Andrej Babiš

Je pravdou, že Jozef Banáš je veden jako agent StB a podnikal kroky, aby z této evidence vypadl. V rámci výroku hodnotíme pouze toto, nezabýváme se tím, zda jím skutečně byl, a ani tím, jestli je zde nějaká podobnost s případem Andreje Babiše.

Jozef Banáš je Ústavem paměti národa vedený jako kandidát tajné spolupráce a agent StB s krycím jménem LOTUS. Dodnes však odmítá svou účast na činnosti StB a tvrdí, že jeho podpis v spisech je zfalšován. Andrej Babiš je veden v spisech ÚPN nejdřív jako důvěrník StB a posléze také jako agent s krycím jménem Bureš. Rovněž svou účast na aktivitách StB odmítá. Jozef Banáš však ÚPN přímo nikdy nežaloval ani se s ním nesoudil.

Po zveřejnění spisu začal od roku 2005 vleklý spor mezi Banášem a tehdejším ředitelem ÚPN Ivanem Langošem o pravosti Banášova podpisu. Banáš jako tehdejší poslanec NR SR reagoval protlačením zákona, podle kterého ÚPN v případě sporu o pravdivost dokumentu musí vydat originál spisu právnické osobě na grafologické zkoušky.

Následně na Banášův podnět měl Ústav soudního inženýrství prozkoumat pravost podpisu. ÚPN však odmítl vydat spis k prozkoumání s odůvodněním, že ÚPN může vydávat spisy k ověření jenom tehdy, když je v soudním sporu v souvislosti s pravdivostí konkrétních dokumentů.

Jozef Banáš proto v listopadu 2005 podal na Generální prokuraturu SR trestné oznámení na neznámého pachatele pro falšování podpisu. Věc byla postoupena Policii SR, která také požádala o vydání spisu na prozkoumání, avšak s rovněž zamítavým postojem ÚPN. Výsledek tohoto vyšetřování však k dnešními datu nebylo možné dohledat.

Andrej Babiš vedl soudní spor přímo s ÚPN o neoprávněném vedení jeho jména na spisech StB. Po šesti letech 13. února 2018 však Krajský soud v Bratislavě rozhodl, že jméno Andreje Babiše je na spisech vedeno oprávněně a Andrej Babiš svůj spor prohrál.

Miloš Zeman byl předsedou vlády od roku 1998, kdy ČSSD získala v parlamentních volbách 32 % hlasů. Na pozici premiéra setrval až do roku 2002, kdy jej vystřídal Vladimír Špidla.

V roce 2001 byla dokončena privatizace českého plynárenského monopolu, společnosti Transgas. Firma byla prodána německé společnosti RWE za více než 130 miliard korun. Celkový podíl prodaný RWE činil 97 % Transgasu a dílčích regionálních distributorů, díky kterým získala ČR 4,1 miliard eur, tedy zhruba oněch 130 miliard korun.

Ještě před nástupem Špidlovy vlády došlo k rozdělení peněz z privatizace. O zhruba devět miliard korun přišla Česká republika kvůli sílící měně, dalších deset si ponechala ČNB jakožto zprostředkovatel převodu a zbytek kabinet ČSSD po částech přiřkl na výstavbu metra nebo na pražský okruh. Mimo závazek poskytnout dotaci Fondům dopravy a bydlení se počítalo s penězi z privatizace na zaplacení stíhacích letounů pro českou armádu.

Již za vlády Miloše Zemana a celé ČSSD bylo rozhodnuto o části investic ze zprivatizovaných plynárenských společností. Z dostupných zdrojů nelze určit, zda opravdu byla (byť sebemenší) část peněz z privatizace předem určena na důchodovou reformu, kterou měla dodělat vláda budoucí.

V roce 2018 došlo díky změnám v systému valorizace penzí k největšímu růstu za posledních deset let. Ještě vyšší růst pro lidi s nižšími důchody může zajistit připravovaná novela, ta však ještě neprošla parlamentem. Zároveň je nutné konstatovat, že díky rychlému růstu mezd, od kterého se odvíjí i růst penzí, by ke značnému zvýšení došlo i bez opatření, jež zavádí tato vláda. Zvýšení o 918 korun je skutečně nominálně nejvyšším zvýšením důchodů za období samostatné České republiky.

Pouze dodejme, že v letech 2008/2009 stouply důchody o bezmála 900 korun, šlo ovšem o zvýšení ve dvou vlnách. Od srpna a poté od následujícího ledna. V roce 1996 pak penze vzrostly o 813 korun.

V únoru 2018 vláda schválila pravidla pro výraznější zvyšování penzí. Pokud vládní novela projde, znamenalo by to podle výpočtů vlády v roce 2019 navýšení důchodů v průměru o zmíněných 918 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová k novele dodává, že rychleji porostou důchody lidem, kteří dnes mají nejnižší penze, naopak zhruba polovině penzistů se růst penzí zpomalí. To je způsobeno tím, že větší část valorizace půjde do pevné složky důchodu (podle vlády by mělo jít o 540 korun pro rok 2019) a menší část do poměrné, zásluhové složky. Potlačí se tím princip zásluhovosti, což už jednou odmítl Ústavní soud.

Jak dále uvádí ČTK, aby zmíněné částky zvýšení platily, musela by průměrná mzda, od které se výše penzí odvíjí, vyrůst během roku 2018 na 32 240 Kč. To není nereálné, podle nejnovějších čísel Českého statistického úřadu činila průměrná mzda ve 4. čtvrtletí loňského roku 31 646 Kč.

Růst důchodů se odvíjí od růstu cen v ekonomice (inflace) a od růstu reálných mezd. Díky loňské novele zákona o důchodovém pojištění se ve výpočtu zohledňuje nejen celková inflace, ale také spotřební koš specifický pro důchodce. Zároveň se do růstu důchodů větší měrou promítá růst mezd (dříve se důchody zvyšovaly o třetinu, od roku 2018 je to o polovinu růstu mezd).

Od ledna 2018 si podle výpočtů důchodci polepšili v průměru o 475 korun měsíčně. To je skutečně více než v předchozích letech – podle statistik České zprávy sociálního zabezpečení vzrostl loni průměrný důchod meziročně o 390 korun, v roce 2016 dokonce jen o 112 korun.

Podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2016 tzv. odešlo do zahraničí na dividendách téměř 290 mld. Kč. Údaje pro rok 2017 zveřejní ČSÚ pravděpodobně na konci března. Za posledních pět let se odliv dividend pohyboval mezi 220 a 290 mld. Kč

Takovou zprávu veřejně uvedl radní městské části Brno-střed Svatopluk Bartík. Ten s odkazem na nejmenované zdroje na svém Facebooku napsal, že prezident Zeman skutečně trpí touto nemocí. Hrad zprávu odmítl a Bartíka chtěl zažalovat za pomluvu.

Co se týče zmíněné polemiky, Babiš naráží na rozhovor Jiřího Pehe pro Respekt, kde Pehe na otázku redaktora, zda polarizace společnosti skončí s druhým Zemanovým mandátem, odpovídá nastíněním budoucího vývoje – podle něj hraje roli i odcházení jisté části voličstva.

Pehe v rozhovoru řekl: „Navíc je tu zmíněný demografický vývoj, který se projevil už od minulé volby. Před pěti lety vyhrál Zeman nad Schwarzenbergem o 800 tisíc hlasů, tentokrát je to o 150 tisíc hlasů. Zemanovi voliči odcházejí a do volebního cyklu přicházejí mladí lidé. Za pět let půl milionu starých odejde a půl milionu přijde. Situace není pro postkomunistický tábor příznivá.“ Babiš popisuje narozdíl od prezidenta Zemana pouze fakt, že se daná věc vyskytla ve veřejném prostoru a uvádí, že je to podle něj již přes čáru. Jde tedy o jeho pohled na danou věc, který nehodnotíme.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože podle dostupných informací skutečně státní zástupci z Olomouce vznesli některé otázky stran šéfa GIBS. Dodejme, že nehodnotíme jejich závažnost, jejich přiměřenost v případném Murínově odvolávání či to, zda může být tento fakt součástí politického boje nebo snah Murína odvolat. V rámci výroku se zaměřujeme toliko na fakt, že zmíněné výtky jsou veřejně medializovány.

Výrok Andreje Babiše se týká situace okolo Michala Murína, ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, kdy vyšlo najevo, že na něj Babiš tlačí, aby odstoupil z funkce z důvodu nedůvěry ze strany Babiše a kvůli jeho pochybám nad hospodařením úřadu. Murín však odstoupit odmítl.

Babiš poté uvedl, že na Úřad vlády v roce 2017 přišel dopis z olomouckého státního zastupitelství ve věci prověření možného kázeňského přestupku Michala Murína. Česká televize údajně získala k tomuto dokumentu přístup, jak uvádí v článkuvěnujícímu se této kauze:

„Šéf inspekce podle něj brzdil vyšetřování úniku informací – a to tím, že odmítal přesně vysvětlit, od koho se dozvěděl, že inspekce prověřovala někdejšího náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho.“

„… svým jednáním bránil tomu, aby prověřování této trestní věci bylo provedeno bez zbytečných průtahů, čímž současně porušil své povinnosti vyplývající z jeho postavení ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů…“

V případu se jednalo o sporné vyšetřování údajného zneužívání funkce náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho v roce 2016. Murín o tomto vyšetřování vědět neměl, svému podřízenému však sdělil, že o kauze ví, dále pak však odmítal sdělit náměstkovi státní zástupkyně Adamu Bašnému, od koho tuto informaci má. Podle dokumentu státního zástupce Murín bránil urychlenému prověření této věci.

Podle státního zástupce existují vážné pochybnosti o věrohodnosti Murínovy výpovědi, jeho tvrzení o zdroji informací o vyšetřování Laubeho však nebylo možné dokázat, ale ani vyvrátit.

„V prvé řadě lze stěží uvěřit tomu, že osoba v pozici ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů, tedy osoba, jejímž prvořadým úkolem je řešit profesní a lidská selhání příslušníků ostatních bezpečnostních sborů, se nechá pozvat od známého, kterého vlastně ani nezná, do společnosti jemu neznámých osob, které prý nezná ani ten známý, co ho tam pozval, aby tam poseděli. Shodou okolností pak právě v tomto prostředí vyslechne skutečnosti svědčící o zřejmém úniku informací…“

Podle dokumentu státního zástupce tedy opravdu existují pochybnosti týkající se osoby Michala Murína. Bezpečnostní rada státu svolaná Andrejem Babišem vyslýchalaMurína ve čtvrtek 8. 3. 2018, další zasedání by mělo proběhnout o týden později.

Takzvaný nominační zákon (zákon o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu a změnu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů) navrhlo ministerstvo financí v čele s Andrejem Babišem v roce 2017. Tento návrh obsahoval formulaci o tom, že senátoři a poslanci nesmějí po dobu čtyř let od skončení mandátu zasedat v kontrolních orgánech podniků s účastí státu (. docx, str. 8).

Návrh se ovšem nepodařilo vůbec protlačit vládou, v redukované podobě byl předložen opět formou poslaneckého návrhu. Ten také nebyl projednán v Poslanecké sněmovně.

Zdeněk Ondráček byl zvolen poslancem v období 2013–2017 a v období od roku 2017 do současnosti.

V předchozím volebním období byl členem Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.

Vláda Petra Nečase, v níž byly zastoupeny ODS i TOP 09, v květnu 2012 představila daňové změny, které měly vstoupit v účinnost od roku 2013. Mezi schválená opatření patřilo například: omezení výdajových paušálů u daně z příjmů fyzických osob; zvýšení daně z převodu nemovitosti (ze 3 na 4 %); zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce; zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty (z 20 na 21 %); zvýšení nižší sazby DPH (nejdříve z 10 na 14 a následně na 15 %) nebo solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob ve výši 7 % z tzv. nadlimitního příjmu.

V programech vidíme, že tato daňová politika příliš nekorespondovala s tím, co strany slibovaly v programech. Předseda tehdejší vlády tyto kroky ospravedlňoval snahou zabránit růstu schodku státního rozpočtu v době ekonomické krize.

Ve volebním programu ODS pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 je hned na začátku uveden seznam 15 hlavních priorit. Mezi ně patří mimo jiné bod pojmenovaný Jednoduché a nízké daně. Konkrétně se u něj píše: „Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony. To povede k transparentnosti výběru daní a sníží míru daňových podvodů. Zároveň udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění.“(.pdf, str. 18)

Volební program TOP 09 pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 obsahuje kapitolu s názvem Hospodářská politika. Jedna z podkapitol je pojmenována „DANĚ JEDNODUŠŠÍ, SROZUMITELNĚJŠÍ, BEZ VÝJIMEK“. V prvním odstavci se lze dočíst následující: „Současný stav tuzemských veřejných rozpočtů neumožňuje v příštích několika letech snižování daní. Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje.“Jednou ze snah TOP 09 bylo podle volebního programu také„zrušení transakčních daní (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí)“ (.pdf, str. 10).

Dělnická mzda ve společnosti Bosch se pohybuje pouze kolem 30 tisíc Kč.

Ve společnosti Škoda Auto sice hrubá měsíční mzda všech zaměstnanců nezačíná na 40 tisících Kč, dosáhnout na ni však mohou zaměstnanci v některých platových třídách a po připočtení bonusů i dělníci.

To v českobudějovické továrně společnosti Bosch šplhají (po započtení prémií a bonusů) mzdy dělníků podle samotné firmy jen k 30 tisícům Kč.

Přehledy průměrné měsíční mzdy zveřejňuje každý kvartál Český statistický úřad. Podle nejnovějších dat (.xlsx) jsou mzdy v různých sektorech skutečně velmi rozdílné. Zatímco zaměstnanci v komunikačních a informačních činnostech si měsíčně přijdou na 51 592 Kč, nejhůře placení pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství si musí vystačit s 17 897 Kč hrubé mzdy.

Jelikož skutečně mezi různými sektory ekonomiky existují velké rozdíly (Babiš o tom mluví v kontextu zvyšování průměrné mzdy), hodnotíme výrok jako pravdivý.