My jsme jednoznačně vybrali minulý rok o 72 miliard více daní a odvodů a pokud bysme vlastně nezlevňovali daně, že jsme snížili DPH, že i v rámci EET navrhujeme snížení DPH z 21 na 15 %, že jsme zavedli daňové výhody pro rodiče na druhé a třetí dítě, že jsme zavedli daňové výhody pro pracující důchodce, školkovné, tak na tom jsme přišli o 22 miliard. Takže my daně snižujeme a vybíráme.
Při hodnocení výroku vycházíme z tiskové zprávy Ministerstva financí a z důvodových zpráv předkládaných daňových zákonů. Nakolik měly koaliční změny v daňových zákonech skutečný dopad na plnění státní kasy však nemůžeme z dostupných dat přesně vyčíslit a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Celkový výsledek státního rozpočtu za rok 2015 najdeme v tiskové zprávě, ze které vyplývá, že celostátní příjmy (to znamená státní rozpočet spolu s územními rozpočty – daňovými příjmy obcí a krajů) z daní se zvýšily oproti roku 2014 o 72,19 miliard korun. Jedná se o nárůst o 5,4 %.
Dopad Babišem zmíněných opatření kvantifikuje ministerstvo ve zmíněné tiskové zprávě. Podle něj se na uvedené částce 22 miliard vedle výše zmíněných změn, které jsou výsledkem koaliční dohody, podílí také vyplacení dlouhodobě zadržovaných nadměrných odpočtů DPH finanční správou či vracení daní z emisních povolenek.
Dopad znovuzavedení daňové slevy pro druhé a třetí dítě a možnost uplatnění odpočtu pro pracující důchodce, kvantifikuje také důvodová zpráva (.pdf, str. 75) k zákonu – předkladatel zákona (tedy Andrej Babiš) odhaduje celkový hotovostní dopad daných změn na 5,6 miliardy.
Dopad zavedení druhé snížené sazby DPH byl v důvodové zprávě (.pdf, str. 16) vyčíslen na 6,640 miliard.
Takzvané školkovné, tedy možnost uplatnění výdajů za umístění dítěte do předškolního zařízení jako odečitatelnou položku od základu daně, bylo zavedeno spolu se schválením zákona o dětských skupinách. Důvodová zpráva (.pdf, str. 50) k tomuto zákonu nevyčísluje možné snížení výběru daní na základě uplatnění této slevy, zákon naopak hovoří o nemalých přínosech díky možnosti dřívějšího návratu rodičů předškolních dětí do zaměstnání.
My jsme minulý rok začali vydávat dluhopisy s negativním úrokem. Takže jsme si půjčili a ještě nám zaplatili. A na tom ministerstvo financí mimochodem vydělalo minulý rok 540 milionů, jsme vydělali. A v roce 2014 jsme vydělali 240 milionů.
K historicky prvnímu dosažení záporných úrokových sazeb došlo v druhé polovině roku 2015, což České republice zajišťuje dodatečné příjmy z přijatých půjček.
Tiskové zpráva Ministerstva financí z 26. srpna 2015 informuje o historicky prvním dosažení záporného úroku ve výšce 0,001 % v aukci střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. To v praxi skutečně znamená, že za půjčku v podobě prodeje státních dluhopisů stát inkasuje dodatečný příjem.
Další tisková zpráva MF z 18. prosince informuje o takovémto dodatečném příjmů za rok 2015 ve výšce 414 milionů korun.
V roce 2014 úrok ještě záporných hodnot nedosahoval, a proto není jasné, o jakém „výdělku“ hovoří ministr v poslední větě svého výroku. Kontaktovali jsme tedy Ministerstvo financí s žádostí o další informace k tomuto tématu a prozatím hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Pan předseda neříká pravdu. ODS nám navýšila daň z DPH z 5 na 15 %. Takže vytáhla každý domácnosti, průměrný český domácnosti tisíc korun měsíčně z peněženky, jo. Takže neříká jako pravdu.
Výše sazby daně z přidané hodnoty je určena § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
Do roku 2015 se rozlišovaly dvě sazby, základní a snížená (v roce 2015 byla vytvořena třetí, nejvíce zvýhodněná kategorie pro léky, knihy a kojeneckou výživu). Snížená zahrnovala potraviny (kromě alkoholických nápojů), knihy, dřeviny a rostliny, dětské autosedačky, některé služby (sběr, přeprava a likvidace komunálního odpadu, opravy invalidních vozíků, hromadná pravidelní doprava) aj., což určoval výčet v příloze zákona.
Snížená sazba DPH byla až do roku 2007 5 %, poté se během vlády Mirka Topolánkazvýšila na 9 %. Základní zůstala v tomto období nezměněná, a to ve výši 19 %.
K dalšímu zvyšování snížené sazby došlo v letech 2010 (na 10 %), 2012 (14 %) a 2013 (15 %), tedy za vlády Petra Nečase. Zvýšila se také základní sazba, a to v roce 2010 (na 20 %) a v roce 2013 (na 21 %).
Za období vlád ODS od doby, kdy snížená sazba DPH byla ve výši 5 %, tedy skutečně došlo k zvýšení této daně, a to z 5 % na 15 % pro sníženou sazbu a z 19 % na 21 % pro základní sazbu.
Existuje poměrně mnoho studií zabývajících se dopadem zvýšení DPH na výdaje domácností, nepodařilo se však dohledat žádnou, která by porovnávala daňové zatížení konkrétně pro sazby 5 % a 15 %. Tuto částku se nám nepodařilo ověřit ani z jiných zdrojů a z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Mluvíme o programovém období 2007 a 2013. Za to období jsme měli nárok na 700 miliard. A kdo nastavoval ty podmínky? Kdo za to může? No může za to na prvním místě ministerstvo školství. Kdo tam byl? Nějaký Dobeš, jejich koaliční partner. MŽP jsme přišli o 7,5 miliardy. Kdo za to může? No Chalupa a Drobil. Ty tehdá se nastavovaly ty podmínky. My, když jsme přišli v lednu 2014, tak hrozilo, že nevyčerpáme 63 miliard. A my jsme jenom za rok 14 vlastně ušetřili 24 miliard.
Pokud jde o ministry odpovídající za čerpání fondů, na Ministerstvu školství byla situace mnohem složitější, než jak uvádí Babiš s příkladem Dobeše. Jen v roce 2007 se tak vystřídali čtyři ministři a Dobeš byl ministrem až v roce 2010 ve vládě Petra Nečase.
Stejně tak je mnohem složitější situace na Ministerstvu životního prostředí, kde se v roce 2007 vystřídali dva ministři a Chalupa přišel na ministerstvo v roce 2011 a Drobil v roce 2010.
V obou případech je navíc nutno říci, že: " Podmínky pro využívání prostředků z evropského rozpočtu jsou stanoveny nařízeními Evropské unie. Konkrétní strategie a oblasti pro čerpání evropských prostředků jsou pak stanoveny Národním strategickým referenčním rámcem (NSRR), který byl zpracován všemi členskými státy a následně schválen Evropskou komisí. " NSRR pro období 2007-2014 pochází z července 2007 (.pdf) a je pod ním podepsáno Ministerstvo pro místní rozvoj. Východiskem pro zpracování návrhu NSSR byl Národní rozvojový plán České republiky, jenž byl vzat na vědomí usnesením Vlády ČR (za premiéra J. Paroubka) č. 175/2006 (.pdf) z února 2006.
V programovém období 2007-2013 šlo (kdy rok 2015 byl posledním rokem implementace) z evropských fondů čerpat částku cca. 700 miliard korun (k říjnu 2015 se mluví o 677 mld., změna je způsobena pohybem kurzů měn apod.).
Dle zprávy z března 2014 (dle Ministerstva pro místní rozvoj, MMR) hrozilo, že Česká republika nevyčerpá až 62,8 mld.
Na podzim 2014 (.pdf, str. 3) byly odhady nedočerpání v závěru programového období na méně než 5 mld. Kč. Z upřesněných predikcí řídících orgánů z počátku roku 2015 vyplývalo, že na konci období nevyužijí 18,7–23,1 mld. Kč.
V lednu 2016 se očekává, že podle MMR za celé programové období 2007 až 2013 Česká republika nedočerpá zhruba 30 mld.
Zda vláda B. Sobotky dokázala "ušetřit" 24 mld. v roce 2014 a jak (příp. kde a kdo) přišel o 7,5 mld. na Ministerstvu životního prostředí se nám zjistit nepodařilo.
Naši vládu má pochválit, protože my jsme extrémně čerpali to, co oni zanedbali. Startovali jsme 63 miliard v lednu 2014, co bylo ohroženo. A my jsme už jenom za rok 2014 dostali vlastně 24 miliard, za minulý rok zase to snížíme a nakonec z těch 700 miliard nevyčerpáme možná 26 až 30 za celé období, které oni nastavovali.
Andrej Babiš mluví o čerpání dotací z evropských fondů v programovém období 2007-2013, přičemž prostředky z tohoto programového období bylo možno čerpat ještě následující dva roky, tedy do konce roku 2015, přičemž pro rok 2015 zbývalo podle analýzy Ministerstva pro místní rozvoj proplatit více než 200 mld. Kč, tedy 30 % prostředků programového období 2007–2013.
Na začátku roku 2014 se odhady ohledně nedočerpaných prostředků za celé období skutečně pohybovaly kolem 62,8 miliardy korun, přičemž cílem podle tehdejší ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové bylo snížit toto číslo na 20 miliard. Z celé sumy k začátku ledna 2014 pak domácí příjemci dotací získali 514,9 miliardy korun.
Na konci roku 2014 však podle již zmíněné analýzy Ministerstva pro místní rozvoj byla stále v ohrožení nevyčerpání částka dosahující 41,4 miliard korun. Stejná analýza dokonce uvádí, že " vpřípadě nedořešení problematiky EIA a nemožnosti realizace velkýchdopravních projektů z fondů EU by mohlo nedočerpání dosáhnout až výše 85,1 mld. Kč ".
Údaje o nevyčerpaných prostředcích za celé zmíněné období však ještě nejsou dostupné, k dispozici jsou pouze odhady, které nelze brát jako definitivní stav.
A my jsme přišli, nebyl zákon o státní službě. Byla jsme poslední země v Evropě, která neměla zákon. Neměli jsme EIU. Dneska máme na stole, máme na stole 650 kilometrů staveb, které mají EIU, to povolení na stavbu z hlediska životního prostředí.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož jsme doposud neobdrželi odpověď ze strany Ministerstva životního prostředí na náš dotaz ohledně rozsahu staveb s udělenou EIA.
Zákon o státní službě byl jednou z podmínek našeho přistoupení k Evropské unii. Skutečnost, že Česká republika byla jedinou zemí, kde takový zákon nebyl účinným potvrzuje na svém webu např. Rekonstrukce státu. Původní zákon o státní službě (zákon č. 218/2002 Sb.) byl schválen již v roce 2002, avšak jeho účinnost byla stále odkládána až do doby, kdy byl tento zákon zrušen novým zákonem o státní službě, který je účinný od 1. ledna 2015.
Co se týče tzv. EIA (z anglického Environmental Impact Assessment, tedy vyhodnocování vlivů na životní prostředí), poprvé byla v České republice uzákoněna již v roce 1992 (zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí). Tento byl v roce 2001 nahrazen novým zákonem, který je účinný do dnešního dne, přičemž za vlády současné koalice byl dvakrát novelizován (viz záložka Historie). Poslední novela byla schválena v důsledku hrozícího zastavení čerpání fondů EU ve výši cca 100 miliard, jelikož zákonodárci dříve nesprávně implementovali směrnici EU do našeho právního řádu. Není však pravdou, že bychom dříve neměli EIA uzákoněnu.
Václav MORAVEC: Ale vy jste to za 2 roky nenapravili, pane ministře. Proto se ptám, jste spokojen s prací Dana Ťoka? Andrej BABIŠ: Ano. Jsem spokojen s prací, protože vyčerpal všechny peníze na dotace z evropských fondů.
Dotace z evropských fondů do infrastruktury České republiky mají podobu Operačního programu Doprava, z něhož může Česká republika v období 2014-2020 čerpat až 125 miliard korun. Ministr Ťok se zároveň vyjádřil, že by tyto zdroje měly pokrýt především rozvoj dálniční a železniční sítě.
Výzvy, vyhlášené ke konci listopadu 2015, však počítají s čerpáním částky přibližně 84 miliard Kč a nelze tedy říci, že by byly z evropských fondů vyčerpány všechny peníze. Zároveň je ale jasné, že vzhledem k trvání projektu až do roku 2020 je možné, že se všechny prostředky časem vyčerpají - v minulém programovém období 2007 - 2013 byly výzvy koncipované tak, aby k tomu došlo. Zároveň byla Česká republika v roce 2015 spolu se Slovenskem podle Evropské komise nejúspěšnější zemí, co se čerpání eurofondů týče.
V neposlední řadě pak citujme prohlášení ministra dopravy z prosince 2015, v němž uvádí: "Na základě aktuální fakturace po skončení letošní stavební sezóny, kterou si příjemci vyžádali k proplacení, je zřejmé, že Operační program Doprava 2007-2013 směřuje k plnému dočerpání (...)Využití všech evropských prostředků v dopravě je reálnou prognózou, pro dosažení tohoto cíle je ale ještě nutné, schválení velkých projektů na straně Evropské komise. Přesná čísla budou během prvního čtvrtletí příštího roku, nicméně odhad jasně naznačuje, že se letos podařilo připravit a realizovat projekty v částce o cca 10 mld. Kč vyšší než bylo původně předpokládáno."
V tuto chvíli tak nejsou k dispozici tvrdá data, která by konkrétně uváděla, zda byly prostředky z daného programu kompletně vyčerpány. Je k dispozici čtvrtletní monitorovací zpráva (.pdf) za 3. čtvrtletí roku 2015, ta ovšem nedokládá finální stav v programu Doprava. Výrok po zveřejnění těchto přesných čísel budeme aktualizovat, nyní jej hodnotíme jako neověřitelný.
My jsme ztratili preference, protože se tady neustále lže o EET.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Pokles preferencí hnutí ANO totiž není jednoznačný v jednotlivých průzkumech a agentury nezkoumají vliv veřejné diskuze o EET na sílu hnutí v průzkumech. Jde spíše o nepodloženou hypotézu ministra financí.
Výrok Andreje Babiše padl v reakci na volební model TNS Aisa, který v pořadu prezentovala Česká televize. Samotný pokles hnutí ANO je v posledních měsících v rámci statistické chyby. Zpráva také nezkoumá vliv konkrétních politik na preference.
Zdroj grafu: TNS Aisa
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ve své poslední zprávě z 23. září 2015 (.pdf) neuvádí žádná fakta nebo hypotézy, které by spojovaly ztrátu voličských preferencí s diskuzí o zákoně o EET.
Na přiloženém vývojovém grafu CVVM můžete sledovat vývoj podpory hnutí ANO (jde opět o volební model).
Uveďme ještě data společnosti Median (.pdf –jde o volební model ze srpna – poslední publikovaný výzkum). Median ve své zprávě ze srpna nepotvrzuje pokles podpory pro hnutí ANO. Nepracuje tedy ani s hypotézou, proč by hnutí klesalo.
Zdroj grafu: Zpráva společnosti Median (srpen 2015)
Václav Moravec: V Brněnských teplárnách je syn Jaroslava Faltýnka, vašeho místopředsedy. Andrej Babiš: Já jsem se to dozvěděl z Parlamentních listů. Syn Jaroslava Faltýnka je zaměstnanec auditorské firmy a ta firma plynárenská ho požádala, aby jim pomohl. Václav Moravec: On je místopředsedou představenstva. Andrej Babiš: Ano, a bere 25 tisíc korun.
Jiří Faltýnek, syn místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, je zastupitelem ANO v městské části Brno-Ivanovice. Od prosince 2014 je rovněž místopředsedou společnosti Teplárny Brno, jejímž jediným akcionářem je město Brno.
Současná právní úprava nespecifikuje, na základě jakých pravidel jsou členové dozorčích rad a představenstev do funkcí nominováni. Nelze tedy ověřit, na základě jakého klíče či požadavku brněnských tepláren se Jiří Faltýnek do této funkce dostal.
Oficiální web města Brna v únoru 2015zveřejnil odměny, na které si lidé v představenstvech a v dozorčích radách městských firem přijdou. Místopředsedovi představenstva Teplárny Brno měsíčně náleží 26 tisíc korun hrubého.
On (Miroslav Kalousek, pozn. Demagog.cz) zaměstnával trestně stíhaného, odsouzeného za daňový podvod, Šnábla na ministerstvu, který tam vypaloval arbitrážní firmy a tak dále
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. V první části věty má sice Andrej Babiš pravdu, nicméně druhou a podstatnější část jeho výroku (o vypalování arbitrážních firem) nelze potvrdit ani vyvrátit.
Radek Šnábl byl na podzim roku 2008 ústeckým krajským soudem odsouzen k dvouleté podmínce za krácení daně a pokutě 300 tisíc korun. Verdikt potvrdil v dubnu 2009 pražský vrchní soud a v srpnu 2010 pak i Nejvyšší soud. Soud jako trestný čin klasifikoval jeho podíl na obchodování s hracími automaty v roce 1999, ty pak Šnábl se svými společníky prodal do Arménie a firma, ve které byl Šnábl předsedou představenstva, pak po finančním úřadě v Děčíně žádala vrácení daně z přidané hodnoty. Úředníky v Děčíně ale zarazila vysoká částka, kterou společnost požadovala. Celou kauzou se v říjnu 2011 zabýval týdeník Euro.
Podle informací serveru iHNed.cz Šnábla na ministerstvo financí přivedl Jiří Rusnok, který vedl rezort v letech 2001 a 2002. Se Šnáblem spolupracoval později i na ministerstvu průmyslu a obchodu. Na ministerstvu financí se Šnábl opětovně objevil jako poradce Vlastimila Tlustého a od roku 2007 řídil mezinárodněprávní odbor, kde se pro stát zabýval arbitrážemi v řádech miliard korun. Jeho povýšení se kryje s usednutím Miroslava Kalouska do křesla ministra financí, který rezort řídil od ledna 2007 do do května 2009 a opětovné od července 2010 do července 2013.
Po rozsudku Nejvyššího soudu podal Radek Šnábl rezignaci, tu ale, jak uvedl pro Českou televizi mluvčí rezortu Ondřej Jakob, Miroslav Kalousek nepřijal a Šnábla popsal následovně: „Alibističtí a nestateční mopslíci, kteří to dělali před Šnáblem, sice asi neměli žádný problém s trestním právem, ale prohrávali zbytečně jednu arbitráž za druhou. Já jsem v podobě ředitele Šnábla měl dobrmana.“ (zdroj: CT24.cz)
Šnábl na ministerstvu skončil v srpnu 2013, kdy dostal výpověď od Kalouskova nástupce Jana Fischera. Celý spor měl dohru u soudu, který dal Šnáblovi za pravdu, že jeho výpověd byla neoprávněná.
