Andrej Babiš

Kauzu Čapí hnízdo vyšetřuje odbor hospodářské kriminality pražské policie. O napojení těchto policistů na Ivo Rittiga, resp. jejich podřízenost jemu, není možné doložit, takové informace nejsou dostupné. Je otázkou, odkud čerpá tyto informace ministr financí Babiš.

Tomuto odboru se dostalo mediálního zájmu poté, co deník Právo informoval o nálezu odposlechů v kanceláři šéfa tohoto oddělení.

Andrej Babiš cituje studii The keys to togetherness: Coalition agreements in parliamentary democracies autorů Kaare Strøma a Wolfgang C. Müllera. Tito autoři publikovali data o koaličních smlouvách (tabulka 1 na straně 264), která vycházela z období 1945-1996 a pokrývala celkem 13 evropských zemí.

Konkrétně šlo o Rakousko, Belgii, Dánsko, Finsko, Francii, Německo, Irsko, Itálii, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko a Švédsko.

Studie shodně uvádí Babišem citovaná čísla. Celkem autoři napočítali v těchto zemích 223 koaličních vlád, z nichž 87 žádnou koaliční smlouvu nemělo. Zbývající kabinety měly různé druhy smluv. To odpovídá 61 %, jak ministr uvádí.

Výrok ovšem hodnotíme jako neověřitelný, neboť Babiš sice správně cituje studii, ta ovšem nepokrývá období posledních 20 let a navíc pracuje s omezeným vzorkem zemí. To je sice logické vzhledem k politické realitě poválečné Evropy, nicméně data mohou být nyní již výrazně odlišná - vzorek evropských zemí, ve kterých jsou skládány koaliční vlády, se po pádu východního bloku výrazně zvýšil.

Autoři také uvádějí (tabulka 2), že v průběhu času počet koaličních smluv stoupá. Zatímco ve 40. letech bylo takových dokumentů v koalicích 45 % a v 50. letech zhruba 50 %, v letech 90. mělo psanou koaliční smlouvu 70 % vládních koalic.

Dodáváme, že možnost zjistit přesná aktuální data o koaličních smlouvách v evropském prostoru po 2. světové válce přesahuje možnosti tohoto odůvodnění.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože byť má Babiš pravdu, že se má formálně sloučit ÚOOZ s útvarem ÚOKFK, tak na základě současných kusých informací nelze korektně říci, že toto bude znamenat konec práce tohoto útvaru v nové organizační podobě.

Tzv. reorganizace Policie České republiky, kterou ministr vnitra podepsal, skutečně ruší ÚOOZ jako samostatný útvar a začleňuje jej do nově vzniklé Národní centrály. V té se útvar spojí s ÚOKFK.

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

Je pravdou, že útvar ÚOOZ provedl v roce 2013 zásah na Úřadu vlády České republiky v souvislostí s kauzou Nagyová. Je také pravdou, že se útvar stával terčem kritiky např. ze strany ODS z toho důvodu, že soudní výsledky této kauzy jsou prozatím spíše diskutabilní.

Není ovšem jasné, co samotné sloučení obou útvarů bude znamenat pro budoucí práci Národní centrály. Babiš naznačuje, že po sloučení dojde ke konci vyšetřování tímto útvarem, v další části diskuze ovšem sám říká, že zná pouze organizační schéma. Nedostatek informací o budoucím fungování kritizovali i další aktéři kauzy - např. Pavel Bělobrádek či Pavel Zeman.

Vicepremiér (čas 9:00) po středečním dohadovacím řízení mezi předsedy stran (v den podpisu reorganizace) uvedl:

" Můj věcný názor je takový, že je tam mnoho otazníků. Nejsem přesvědčen, že je to reorganizace, která je dobře připravena (...) My se bavíme o něčem, co jsme ani pořádně neviděli. My známe jen ten organigram a i z těch dotazů státních zástupců je evidentní, že ani oni přesně nevědí, jak to má probíhat krok po kroku."

Pavel Zeman na dotaz moderátora Takáče (v Událostech, komentářích v den podpisu oné reorganizace), zda je srozuměn s navrhovanou reorganizací, kdy Chovanec deklaruje zachování vyšetřování, uvedl (video - čas 5:25): " Pane redaktore, ďábel tkví v detailu vždycky. To znamená já a to jste si možná všiml, se dopředu nevyjadřuji k materiálům, které neznám. Až ten materiál uvidím, tak se k němu vyjádřím. "

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť není možné doložit, zda a jak probíhalo jednání Bezpečnostní rady státu, které je neveřejné. Neexistuje tedy záznam z tohoto jednání, který by byl dostupný a objektivně by doložil, zda toto na jednání padlo či nikoli.

Pod Útvar pro odhalování organizovaného zločinu původně spadal odbor pro násilí, nelegální obchod, obchod lidmi a nelegální migrace, odbor zločineckých struktur, padělání, závažné majetkové trestné činnosti a dále byly jeho součástí odbory pro terorismus a extremismus a kybernetickou kriminalitu. Právě poslední dvě části se v rámci reformy oddělí a budou z nich dvě samostatné sekce nové Národní centrály:

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) si své vyšetřovací odbory ponechá (.pps, str. 14). Jedná se o odbor pro korupci, závažnou hospodářskou trestní činnost, odbor daní a odbor výnosů a praní špinavých peněz.

Šlachtův ÚOOZ v květnu provedl vyšetřování ve vnitřních strukturách policie, zadržel přitom jednoho člověka z protikorupčního útvaru, a to Radka Holuba, který je zatím vazebně stíhán. Je otázkou, zda toto lze považovat za vyšetřování stejného útvaru.

O nové struktuře Národní centrály informovala média i stránky Policie ČR. Zda byla konkrétní změna v ÚOOZ projednávána na bezpečnostní radě jsme nemohli ověřit, neboť jednání je neveřejné a záznam jednání nemá veřejnost dle jednacího řádu (.pdf - čl. 9) k dispozici.

Den po tomto jednání řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek České televizi (čas 3:05):

" My samozřejmě se bavíme o něčem, co jsme pořádně ani neviděli, v podstatě známe jen ten organigram a i z těch dotazů státních zástupců je evidentní, že ani oni přesně nevědí, jak to má probíhat krok po kroku."

Je tedy zřejmé, že nejen Babiš si stěžuje na nedostatek informací. Kde přesně získal vicepremiér Bělobrádek informaci o rozčlenění útvarů, není ovšem jasné, mohlo se tak stát na jednání BRS, ale i jinde.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť jednání bezpečnostní rady státu (.pdf - čl. 6) jsou podle jejího jednacího řádu neveřejná a není tedy možné korektně potvrdit, zda k popisované situaci došlo tak, jak ministr Babiš uvádí.

Vzhledem k tomu, že záznam z tohoto jednání není veřejnosti dostupný a vyjádření přítomných osob se od sebe liší a také je nelze použít jako autoritativní popis reality, je výrok hodnocen jako neověřitelný. V části, kde Babiš popisuje svou kompetenci svolat BRS, se nemýlí, je ovšem otázkou, co by svoláním poradního orgánu, který není nadán rozhodovací pravomocí, získal.

Na twitterovém účtu ministra vnitra není zmíněný tweet k dispozici, Chovanec se ovšem v tomto smyslu vyjádřil na tiskové konferenci, (čas 36:50) kde oznámil podpis tzv. reorganizace Policie České republiky. Konkrétně Chovanec uvedl:

" ...bezpečnostní radu státu, kde se politici překřikují, kde na sebe zvyšují hlas, kdy na suché konstatování pana premiéra ‘pane ministře, tu Bezpečnostní radu řídím já, já jsem premiér‘, je odpověď ‘zítra jím mohu být já‘."

Zda toto ministr financí na zmíněném jednání premiérovi řekl, nelze korektně ověřit. Jednání bezpečnostní rady státu (.pdf - čl. 6) jsou, jak již bylo řečeno výše, neveřejná. Nicméně ministr zemědělství Jurečka, který je také členem bezpečnostní rady státu, v Událostech, komentářích (čas 17:11) v daný den uvedl:

" Tam padlo to, že pan vicepremiér řekl, že zítra bezpečnostní radu státu může klidně řídit i on (...) to není ani možné technicky, volby tady nikdo neudělá za 24 hodin." Jurečkovo vyjádření naznačuje, že padl výrok, který lze interpretovat při troše kreativity jak Chovancovým, tak i Babišovým prismatem. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný, neboť nejsme schopni doložit, v jakém znění výrok přesně padl. Záznam či zápis z tohoto jednání není veřejně dostupný.

Podle článku 9 jednacího řádu není pro nás možné dostat se k záznamu z jednání.

V poslední části výroku má Babiš pravdu. Podle statutu (znění výroku odpovídá slovům ministra, nejedná se o překlep) BRS, článku 4 (.pdf) " předseda BRS svolává schůzi BRS. V jeho nepřítomnosti svolává schůzi BRSmístopředseda BRS, nebo určený člen BRS. "

Čistě technicky by tedy Babiš mohl schůzi svolat (Sobotka byl již v zahraničí), tento orgán je ovšem pouze orgánem poradním, jak jsme řešili v předchozí ověřované diskuzi, není tedy jasné, co by Babiš tímto svoláním získal. Jakékoli případné rozhodnutí by tedy zůstalo v rukou vlády či osob s nadanou kompetencí - v tomto případě v rukou ministra vnitra.

Ministerstvo financí vydává informace o stavu státní pokladny vždy pouze k poslednímu dni v měsíci. Nejnovější veřejně dostupné informace jsou tedy k 31. květnu, kdy státní rozpočet vykázal přebytek 22,39 miliardy korun.

Protože však nedisponujeme přístupem k denním zůstatkům státní pokladny jako Ministr financí, tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Babiš má na mysli vládní návrh zákona o dani z hazardních her, který měl za cíl zvýšit daňovou zátěž pro hazardní hry a tím pádem zvýšit daňový příjem pro státní rozpočet. Avšak jeden z pozměňujících návrhů snížil navrhované ministerstvem financí daňové sazby a to tedy znamená znatelný pokles předpokládaných daňových příjmů z hazardu. Na rozpravě v třetím čtení Babiš uvedl, že " je to minus 300 pro stát a minus 150 pro obce. "

Nejsme schopni posoudit, zda tato kvantifikace je zcela korektní, Babiš ji nedoložil žádným výpočtem, jde o jeho konstatování, které nelze brát jako fakt pro ověření jeho výroku.

Konkrétně se jednalo o hlasování o pozměňujícím návrhu rozpočtového výboru pod písmenem A. (.pdf, str. 3) V předmětném hlasování Kalousek, Sobotka a Benda hlasovali pro pozměňující návrh.

Schválený pozměňující návrh v zákoně o dani z hazardních her.

Původní návrh právní úpravy zákona o dani z hazardních her. (.pdf, str. 2)

Podle údajů z ročenky (.xlsx) Českého statistického úřadu byl v roce 2014 (poslední dostupné údaje) počet lidí pobírajících starobní důchod 2,42 milionů, přidat každému z nich 630 korun měsíčně by skutečně stálo přibližně 18,3 miliardy (2 420 000 * 12 * 630 = 18 295 200 000).

Zmíněných 18 miliad je ale jen prognóza, která se nedá verifikovat. Máme k dispozici pouze materiály ministerstva financí, které v důvodové zprávě (.pdf, str. 29) k zákonu odhadují přínos na 12,5 miliardy, jedná se však o předpokládáný příjem pouze ze dvou sektorů, maloobchod a stravování a pohostinství. V novějším dokumentu zvaném Základní informace o projektu Elektronická evidence tržeb (.docx) už najdeme číslo 12 miliard za sektory pohostinství, ubytovací služby a obchod (str. 2) a dále 12–18 miliard „při plné implementaci EET“.

Dané věci, které by podle ministra Babiše šly pořídit za částku, která se vybere prostřednictvím EET, není možné takto přesně kvantifikovat. Neexistuje totiž něco jako jednotková cena za kilometr dálnice nebo jeden transportér. Cena záleží na řadě externalit, které na ni působí. Dodejme ještě, že diskutabilní je také údaj 18 miliard, se kterým Babiš pracuje. To vysvětlujeme v předchozím výroku.

Průměrná cena kilometru dálnice podle NKÚ (= Nejvyšší kontrolní úřad) odpovídá v ČR 416 milionům korun za kilometr.

60 * 416 = 24 960 mil. Kč

Cena dálnice ale závisí na mnoha faktorech (množství potřebné práce, terénu), a proto se nedá jednoznačně určit, zda je výrok pravdivý, nebo nepravdivý.

Obdobná je situace u obrněných transportérů a tanků. Zde záleží na typech transportérů a tanků a dalších okolnostech. Ani zde se nedá jednoznačně určit, zda 18 mld. korun odpovídá těmto statkům. Jde např. o výbavu, vyjednávání ceny atp.