Ale co je strašně důležitý je, že, i když my vykážeme tady v roce 2014 a 15 dvakrát sto miliard deficit, tak náš dluh se nezmění. Zůstane 1 683. To znamená, dluh 2013, 14, 15 bude úplně stejný (...) A víte proč? Protože já jsem zavedl restriktivní řízení likvidity státu. To znamená, že ty dluhopisy, které byly emitovány předtím, nám bohatě stačí na to, i když vykážeme 200 miliard deficit.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jedná se totiž o výhled do budoucna, který v tuto chvíli nemůžeme verifikovat. Tato prognóza však není nesplnitelná.
Státní dluh je součtem všech finančních pasiv státu (úvěrů, emitovaných dluhopisů, pokladničních poukázek apod.). Změna jeho výše není přímo navázaná na deficit (či přebytek) státního rozpočtu. Stát může své výdaje financovat z dalších zdrojů. Ministr Babiš dále v pořadu prohlásil, že nezvyšování nominální výše státního dluhu chce dosáhnout pomocí řízení likvidity státu prostřednictvím systému Státní pokladny. Díky sdílení volných finančních prostředků a plánování výdajů je pak možné volné prostředky použít pro financování státních výdajů. V této souvislosti je potřeba připomenout, že systém Státní pokladny spustil v roce 2013 již Miroslav Kalousek.
Za určitých podmínek je tak skutečně možné, aby současná výše dluhu zůstala zachována i při schodkových rozpočtech.
Navýšili jsme pobídky pro filmaře, navyšujeme o 900 milionů rozpočet vědy a výzkum. Pan Bělobrádek si vybojoval a já to podporuju.
Vzhledem k tomu, že jednání o státním rozpočtu stále probíhají a jeho návrh není dostupný online, nemůžeme ověřit všechna fakta uvedená v tomto výroku.
Co se týče pobídek pro filmaře, jejich navýšení z 500 na 800 milionů v letech 2015 a 2016 bylo předmětem schůzky ministra kultury a místopředsedkyně sněmovny Jermanové (zástupci vládní koalice). To popisuje ČTK, není však jasné, zda k navýšení skutečně došlo.
Co se týká rozpočtu na vědu, nejsou veřejně dostupná data, která by tvrzení ministra financí podporovala či naopak vyvracela.
Celý výrok je tedy neověřitelný. Nicméně po zveřejnění konkrétních obrysů návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015 jej dopracujeme podle v návrhu uvedených čísel.
Tady je 200 miliard daňových nedoplatků, z toho pan Kalousek odpustil 50 miliard.
Dle údajů finanční správy, která eviduje výši daňových nedoplatků, dosáhly ke konci roku 2013 nedoplatky kumulativního počtu téměř 149 miliard Kč.
Co se týče zmíněných odpuštěných nedoplatků, podobné zavádějící tvrzení jsme již jednou analyzovali. Dle dat, na která se Andrej Babiš zřejmě odkazuje, v období 2006−2011 došlo dle vysvětlení Generálního ředitelství MF ČR k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč, z toho prominuté daně činily pouze 10,8 mld. Kč.
Nemáme však k dispozici aktuální čísla. Oslovili jsme proto s žádostí o poskytnutí informací příslušné orgány a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Lidovci nominovali jedného člena do dozorčí rady Aeroholdingu, ČSSD si zase nominovalo jedného člena do Čepra a jsou tam všechno odborníci z branže, to nejsou politický nominanti.
Ministerstvo financí obměnilo 27. června členy dozorčích rad společností Mero, Čepro, ČEZ a Český Aeroholding. U prvních dvou jmenovaných navíc snížilo počet členů dozorčí rady z osmi na pět.
Nepodařilo se nám však dohledat informace o tom, které kandidáty měli nominovat do dozorčích rad Českého Aeroholdingu, resp. Čepra lidovci a ČSSD. Do Čepra byli dosazeni Otokar Krejsa, Ivan Souček, Petr Blažek a Roman Vaigel. Do dozorčí rady Aeroholdingu nově zasednou Jan Švejnar, Tomáš Šabatka, Jiří Opletal, Petr Blažek a Michal Požár. V případě některých, jako například Ivana Součka, se opravdu jedná o odborníky.
Co se týče nominantů KDU-ČSL a ČSSD, oslovili jsme jmenované strany s žádostí o potvrzení/vyvrácení tvrzení ministra financí. Doposud jsme však odpověď nezískali. Výrok případně na základě dodaných informací upravíme.
Václav MORAVEC: Tedy Václav Řehoř jako nový generální ředitel Českého Aeroholdingu by měl připravit perspektivně společnost pro vstup na burzu. Andrej BABIŠ: To je moje představa. Pan, naši koaliční partneři s tím nesouhlasí.
Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo tuto informaci potvrdit ani vyvrátit. Kontaktovali jsme tisková oddělení KDU-ČSL a ČSSD a dle jejich odpovědi hodnocení upravíme.
(A ještě bych rád reagoval na tu státní pokladnu. Státní pokladna, pan Kalousek nainvestoval 4,7 miliardy. Je de facto nefunkční, máme nález NKÚ za porušování zákona o veřejných zakázkách.) Máme výměr na porušení rozpočtové kázně ve výši 227 milionů. A pravděpodobně s penále to bude 400 milionů.
Výměr ve výši 227 milionů s výhledem na možných 400 milionů za projekt Státní pokladna se nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat, proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Navyšujeme platy státních zaměstnanců, tak de facto 40 % z toho se vrací do státního rozpočtu.
O navýšení platů státních zaměstnanců jednala vládní koalice několik měsíců. V únoru 2014 ministr financí prohlásil, že plánuje plošné navýšení mzdy o 2 %. Zhruba v polovině května už Andrej Babiš hovořil o navýšení o 2,5 %, přičemž představa premiéra Bohuslava Sobotky byla o něco vyšší. Poslední zprávy o průběhu jednání uvnitř koalice hovoří o plánovaném plošném zvýšení o 3,5 procenta. Podle všeho se však ještě nemusí jednat o konečnou dohodu.
Částí, která se týká 40% vratky do státního rozpočtu, myslí zřejmě ministr Babiš odvody a daň, tedy odvody na sociální pojištění ve výši 6,5 % 25 % (za zaměstnance a zaměstnavatele, zdravotní pojištění je odváděno pojišťovně) z hrubé mzdy, plus daň ze mzdy snížená o slevu na poplatníka a případné další slevy.
Ilustrativní výpočet výše odvodů na průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře shrnuje následující tabulka, v tomto případě odvede zaměstnanec státu přibližně 44 procent z hrubé mzdy
Hrubá mzda27 593Odvody z hrubé
mzdy (%)Ze superhrubé
mzdy (%) Sociální
(zaměstnanec)1 794 6.5 5 Zdravotní
(zaměstnanec)1 2424.53 Sociální
(zaměstnavatel)6 898 25 19 Zdravotní
(zaměstnavatel)2 48397 Superhrubá mzda36 975 Daň5 5502015 Sleva (poplatník)2 070 Daň po slevě3 480 12.6
Pokud ten důl (Paskov) bude dál fungovat, tak pro stát je to každý rok spočítané, že z toho máme výnos 500 milionů.
Není jasné, jak to Andrej Babiš myslel, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Pokračování těžby na dole Paskov tedy nepochybně přinese státu nějaký příjem, není ale možné na základě veřejně dostupných informací vyčíslit tento efekt. Ministerstvo financí má však patrně k dispozici podklady od společnosti OKD, ze kterých vychází.
Státní pokladna má samozřejmě příjmy z daní právnických osob v případě, že tyto dosahují zisku. Tato daň tvoří 19 % ze základu daně (zisku po očištění o odečitatelné položky). Společnost OKD, která vlastní důl Paskov, dosáhla v roce 2012 zisku, výsledky za rok 2013 jsou zatím k dispozici jen konsolidovaně za celou skupinu NWR, ta ale hlásí propad do ztráty. Za ztrátovou označují těžbu na dole Paskov i média a i samotná NWR.
Dalším příjmem pro stát je pak odvod DPH.
Podle zpráv pracuje v dole Paskov 2500 zaměstnanců OKD, odvody z jejich mezd pak opět činí příjmy státu (jedná se o odvody na sociální pojištění – dohromady 31,5 % z hrubé mzdy – a daň z příjmu ze závislé činnosti – 15 % ze superhrubé mzdy). Zároveň stát ušetří na podporách v nezaměstnanosti pro případné propuštěné zaměstnance, kterým by se nepodařilo najít nové zaměstnání. Zároveň multiplikační efekty těchto příjmů mají pozitivní dopad na lokální ekonomiku, což vede k dalším vyšším příjmům státu.
A čerpání resortu dopravy v této chvíli je 8,7 %, my jsme nebyli schopní vyčerpat ani peníze na dálnice, takže jsme vraceli 10 miliard.
Česká republika skutečně v loňském roce vracela 10 miliard korun, nebylo to však manko resortu dopravy. Největší rezervy mají ministerstva životního prostředí a školství.
Nedohledali jsme nicméně informaci, z kterých zdrojů pochází zmiňované číslo 8,7 %, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
A mě vyjádření paní poslankyně mrzí, protože asi byla pod vlivem tý kontroly (Ingeborg Grässleová – pozn. Demagog.cz), kdy konstatovala, že vlastně naše země je jedna z nejhorších nebo nejhorší v čerpání strukturálních fondů a taky náš systém umožňoval tady dělat obrovské podvody a nikdo to nekontroloval.
Ingeborg Grässleová je Členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, který v Praze prověřuje chyby v kontrole a auditech fondů EU.
Grässleová prohlásila: " Šéf hnutí ANO a podnikatel Andrej Babiš představuje v čele ministerstva financí vážný konflikt zájmů, který může ztížit spolupráci Evropské unie s Českou republikou".
"S velkou obavou sledujeme střet zájmů ve vládě, " prohlásila dále na tiskové konferenci. Už v minulosti byl podle ní takový konflikt zájmů u nejmenovaného bývalého ministra dopravy, jehož firmy podle poslankyně profitovaly z evropských projektů na rozvoj Vltavy. " Teď je na ministerstvu financí, " uvedla zákonodárkyně.
ČTK Grässleová následně vysvětlila, že Babišovy firmy dostaly 2,6 milionu eur (71 milionů Kč) z evropských fondů, ministr financí je ale podle ní zároveň v Česku garantem vůči EU, že tyto prostředky byly přiděleny řádně. " Jak může být někdo s tak masivními osobními finančními zájmy zároveň tímto garantem? " položila si řečnickou otázku. Tento střet zájmů podle ní znedůvěryhodňuje kontrolní systémy v ČR a požaduje jeho objasnění.
Nejlepším řešením by podle Grässleové bylo, kdyby vicepremiér své podnikatelské impérium prodal nebo předal nějakému pověřenci. " Každopádně musí jasně prokázat, že už s tím nemá nic společného," zdůraznila zástupkyně lidovecké frakce EPP v evropském výboru. Sama se prý hodlá této záležitosti dál věnovat. " Nenechám to v klidu, " poznamenala členka německých vládních křesťanských demokratů (CDU).
Podle Českého rozhlasu pak řekla konkrétně:" I have been on this committee for 10 years, and have done many reviews. But this is the first time I’ve felt the system allowed such massive fraud ".
Samotná tisková konference v plném znění v současnosti není na stránkách Evropského parlamentu k dispozici, nemůžeme tedy vyloučit, že Babišem zmiňované prohlášení nezaznělo, hodnotíme tedy prozatím výrok jako neověřitelný.
