Andrej Babiš

Nepřísluší nám hodnotit, zda byl Michael Bloomberg nejlepším starostou New Yorku, podle dostupných informací ho však za něj považují občané New York City.

V listopadu 2019 vydal americký Siena College Research Institute průzkum veřejného mínění (.pdf), ve kterém obyvatelé města New York (přesněji registrovaní voliči) kromě jiného hodnotili také tři poslední newyorské starosty. Těmi jsou Rudy Giuliani (ve funkci v letech 1994 až 2001), Michael Bloomberg (2002 až 2013) a Bill de Blasio (od roku 2014 až dosud).

Průzkum dopadl nejlépe právě pro Michaela Bloomberga, jehož jméno pozitivně ohodnotilo 53 % dotázaných Newyorčanů (.pdf, str. 4). Na druhém místě se umístil Bill de Blasio s 35 % (.pdf, str. 4) a za ním Rudy Giuliani s 27 % (.pdf, str. 3).

Pro úplnost dodejme, že dotázaným ve zmíněném průzkumu bylo přečteno jméno daného starosty, jehož osobu pak měli ohodnotit (.pdf, str. 2). Nehodnotili tedy konkrétně to, jak podle nich tito tři muži funkci starosty města New York vykonávali a nevybírali z jejich jmen „nejlepšího starostu“. Konkrétně touto otázkou se zabývaly průzkumy z let 2010, 2011 a 2013. V prvním z těchto hlasování se nejlépe umístil Michael Bloomberg (.pdf, str. 10). V letech 2011 (.doc, str. 9) a 2013 (.pdf, str. 5) na první příčce skončil Rudy Giuliani.

První část výroku Andreje Babiše nicméně hodnotíme jako pravdivou, a to také proto, že o výsledcích prvního zmiňovaného průzkumu z listopadu 2019 informoval například americký deník New York Post článkem, který nesl titulek „Bloomberg nejpopulárnějším z posledních tří starostů New York City – Blasio získal jen 35 %“.

Michael Bloomberg pak vlastní i 88 % společnosti Bloomberg L.P., pod níž spadá stanice Bloomberg Television. Ta sice nepatří mezi nejsledovanější televizní kanály ve Spojených státech, mimo jiné však přináší divákům obsah jedné z největších a nejčastěji citovaných zpravodajských agentur Bloomberg News, která se také řadí mezi dceřiné společnosti Bloomberg L.P.

Boj proti terorismu je vojenské tažení USA, které zahájil po útocích 11. září prezident George W. Bush. Ten na něj také vynaložil zatím nejvíce finančních prostředků, konkrétně 964 miliard dolarů. To činí v průměru 121 miliard dolarů za jeden rok jeho funkčního období. Jeho nástupce Barack Obama investoval do této kampaně v průměru 119 miliard dolarů ročně a Donald Trump za své dosavadní funkční období zvedl průměr na 122 miliard dolarů.

Prezident Obama během svého působení omezoval počty příslušníků ozbrojených sil USA na bojišti. Hlavní tíhu měly nést armády lokálních států a místní milice. Spoléhal také na nasazování bojových dronů. Obecně se jeho politika soustředila na posilování spřátelených státních aktérů, čímž měla být hrozba terorismu vyvažována. Nástupem ISIS se však situace v této oblasti změnila, což vedlo Obamu k nasazení většího počtu ozbrojených sil.

Hlavní strategie Trumpovy administrativy navazovala na jeho předchůdce. Současný šéf Bílého domu však zavedl několik nových opatření. Jedním z nich je zákaz cestování lidí z vybraných zemí s převážně muslimským obyvatelstvem do USA, což je představováno jako prevence proti terorismu. Za toto a další podobná opatření je Donald Trump kritizován kvůli rasismu a xenofobii.

Na rozdíl od svých předchůdců se jeho současná administrativa více soustředí na likvidaci významných osobností skupin, prohlášených Spojenými státy za teroristické. Jako příklad můžeme uvést útok na vůdce ISIS Abú Bakra al-Bagdádího, zabití vůdce jemenské odnože al-Káidy Kásima Rimího nebo kontroverzní atentát na velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního. Tento krok však byl mnohými považován za kontroverzní.

Na druhou stranu můžeme uvést pokusy USA o vyjednávání s hnutím Tálibán v Afghánistánu a výslednou dohodu. Zda je například tato dohoda pro „nás“ prospěšná, je diskutabilní.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť USA v čele s prezidentem Trumpem skutečně bojují proti terorismu, jak uvádí premiér Babiš. Pravděpodobným cílem americké administrativy však asi není bezpečí Česka či jiných států světa, ale především bezpečí samotných Spojených států. I přesto má ale Česká republika z těchto akcí USA prospěch, neboť na základě své zahraniční politiky se i ČR účastní (.pdf, str. 29) celosvětového boje proti terorismu.

Podle našeho vyhledávání v informačním systému Soudního dvora Evropské unie bylo ukončených žalob České republiky proti Evropské komisi celkem 13, z nichž dotací se týkalo celkem 5 žalob (řízení C-4/17 P je odvolacím řízením proti rozsudku ve věci T-141/15). Z těchto 5 žalob bylo rozhodnuto ve prospěch České republiky celkem dvakrát, a to ve věcech C‑4/17 P (týkajících se Evropského zemědělského, orientačního a záručního fondu), a T‑509/18 (týkajících se dotací ze stejného fondu) .

V řízení T-32/16 pak sice Česká republika vzala svou žalobu zpět, avšak pouze z toho důvodu, že než Soudní dvůr EU stačil žalobu projednat, opravila Komise své rozhodnutí dle námitek uplatněných v žalobě. I tento případ tedy můžeme hodnotit jako úspěšný.

Ve věci T-627/16 pak byla Česká republika úspěšná jen částečně, kdy Soudní dvůr Evropské unie původní vyloučení plateb z Evropského zemědělského záručního fondu a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pro Českou republiku v celkové výši cca 30 200 000 eur snížil o 6 400 000 eur.

Naopak ve věcech T-629/17, týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, soud žalobu české republiky zamítnul.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť námi dohledaný počet žalob podaných Českou republikou proti Komisi se od premiérem udané hodnoty odlišuje zanedbatelně. V těchto řízeních pak bylo Česko dvakrát úspěšné úplně, jednou částečně a jednou Komise své rozhodnutí změnila v souladu s námitkami obsaženými v žalobě.

Předně uveďme, že Andrej Babiš odpovídá na otázku moderátorky, zda se může vymlouvat na své předchůdce, když u vlády je již sedm let. Ve vládě bylo hnutí údajně válcováno koaličními partnery. Výrokem má tedy premiér Babiš zjevně na mysli, že většinovou vládní stranou je hnutí ANO 2011 teprve dva roky, přičemž po celou tuto dobu má jeho vláda v Poslanecké sněmovně pouze menšinu hlasů.

Hnutí ANO má své poslance v Poslanecké sněmovně Parlamentu od roku 2013. Ve volbách do PS v roce 2013 získalo hnutí ANO 18,65 procenta hlasů. Umístili se tak na druhém místě za ČSSD. Hnutí v PS získalo 47 poslanců a předsedou poslaneckého klubu se stal Jaroslav Faltýnek. V následujících volbách hnutí ANO zvítězilo s 29,64 procenty. Celkem hnutí získalo 78 poslanců.

V první vládě Andreje Babiše, která byla jmenována 13. prosince 2017, zasedali pouze zástupci hnutí ANO. Vládě však nebyla v lednu 2018 vyslovena důvěra. V druhé vládě Andreje Babiše pak zasedají zástupci hnutí ANO a ČSSD. Důvěru získala vláda 11. července 2018 díky hlasům patnácti poslanců KSČM. Samotné hnutí ANO a ČSSD mají pak dohromady v Poslanecké sněmovně pouze 93 poslanců, jedná se tedy stále o vládu menšinovou.

Z výše uvedeného je jasné, že vláda při hlasování v Poslanecké sněmovně musí spoléhat i na zástupce ostatních stran. Pro kontext tedy zmiňme analýzu serveru Kohovolit.eu publikovanou na serveru irozhlas.cz v dubnu roku 2018, kde je zobrazené, jak jednotlivé strany a jednotliví poslanci hlasovali a také s kým. Je patrné, že poslanci KSČM hlasují velmi podobně s poslanci hnutí ANO. Spolu s hnutím ANO pak hlasovali i zástupci SPD. ČSSD byla v době průzkumu poměrně roztříštěná, nicméně podobnost s hnutím ANO je jasná. Nejméně „společného“ toho s hnutím ANO měli poslanci ODS, STAN a TOP 09.

Termín „naše období“ vykládáme jako období, kdy vládne hnutí ANO v menšinovém kabinetu po volbách do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2017. S přihlédnutím k určitému času na sestavení vlády jsme zkoumali změny v zákoně o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) od 1. ledna 2018. Od tohoto období bylo snižováno DPH v rámci tří novel. Jednalo se o novelu č. 256/2019 Sb., novelu č. 80/2019 Sb. a novelu č. 6/2019 Sb.

Novela č. 256/2019 Sb. a novela č. 80/2019 Sb. byly vládními návrhy zákona, které zavedly snížení DPH u celé řady zboží a služeb. Co neušlo veliké mediální pozornosti, bylo snížení sazby na pivo.

Seznam zboží a služeb, u kterých se novelou č. 256/2019 Sb., snížila sazba DPH:

1. Elektronické knihy
2. Stravovací služby, podávání nápojů (v rámci této položky je sníženo DPH na pivo)
3. Služby čistění vnitřních prostor prováděné v domácnostech
4. Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany
5. Oprava obuvi a kožených výrobků
6. Opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků
7. Opravy jízdních kol
8. Kadeřnické a holičské služby

V rámci novely č. 80/2019 Sb. se přesunulo „teplo a chlad“ z první snížené sazby (15%) do druhé snížené sazby (10%).

Tím, že se jednalo o vládní novely zákona, tak je pochopitelné, že byly ze strany hnutí ANO podpořeny. Pro návrhy hlasovali také poslanci za ČSSD a KSČM, která vládu podporuje. Při hlasování o novele č. 80/2019 dokonce nebyl jediný poslanec proti.

Novela zákona o DPH č. 6/2019 Sb. byla ve Sněmovně přijata jako poslanecký návrh poslanců z hnutí STAN. Obsahuje také sníženou sazbu na pozemní hromadnou pravidelnou dopravu cestujících, o které Andrej Babiš ve výroku mluví. V Poslanecké sněmovně tuto novelu nepodpořilo pouze hnutí ANO a poslanci za ČSSD, ze kterých se velká většina zdržela hlasování.

Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících se tedy přesunula z první snížené sazby (15%) do druhé snížené sazby (10%). Přepravci se ale nechali slyšet, že snížení sazby nepřinese snížení ceny. Například mluvčí společnosti Leo Express Emil Sedlařík pro Aktuálně.cz řekl: „Snížení sazby DPH přichází zároveň se zvýšením cen trakční elektřiny, mezd a dalších nákladových položek. Díky snížení sazby DPH tak můžeme lépe pokrýt tyto zvýšené výdaje, které tak nebudou mít vliv na cenu našich jízdenek.“ Obdobně se vyjádřil i mluvčí Českých drah Radek Joklík.

Z výše uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš, v té době ministr financí, poprvé oznámil svoje záměry v pořadu Máte slovo (video, čas 30:20): „Já chci jenom oznámit všem, celému našemu národu, tady občanům, že navrhnu zlevnit pivo, sudové pivo. Točené pivo. Tady pro pána, 21 % DPH na 10 % DPH, navrhnu to na příští koaliční radě.“ To se stalo 28. ledna 2016. Další den pak prohlásil (video, čas 3:08): „To může podpořit samozřejmě ty, kteří provozují hospody a točí jenom pivo a mají tam nějaké nealko a nemají jídlo.“ Ačkoliv tedy nejde o přesný citát, význam je velmi podobný.

Součástí programového (.pdf, str. 6) prohlášení vlády z června roku 2018 je i: „Prosadíme přeřazení dalších plnění ze základní sazby 21 % nebo první snížené sazby 15 % do druhé snížené sazby 10 %, a to zejména v případě: [...] točeného piva podávaného v rámci restauračních a cateringových služeb“.

Vyjádření Andreje Babiše tedy není přesné, protože nejen ve slibu, ale i v novele platné od 1. května 2020, která se týká snížení DPH na pivo, se mluví o pivu konzumovaném uvnitř restauračního zařízení, a není to tedy podmíněné konzumací jídla. Výrok přes tuto nepřesnost hodnotíme jako pravdivý.

Premiér svým výrokem reaguje na připomínku, že hospodští v malých obcích, kteří neplatí DPH, ze snížené sazby na pivo nic nemají. Uvádí, že jeho vláda zavádí online finanční úřad a paušální daň, která by měla hospodským odlehčit administrativu.

Ministerstvo financí plánuje do roku 2021 zavést v rámci tzv. živnostenského balíčku online finanční úřad pod názvem Moje daně (více informací zde či v námi dříve ověřeném výroku) a rovněž paušální daň. Ta slibuje výrazné zjednodušení administrativy pro živnostníky a podnikatele s příjmem do 1 milionu korun.

Samotný online finanční úřad je pak zřízen novelou daňového řádu, která je momentálně projednávána Senátem a spočívá v rozšíření (.pdf, str. 5, 6) již existující daňové informační schránky. Konkrétně se v novém § 69 daňového řádu uvádí:

(1) Správce daně, který je k tomu technicky vybaven, umožní daňovému subjektu využívat prostřednictvím dálkového přístupu daňovou informační schránku. Daňová informační schránka může být společná pro více správců daně.

(2) Daňový subjekt může prostřednictvím daňové informační schránky
a) získávat informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu tohoto daňového subjektu v rozsahu a členění, v jakém jsou tyto informace v daňové informační schránce soustředěny,
b) získávat vybrané informace o svých právech a povinnostech,
c) činit podání s využitím vybraných informací, které o něm správce daně zpracovává.

Ministersvo financí k tomu uvádí:

„Vytvoření legislativního základu je prvním a nezbytným krokem pro to, aby v budoucnu bylo možné nabídku služeb rozvíjet a případně v návaznosti na změnu legislativy vytvořit jednotnou platformu pro správu daní a veřejných pojistných.

Hlavním záměrem novely daňového řádu je především podpora elektronizace, jejímž cílem je zjednodušit administrativu v komunikaci se správcem daně a pozitivně motivovat k využívání elektronických prostředků. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o 1 měsíc.“

Paušální daň pro drobné podnikatele pak je obsažena (.docx) v novele zákona o daních z příjmů. Paušální daň pak nalezneme na straně 4 v § 7a v odstavci 1 se například dočítáme o podmínkách paušální daně:

(1) Daň poplatníka, který je ke konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období

a)    má pouze

1.    příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující
1 000 000 Kč,

2.    příjmy od daně osvobozené,

3.    příjmy, které nejsou předmětem daně,

4.    příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou
podle zvláštní sazby daně, a

5.    příjmy z kapitálového majetku, příjmy
z nájmu a ostatní příjmy v souhrnu nejvýše 15 000 Kč, pokud se
nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4,

b)    není plátcem daně z přidané hodnoty a
nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty a

c)    není společníkem veřejné obchodní
společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.

Ministerstvo financí k tomu uvádí

„Paušální daň přinese možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Paušální daň znamená především zjednodušení odvodové povinnosti pro živnostníky a podnikatele s ročním příjem do 1 milionu Kč. Poplatníkovi, který by se pro tento jediný odvod rozhodl, by se výrazně snížila administrativa. Odpadla by mu například povinnost podávat daňové přiznání a také by u něj zcela postrádala smysl případná daňová kontrola. Pro mnoho živnostníků by to znamenalo, že by si už nemuseli např. platit účetní služby, čímž by ročně ušetřili další prostředky.“

Návrh tohoto zákona zatím nebyl předložen Poslanecké sněmovně, nýbrž stále čeká na vyhotovení finální verze a následné schválení vládou.

Smyslem výroku je poukázat na to, že zaváděná opatření pomůžou či zjednoduší práci hospodským. V případě online finančního úřadu to lze z logiky věci, stejně tak jako u jiných daňových poplatníků, předpokládat. V případě paušální daně premiérův výrok bude platný za předpokladu, že hospodský bude mít příjem do 1 milionu korun.

Formulář pro evidenci tržeb ve zvláštním režimu týkající se nejmenších podnikatelů s ročními tržbami do 600 000 Kč měl mít v původní verzi přes 500 kolonek. Po kritice ze strany opozice došlo k jeho zeštíhlení a momentálně má strany dvě.

Vladimír Kremlík byl ministrem dopravy od 29. dubna 2019 do 23. ledna 2020.

Bývalý ministr Kremlík se měl údajně 20. prosince 2019 sejít v sídle rezortu s advokátem Martinem Janouškem. Ten měl údajně nabídnout úplatek 1,5 milionu korun za to, že dohled nad mýtným systémem zůstane společnosti CGI.

O 25 dní později, konkrétně 14. ledna, měl Vladimír Kremlík odeslat zprávu řediteli Bezpečnostní informační služby o vzniklé situaci. Podle serveru Seznam zprávy měl Vladimír Kremlík podat trestní oznámení v pondělí 3. února 2020.

Podle vyjádření advokáta Transparency International údajné trestní oznámení bylo podáno pozdě. V rozhovoru je řečeno, že trestný čin je, dle výkladu zákona, nutno nahlásit v řádu maximálně jednotek dní. Obdobně komentář k trestnímu zákoníku (Šámal a kol., C. H. Beck, 2012) uvádí, že „oznámit čin bez odkladu znamená, aby osoba, která se hodnověrným způsobem dověděla, že byl spáchán některý z trestných činů uvedených v tomto ustanovení, využila nejbližší možnosti jej oznámit.“ Každopádně v zákoně samotném, konkrétně v paragrafu 368 trestního zákoníku, není výslovně uvedeno, do jaké doby je nutné trestný čin ohlásit. Nicméně z výkladu ustanovení trestního zákoníku lze dovozovat, že bývalý ministr Kremlík opravdu oznámil trestný čin pozdě.

Co se týče samotného oznámení trestného činu, tak trestný čin může oznámit kdokoliv. Může tak učinit ústně, písemně, elektronicky či jiným způsobem. Trestný čin je možno oznámit kterémukoliv policejnímu orgánu nebo na státním zastupitelství. Zaměřme se proto na to, zda bývalý ministr Kremlík oznámil trestný čin příslušnému orgánu, respektive jestli lze jeho SMS zprávu řediteli BIS považovat za oznámení policejnímu orgánu. Dle § 12 odst. 2 písm. f) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, se policejním orgánem mimo jiné rozumí i pověřené orgány Bezpečnostní informační služby v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby. Jelikož je Inspekce BIS, jakožto policejní orgán, přímo podřízena řediteli BIS, platí, že Vladimír Kremlík oznámil trestný čin policejnímu orgánu ve smyslu trestního řádu.

Pro hodnocení výroku je nicméně důležité si vyjasnit, zda pod výrazem „ohlásil“ Andrej Babiš míní oznámení trestného činu podle trestního zákoníku, nebo obecně předání informace o podezření ze spáchání trestného činu třetí osobě. Jelikož Andrej Babiš nepoužil slovo oznámení, jak jej používá trestní právo, vycházíme z předpokladu, že ohlášením má na mysli prosté sdělení jiné osobě, ne nutně orgánu činnému v trestním řízení a ne nutně ve lhůtě požadované trestním zákoníkem. Jelikož bývalý ministr Kremlík měl podle dostupných informací ohlásit své podezření řediteli BIS, a to skutečně po cca třech týdnech, jak sám Andrej Babiš přiznal, hodnotíme výrok jako pravdivý.