V Dánsku to zavedli a snížili výdaje o 50 procent. Elektronizaci celostátní správy. A návratnost byla 2 roky.
Nepodařilo se nám bohužel vyhledat popisované podrobnosti o elektronizaci dánské státní správy.
Podle žebříčků zavádění E-Governmentu (elektronické státní správy) je Dánsko na první příčce v rámci Evropy a na druhé celosvětově. Pro zajímavost, první je Jižní Korea, Česká republika figuruje na 46. místě.
A hlavně my chceme, aby Národní kontrolní úřad měl... Nejvyšší kontrolní úřad měl vlastně možnost kontrolovat všechny firmy. To dneska nemá. Všechny státní firmy. I politické strany, které dostávají peníze ze státního rozpočtu, by měl kontrolovat.
Konkrétní zmínku o rozšíření kontrolních pravomocí i na politické strany se nám bohužel nepodařilo dohledat. Zaslali jsme proto email přímo hnutí ANO 2011 a informaci doplníme ihned po obdržení odpovědi. Uvádíme alespoň dohledané informace, které potvrzují pravdivost první části výroku Andreje Babiše. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), jehož existence je zakotvena přímo v Ústavě České republiky (Hlava V., článek 97), má své pravomoci vymezeny zákonem (.pdf) č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Konkrétně se jedná o § 3. O podpoře novely Ústavy a zákona o NKÚ se hovoří i v resortním programu ANO 2011 (Bod č. 6 - Veřejná správa). Tato novela má podle ANO 2011 rozšířit kontrolní pravomoci úřadu " ve vztahu k samosprávě, majetkovým účastem státu, veřejnoprávním institucím, jako jsou pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Regionální rady regionů soudržnosti, Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář, veřejné vysoké školy a Česká národní banka. " Pro doplnění: Návrh na rozšíření pravomoci NKÚ byl podán vládou již v květnu roku 2011. Tato novela zákona byla nicméně nakonec zamítnuta Senátem a následně i Poslaneckou sněmovnou v lednu, resp. únoru roku 2013.
No, například pracoval v Mafře, kdy redaktorům zakazoval psát o pánovi Klausovi, pana Macháčka tak vyhodil a paní Slonková taky odešla (řeč je o Pavlu Šafrovi, šéfredaktorovi týdeníku reflex - pozn. Demagog.cz).
Je pravdou, že všichni 3 zmínění aktéři v Mafře pracovali. Jan Macháček již dříve v týdeníku Respekt vyjádřil přesvědčení, že byl z deníku MF Dnes pod vedením šéfredaktora Pavla Šafra "odejit" kvůli svým článkům směřovaných proti Václavu Klausovi. Ve svém článku pro respekt.iHNed.cz se vyjádřil takto: „Z MF Dnes jsem byl po roce Šafrem vyhozen, předtím jeho podřízenými několikrát varován, „abych nepsal proti Klausovi, že to Šafra hrozně s….“
Sabina Slonková, dnes šéfreportérka serveru Aktuálně.cz, Demagogu.CZ potvrdila přímou souvislost svého odchodu z MF Dnes s cenzurovanými články o účasti tehdejších ministrů Vladimíru Mlynářovi a Liboru Ambrozkovi na MFF v Karlových Varech. Pobyt celé jejich rodiny jim tehdy financovaly státní firmy, které spadaly do jejich agendy, přesto vedení MFD jako sponzor festivalu články dovolilo vydat až po skončení celé akce. Potvrdila tak článek o celé kauza na blogu Filipa Rožánka, v té době vedoucího internetové redakce ČRo.
Pavel Šafr se k celé věci přes naši elektronickou výzvu nevyjádřil. Proto i přes výše uvedené informace hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Hodnocení výroku bylo změněno po přijetí odpovědi Sabiny Slonkové.
Já tady platím stovky milionů daní.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k nedohledatelnosti relevantních informací.
Majetek Andreje Babiše se odhaduje na 2 mld. dolarů, tj. přibližně 39,5 mld. Kč. (iDnes.cz, 4. 3. 2013), výše jeho daňové povinnosti musí tedy být přiměřená výši jeho majetku a nakládání s ním.
Údaje o výši daní jednotlivých plátců nejsou zveřejňovány. Údaje o konkrétní výši daní, které Andrej Babiš odvádí, resp. o přesné povaze vlastněného majetku a jeho disponování, tedy nejsou dostupné z veřejných zdrojů a není možné toto tvrzení tedy ověřit; výši daní lze pouze odhadovat.
Pozn.: Obdobným výrokem Andreje Babiše se Demagog.CZ již zabýval, viz výrok " Platíme velké daně v Čechách, 800 milionů." (myšlena společnost Agrofert Holding, a.s.) I tento výrok byl hodnocen jako "neověřitelný".
V Čechách je 1768 pekařských míst a podíl Agrofertu na pekařině je 17 %, podíl na moukách 12 %.
Nelze dohledat dostupná data, která by tvrzení Andreje Babiše potvrzovala nebo vyvracela. Jeho výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
United Bakeries jsme dokonce zažalovali, protože nám nevrátili 100 milionů zálohu a celou tou fúzi vlastně zničily řetězce.
Nebylo možné dohledat žádné zmínky o podání žaloby na společnost United Bakeries krom tohoto výroku v Otázkách Václava Moravce, který poté přejali novináři.
Nás když vyhodili z United Bakeries Aholdu, jsme ztratili 200 prodejen, no tak nás nahradili 35 místními pekaři.
Na základě článku iDnes.cz „Albert přestává prodávat pečivo od velkých výrobců. Dá šanci lokálním.", hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Ke změně dodavatele pečiva pro společnost Ahold provozující obchodní řetězec Albert došlo 10. října 2012. Manažer prodejen Milan Mrázek se k tomu vyjádřil následovně: „Denně je potřeba dodat na každou prodejnu desítky přepravek. Zajistit lokální pekaře, kteří budou schopni dodávat v požadovaných časech dostatečné množství zboží, nebylo úplně jednoduché, nakonec jich máme téměř 30 pro všech našich 282 prodejen."
Andrej Babiš pak ještě v listopadu 2012 tvrdil: „Přestali jsme zásobovat 246 prodejen Aholdu, protože jsme se nedomluvili na ceně, i když cena obilí stoupla."
Z vyjádření Milana Mrázka je tedy patrné, že pečivo pro Albert nově začalo dodávat nikoliv 35, ale „téměř 30" regionálních pekařů. Andrej Babiš si pak v uváděném počtu prodejen protiřečí. Pro zjištění přesného počtu prodejen Albert, které Penam Andreje Babiše ztratil, bychom potřebovali ještě nějaké jiné vyjádření, než dvě různá tvrzení Andreje Babiše. Oslovili jsme tedy společnost AHOLD Czech Republic, a.s. podle jejich případného vyjádření upravíme hodnocení, které zatím necháváme jako neověřitelné.
A když jsme koupili Vodňanské kuře, tak, to byl náš konkurent, tak řetězce začaly masivně nakupovat kuře v Polsku a ztratili jsme společně obchodní podíl 10 %.
Společnost Agrofert Holding koupila v dubnu 2009 Agropol Group, čímž získala mj. také společnost Vodňanské kuře, která se zabývá zpracováním drůbeže. Co se týká zaměření, obě společnosti se pohybovaly v zemědělském, respektive potravinářském sektoru: od výkupu obilovin, olejnin nebo průmyslových hnojiv až např. po zpracovatelský průmysl jako jsou mlékárny, pekárny apod. Jednalo se tedy v zásadě o konkurenční společnosti. (viz ČT)
Podíl na trhu zpracování a obchodu drůbeže se měl podle očekávání Andreje Babiše po fúzi v roce 2009 pohybovat až kolem 40 %. Reálným výsledkem za rok 2011 bylo však podle Agrofertu 24 %. Do jaké míry za to může masivní nákup řetězců u Polských výrobců, se nám bohužel nepodařilo zjistit.
Pekařina na Slovensku je totálně ztrátová. Vykazujeme obrovské ztráty, naše investice nemají ani, ani minimální návratnost.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace. V rámci skupiny Agrofert Holding, a.s. působí v pekařském segmentu na Slovensku firma Penam Slovakia, a.s., o jejímž finančním působení a investicích Agrofert Holding ve svých výročních zprávách neinformuje.
Platíme velké daně v Čechách, 800 milionů.
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace.
Na webových stránkách společnosti Agrofert Holding, a.s. jsou k dispozici výroční zprávy této společnosti. V poslední zveřejněné výroční zprávě, tj. za rok 2011 (.pdf), nalezneme "Konsolidovaný přehled o finančních tocích" (s. 66), do něj však spadají finanční toky všech společností holdingu, včetně těch německých. Daně odváděné v ČR proto není možné zjistit.
