No, například dneska jsem zjistil, že České poště dva a půl miliardy. Suklu je dva miliardy. V Českých lesích je deset miliard. Budvar má peníze a samozřejmě je potenciál na dividendy v Čepru, v Meru, v Aeroholdingu.
Z výroku Andreje Babiše není patrné, o jakých financích se konkrétně vyjadřuje. Situaci státního rozpočtu ve vztahu ke státním podnikům lze řešit vícero způsoby, od zmiňovaného managementu likvidity, přes navýšení příjmů z dividend, až po částečnou čí úplnou privatizaci.
Slova ministra financí dostatečně nespecifikují, odkud získat zmiňované částky, rovněž se nám nepodařilo najít objektivní hledisko zhodnocení potenciálu na dividendy. Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.
Ten cashpooling mi vyčítali, že jsem mluvil, že to někde leží ledem, ty peníze, a já jsem dokázal od ledna vlastně investovat 50 miliard korun jako euro za podstatně vyšší výnos, za 0,27 až 0,35 a máme z toho výnos 45 milionů za dva a půl měsíce.
Opakovaná prohlášení Andreje Babiše o 350 miliardách, které leží na účtech ČNB, vyvracela jak sama Národní banka, tak například ekonom David Marek, rozporoval je dříve i Demagog.cz.
Jak informoval v polovině března deník E15 (patří do skupiny MAFRA patřící Andreji Babišovi), ministerstvo od počátku roku investovalo velkou část z přibližně 50 miliard, které byly k dispozici na účtech ČNB. Krátkodobá investice měla podle E15 přinést výnos kolem 0,25 procenta, co je násobně více než běžný úrok ČNB. Podle reakcí ekonomů ale takový výnos nabízejí jen rizikovější investice například do španělských či italských dluhopisů (země s hodnocením v rizikovém pásmu). To však Andrej Babiš popírá a tvrdí: „Po intervenci ČNB vznikl hlad po eurech, tak jsme to zainvestovali v českých komerčních bankách za sazby 0,27 až 0,35, takže je to výhodné, a ty spekulace, že bychom investovali do nějakých španělských, nebo italských dluhopisů, jsou nesmysl“.
Z bilance ČNB pak vyplývá, že zatímco k 10. lednu 2014 měl stát u ČNB 50,7 miliardy korun, k 20. březnu už to byly jen 3 miliardy, byla tedy investována skoro celá rezerva.
Jak spočítal ekonom David Marek, při investici 36 miliard by si takto ročně stát přišel na 75,6 milionů. Přesné informace o tom, kolik peněz bylo přesně investováno a jaký výnos tato investice přinesla, nicméně nejsou veřejně dostupné a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Včera Mladá fronta napsala, že se bude zdražovat benzín. To je lež, ano. To je normální lež. A to je jeden případ, kde já říkám, my jsme poslední země v Evropské unii, která financuje ropné produkty a pohonné hmoty. A kolik tam máme peněz? Asi 35 až 40 miliard.
MF Dnes, respektive server Idnes, skutečně 26. března uveřejnila článek s názvem "Benzin může podražit. Kvůli novému `Babišovu´ poplatku", který, jak je z názvu patrno, pojednává o možném zdražení paliva až o 50 haléřů na litr. Zda bude mít ministrem navrhovaný "příspěvek na odvětví", tedy spoluúčast řidičů na udržování hmotných rezerv, skutečně na svědomí dopad na zvýšení cen pohonných hmot Demagog ovšem nedokáže zhodnotit.
V současnosti skutečně nákup strategických ropných rezerv zajišťuje stát prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv, hospodaření (.pdf) Správy je totiž součástí kapitoly státního rozpočtu.
Zda je Česko jedinou evropskou krajinou s takovýmto systémem, se nám ověřit nepodařilo. Podobný krok minulý rok chystalo i Slovensko, podle Hospodářské komory (jež se k tomuto již vyjadřovala v souvislosti s podobnou novelizací, kterou připravovala již Nečasova vláda), je "zapojení podnikatelské sféry do financování ropné bezpečnosti je ve světě zcela běžné".
Hnutí ANO pak na svém webu uvádí, že privatizací 3měsíčních zásob by stát mohl získat okolo 35 miliard korun. Tento údaj se nám ale z veřejných zdrojů ověřit nepodařilo, kontaktovali jsme proto SSHR s žádostí o informace.
České banky jsou nejlepší v Evropě, jsou narvané penězi, tady je 600 miliard kešů...
Není přesně jasné, co má ministr Babiš na mysli pod pojmem "600 miliard kešů", výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Pokud by se mělo jednat o pokladní hotovost v bankách, z přehledu ČNB vyplývá, že měly české banky k 31. 12. 2013 na účtech hotovost ve výši 43 miliard korun.
Podle zpráv E15 drží české banky vládní dluhopisy za více než 600 miliard, je ale otázkou, jestli se držení dluhopisů do splatnosti dá označit jako "keše".
Václav MORAVEC: Vrátíte-li se k té původní otázce. Dáte 3,5 miliardy na odkup nedobytných pohledávek, které mají zdravotní pojišťovny za státními firmami a které by mohly pomoci řešit tíživou situaci tuzemského zdravotnictví? Dáte ty peníze, nebo ne? Andrej BABIŠ: Zdravotní pojišťovny, pokud já vím, mají šest miliard, z toho VZP čtyři miliardy. A Ministerstvo financí, div se světe, má 140 miliard daňových nedoplatků. Z toho je 30 procent příslušenství, čiže úroky. Takže možná bysme měli začít tím, že si porovnáme, jestli tam náhodou nejsou stejný věřitelé. No a ohledně zdravotnictví, no tak to je skutečně zásadní téma, protože přes zdravotní pojišťovny teče ročně 220 miliard korun. Z toho přes VZP 150 miliard. A nikdo neví, kam tečou.
Náklady zdravotních pojišťoven činily za 4. čtvrtletí roku 2012 a první tři čtvrtletí roku 2013 (tedy za ta období, pro která má ČSÚ data) 233 343 miliard korun. Za rok 2012 činila tato částka 237 376 miliard, z toho 222 841 miliard šlo přímo na zdravotní péči. Náklady Všeobecné zdravotní pojišťovny činily v roce 2012 154 695 875 miliard korun (.pdf, str. 31). Všechna tato čísla při zohlednění naší desetiprocentní tolerance korespondují s čísly uváděnými Andrejem Babišem.
Podle posledních dostupných dat Ministerstva financí naakumulovaná výše daňových nedoplatků od roku 1990 činila 118 821 miliard korun. Tyto údaje jsou však již z roku 2012 a je proto možné, že od té doby toto číslo narostlo. Údaje o tom, jakou část daňových nedoplatků tvoří příslušenství, jsme nenalezli.
Nenašli jsme žádná veřejná data, která by potvrzovala či vyvracela výši pohledávek zdravotních pojišťoven vůči státním firmám. Z důvodu nedostatku veřejně dostupných dat nejsme schopni ověřit pravdivost výroku.
A bohužel Slováci jsou velice aktivní a úspěšní a za rok a půl snížili tento problém (tzv. karuselové obchody – pozn. Demagog.cz) asi o 300 milion euro. A vytlačují tyhle podvodníky, to jsou organizovaní podvodníci, do Čech. Takže my máme tady velký problém a Slováci jdou ještě tak daleko, že na to používají mýto. Mají satelitní mýto, ne ty brány naše podivné, ano. A oni vlastně vidí, protože když chcete dělat ten podvod na DPH, tak ten kamion musí jako že fiktivně projít tu hranici.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat ani statistiky ztrát státního rozpočtu v souvislosti s karuselovými obchody ani potvrzení bližšího vztahu mezi výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům.
Karuselové obchody jsou jedním z největších problémů při výběru daní. Jde o nelegální daňový únik spojený s neodváděním DPH fiktivními firmami. Proti těmto podvodům může stát bojovat rychlejší a efektivnější kontrolou odvodů DPH nebo tzv. reverse charge mechanismem (pdf., s.8), kdy za odvod daně odpovídá konečný odběratel, který si ji může později uplatnit jako odpočitatelnou položku. Vzhledem k tomu, že jsou tyto podvody velmi obtížně odhalitelné, nelze z nich vzniklé ztráty rozpočtu vyčíslit.
Na Slovensku funguje od 1. 1. 2010 systém satelitního mýtného, který umožňuje zdanit nákladní automobily a autobusy nad 3,5 tuny. Bohužel se nám však nepodařil dohledat žádný důkaz o možné souvislosti mezi efektivním výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům. Bez důkazu vztahu mezi mýtem a karuselovými podvody a bez odhadů ztrát státního rozpočtu musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.
Evropská unie doporučuje, abysme refinancovali ropné produkty ze státních hmotných rezerv. To je další projekt, který Slováci zrealizovali. A to se jednal o tom s panem ministrem Kažimírem slovenským.
Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo k tomuto tvrzení dohledat žádné potvrzující informace.
Povinný obsah přimíchávání v ČR je jeden z nejnižších v Evropě. Všechny okolní státy přimíchávají více biopaliv než ČR.
Tvrzení Andreje Babiše pochází z online chatu iDnes.cz z 8. 10. 2013.
Výrok A. Babiše hodnotíme jako neověřitelný, protože minimální obsah přimíchávání biopaliv je v České republice stanoven na základě objemu paliva, kdežto v okolních státech na základě energetické hodnoty paliva.
V České republice je stanoveno zákonem 201/2012 Sb. (§ 19), že výrobci a dodavatelé paliv jsou povinni přimíchat biosložky ve výši 4,1 % objemových do motorových benzinů, resp. 6 % objemových do motorové nafty z celkového objemu paliva.
Kromě České republiky stanovují minimální obsah biopaliv (tab. č 1) z celkového objemu i Belgie, Dánsko, Irsko, Velká Británie, Litva a Rumunsko. Ostatní evropské státy, včetně sousedních států České republiky, tento obsah stanovují podle energetické hodnoty paliva.
Takové minimální hodnoty jsou bohužel objektivně neporovnatelné a výrok tedy nelze ověřit.
Naše celková výroba řepky v ČR je necelé 4 procenta, i když v médiích a podle Vaší otázky máme často pocit, že jsme jediní zemědělci v ČR.
Andrej Babiš takto odpověděl v online chatu iDnes.cz z 8. 10. 2013.
Bohužel se nám nepodařilo z nezávislých zdrojů ověřit, zda měl Andrej Babiš pravdu, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Na otázku pěstování řepky olejky reagoval sám Agrofert po zveřejnění článkuBabiš odírá lidi: Může za vysoké ceny potravin, sám dostává miliardy od státu! na serveru Blesk. Blesk zde označil Agrofert za největšího pěstitele řepky olejky v České republice. Agrofert se toto později snažil vyvrátit s tím, že podniky AGF Holding produkují pouze 4 % z celkové produkce v rámci ČR. Nám se však toto číslo nepodařilo ověřit z nestranných zdrojů.
Minule jsem byl v Otázkách Václava Moravce, a paní Marvanová mi říkala, jaká byla revoluce a jak přišlo vlastně Občanské fórum a netušilo vlastně, jak vypadá ten stát, jak je řízen, protože komunisti tady 41 let řídili ten stát.
Andrej Babiš byl skutečně 17. listopadu 2013 hostem Václava Moravce spolu s Hanou Marvanovou. Zmíněná slova nicméně v pořadu nezazněla. Nemůžeme vyloučit, že padla v soukromém hovoru po vysílání a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.