Podle renomovaných agentur potenciál ztráty z takzvaných karuselových obchodů je 2,7 procenta HDP. To je těch sto miliard.
Podobný výrok Andreje Babiše jsme již hodnotili v předchozích diskusích, např. zde. Již tehdy jsme Babišův výrok hodnotili jako zavádějící z důvodu směšování dvou odlišných věcí: úniků DPH obecně a tzv. karuselových obchodů. Na tomto hodnocení setrváváme i v tomto případě.
A tady je vidět, jak kdo plánoval ten deficit. A my máme velice ambiciózní deficit, protože plánujeme jenom sto miliard naproti bývalé Nečasově vládě a pana Fischera. Ten pan Kalousek měl 110, pan Fischer 120.
Vláda Petra Nečase plánovala původně ve výhledu na roky 2015 a 2016 schodek státního rozpočtu 110 a 115 miliard korun, ale nakonec se rozhodla schodek na tyto roky udržet na hranici 105 miliard korun.
Úřednická vláda Jiřího Rusnoka, ve které byl Jan Fischer ministrem financí, pak zpřesnila výhled na roky 2015 a 2016 se schodkem 120 miliard korun.
V obou případech se však jedná o rozpočtový výhled, nikoliv o rozpočet jako takový. Srovnávání těchto materiálů se skutečným rozpočtem hodnotíme jako zavádějící.
My jsme to zdědili (pomoc stádu OKD), to vyjednal pan Mládek od pana Cieńciały, bývalá vláda od Pana Rusnoka, který vyjednal těch 1,1 (miliard)
Je pravdou, že celý problém s dolem Paskov vznikl dříve, než nastoupila vláda Buhuslava Sobotky, nicméně konkrétní dojednání pomoci státu bylo podepsáno až za současné vlády. Výrok je hodnocen jako zavádějící.
Předmětem výroku je situace týkající se plánovaného uzavření dolu Paskov patřícího těžební společnosti OKD. Konkrétně vedení OKD plán na uzavření dolu oznámilo 17. září 2013 s tím, že za předpokladu finanční účasti státu bude moci být těžba provozována do roku 2018. Bez přispění státu pak měl být důl uzavřen již v závěru roku 2014.
Hledáním řešení nastalé situace byl pověřen tehdejší ministr průmyslu Jiří Cienciala, který spolu s Dalem Ekmarkem, výkonným ředitelem OKD podepsal 6. ledna 2014 memorandum, v němž firma deklarovala ochotu k jednání o podmínkách prodloužení těžby.
Po skončení mandátu Rusnokovy vlády Cienciala nadále působil v pozici vládního zmocněnce pro danou problematiku. Výstupem z jednání byl navržený kompromis zahrnující zachování těžby do roku 2016 za předpokladu finanční spoluúčasti státu na pokrytí nákladů spojených s útlumem těžby. V této souvislosti byla současným ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem explicitně zmíněna částka 1,1 mld. Kč.
Výslednou konkrétní dohodu tedy Sobotkův kabinet nezdědil, dojednána a podepsána byla až za jeho působení, vláda tak měla prostor dohodu podepsat, vyjednat jinak, či zcela odmítnout.
Dokonce policajti dostanou 600 milionů, které jim Kalousek vzal ještě za rok 2013. Dostanou i peníze na tisíc nových míst. A 200 hasičů. Takže celkem policie dostane 1,4 miliardy.
Výrok je zavádějící, jelikož návrh předkládal tehdejší ministr vnitra Kubice a schválila jej vláda jako celek. Nelze tedy hovořit o tom, že by za snižováním prostředků pro policisty stál Miroslav Kalousek. Rovněž ani v alokovaných sumách není Babiš přesný, 1,4 miliardy prostředků poputuje navíc na policejní i hasičské sbory dohromady.
Zmíněné snížení rozpočtu za rok 2013 vychází ze změn původních návrhů policejních prezidentů Lessyho a dále Červíčka na prostředky alokované policistům. Celkově se jedná o 555 milionů korun (440 milionů korun na platy a 115 milionů korun v oblasti vzdělávání policistů). Navýšení počtu policistů přibližně o jeden tisíc a hasičů o 200 vychází z návrhu bývalého ministra vnitra Peciny. Zvýšení nákladů státu díky tomuto kroku bylo odhadnuto na 750 milionů korun. V součtu tedy můžeme hovořit o navýšení rozpočtu policejních sborů o více než 1,3 mld. korun. Dalším zvýšením platů by mělo být avizované zvyšování o 2 %.
Na Slovensku mají například agenturu na řízení likvidity. Tam řídí peníze státu online. Tam je 50 bankéřů v agentuře a každý den dělají online obchody.
Na základě informací z webových stránek agentury hodnotíme výrok ministra financí Andreje Babiše jako zavádějící.
Slovenská Agentura pro řízení dluhu a likvidity (ARDAL) byla zřízena v rámci balíku ekonomických reforem Slovenska v roce 2002, během kterých byl zřízen tzv. systém státní pokladny. ARDAL je rozpočtovou organizací napojenou na státní rozpočet, která je orgánem státní správy, a spolupodílí se na rozpočtové strategii Slovenska. Mezi hlavní úkoly agentury patří (podrobněji viz statut – .pdf) operativní řízení (refinancování) a optimalizace státního dluhu, řízení likvidity státu a celého systému státní pokladny, analýza finančního trhu a provádění finančních operací – realizace obchodu (.pdf) se státními cennými papíry, např. formou pravidelných aukcí státních dluhopisů. Podle poslední výroční zprávy z roku 2012 (.pdf) však agentura zaměstnává pouze 21 osob, z toho 17 osob ve státní službě (str. 8).
A potom je to samozřejmě podvody s DPH, ty takzvané karuselové obchody, kdy všichni odborníci říkají, že v Čechách je to řádově asi 2,7 procenta HDP. A samotní pracovníci finančního úřadu mi říkali, že je to v desítkách miliard.
Výrok Andreje Babiše o odhadu daňových úniků z DPH hodnotíme jako zavádějící, neboť ministr financí směšuje dohromady dvě odlišné věci – úniky DPH obecně a tzv. karuselové obchody.
Číslo 2,7 % se skutečně objevuje ve studii (str. 29, .pdf) sestavené odborníky pro účely Evropské komise, ze které Babiš údajně vycházel. Toto číslo ze zdrojů Eurostatu je ale tzv. VAT gap, což je sice rozdíl mezi předpokládanou výší výběru na DPH a skutečném výběru, nicméně (jak studie vysvětluje na str. 24) tuto částku netvoří jen podvody, natož výhradně karuselové, ale také například úlevy na dani či nedobytné pohledávky.
Další dodané materiály (str. 30), s Finanční správou ČR jako zdrojem, navíc hovoří pro stejný rok o čísle 2,11 %. Tato data nám poskytl Darek Kysela, asistent ministra financí.
Dodáváme jen, že všechna dostupná čísla jsou z roku 2011, a je pravděpodobné, že se od té doby změnila. Česká republika (jak je znázorněno na str. 33 studie) je jednou ze zemí, jež se od r. 2000 v této oblasti výrazně zlepšuje.
Pro úplnost dodáváme, že není v našich silách zjistit přesný obsah komunikace ministra financí s pracovníky finančních úřadů, tato skutečnost se však do hodnocení výroku nepromítá.
Slováci mají registrační pokladny deset let. Mají tam tu účtenkovou loterii, je to velice úspěšné, lidi tam každý měsíc můžou vyhrát deset tisíc euro. Losují osm aut, ano.
Výrok ministra financí hodnotíme jako zavádějící – korektně popisuje zavedení a úspěch účtenkové loterie, nicméně není pravda, že registrační pokladny jsou na Slovensku zavedeny deset let. Ve skutečnosti byly zavedeny již v roce 1995, v roce 2008 pak přibyla povinnost opatřit je fiskální pamětí.
Andrej Babiš mluví ve svém výroku o slovenské inspiraci v krocích, jež mají směřovat v lepšímu vybírání daní – v tomto případě konkrétně DPH.
Na Slovensku jsou skutečně zavedeny registrační poklady i tzv. účtenková loterie.
Povinnost mít registrační pokladny je dohledatelná ve slovenské legislativě. 22. února 1994 byla tato povinnost zavedena k 1. lednu 1995 vyhláškou Ministerstva financí Slovenské republiky. Vyhláška"o spôsobe vedenia evidencie tržieb elektronickou registračnou pokladnicou" to zcela jasně dokládá . V roce 2008 pak byl přijat zákon (.pdf), který nově ukládá povinnost provozovat registrační pokladny s fiskální pamětí.
Účtenková loterie byla na Slovensku spuštěna v září 2013. Toto opatření má motivovat občany ke sbírání účtenek a tím omezovat možné krácení daní. Je pravdou, že tato akce má značný ohlas a úspěch, referuje o tom řada zpravodajských serverů – za všechny uvádíme Idnes.cz a Kurzy.cz (oba texty byly vydány na začátku prosince 2013). Oba zdroje (stejně jako řada dalších) referují o zvýšeném výběru DPH, např. Idnes píše o výběru 5 miliard korun navíc.
K možným výhrám lze dodat, že skutečně občané zapojení do této loterie mohou vyhrát 10 tisíc euro (každých 14 dní) a losuje se také 8 aut.
Václav Moravec: Za měsíc budete prý mít šanci ukázat, jak se ve své dvojjediné roli politika a podnikatele nedostáváte do střetu zájmů, protože jde o tendr Státní správy hmotných rezerv na dodávku tisíce tun zmrazeného vepřového masa. Měla by se tohoto tendru podle vás zúčastnit firma, jejímž jste spoluvlastníkem, většinovým spoluvlastníkem, tedy firma Animalco? Andrej BABIŠ: Animalco skladuje pro stát maso, už nevím kolik, nevím, jestli deset let. Strašně dlouho. A já v tom nevidím problém, proč by nemohli skladovat dál. A já určitě do toho zasahovat nebudu. Není to moje kompetence. Pokud vím, tak Státní hmotný rezervy jsou pod panem Mládkem.
Je pravda, že firma Animalco skladuje již několik let pro Správu státních hmotných rezerv. Ovšem není zcela pravda, že by SSHR nebyla i v kompetenci Ministerstva financí. Ministr průmyslu a obchodu navrhuje předsedu SSHR po dohodě s ministrem financí. I některé další kroky musí být v souladu např. s Ministerstvem zahraničních věcí.
Správa státních hmotných rezerv (.pdf) je ústředním orgánem správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv (§ 1, odst. 1). Předsedu Správy jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu v dohodě s ministrem financí (§ 1, odst. 3).
Dále Správa např. společně s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem vnitra realizuje poskytování humanitární pomoci ČR do zahraničí.
Podle portálu E15 se dlouhá léta o maso staraly dvě firmy – Masoprogres Servis a Animalco.
Veřejná zakázka na pořízení masa do státních hmotných rezerv byla podána 19. září 2013, dodavatelé mohou podávat nabídky do 27. února 2014.
...já uvedu nějaké čísla, ministerstvo financí od roku 2006 do roku 2012 odpustilo na daních a poplatcích 40,5 miliardy korun.
Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k opravnému komentáři mluvčí Finanční správy ČR.
Informaci o odpuštěných daních udal v Parlamentnich listech tehdejší místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím. Ten konstatuje, že:
„Na základě komunikace s ministerstvem financí a po zaplacení částky 22.750,- Kč jsem obdržel oficiální informaci, že od 4. 6. 2006 do 31. 8. 2011(tedy v drtivé části za působení ministra financí M. Kalouska) bylo odpuštěno na daních, clech, poplatcích a odvodech a souvisejících příslušenstvích částka 40.544.000.000,-Kč.“
V reakci na tento článek mluvčí Generálního finančního ředitelství uvádí:
„Zveřejněná informace o prominutých daních, clech, poplatcích, odvodech a souvisejících příslušenství je rovněž bez bližšího vysvětlení zavádějící. Z částky 40,544 mld. Kč představuje prominutí daní a jeho příslušenství částku 10,8 mld. Kč. Zbytek jsou prominuté odvody a penále za méně závažná administrativní pochybení při použití dotací.“
Částka uvedená poslancem Babišem tak obsahuje nejen prominuté daně a poplatky, ale také další položky. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
Becherovku privatizoval pan Schwarzenberg s Bakalou, až potom to prodali Francouzům, získali za to peníze.
Protože francouzská firma Pernod Ricard byla privatizaci Karlovarské Becherovky přítomna od začátku hodnotíme výrok jako zavádějící.
O privatizaci Karlovarské Becherovky bylo rozhodnuto v roce 1997. Ve výběrovém řízení byla vybrána firma Value Bill (později přejmenována na SALB), ve které měli v roce 1997 podíl firmy Pernod Ricard, Patria Finance a Karel Schwarzenberg. Patria Finance byla tehdy v rukou Zdeňka Bakaly. Pernod Ricard posléze skutečně odkoupil podíly Patrie (rok 2001) a K. Schwarzenberga (rok 2007).
Oba aktéři, Karel Schwarzenberg i Zdeněk Bakala se tedy na privatizaci podíleli, jak tvrdí Andrej Babiš. Na privatizaci se však podílela také francouzská firma Pernod Ricard.
