Viktor Orbán je zkušený politik. (...) On zůstává v tom procesu, v tom Rabatském procesu, tak jako my. Není to žádný souhlas, nic jsme neodsouhlasili a je to pro nás priorita.
Maďarsko odmítlo podepsat Marakéšskou deklaraci a Marakéšský akční plán do roku 2020. Nicméně nadále zůstává součástí Rabatského procesu a mělo by se na konkretních aktivitách podílet prostřednictvím Visegradské skupiny.
A taky podle toho chceme vyjednávat vlastně příští programové období, ano? 2014–2020, to jste vyjednávali ještě vy, ne? To jste začali 2012, nadiktoval nám Brusel 22 % měkkých programů.
Hlavním cílem Evropského sociálního fondu (ESF) je rozvíjení zaměstnanosti, její snižování, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu, práce a lidských zdrojů. ESF se zaměřuje na tzv. měkké projekty, které mají podporovat a rozvíjet výše zmíněné.
David Sventek (ODS) v roce 2014 jako generální sekretář vyjednával s mandátem české vlády s Evropskou komisí Dohodu o partnerství.
Dohodao partnerstvíje dokument pro čerpání finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) v programu 2014–2020. Obsahem Dohody o partnerství je také příloha k naplňování předběžných podmínek, které musí být splněny, aby ČR mohla čerpat finanční prostředky z fondů. Dohoda o partnerství byla schválena v srpnu 2014 po tříletém procesu tvorby dokumentu (procesu, který zahrnoval období vlády ODS).
Dne 6. října 2011 předložila Evropská komise balíček legislativních návrhů k podobě politiky soudržnosti v období 2014–2020, mj. specifická nařízení o Evropském sociálním fondu.
Dále, dle nařízení EU z roku 2013 (č. 1303/2013):
„Nejméně 20 % celkových zdrojů ESF v každém členském státě je přiděleno na tematický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ stanovený v čl. 9 prvním pododstavci bodu 9 nařízení (EU) č. 1303/2013“
Dle Dohody o partnerství (.pdf, str. 135) ČR splnila požadavek legislativy na minimální podíl ESF a podíl ESF na zdrojích strukturálních fondů v programovém období 2014–2020 byl 22,32 %.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, i když se procenta v Babišově tvrzení mírně liší. Dodejme, že nehodnotíme Babišovo vyjádření „nadiktoval nám Brusel“.
Jo, takže vlastně pan Fiala říkal, že máme jenom svítit a topit, tak bysme neměli nic dělat. Takže ve sboru jsme rozhodli neutrálně.
Co se týká výroku Petra Fialy, ten se na začátku března nechal slyšet, že vláda v demisi má pouze svítit a topit a měla by se chovat zdrženlivě. Babišův výrok se týká schválení neutrálního stanoviska vládou ohledně zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr. Ve svém předchozím výroku Babiš vyjádřil, že vláda toto stanovisko vydala, protože se neshodla.
Vláda jako sbor se ale shodla na tomto neutrálním stanovisku. Tento výrok je tedy, na rozdíl od předchozího, hodnocen pravdou, jelikož zde již Babiš správně uvádí, že se vláda na tomto stanovisku shodla.
Vláda 27. března 2018 vydala neutrální stanovisko k zákonu o zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr. K přijetí usnesení je dle jednacího řádu vlády (Čl. VI., bod 14) potřeba nadpoloviční většina všech členů vlády. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných členů vlády a proti nebyl nikdo (.doc, str. 2, bod 5).
Rád bych připomněl historii GIBS, který vznikl v roce 2012, kdy vlastně první nominant byl za ODS bez výběrového řízení, a další nominant pan Murín byl také jmenován bez výběrového řízení (...) Takže znovu opakuji, od založení GIBS všichni ředitelé byli jmenováni bez výběrového řízení.
Andrej Babiš odpovídá tímto způsobem na dotaz interpelujícího předsedy Pirátů Ivana Bartoše, který se táže, zda bude probíhat výběr nového šéfa GIBS transparentně. V kontextu této otázky má Babiš pravdu, protože historicky výběrové řízení na tento post veřejně neproběhlo.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) funguje od 24. listopadu 2011, oficiálně pak pracuje od počátku roku 2012. Ze zákona o GIBS vyplývá, že ředitele inspekce jmenuje a odvolává premiér na návrh vlády a po projednání věci v Bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny. Ředitel GIBS je zároveň předsedovi vlády odpovědný.
Co se týče historie ředitelů Generální inspekce, první z nich, Ivan Bílek, byl premiérem Nečasem jmenován 25. listopadu 2011 nejprve jako prozatímní šéf, následně 30. července 2012 jako ředitel GIBS.
Bílek rezignoval na svůj post v listopadu 2015 poté, co ho k tomu vyzvali někteří členové vlády Bohuslava Sobotky (včetně premiéra samého). Na začátku prosince 2015 pak byl do čela GIBS jmenován dosavadní náměstek ředitele Michal Murín, který úřad provizorně řídil po odstoupení Bílka.
Výše popsaný postup platí pro konkrétního nominanta vlády a premiéra, nicméně Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ukládá určitá kritéria pro zájemce o volné služební místo. Pro ředitele GIBS jsou požadavky zejména alespoň 12 let ve služebním poměru u bezpečnostního sboru a minimálně magisterské vysokoškolské vzdělání. Tato kritéria splňují především vedoucí republikových bezpečnostních útvarů, popřípadě jejich náměstci.
Konkrétní praxe volby jednoho nominanta vlády není veřejně známá, nicméně podle dikce zákona by se mohlo jednat i o výběrové řízení. To znamená, že nějaké výběrové řízení skutečně proběhnout mohlo, avšak nikoli transparentně – s vědomím veřejnosti – ale například v rámci pohovorů členů vlády s jednotlivými kandidáty.
Kdyby teda ty oponenti, ta opozice tolik chtěla, aby nebyl zvolen (Ondráček, pozn. Demagog.cz), tak tam chybělo jejich 23 poslanců...
Celkem při volbě předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBS chybělo 45 poslanců, z toho 3 poslanci za TOP 09, 9 za ČSSD, 5 za Piráty, 1 za STAN, 2 za KDU-ČSL, 3 za ODS, 3 za SPD, 4 za KSČM a 15 za ANO.
Protože SPD a KSČM jednají s ANO o vládě, budou jako opozice chápány strany TOP 09, ČSSD, Piráti, STAN, KDU-ČSL a ODS – za ty na hlasování chybělo celkem 23 poslanců. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
A já jsem se potom omluvil, chtěl jsem to (zvolení Ondráčka, pozn. Demagog.cz) napravit v neděli večer, kdy jsem řekl, že teda s tím nesouhlasím.
Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela sněmovní komise pro dohled nad GIBS 2. března (v pátek). Andrej Babiš publikoval o dva dny později na svém Facebooku status, kde uvádí, že s touto volbou nesouhlasí (byť dodává, že pro Ondráčka hlasovala velká skupina poslanců hnutí ANO).
Babiš se za toto zvolení omluvil a uvedl, že se jej pokusí zvrátit. Konkrétně píše:
„Jsem zvědavý, zdali navrhnou odvolání Ondráčka. Pokud ano, tak já budu samozřejmě hlasovat PRO jeho odvolání. A tentokrát klub přesvědčím.A pokud by to náhodou někdo nenavrhl, navrhnu to já.“
My jsme jako hnutí ustoupili, my jsme nechtěli dva místopředsedy Sněmovny. Mohli jsme mít, máme na to nárok. Z těch devíti kontrolních výborů jsme nechtěli ani jeden.
V současné době tvoří místopředsedy Poslanecké sněmovny pět zástupců za strany ODS, Piráti, SPD, KSČM a ČSSD.
Je tedy pravdou, že na postu místopředsedy Sněmovny nefiguruje žádný z členů hnutí ANO. Babiš ve výroku mluví o devíti kontrolních výborech, v kontextu diskuze ale míní stálé komise, které Sněmovna zřizuje. Těch je devět. Jde o komise, které z poslanecké úrovně dohlíží např. na BIS, GIBS atd.
V těch hnutí ANO má své členy, nemá v nich ovšem žádného předsedu. Dvě komise vedou poslanci ODS (pro kontrolu činnosti ÚZSI a pro kontrolu poskytnutí údajů z centrální evidence účtů), dvě vede SPD (pro kontrolu NBÚ a pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost), jinou komisi vede zástupce Pirátů. Další komisi vede předseda KDU-ČSL (pro kontrolu BIS), zástupce STAN a také poslanec TOP 09. Poslední komise není prozatím kvůli rezignaci Zdeňka Ondráčka předsedou obsazena.
Ovšem absence hnutí ANO ve vedení komisí neznamená, že by tam neměli své zástupce. Např. v nejvíce diskutované komisi pro dohled nad GIBS má ANO čtyři členy z celkových deseti. Předseda jako takový nemá speciální pravomoci nebo větší sílu při hlasování. Jde však o pozici honorovanou.
Pan Ondráček se stal vyšetřovatelem policie na základě rozhodnutí ministra vnitra, pana Rumla za ODS.
Dne 2. března 2018 na sedmé schůzi Poslanecké sněmovny uvedl Ondráček, volený do funkce předsedy SK pro kontrolu GIBS: „... hned v 25 letech, což byly tenkrát zákony, hned v 25 letech mě ministr vnitra České republiky Jan Ruml, Občanská demokratická strana, jmenoval vyšetřovatelem Policie České republiky po prověrce, kterou jsem samozřejmě musel projít, a při splnění požadavků, které na výkon takové funkce byly.“
Ondráčkovi bylo 25 let v červenci roku 1994, kdy byl skutečně ministrem vnitra politik za ODS, Jan Ruml. I jeho životopis, který zveřejnilo Aktuálně.cz, uvádí, že Ondráček působil jako vyšetřovatel Policie ČR 17 let, mezi lety 1994–2011. Je tedy pravdou, že tehdejší ministr vnitra Ruml jmenoval Ondráčka do funkce vyšetřovatele na základě splnění jeho bezpečnostní prověrky.
A teďka v pátek v rámci rozpravy pan poslanec Michálek za Piráty řekl: ‚My máme připravený nový nominační zákon‘, tak mi to tam hodil, potom se mi sice omluvil, já to akceptuju. A já jsem mu řekl: ‚Pane Michálek, já s tím nemám problém, vy budete slavný a my vás podpoříme stejně, jako jsme podpořili váš zákon ohledně rozšíření kompetencí NKÚ.‘
Během rozpravy v PS skutečně předseda poslaneckého klubu Pirátské strany Jakub Michálek premiérovi návrh tzv. nominačního zákona předal, jak vyplývá mimo jiné ze stenoprotokolu:
„Takže my vyslyšíme přání pana premiéra a rád bych toho využil, abych představil náš nominační zákon, který upravuje jmenování, výběr osob do řídicích a kontrolních orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a také upravuje vlastnickou politiku státu. Ostatně kterou už vláda jednou neúspěšně projednávala. Věřím, že se vám ten zákon bude líbit. Dokonce i upravuje, že by se ten transparentní nominační postup vztahoval i na osoby, které jsou vládou jmenovány do Všeobecné zdravotní pojišťovny a do resortních pojišťoven. Takže teď vám ho tady dám, pane premiére. (Předává složku premiérovi).“
Andrej Babiš v reakci na to odpověděl: „A panu Michálkovi, co mi tady hodil ten zákon, děkuji. Určitě to budeme číst, a pokud to bude fajn, určitě to podpoříme. Děkuji.“ Jakub Michálek na dotaz Demagog.cz uvedl, že s Andrejem Babišem mluvil ještě později soukromě. Omluvil se za způsob předložení návrhu zákona (podle jeho slov jej chtěl podat, ale nechtěně je téměř „hodil“) a premiér mu skutečně řekl, že zákon podpoří.
Je nicméně třeba dodat, jak upozornil sám Michálek, že zákon rozšíření pravomocí NKÚ nepochází od Pirátské strany. Více pravomocí NKÚ mají sice Piráti ve svých prioritách (. pdf, str. 15), ale dosud sami žádný návrh zákona nepodali. Poslední návrh tohoto zákona je vládní a vládou je dosud projednáván.
Při své řeči na plénu sice premiér Babiš neslíbil pirátskému návrhu tzv. nominačního zákona bezpodmínečnou podporu, ale protože tuto podporu přislíbil předsedovi klubu Michálkovi později soukromě, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jak dlouho trvalo otevření svazků StB? 14 let. A co se zatím stalo? 25 tisíc svazků bylo zničeno.
1. prosince 1996 vstoupil v platnost zákon o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti. Tato legislativa umožnila českým občanům, na něž byly svazky vedeny, aby do nich nahlédli. Nešlo tedy o plošné uvolnění svazků StB, ale o opatření, které mělo dát možnost postiženým osobám zjistit, zda na ně StB vedla záznamy.
Novela tohoto zákona o zpřístupnění svazků Státní bezpečnosti vstoupila v platnost 20. 3. 2002. Ta umožňovala v podstatě plošnou dostupnost svazků StB s výjimkou těch, které by ohrožovaly životy občanů a které by mohly ohrozit bezpečnost státu.
Plošné otevření svazků StB tedy bylo v České republice legislativně umožněno zhruba 12 let po sametové revoluci. 7 let po revoluci ovšem byly dostupné svazky StB pro osoby, na něž tehdejší tajná komunistická policie vedla spis.
Zároveň je faktem, že byly v období po Listopadu ničeny svazky StB. Jejich přesný počet se ovšem nedá dohledat. I přes drobné nepřesnosti a nejasnosti je výrok hodnocen jako pravdivý.
