutečně zastaveno stíhání u 8 obžalovaných v kauze investičních fondů kupónové privatizace Trend a Mercia, ze kterých měly být v 90. letech vyvedeny sta miliony korun. Podobně dopadl také případ investiční firmy Progres Invest, který měl připravit své klienty až o půl miliardy korun.

Celkem se amnestie dotkla zhruba 6 a půl tisíce vězňů (podle dat vězeňské služby) a šlo o opatření, které bylo vymezeno plošně, nešlo o milost nebo zastavení stíhání konkrétním osobám, které byly negativně spojeny s kupónovou privatizací. Současně je nekorektní spojit kupónovou provatizaci s tím, že její účastníci potřebovali samotný akt amnestie. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Odhadovaná hodnota daňových úniků na DPH je v České republice již dlouhodobě vysoká, podle NKÚ se za rok 2013 jednalo o 105 miliard korun, více než čtvrtina teoretického výběru. K podobným číslům došla Evropská komise ve svém reportu o tzv. VAT Gap za rok 2011 (str. 29).

Studie NKÚ se zaměřuje na fungování některých opatření, která byla proti daňovým únikům uplatňována již v kontrolovaných letech 2011–2013. Jedná se o zveřejnění bankovních účtů, přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge), institut nespolehlivého plátce, ručení příjemce zdanitelného plnění, zvláštní způsob zajištění daně a zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň. Reverse charge tedy není opatřením z dílny Andreje Babiše, ten ji jenom rozšiřuje na další položky.

S návrhem na rozšíření reverse charge na další položky (služby v hodnotě nad 10 tisíc eur) na půdě Evropské komise neuspěl. Pro udělení takovéto výjimky v systému DPH musí daný stát doložit vážné zasažení daného sektoru podvody.

Za působení ministra Babiše začala fungovat tzv. daňová kobra, která se může chlubit hned několika úspěšnými zásahy. Ani toto však není originální nápad této vlády, speciální tým se na ministerstvu vnitra začal připravovat již za Rusnokovy vlády.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, ministr se chlubí opatřeními, která nejsou tak úplně výsledkem práce této vlády. Co se týče hodnocení toho, zda je Česko v Bruselu lídr v boji proti podvodům na DPH, nenašli jsme žádné zprávy potvrzující, že by tomu tak skutečně bylo.

Premiér Mirek Topolánek zavedl r ovnou daň vypočítávanou ze základu tzv. superhrubé mzdyZákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů v roce 2008. Její princip znamenánesníženízákladu daně o částky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen odvádět zaměstnavatel za zaměstnance (6,5 % za sociální a 4,5 % za zdravotní pojištění, celkem tedy 11 %), a zároveň jejízvýšení o částky odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel (25 % za sociální a 9 % za zdravotní pojištění = 34 %). Výše těchto odvodů je dána zákonem: zde, zde a zde.

Základ daně tak vzrostl o 34 % a 15% daň ze superhrubé mzdy je skutečně přibližně 20 % ze mzdy hrubé.

Ministr Babiš ale neříká pravdu, když tvrdí, že zavedení rovné daně a superhrubé mzdy bylo provedeno ve dvou krocích, v důsledku toho, že „zjistili, že vyberou málo peněz“.

Solidární daň byla skutečně zavedenadodatečně, vládou Petra Nečase v roce 2013. Jedná se o navýšení daně o sedm procentních bodů pro fyzické osoby, jejichž příjem přesáhl 48násobek průměrné mzdy.

Schwarzenbergova firma za jeho vicepremiérování sice dostala 108 milionů Kč na dotacích, avšak není možné říci, že tomu tak bylo „díky panu Kalouskovi“.

Schwarzenbergovaspolečnost Orlík nad Vltavou s. r. o. získala dohromady 108 454 010 Kč za roky 2010–13, kdy vládlNečasův kabinet s ministry Schwarzenbergem a Kalouskem.

Dotace jsou shromážděné vCentrálním registru dotací [1] a u Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) [2].

Naprostá většina z této částky, 97 milionů, spadá na čtyři projekty: obnovu rybníků Sobík, Silvestr, Zhoř a Mlázovského rybníka.Program „podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků“ však spadá podMinisterstvo zemědělství (.pdf, str. 1), nikoliv financí, které tehdy vedl Miroslav Kalousek.

–

Děkujeme ministerstvu financí a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu za poskytnutí informací k výroku.

[1] potřeba v menu vybrat „poskytnuté dotace“ a zadat IČ 45023930

[2]tabulka zaslaná Státním zemědělským intervenčním fondem

Podle návrhu příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 ministerstva financí schváleného usnesením vlády (.pdf) ze dne 12. června 2013 byl plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2016 105 mld. Kč. Tento návrh však nelze ztotožnit s konkrétní předlohou zákona o státním rozpočtu. Tvrzení ministra Babiše je proto zavádějící.

Ministerstvo financí v předkládací zprávě (.doc) k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 skutečně počítá se saldem státního rozpočtu ve výši 70 mld. Kč. Konstatovat skutečné plnění závazků, které vyplývají ze státního rozpočtu, je však možné teprve až na základě státního závěrečného účtu.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože se nedá říci, že Miroslav Kalousek sám zadlužil zemi. Jako ministr financí byl sice správcem státního rozpočtu, o příjmech, výdajích, schodku a potažmo výši dluhu však rozhoduje vláda, Sněmovna nebo také například kondice ekonomiky ovlivněná množstvím faktorů včetně externích vlivů.

Kalousek byl ministrem financí od ledna 2007 až do května 2009, poté znova od července 2010 až do července 2013. Vývoj státního dluhu byl v těchto letech následující:

Stav ke konci 2006: 802,5 - stav ke konci 2008: 999,8 = 197,3 mld
Stav ke konci 2009: 1 178,2 - stav ke konci 2012: 1 667,6 = 489,4 mld
Celkem tedy 686,7 miliardy korun

Je tedy možné říci, že během působení Miroslava Kalouska jako ministra se skutečně státí dluh zvýšil o 686,7 miliardy korun při daném růstu. Není však možné říct, že to způsobil čistě ministr financí.

Zdroj: ČSÚ

Hodnocení výroku jsme změnili na základě upozornění ministerstva financí. Původní hodnocení vycházelo ze starší verze návrhu rozpočtu.

Podle údajů z návrhu státního rozpočtu pro rok 2016 jak byl předložen Sněmovně, skutečně došlo ke zlepšení některých ukazatelů. Oproti roku 2015 se snížil plánovaný schodek ze 100 na 70 miliard korun, příjmy rostou více než výdaje. Co se prorůstovosti týče, jeden z důležitých ukazatelů jsou investice, které se oproti roku 2015 sice zvýšily, ale stále ještě nedosahují například úrovně roku 2013 či dalších "krizových" let.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, ukazatele rozpočtu jsou lepší oproti loňskému roku, nikoliv však vzhledem k letům předchozím.

Původní hodnocení:

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože návrh státního rozpočtu pro rok 2016 nesplňuje charakter "šetření", se kterým ministr financí operuje.

I když je schodek (saldo) naplánován nižší než v minulém roce, kdy jeho plánovaná výše byla 100 mld. Kč, přičemž letos je jeho odhad jen 70 mld. Kč, není to výsledek "šetření", nýbrž vyšších příjmů, které se meziročně zvýšily o 60 mld. Kč.

Naopak výdaje jsou v návrhu státního rozpočtu (SR) pro rok 2016 vyšší, než bylo plánováno v předchozím roce, a to o 30 mld. Toto zvýšení pak jde zejména na vrub tzv. běžným výdajům, tedy výdajům na provoz. Naopak objem tzv. kapitálových výdajů, tedy investic, se meziročně snižuje.

v mld. KčPříjmy SRVýdaje SRz toho kapitálové výdajez toho běžné výdajeSaldo SR20151 119

1 21975,81 142,610020161 179 1 24971,61 177,670

Údaje pro rok 2015 jsou čerpány z Návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2015. Údaje jsou konkrétně převzaty z tabulkové přílohy zákona.

Údaje pro rok 2016 jsou čerpány z Návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2016. Konkrétní data jsou taktéž převzata z tabulkové přílohy tohoto zákona.

Hodnocení výroku bylo změněno na základě informací ministerstva financí. Vedoucí oddělení Vnější vztahy a komunikace Michal Žurovec nás odkázal na dokumenty, které dokládají, z jakých čísel ministr Babiš ve svém výroku vycházel. Přestože čísla tedy odpovídají skutečnosti, výrok hodnotíme jako zavádějící kvůli značné personalizaci v rétorice Andreje Babiše. Pokud se podíváme např. na zrušení daňového zvýhodnění pro seniory či církevní restituce, je jasné, že jde o legislativní kroky, který Kalousek jistě mohl ovlivnit z pozice ministra financí a poslance PSP, nicméně mu nelze přisoudit “absolutní vinu” za daná rozhodnutí. To platí v obráceném gardu i pro pana Babiše.

K daním od důchodců ministerstvo uvádí: "Částka 7 mld. Kč z titulu dodatečně uplatněné slevy na poplatníka je započítána jak v konvergenčním programu, tak v návrhu státního rozpočtu. Přesvědčit se můžete například ve Zprávě o činnosti Finanční správy za rok 2014 (str. 10)". Odkázaný dokument hovoří o vrácení přeplatků v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, který umožnil pracujícím důchodcům znovu a dodatečně uplatnit slevu na dani. Vrácené přeplatky v daném období činily 3 miliardy korun. "Na začátku roku 2015 pak bylo vráceno dodatečných cca 0,5 mld. Kč. Za rok 2013 se tak vrátilo celkem 3,5 mld. Kč, přičemž za rok 2014 je předpoklad této částky stejný. Z jejich součtu plyne ministrem deklarovaný výpadek 7 mld. Kč," dodává dále ministerstvo.

Co se církevních restitucí týče, odkazuje ministerstvo na dokument Fiskální výhled z listopadu 2011. Zde je na straně 19 vyčíslen finanční dopad církevních restitucí. "Dohoda o finanční kompenzaci předpokládá, že peněžní prostředky budou vráceny v průběhu 30 let, přičemž by nesplacené části kompenzace měly být indexovány podle vývoje spotřebitelských cen. Celkem tak bude ze státního rozpočtu vyplaceno více než 79 mld. Kč. Navíc bude církvím po dobu 17 let vyplácen postupně se snižující příspěvek na platy duchovních v celkové výši 17 mld. Kč. Strukturu celkové hodnoty vypořádání (169,6 mld. Kč, s předpokladem stabilní 2 % míry inflace) znázorňuje Obrázek," dočteme se v dokumentu.

Původní hodnocení:

"Zinkasováním daně od důchodců" Andrej Babiš míní zrušení slevy na dani z příjmů fyzických osob pro pracující důchodce na roky 2013 až 2015, které bylo součástí úsporných opatření Nečasovy vlády přijatých v květnu 2012. Toto konkrétní opatření bylo Ústavním soudem v červenci 2014 označeno za protiústavní. Stát tak musel vracet odvedené daně za rok 2014 a Finanční správa následně rozhodla, že zrušené ustanovení nebude uplaťnovat ani za rok 2013. Odhadovalo se, že celková výše vrácené daně bude cca 2 mld. Kč, v březnu 2015 ale tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová pro server idnes.cz uvedla, že dosud byly důchodcům vráceny již 3 mld. Kč.

Není jednoznačné, proč Andrej Babiš hovoří o 7 miliardách za roky 2014 a 2015 – za tyto roky se daň nevracela, protože nebyla vybírána. Pokud naráží na skutečnost, že sleva na dani je znovu uplatňována, pak je třeba upozornit, že se tak děje díky rozhodnutí Ústavního soudu, který příslušnou právní úpravu zrušil. Obdobně, pokud naráží na valorizaci důchodů, kterou vláda rozmrazila o rok dříve, než plánoval Nečasův úsporný balíček, jde o návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Ten počítá s valorizací penzí od roku 2015 (tedy nikoli od 2014) a navíc s mimořádným příspěvkem, který má vykompenzovat nízkou valorizaci v minulých letech. I to by mohlo být míněno coby vrácením 7 miliard, výdaje státního rozpočtu se v důsledku těchto dvou opatření ale podle MPSV zvýší o 5,4 mld. Kč, nikoli o 7 mld. Ministryně Marksová také navrhovala dát vládě nástroj mimořádného navyšování penzí, ten ale zamítlo právě MF s odůvodněním, že by tento nástroj mohl být populisticky zneužíván před volbami. Letošní mimořádné navýšení tak podle ministerstva zůstane výjimkou, nadále se budou penze zvyšovat o inflaci a třetinu růstu mezd.

Darovací daň z emisních povolenek "neshodil" Ústavní soud, ale Soudní dvůr Evropské unie, jehož názor si vyžádal český Nejvyšší správní soud. Ten rozhodl, že daň z emisních povolenek vybraná Nečasovou vládou v letech 2011 a 2012 nebyla v souladu s evropským právem. Ve zkratce se jednalo o to, že na emisní povolenky, které měly být přidělovány zdarma, česká vláda uvalila 32% darovací daň. Ta by měla být vrácena. Podle MF ČR jde skutečně o 7,4 mld. Kč.

Zadrženými odpočty je míněno opatření Finanční správy, které mělo za cíl"odstranění pochybností správce daně". Podle webu MF ČR bylo za rok 2013 zadrženo 11 mld. Kč nadměrných odpočtů DPH, které byly v roce 2014 průběžně vypláceny zpět. Tato skutečnost zkreslila údaje o příjmech státního rozpočtu, na což ve svém výroku pravděpodobně Andrej Babiš naráží. Na tomto odkazu jsou uvedeny další důvody, proč se příjmy státního rozpočtu meziročně snížily.

Podle informací serveru Ihned.cz tíží Českou exportní banku nesplacené úvěry za více než 20 mld. Kč. Částka 4,7 mld, uvedená Andrejem Babišem, pravděpodobně odkazuje na pohledávku vůči společnosti Slovakia Steel Mills, která je v konkurzu a podle výše citovaného článku ČEB dluží 4,5 mld. Kč. Může se ale také jednat o narážku na zmařenou investici do sibiřské elektrárny Poljarnaja, kterou se pravděpodobně nepodaří dokončit. ČEB přislíbil investici ve výši 9 mld. Kč, z nichž už proplatil přes 5 mld. Majoritním vlastníkem ČEB je stát.

Zákon o majetkovém vypořádání s církvemi počítá s finanční náhradou za křivdy v celkové výši 59 mld. Kč ve 30 ročních splátkách. Dále počítá s vrácením majetku církvím v hodnotě 75 mld. Kč. To je dohromady 134 mld. Kč. Navíc během 17 let od účinnosti zákona bude stát snižovat příspěvek na provoz církví, až je po této lhůtě přestane financovat úplně. V řádu desítek let tak státní rozpočet na vyrovnání s církvemi nakonec ušetří.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý kvůli neshodám se skutečností ve věci slevy na dani z příjmů fyzických osob pro starobní důchodce a významnému nadhodnocení vlivu církevních restitucí na státní rozpočet.

Při hodnocení výroku jsme zkoumali jednotlivé "lži", které údajně měl Miroslav Kalousek říct o Andreji Babišovi. Některé z těchto kauz nejsou dosud uzavřeny, u některých (např. biopaliva) není pravdou, že by Miroslav Kalousek lhal. Zároveň je nutné říct, že "lži o Babišovi" nejsou zdaleka jedinou agendou místopředsedy TOP 09.

Ve věci označení Andreje Babiše Miroslavem Kalouskem za "estábáka" lze shrnout následující: Dne 30. června potvrdil Krajský soud v Bratislavě rozhodnutí okresního soudu Bratislava I, přičemž konstatoval, že: "Andrej Babiš nebyl vědomým spolupracovníkem STB." Dle předsedy senátu Juraje Považana: "Jeho evidence agenta(Andreje Babiše pozn. aut.)je v rozporu se skutečný stavem."

Ústav pamäti národa (vystupující jako žalovaný v předmětném sporu) předmětné rozhodnutí soudu respektuje, ale neztotožňuje se s ním, přičemž jej označuje za "rozporuplné a nepřesvědčívé". V dané věci pak Ústav "zváží podání dovolání a ústavní stížnosti."

Druhá část výroku je směřovaná k otázce daňového zvýhodnění biopaliv. Předmětný návrh zákona v současné chvíli stále čeká na své projednání ve druhém čtení PSP ČR. Daný spor Miroslava Kalouska a Andreje Babiše "o dotace pro výrobce biopaliv" shrnuje ČT 24, která v reportáži a článku věnovanému tématu ve zkratce uvádí následující:

"Daňové zvýhodnění biopaliv nebude ukončeno, rozhodla sněmovna. Za normálních okolností by se tím celá věc uzavřela, ale debata o biopalivech neprobíhá za běžných okolností. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) je totiž zároveň majitelem Agrofertu, který produkuje biopaliva. Miroslav Kalousek z opoziční TOP 09 jej viní ze střetu zájmů. Babiš ale tvrdí, že z dotací nemá Agrofert ani korunu. Pravdu mají i nemají oba dva. Příběh má totiž pokračování: když je něco dotované, tudíž levnější, tak to lidé kupují, a když je zajištěný odbyt, je zajištěná i produkce."

Co se týká finančního profitu Babiše z biopaliv, tímto tématem jsme se zabývali na našem blogu.

V další části výroku ("lže o tom, že jsme mu nedali rozhovor, přitom sám rozhovor dal") má první místopředseda vlády Andrej Babiš na mysli pravděpodobně obviněnívznesené Miroslavem Kalouskem ze dne 23. 9. 2015 směrem k MF DNES z údajné cenzury jeho rozhovoru, jehož plnou verzi místopředseda TOP 09 zveřejnil na webových stránkách TOP 09. K dané věci vydalo vydavatelství MF Dnes společnosti Mafra, kterou vlastní právě Andrej Babiš, následující prohlášení: „Nerozumíme postoji Miroslava Kalouska, který obvinil deník MF DNES z používání cenzury, protože v listu nevyšel jeho rozhovor celý. V pátek 18. 9. MF DNES obsáhle informovala o dění v TOP 09 (včetně fotografie M. Kalouska) před jejím nadcházejícím sjezdem. V textu byl obsáhle citován i místopředseda TOP 09 a citáty pocházejí právě z rozhovoru, o němž M. Kalousek hovoří."

"Vzhledem k tomu, že TOP 09 bude mít za měsíc stranický sjezd, rozhodl jsem, že napíšeme zprávu o tom, co bude s Karlem Schwarzenbergem po jeho konci v čele strany. Navíc při příležitosti toho sjezdu budeme dělat rozhovor s Kalouskem zcela určitě, nemělo cenu publikovat dva rozhovory s tím samým politikem během jednoho měsíce," řekl k tomu šéfredaktor MF DNES Jaroslav Plesl.

V případě poslední části výroku a zmiňované kauzy společnosti Agrotec, která patří do koncernu Agrofert, vlastněného právě Andrejem Babišem, je meritem případu obvinění zaměstnanců této firmy Policií ČR. Ti jsou spolu s dalšími účastníky (celkem 14 osob) podezřelí z trestného činu jednání výhody při zadání veřejné zakázky. Miroslav Kalousek k tomuto příkladu uvedl např. v rozhovoru pro ČT 24 následující:

Moderátor:"Chtěl bych říct, že ČT se tímto tématem zabývala ve všech zpravodajských relacích. Nicméně, co Vy budete chtít slyšet na mimořádné schůzi? Zatím nemáme úplně jasno, co by chtěli poslanci za hnutí ANO a co by chtěla TOP 09.

Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/: "Především chceme slyšet pana premiéra, jak se vypořádá s tím, že Policie ČR obžalovává firmu Agrotec za to, že pro pana Babiše manipulovala veřejné zakázky v době, kdy té firmě šéfoval pan Faltýnek. To je přece naprosto neuvěřitelný skandál. Když si porovnáte situace, ve které byl ministr Drobil, který musel odstoupit. Řada jiných ministrů musela za mnohem menší podezření okamžitě odstoupit. Situace, kdy pan ministr Babiš i pan Faltýnek zůstávají ve svých funkcích, byť policie je navrhuje obžalovat za to, že se obohacovali na úkor České pošty, je prostě neskutečný skandál. A je naprosto vyloučeno, aby se tím Poslanecká sněmovna nezabývala."

Toto vyjádření skutečně není pravdivé, obžaloba nehrozí pánům Babišovi a Faltýnkovi, ale firmě, kterou pan Faltýnek dříve řídil, a některým jejím zaměstnancům.