Andrej Babiš

Hodnocení výroku bylo změněno na základě informací ministerstva financí. Vedoucí oddělení Vnější vztahy a komunikace Michal Žurovec nás odkázal na dokumenty, které dokládají, z jakých čísel ministr Babiš ve svém výroku vycházel. Přestože čísla tedy odpovídají skutečnosti, výrok hodnotíme jako zavádějící kvůli značné personalizaci v rétorice Andreje Babiše. Pokud se podíváme např. na zrušení daňového zvýhodnění pro seniory či církevní restituce, je jasné, že jde o legislativní kroky, který Kalousek jistě mohl ovlivnit z pozice ministra financí a poslance PSP, nicméně mu nelze přisoudit “absolutní vinu” za daná rozhodnutí. To platí v obráceném gardu i pro pana Babiše.

K daním od důchodců ministerstvo uvádí: "Částka 7 mld. Kč z titulu dodatečně uplatněné slevy na poplatníka je započítána jak v konvergenčním programu, tak v návrhu státního rozpočtu. Přesvědčit se můžete například ve Zprávě o činnosti Finanční správy za rok 2014 (str. 10)". Odkázaný dokument hovoří o vrácení přeplatků v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, který umožnil pracujícím důchodcům znovu a dodatečně uplatnit slevu na dani. Vrácené přeplatky v daném období činily 3 miliardy korun. "Na začátku roku 2015 pak bylo vráceno dodatečných cca 0,5 mld. Kč. Za rok 2013 se tak vrátilo celkem 3,5 mld. Kč, přičemž za rok 2014 je předpoklad této částky stejný. Z jejich součtu plyne ministrem deklarovaný výpadek 7 mld. Kč," dodává dále ministerstvo.

Co se církevních restitucí týče, odkazuje ministerstvo na dokument Fiskální výhled z listopadu 2011. Zde je na straně 19 vyčíslen finanční dopad církevních restitucí. "Dohoda o finanční kompenzaci předpokládá, že peněžní prostředky budou vráceny v průběhu 30 let, přičemž by nesplacené části kompenzace měly být indexovány podle vývoje spotřebitelských cen. Celkem tak bude ze státního rozpočtu vyplaceno více než 79 mld. Kč. Navíc bude církvím po dobu 17 let vyplácen postupně se snižující příspěvek na platy duchovních v celkové výši 17 mld. Kč. Strukturu celkové hodnoty vypořádání (169,6 mld. Kč, s předpokladem stabilní 2 % míry inflace) znázorňuje Obrázek," dočteme se v dokumentu.

Původní hodnocení:

"Zinkasováním daně od důchodců" Andrej Babiš míní zrušení slevy na dani z příjmů fyzických osob pro pracující důchodce na roky 2013 až 2015, které bylo součástí úsporných opatření Nečasovy vlády přijatých v květnu 2012. Toto konkrétní opatření bylo Ústavním soudem v červenci 2014 označeno za protiústavní. Stát tak musel vracet odvedené daně za rok 2014 a Finanční správa následně rozhodla, že zrušené ustanovení nebude uplaťnovat ani za rok 2013. Odhadovalo se, že celková výše vrácené daně bude cca 2 mld. Kč, v březnu 2015 ale tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová pro server idnes.cz uvedla, že dosud byly důchodcům vráceny již 3 mld. Kč.

Není jednoznačné, proč Andrej Babiš hovoří o 7 miliardách za roky 2014 a 2015 – za tyto roky se daň nevracela, protože nebyla vybírána. Pokud naráží na skutečnost, že sleva na dani je znovu uplatňována, pak je třeba upozornit, že se tak děje díky rozhodnutí Ústavního soudu, který příslušnou právní úpravu zrušil. Obdobně, pokud naráží na valorizaci důchodů, kterou vláda rozmrazila o rok dříve, než plánoval Nečasův úsporný balíček, jde o návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové. Ten počítá s valorizací penzí od roku 2015 (tedy nikoli od 2014) a navíc s mimořádným příspěvkem, který má vykompenzovat nízkou valorizaci v minulých letech. I to by mohlo být míněno coby vrácením 7 miliard, výdaje státního rozpočtu se v důsledku těchto dvou opatření ale podle MPSV zvýší o 5,4 mld. Kč, nikoli o 7 mld. Ministryně Marksová také navrhovala dát vládě nástroj mimořádného navyšování penzí, ten ale zamítlo právě MF s odůvodněním, že by tento nástroj mohl být populisticky zneužíván před volbami. Letošní mimořádné navýšení tak podle ministerstva zůstane výjimkou, nadále se budou penze zvyšovat o inflaci a třetinu růstu mezd.

Darovací daň z emisních povolenek "neshodil" Ústavní soud, ale Soudní dvůr Evropské unie, jehož názor si vyžádal český Nejvyšší správní soud. Ten rozhodl, že daň z emisních povolenek vybraná Nečasovou vládou v letech 2011 a 2012 nebyla v souladu s evropským právem. Ve zkratce se jednalo o to, že na emisní povolenky, které měly být přidělovány zdarma, česká vláda uvalila 32% darovací daň. Ta by měla být vrácena. Podle MF ČR jde skutečně o 7,4 mld. Kč.

Zadrženými odpočty je míněno opatření Finanční správy, které mělo za cíl"odstranění pochybností správce daně". Podle webu MF ČR bylo za rok 2013 zadrženo 11 mld. Kč nadměrných odpočtů DPH, které byly v roce 2014 průběžně vypláceny zpět. Tato skutečnost zkreslila údaje o příjmech státního rozpočtu, na což ve svém výroku pravděpodobně Andrej Babiš naráží. Na tomto odkazu jsou uvedeny další důvody, proč se příjmy státního rozpočtu meziročně snížily.

Podle informací serveru Ihned.cz tíží Českou exportní banku nesplacené úvěry za více než 20 mld. Kč. Částka 4,7 mld, uvedená Andrejem Babišem, pravděpodobně odkazuje na pohledávku vůči společnosti Slovakia Steel Mills, která je v konkurzu a podle výše citovaného článku ČEB dluží 4,5 mld. Kč. Může se ale také jednat o narážku na zmařenou investici do sibiřské elektrárny Poljarnaja, kterou se pravděpodobně nepodaří dokončit. ČEB přislíbil investici ve výši 9 mld. Kč, z nichž už proplatil přes 5 mld. Majoritním vlastníkem ČEB je stát.

Zákon o majetkovém vypořádání s církvemi počítá s finanční náhradou za křivdy v celkové výši 59 mld. Kč ve 30 ročních splátkách. Dále počítá s vrácením majetku církvím v hodnotě 75 mld. Kč. To je dohromady 134 mld. Kč. Navíc během 17 let od účinnosti zákona bude stát snižovat příspěvek na provoz církví, až je po této lhůtě přestane financovat úplně. V řádu desítek let tak státní rozpočet na vyrovnání s církvemi nakonec ušetří.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý kvůli neshodám se skutečností ve věci slevy na dani z příjmů fyzických osob pro starobní důchodce a významnému nadhodnocení vlivu církevních restitucí na státní rozpočet.

Při hodnocení výroku jsme zkoumali jednotlivé "lži", které údajně měl Miroslav Kalousek říct o Andreji Babišovi. Některé z těchto kauz nejsou dosud uzavřeny, u některých (např. biopaliva) není pravdou, že by Miroslav Kalousek lhal. Zároveň je nutné říct, že "lži o Babišovi" nejsou zdaleka jedinou agendou místopředsedy TOP 09.

Ve věci označení Andreje Babiše Miroslavem Kalouskem za "estábáka" lze shrnout následující: Dne 30. června potvrdil Krajský soud v Bratislavě rozhodnutí okresního soudu Bratislava I, přičemž konstatoval, že: "Andrej Babiš nebyl vědomým spolupracovníkem STB." Dle předsedy senátu Juraje Považana: "Jeho evidence agenta(Andreje Babiše pozn. aut.)je v rozporu se skutečný stavem."

Ústav pamäti národa (vystupující jako žalovaný v předmětném sporu) předmětné rozhodnutí soudu respektuje, ale neztotožňuje se s ním, přičemž jej označuje za "rozporuplné a nepřesvědčívé". V dané věci pak Ústav "zváží podání dovolání a ústavní stížnosti."

Druhá část výroku je směřovaná k otázce daňového zvýhodnění biopaliv. Předmětný návrh zákona v současné chvíli stále čeká na své projednání ve druhém čtení PSP ČR. Daný spor Miroslava Kalouska a Andreje Babiše "o dotace pro výrobce biopaliv" shrnuje ČT 24, která v reportáži a článku věnovanému tématu ve zkratce uvádí následující:

"Daňové zvýhodnění biopaliv nebude ukončeno, rozhodla sněmovna. Za normálních okolností by se tím celá věc uzavřela, ale debata o biopalivech neprobíhá za běžných okolností. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) je totiž zároveň majitelem Agrofertu, který produkuje biopaliva. Miroslav Kalousek z opoziční TOP 09 jej viní ze střetu zájmů. Babiš ale tvrdí, že z dotací nemá Agrofert ani korunu. Pravdu mají i nemají oba dva. Příběh má totiž pokračování: když je něco dotované, tudíž levnější, tak to lidé kupují, a když je zajištěný odbyt, je zajištěná i produkce."

Co se týká finančního profitu Babiše z biopaliv, tímto tématem jsme se zabývali na našem blogu.

V další části výroku ("lže o tom, že jsme mu nedali rozhovor, přitom sám rozhovor dal") má první místopředseda vlády Andrej Babiš na mysli pravděpodobně obviněnívznesené Miroslavem Kalouskem ze dne 23. 9. 2015 směrem k MF DNES z údajné cenzury jeho rozhovoru, jehož plnou verzi místopředseda TOP 09 zveřejnil na webových stránkách TOP 09. K dané věci vydalo vydavatelství MF Dnes společnosti Mafra, kterou vlastní právě Andrej Babiš, následující prohlášení: „Nerozumíme postoji Miroslava Kalouska, který obvinil deník MF DNES z používání cenzury, protože v listu nevyšel jeho rozhovor celý. V pátek 18. 9. MF DNES obsáhle informovala o dění v TOP 09 (včetně fotografie M. Kalouska) před jejím nadcházejícím sjezdem. V textu byl obsáhle citován i místopředseda TOP 09 a citáty pocházejí právě z rozhovoru, o němž M. Kalousek hovoří."

"Vzhledem k tomu, že TOP 09 bude mít za měsíc stranický sjezd, rozhodl jsem, že napíšeme zprávu o tom, co bude s Karlem Schwarzenbergem po jeho konci v čele strany. Navíc při příležitosti toho sjezdu budeme dělat rozhovor s Kalouskem zcela určitě, nemělo cenu publikovat dva rozhovory s tím samým politikem během jednoho měsíce," řekl k tomu šéfredaktor MF DNES Jaroslav Plesl.

V případě poslední části výroku a zmiňované kauzy společnosti Agrotec, která patří do koncernu Agrofert, vlastněného právě Andrejem Babišem, je meritem případu obvinění zaměstnanců této firmy Policií ČR. Ti jsou spolu s dalšími účastníky (celkem 14 osob) podezřelí z trestného činu jednání výhody při zadání veřejné zakázky. Miroslav Kalousek k tomuto příkladu uvedl např. v rozhovoru pro ČT 24 následující:

Moderátor:"Chtěl bych říct, že ČT se tímto tématem zabývala ve všech zpravodajských relacích. Nicméně, co Vy budete chtít slyšet na mimořádné schůzi? Zatím nemáme úplně jasno, co by chtěli poslanci za hnutí ANO a co by chtěla TOP 09.

Miroslav KALOUSEK, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/: "Především chceme slyšet pana premiéra, jak se vypořádá s tím, že Policie ČR obžalovává firmu Agrotec za to, že pro pana Babiše manipulovala veřejné zakázky v době, kdy té firmě šéfoval pan Faltýnek. To je přece naprosto neuvěřitelný skandál. Když si porovnáte situace, ve které byl ministr Drobil, který musel odstoupit. Řada jiných ministrů musela za mnohem menší podezření okamžitě odstoupit. Situace, kdy pan ministr Babiš i pan Faltýnek zůstávají ve svých funkcích, byť policie je navrhuje obžalovat za to, že se obohacovali na úkor České pošty, je prostě neskutečný skandál. A je naprosto vyloučeno, aby se tím Poslanecká sněmovna nezabývala."

Toto vyjádření skutečně není pravdivé, obžaloba nehrozí pánům Babišovi a Faltýnkovi, ale firmě, kterou pan Faltýnek dříve řídil, a některým jejím zaměstnancům.

Výrok ministra financí je hodnocen jako zavádějící, neboť reálně opozice (myšlena vláda Petra Nečase) zmíněný deficit nepředkládala. Výše 120 miliard salda rozpočtu pro rok 2015 vychází ze střednědobého výhledu z roku 2013. Ten ovšem nejde srovnávat s konkrétním návrhem rozpočtu na příští rok.

Rozpočet na rok 2015 z dílny Andreje Babiše počítá skutečně s deficitem (.pdf) 100 miliard Kč.

Částka 120 miliard, s níž Andrej Babiš také operuje a přisuzuje ji současné opozici, vychází ze Střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2015 a 2016 (.pdf, str. 28). Tento výhled byl předložen spolu s návrhem rozpočtu na rok 2014 a předložila jej vláda Jiřího Rusnoka.

Samotné srovnání aktuálního návrhu státního rozpočtu (konkrétně salda) s rozpočtovým výhledem je problematické. Údaje uvedené ve výhledu nemusí v budoucnu odpovídat konkrétně navrženým částkám v daných rozpočtech, ten může reagovat na makroekonomickou situaci (např. na vyšší růst HDP), rozpočtové/politické priority nové vlády atp.

Podle mediálních zpráv (Česká televize/ČTK) z 13. června 2013 (tedy několik dní před pádem vlády Petra Nečase) plánoval pravicový kabinet saldo rozpočtu 2015 ve výši 110 mld. To ovšem neznamená, že by tuto výši vláda předkládala. Opět by vláda potenciálně mohla v budoucnu tuto výši korigovat (oběma směry) podle řady různých faktorů a nejde tedy o nějakou závaznou částku.

Petr Žaluda byl generálním ředitelem Českých drah od 1. 2. 2008 do 30. 7. 2013, kdy byl odvolán představenstvem ČD. Podle údajů z výročních zpráv Českých drah vzrostlo zadlužení společnosti (poměr cizích zdrojů k aktivům v %) během Žaludova působení z 36 % (VZ 2008, .pdf, str. 9) na 52,3 % ke konci roku 2012 (.pdf, str. 4). Rok 2013 není použit, Žaluda byl v půlce roku odvolán, zadlužení by ještě stouplo, nejsme ho však schopni zcela přesně kvantifikovat. Za éry Petra Žaludy tedy zadluženost stoupla, byť byla poměrně vysoká již předtím. Z celkové zadluženosti Českých drah by šlo Žaludovi teoreticky přisoudit zhruba třetinový objem.

Musíme vzít v potaz i to, že ačkoliv když byl Petr Žaluda generálním ředitelem podniku, nebyl monokratickým orgánem. České dráhy jsou akciovou společností, která je plně ve vlastnictví státu, a to podle zákona 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy (.pdf). § 3 pak výslovně uvádí, že za stát jedná v případě ČD Ministerstvo dopravy. V podniku funguje dozorčí rada, představenstvo a řídící výbor (členové nominováni jednotlivými resorty). Zákon (díl 5) upravuje pravomoce jednotlivých orgánů.

Z výroku není přesně patrné, o jakém nákupu vagonů ministr financí mluví. Například letos v dubnu nakoupily ČD vozové soupravy (celkem 25 ks) za více než čtvrt miliardy korun.

Pravdivost závěrečné části výroku o pronájmu lokomotiv za 430 milionů korun se nám nepodařilo dohledat, je ovšem pravdou, že si Dráhy některé lokomotivy pronajímají, např. rakouské lokomotivy Taurus, jež jsou ovšem v současné době předmětem sporu mezi ČD a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který v červnu letošního roku udělil ČD pokutu a zákaz plnění smluv kvůli porušení zákona při zadávání zakázky. V říjnu ÚOHS pokutu i zákaz potvrdil.

Pokud tedy budeme hovořit o konkrétní vině za zadlužení (či v podstatě jakýkoli stav v Českých drahách), je nutné hledat odpovědnost jak na generálním řediteli, tak i na politické reprezentaci, která pod sebou má orgány ČD, jež mohou ředitele odvolat. Výklad Andreje Babiše je značně zjednodušující, neboť pomíjí, že generální ředitel Českých drah není nekontrolovatelnou postavou. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Ministr Babiš mluví o zprávě Evropské komise (.pdf), která vyčísluje daňové úniky v Evropské unii v roce 2012.

Potenciální neodvedené DPH (VAT gap, str. 16) činí celkově 177,22 miliard eur za všech 28 zemí EU. V České republice je to 3,267 miliard eur, což činí 22 % z celkového potenciálu.

Jak se však uvádí i přímo v reportu, tento výpadek může být způsoben jak daňovými podvody, tak také bankroty, insolvencemi a jinými příčinami. V reportu zároveň autoři poznamenávají, že zvýšení DPH může krátkodobě ovlivnit výši tohoto "gapu", rozdílu mezi potenciálem a skutečně odvedeným DPH. Jmenovitě Česká republika je uvedena jako příklad země, kde se v měřeném roce DPH zvýšilo a dopad na vypočtený nedoplatek tak může nastat.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící. Andrej Babiš správně uvádí čísla uvedená ve zprávě, špatně ale interpretuje význam těchto čísel.

Mluví-li Andrej Babiš o "pouštění investic", je nutné je porovnat s předchozími roky. Výše proinvestovaných částek je podle Tabulkové přílohy Návrhu SR pro rok 2015 (.xls, List T-6) bilancující kapitálové výdaje (položka, pod kterou jsou ve SR investice rozpočtovány) za uplynulé roky roky:

201320142015102,3 mld Kč74,3 mld Kč75,6 mld Kč

Dá se tedy konstatovat, že investice meziročně rostou, i když velmi mírně. Zároveň ale zdaleka nedosahují úrovně roku 2013, tedy kritizovaného Kalouskova rozpočtu. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Pokud jde o druhou část výroku zaměřenou na rozvoj škol, poslankyně Věra Kovářová (TOP 09) k tomuto řekla: "Přesvědčovala jsem středočeské poslance, že investice do rozšíření základních škol v okolí Prahy jsou naprosto nezbytné".

Ve schváleném státním rozpočtu byl opravdu v dubnu 2014 tento program nově zařazen a označen jako podprogram 298213 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Prostředky na tento program jsou vyčleněny ve výši 300 mil. Kč a jsou v první etapě účelově určeny na pomoc obcím v okresech Praha-západ, Praha-východ. Podat žádost o poskytnutí dotace v této první fázi šlo v termínu nejpozději do 11. června 2014. Více o první etapě podprogramu zde (.pdf).

Informaci, kolik obcí a s jakým požadavkem se na program přihlásilo, se z veřejných zdrojů zjistit nepodařilo.

Výrok je zavádějící, protože na dohodě ohledně sporných pozemků se stát dohodl již v roce 2011 a ministr Babiš ani současná vláda tak neměl na současném vyřešení situace žádný podíl.

Spor o pozemky Ludmily Havránkové nutné k dokončení dálnice D11 skutečně definitivně skončil 26. listopadu (tedy týden, nikoliv dva po Babišově vystoupení ve Sněmovně) jejich odkupem prostřednictvím Státního pozemkového fondu. Tento spor trval bezmála 20 let. Prostřednictvím ČTK o tom informovaly Lidovky či Ihned.

Podle informací mluvčí pozemkového úřadu stát potřebný pozemek pro dostavbu dálnice získal již na základě dřívější dohody mezi Havránkovou a Ředitelstvím silnic a dálnic. Podle ní byla podmínkou Havránkové pro předání poloviny pozemku nutného pro výstavbu dálnice právě dnešní dohoda o směně zemědělské půdy.

Jak shrnuje vývoj kauzy níže, k této dohodě došlo již v roce 2011, tedy v době, kdy Andrej Babiš nezastával žádnou exekutivní funkci, a tudíž ani nemůže mít na uzavření smlouvy podíl. Česká televize k tomu v té době uvedla: " Farmářka Ludmila Havránková prodala státu 11 hektarů za celkem 90 milionů korun. Ředitelství silnic a dálnic tak může dostavět hradeckou dálnici D11, čemuž farmářčino odmítání prodat část pozemku doposud bránilo. Další pozemky má Havránková směnit s Pozemkovým fondem (tedy současná situace, za kterou si Babiš přiznává zásluhy)". Připomeňme ještě, že spor se dál vlekl se sestrou Havránkové Štrosovou. Ta se ale ale nakonec v roce 2012 rozhodla své pozemky státu darovat.

Vývoj sporů o pozemky Ludmily Havránkové (zdroj: Deník).

Výrok je hodnocen jako zavádějící na základě slov Andreje Babiše z Otázek Václava Moravce z 29. června 2014. Ministr financí sice neuvedl přímo, že rozpočet v roce 2017 bude koncipován jako vyrovnaný, ale fakticky řekl, že pokud budou splněny některé konkrétní kroky, tak by vyrovnaný měl být.

Celé vyjádření k vyrovnanému státnímu rozpočtu se točí kolem vystoupení Andreje Babiše v Otázkách Václava Moravce z 29. června 2014. Diskutoval zde s Miroslavem Kalouskem a mluvil o vyrovnaném rozpočtu v roce 2017. Nicméně jej podmínil přijetím a prosazením některých konkrétních kroků a kategoricky tedy neprohlásil, že rozpočet v roce 2017 bude vyrovnaný. Přikládáme část přepisu zmíněné diskuze, která se právě této otázky týká.

V Událostech, komentářích dne 22. září 2014 pak Babiš na dotaz moderátora Lukáše Dolanského stran vyrovnaného rozpočtu uvedl, že šlo o jeho přání.

Odvod loterijních společností do ČOV byl prosazen v první polovině roku 2013. Jednalo se o návrh novely zákona o loteriích (celý návrh - .pdf) a jiných podobných hrách z dílny skupiny poslanců. Spojitost s Rusnokovou vládou (Babiš zaměňuje za Fischerovu vládu) je fakticky nulová, zákon pouze finálně podepsal premiér Rusnok, nicméně na samotné projednávání neměl žádný vliv, zmíněná novela prošla Parlamentem v době vlády Petra Nečase.

Návrh je podrobně popsán v důvodové zprávě (viz. celý návrh - str. 4), konkrétně jde o snížení odvodů loterijním firmám s tím, že ty se zavázaly posílat finanční prostředky (ve výši snížení odvodu) přímo Českému olympijskému výboru, což jinak podle zákona na nich nebylo vymahatelné.

Web Českého olympijského výboru přehledně ukazuje plánované příjmy z tohoto odvodu. Pro letošní rok jde o 430,5 milionu korun, zde je Babiš tedy velmi přesný. Co se týká těchto peněz, jejich distribuce jednotlivým sporovním svazům je transparentní. Jde také vidět, že peníze neputují pouze do několika málo sportů, ale i do neolympijských sportů.

Co se týká dalšího financování sportu, podívejme se na stav roku 2014, který vychází ze schváleného rozpočtu.

Schválený zákon o státním rozpočtu (.pdf) na rok 2014 uvádí výdaje na sport ve 3 kapitolách – Ministerstvo vnitra (výdaje na sportovní reprezentaci), obrany (zajištění státní sportovní reprezentace) a školství, mládeže a tělovýchovy (sportovní reprezentace/všeobecná sportovní činnost).

Reprezentace OstatníVnitro (str. 20) 48 mil.

Obrana (str. 13) 129 mil.

Školství (str. 30) 1065 mil. 1918 mil. Celkem 1242 mil. reprezentace plus ostatní — 3160 mil.

Co se týká investic, tak Ministerstvo školství má program133510 Podpora rozvoje materiálně technické základny sportu a tělovýchovy pro rok 2014, skrz který jsou podporovány menší sportovní oddíly po celé České republice. Prostřednictvím tohoto programu mělo být aktuálně proinvestováno (.pdf) cca 810 milionů a to do řady malých projektů.

Babiš tedy pojmenovává korektně výši odvodu do ČOV, nicméně se mýlí v tom, kdy byla tato praxe zavedena. To by nebyl fakticky problém, jde spíše o detail. Problematickou částí jeho výroku je to, že uvádí, že zdroje proudí většinou do "stejných firem". Vyjdeme-li z veřejně dostupných dat podpory sportu, tak přes složku ČOV je podporována řada svazů a i také neolympijských sportů, přes MŠMT zase probíhají investiční akce a to i na sportovně amatérské úrovni. Není tedy pravdou, že by peníze, které jsou na sport v ČR alokovány, končily výhradně u několika málo subjektů, byť samozřejmě větší částky získávají svazy, které jsou personálně větší či dlouhodobě výsledkově úspěšnější. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok ministra financí Andreje Babiše hodnotíme na základě informací ze stránek Ministerstva financí ČR jako zavádějící. V roce 2009 byl schodek státního rozpočtu skutečně téměř 200 miliard. Nicméně od té doby se jej až do roku 2013 dařilo postupně snižovat až na částku 81,3 mld. Kč. Navrhované schodky pro rok 2014 i pro nadcházející léta 2015–2017 se pohybují ve vyšších částkách. Nejedná se tedy navíc o kontinuální snižování. Andrej Babiš zmiňuje u schodku státního rozpočtu pro rok 2009 číslo " skoro 200 miliard ". Ministerstvo financí ve svých statistikách eviduje schodek rozpočtu ve výši 192,4 mld. Kč, což skutečně odpovídá zmiňovanému údaji. Podle závěrečného účtu pro rok 2009 (kapitola I. Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu) byl původně schodek státního rozpočtu plánován na výši 38,1 mld. Kč a později schváleno navýšení na 52,2 mld. Kč. Do takové situace však zasáhla světová ekonomická krize, jak také uvádí zmíněný závěrečný účet: " Nepříznivý výsledek hospodaření státního rozpočtu vychází především z neplnění inkasa daní z příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, kde se projevil velký rozdíl mezi schváleným rozpočtem, který byl postaven na růstu HDP o 4,8 % a současnou ekonomickou realitou (způsobenou celosvětovou krizí), která představuje v České republice poměrně výrazný pokles HDP za celý rok 2009." Vývoj schodku státního rozpočtu je patrný v následující tabulce:

Rok 200920102011201220132014201520162017 Saldo v mld. Kč -192,394*-156,416*-142,771*-101*-81,264*-112**-100***-100***-95***Zdroje: * Tisková zpráva Ministerstva financí ČR ze dne 7. ledna 2014 ** Podle zákona 475/2013 o státním rozpočtu ČR (.pdf, str. 2, §1) *** Návrhy podle informací ze stránek Vlády ČR Přehlednou tabulku se zdroji od roku 1990 uvádí také Wikipedie. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že ačkoliv se skutečně jedná v letech 2015–2017 o nižší schodek státního rozpočtu oproti uvedenému roku 2009, patrné je jeho snižování již za předchozích let. Přestože navrhované schodky státního rozpočtu na roky 2015–2017 jsou nižší než v roce 2009, nejedná se o kontinuální snižování. Nejnižší výše od roku 2009 schodek prozatím dosáhl v roce 2013. Výrok na základě výše zmíněných údajů hodnotíme jako zavádějící. Na závěr připojujeme funkční období jednotlivých ministrů financí od roku 2007:1. Miroslav Kalousek: 9. ledna 2007 – 8. května 2009 (II. vláda Mirka Topolánka)2. Eduard Janota: 8. května 2009 – 13. července 2010 (vláda Jana Fischera)3. Miroslav Kalousek: 13. července 2010 – 10. července 2013 (vláda Petra Nečase)4. Jan Fischer: 10. července 2013 – 29. ledna 2014 (vláda Jiřího Rusnoka)5. Andrej Babiš: 29. ledna 2014 – současnost (vláda Bohuslava Sobotky)