Naše hnutí od počátku neprosazuje politické nominanty, nedělali jsme to ani u náměstků ani u ministrů.
Dle hnutí ANO by pozice náměstků ministrů měli zastávat na základě nového zákona o státní službě odborníci, a nikoli politici.
Nicméně sestavování vlády nominace za toto hnutí obsahovala řadu zvolených politiků, a proto je výrok hodnocen jako nepravdivý.
Ve vládním kabinetu sedí za hnutí Andreje Babiše hned několik zvolených poslanců, jmenujme Babiše samotného, Martina Stropnického, Helenu Válkovou, Věru Jourovou (ta je i 1. místopředsedkyní hnutí ANO), Richarda Brabce.
To znamená, že ze 6 ministrů je hned 5 současně poslanci.
Je otázkou, koho přesně míní Babiš politickým/odborným nominantem, neboť jeho prohlášení, zda členové jeho hnutí jsou či nejsou politici, se časem různí a vyvíjí a Babiš v nich není zcela konzistentní. Je však nepochybné, že zvolení poslanci jistě politici jsou a jsou tak chápány i jejich nominace.
Já jsem ho snížil (schodek státního rozpočtu) ze 120 na 100 (miliard), pan Kalousek navrhoval 120.
Schodek státního rozpočtu na rok 2014 byla stanoven na 112 miliard korun, na rok 2013 to bylo 100 miliard korun a na rok 2012 105 miliard korun. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který stál u vyjednávání o těchto rozpočtech schodek státního rozpočtu 120 miliard nenavrhoval. Naopak při jednání o rozpočtu na rok 2013 počítá Kalousek se schodkem 2,9 % HDP, tedy 100 miliard korun. Rovněž při vyjednávání o rozpočtu na rok 2014 Kalousek kritizoval navýšení schodku na 112 miliard a požadoval jeho snížení. Miroslav Kalousek dále do budoucna předpokládá růst schodku, v roce 2015 by měl vzrůst na 110 miliard a v roce 2016 na 115 miliard.
Když si vezmete to naše předsednictví, tak to byla skutečně ostuda, to byl unikát, že my jsme dokázali v čase předsednictví – opozice svrhla vládu a většinu předsednictví se čekalo, kým ta vláda skončí.
Česká republika předsedala Radě EU v první polovině roku 2009. U moci byla tehdy Topolánkova vláda, kterou se do té doby snažila opozice čtyřikrát svrhnout. Povedlo se jí to až napopáté, 24. března 2009, kdy se pro nedůvěru vládě vyslovilo 101 poslanců. Topolánkova vláda nakonec vládla v demisi do 8. května, kdy prezident jmenoval vládu novou, úřednickou. Na novou vládu se tedy čekalo asi měsíc a půl a ne většinu předsednictví.
Ačkoliv to není příliš obvyklé, vlády v historii během předsednictví v Radě EU padly. Konkrétně v Itálii (v roce 1996), Francii (v roce 1995) a v Dánsku (v roce 1993). Výrok Andreje Babiše je proto hodnocen jako nepravdivý.
Daniela DRTINOVÁ: Ona hovoří o tom, kolik čerpáte právě z evropských peněz a že je máte pak jakoby z hlediska Ministerstva financí a kontroly garantu. Andrej BABIŠ: Ale já na to nemám žádný vliv. To, co my čerpáme, jsou nárokové dotace do zemědělství, kde máte pole, máte dotaci, máte krávu, máte dotaci. A není to nic neobjektivního.
Členové koncernu AGROFERT čerpají nenárokové evropské dotace poměrně zhusta a úspěšně.
Například Kostelecké uzeniny a.s. již uskutečnily Rozvojový projekt pro zaměstnance, společnosti Mafra, a. s., podobný projekt stále běží. Vícero dotací pak získala například společnost Deza a. s., některé z nich k dnešnímu dni stále běží.
Proto nelze říct, že to, co Agrofert čerpá, jsou jen nárokové dotace do zemědělství a výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Daniela DRTINOVÁ: V Lidových novinách jste napsal, že byste rád zapojil i volné prostředky veřejných výzkumných institucí, veřejných vysokých škol i veřejněprávních institucí. Andrej BABIŠ: Ne, ne, tak to není pravda. To není pravda. (...) V Lidových novinách žádný, prosím vás, Lidové noviny mi patří, tak tam mi žádný článek nevemou. Jedině kde mi vzali články, byli v Právu, a to bylo zdravotnictví...
Andrej Babiš tuto myšlenku skutečně publikoval dne 27. 3. 2014 v názorové rubrice na straně 9 Lidových novin. Doslova říká: „Kromě toho budu usilovat také o zapojení dalších volných zdrojů státu, které, přestože se jedná o veřejné prostředky, stojí v současnosti zcela mimo centrální systém řízení likvidity. To se týká naprosté většiny peněžních prostředků státních příspěvkových organizací, veřejných výzkumných institucí a veřejných vysokých škol, veřejných zdravotních pojišťoven, státních podniků, ale i obchodních společností zcela ovládaných státem nebo veřejnoprávních institucí".
Kromě toho se také omluvil za svá vyjádření vůči serveru Echo.cz, a to opět prostřednictvím novin – Mladé fronty Dnes.
Popření těchto informací tedy hodnotíme jako nepravdu.
Pro přesnost dodáváme, že články publikované v deníku Právo jsou Nechci propást příležitost zabránit vysávání zdravotnictví (vydáno 20. 3. 2014, publicistika, strana 6) a Ceny léků ze zkumavek a křivulí (vydáno 25. 3. 2014, trhy a ekonomika, strana 14).
Takže dneska zadluženÍ ČEZu je 2,2, je nejlepší v Evropě ze všech energetických firem.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť jsme nenalezli měřítko, podle kterého by byl ČEZ nejméně zadlužený. V hodnotě ukazatele, na nějž zřejmě Andrej Babiš odkazuje, je na tom lépe než ČEZ polská energetická firma PGE.
Podle výsledků hospodaření (.pdf, str. 16) činil čistý dluh ČEZu v loňském roce 156,5 mld. Kč. I jeho relativní hodnota přitom překonává některé konkurenty.
Ačkoliv to Andrej Babiš neuvádí, nejspíš hovoří o ukazateli dluh/EBITDA, pomocí něhož se měří schopnost podniku splatit své dluhy. Zatímco výsledky hospodaření uvádí čistý dluh/EBITDA 1,91 (str. 29) na konci roku 2013, aktuální prezentace pro investory (.pdf, str. 32) přetiskuje hodnotu z předminulého roku 2,3. Prezentace zároveň uvádí širší rozpětí 2–2,5, jež se shoduje s hodnotou uváděnou ministrem Babišem.
Prezentace pro investory dále porovnává hodnotu dluh/EBITDA mezi dalšími společnostmi (str. 32). Lépe než ČEZ se ve srovnání umisťuje pouze polská společnost PGE, jež má i podle novějších dat (.pdf, str. 5) více hotovosti než dluhů, a překonává tak českou společnost. Není proto pravdou, že by bylo zadlužení ČEZu nejlepší ze všech energetických firem.
Toto se jmenuje Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky. Ano, a já jsem, ze mě dělal Kalousek a Dolejš pitomce, že tomu nerozumím. A tady máte: zůstatek za první pololetí 2013 na účtech v ČNB státu 298 miliard. A tady je těch 350 miliard, které jsem říkal. Tady jsou. A to jsou peníze uložené Ministerstvem financí. A víte, kolik za ně dostáváme průměrně? 0,04. A víte, kolik je dluh České republiky? 1 680 miliard. A kolik za to platíme úroky? 3 procenta. Takže rozdíl několik tisíc procent.
Při hodnocení výroku vycházíme z materiálu Strategie financování a řízení státního dluhu, na který se ve studiu odvolává i sám Andrej Babiš. Data uvedená v tomto dokumentu však byla ministrem Babišem dezinterpretována. Zmíněných 298 miliard totiž nejsou peníze uložené Ministerstvem financí.
Podle čtvrtletních údajů (.pdf) Ministerstva financí činil dluh ke konci roku 2013 skutečně 1 683 miliard korun (str. 13; v tuto chvíli už je to daleko více vzhledem k tempu růstu zadlužení o více než 3 tisíce korun za vteřinu). Úroková sazba za nejdražší, 10leté, dluhopisy se pak během roku 2013 držela pod třemi procenty p.a. (str. 16). Sazby pro dluhopisy s kratší splatností (3 roky, 5 let) byly ještě nižší.
Materiál Strategie financování a řízení státního dluhu (.pdf, 9727 kB) pak ukazuje saldo státní pokladny (str. 51), které skutečně ke konci prvního pololetí činilo 298 miliard (ke konci roku to bylo už jenom 278 miliard, v dubnu 2013 pak podle grafu vystoupala hodnota až na 350 miliard). Materiál však také vysvětluje, co způsobilo tento nárůst v prvním pololetí 2013. V roce 2013 totiž došlo k příbytku účtů, patrně také na základě metodického pokynu (.pdf) ministerstva.
Účty vedené u ČNB spadající pod státní pokladnu tak patří například SŽDC, obcím, vysokým školám či ROPům. Jedná se často o prostředky na každodenní provoz, zčásti pak o státní rezervu, která ale byla během roku rozpuštěna až pod hodnotu 50 miliard na konci roku. Prostředky na účtech státní pokladny jsou pak ministerstvu k dispozici ke krytí případné neočekávané výpůjční potřeby v průběhu kalendářního roku. Andrej Babiš dříve prohlásil, že by tyto peníze mohly být použity ke snížení státního dluhu, ekonomové se ale shodují v tom, že to není možné.
Informaci tedy hodnotíme jako nepravdivou, nejedná se v žádném případě o peníze Ministerstva financí. Stejně tak výše úroků, které podle Babiše platíme, je mírně nadhodnocená.
Václav MORAVEC: Loterijní firmy od roku 2012 odvádějí nejen 19 procentní firemní daň, ale také pětinovou daň z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. To znamená, že se bude zvyšovat ta druhá, ta druhá část pro? Andrej BABIŠ: No díky pánovi Kalouskovi hlavně tady dlouho neplatili daně.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý, neboť jedinečná "vina" Miroslava Kalouska za to, že hazard nebyl zdaněn před rokem 2012, je přinejmenším sporná.
Výrok se zabývá zdaněním hazardu před rokem 2012, kdy bylo toto zdanění zavedeno. Na úvod musíme podotknout, že zavedení daně jako takové je obecně možné pouze zákonem, tedy po projití řádným legislativním procesem. Miroslav Kalousek z pozice ministra i poslance nebyl tedy jediným, na kom by otázka, zda hazard zdanit, záležela. Většina v obou komorách mohla schválit zdanění hazardu nezávisle na Kalouskovi.
Před rokem 2012 již bylo jednou zdanění hazardu schváleno oběma komorami českého Parlamentu. Šlo o novelu zákona o loteriích z roku 2010 (poslanec Kalousek se hlasování ve 3. čtení neúčastnil, nicméně i tak návrh hladce prošel), která byla přijata již před volbami. Nicméně tuto novelu vetoval prezident Klaus a poslanci již kvůli volbám neměli šanci jeho veto přehlasovat.
Dalším návrhem na zdanění hazardu byl návrh ČSSD z roku 2010, který byl zamítnut na schůzi 21. června 2011 ve 3. čtení. Pro toto zamítnutí hlasoval i poslanec Kalousek.
Nicméně na stejné schůzi (šlo dokonce o předcházející bod) bylo ve 3. čtení schváleno zdanění hazardu (vládní návrh – zástupce navrhovatele ministr financí) k 1. lednu 2012, kdy pro tento návrh Miroslav Kalousek hlasoval. Návrh se posléze vrátil do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy Senátu a byl následně s těmito připomínkami Sněmovnou přijat. Pro přijetí hlasoval opět i Kalousek.
Negativní souvislosti bývalého ministra financí Miroslava Kalouska s hazardem existují (Matěj Hollan pro Českou pozici), ale v otázce povolování hracích přístrojů, nerespektování vyhlášek a sousedství, nikoliv tedy v oddalování zdanění.
Stručný vývoj problematiky zdanění hazardu v ČR nastiňuje text JUDr. Roman Vybírala z Právnické fakulty UK (.pdf).
Tady jde o tři miliardy peněz, které tečou ze státního rozpočtu do sportu (...) Na, na reprezentaci je miliarda 62 milionů korun...
Výrok Andreje Babiše je hodnocen jako nepravdivý, neboť jím udávaná částka na reprezentaci je ve skutečnosti o 180 milionů korun odlišná. Babiš nezapočítal do této sumy výdaje 3 kapitol rozpočtu ČR, nýbrž pouze jedné z nich.
Schválený zákon o státním rozpočtu (.pdf) na rok 2014 uvádí výdaje na sport ve 3 kapitolách – Ministerstvo vnitra (výdaje na sportovní reprezentaci), obrany (zajištění státní sportovní reprezentace) a školství, mládeže a tělovýchovy (sportovní reprezentace/všeobecná sportovní činnost).
Reprezentace OstatníVnitro (str. 20) 48 mil.
Obrana (str. 13) 129 mil.
Školství (str. 30) 1065 mil. 1918 mil. Celkem 1242 mil. reprezentace plus ostatní - 3160 mil.
Celkem ze státního rozpočtu jde do sportu ve třech kapitolách 1,242 miliardy, což je o 180 milionů víc, než ministr financí uvádí. Rozdíl vzniká lehkým podhodnocením těchto výdajů v kapitole školství a nezapočítáním výdajů z kapitol resortů vnitra a obrany. Souhrnný výdaj na sport pak Babiš v rámci tolerance popisuje korektně.
Pro ilustraci dodáváme bližší popis výdajů v rámci Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, tedy těch, které lídr hnutí ANO opominul.
Vnitro za peníze mu určené provozuje Centrum sportu Ministerstva vnitra, to především připravuje sportovce pro reprezentaci ČR. Web ministerstva přímo uvádí například nejúspěšnější resortní sportovce roku 2013.
Ministerstvo obrany pak výdaje do sportu směruje také k reprezentaci ČR, pro představu dodáváme seznam členů týmu pro nadcházející hry v Soči, kteří jsou zastoupeni v armádním klubu Dukla.
(My máme dostat 26,8 miliardy korun, euro, to znamená 700 miliard v tom období, které skončí koncem roku 2015.) A už dneska víme, že jsme, že jsme propásli deset miliard. Máme zastavené dva operační programy na MPO.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Z webů MPO, MMR ani jednotlivých operačních programů není patrné jakékoli pozastavení operačních programů pro ČR.
Informaci o pozastavení čerpání prostředků v operačních programech Operační program Podnikání a inovace a Regionální operační program Střední Čechy přinesla 13. 1. 2014 MF Dnes na titulní straně v článku "Evropská unie zmrazila Česku dotace za 100 miliard" (v online verzi nazvaný "Unie zmrazila miliardové dotace pro Česko. I kvůli střetu zájmů"). Proti tomto článku se ostře ohradilo Ministerstvo financí, které uvádí, že ani jeden z operačních programů není v současné době pozastaven (Zkreslující informace v článku o čerpání prostředků z EU, Ministerstvo financí, 13. 1. 2014). Zjednodušeně řečeno, EU pouze pohrozila zastavením čerpání prostředků z fondů, avšak ČR zatím dostála podmínkám, které EU ve svých požadavcích nastavila. Navíc ministr Babiš tvrdil, že byly pozastaveny dva programy na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Pod MPO je pouze OPPI, ROP Střední Čechy spadá pod MMR. Proti článku se ohradilo i MMR (EK nezmrazila ČR 100 miliard Kč, 13. 1. 2014), avšak jeho vyjádření se explicitně k pozastavení samotných operačních programů nevyjadřuje. Webové stránky operačních programů MMR ani obou dotčených operačních programů o pozastavení vůbec nehovoří.
